Ropušnice zamořují moře u Libanonu, rybáři si zoufají
20.7.2019 00:51
(ČTK)
Americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) upozornil, že populace ropušnic dramaticky roste už 15 let. Jednou z příčin je i to, že se lidé zbavují nechtěných ryb ze svých akvárií a házejí je do moře. Ropušnice ohrožují korálové útesy v Atlantickém oceánu, Mexickém zálivu i v Karibiku. / Ilustrační foto
Foto | Factumquintus / commons.wikimedia.org
Hojná je jenom ropušnice: dravá ryba s jedovatými trny, jejímž domovem je Rudé moře a Tichomoří. Požírá menší rybky, korýše a dokonce i členy vlastního druhu.
Podle ochránců životního prostředí se ropušnice zabydlely ve Středozemním moři, když se v roce 2015 rozšířil a prohloubil Suezský průplav, spojující Rudé a Středozemní moře, a když se vlivem klimatické změny začala oteplovat voda ve Středomoří. Ropušnice se tedy začaly zabydlovat severněji, než měly ve zvyku. Rychlý růst jejich počtu vyvolává také širší obavy o ohrožení korálových útesů a rybí populace vůbec.
Americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) upozornil, že populace ropušnic dramaticky roste už 15 let. Jednou z příčin je i to, že se lidé zbavují nechtěných ryb ze svých akvárií a házejí je do moře. Ropušnice ohrožují korálové útesy v Atlantickém oceánu, Mexickém zálivu i v Karibiku.
"Toto moře není to moře, v němž jsme rostli. Mnohokrát vyplujeme a domů se vrátíme s prázdnou. Nenalovíme dost ani na to, aby to pokrylo náklady na naftu," stěžuje si Júnis.
Ropušnice byly poprvé ve Středozemním moři spatřeny v roce 1991 a pak znovu až roku 2012, při libanonském pobřeží. Od roku 2015 se ale tato ryba podle mořského biologa Jasona Halla-Spencera v oblasti nepřetržitě rozmnožuje.
Júnisův kolega Atalláh Siblíní je harpunář. Ropušnic si poprvé všiml před třemi lety, ale tehdy byly vzácné. "Teď je jich na jediném místě 30 i 50. Nahánějí strach ostatním rybám včetně okounů, na nichž my jsme závislí. Jedí všechno. Je to jako genocida," tvrdí Siblíní.
Libanonští ochránci přírody si myslí, že o tom, zda se rybáři uživí a zda mořský ekosystém tuto invazi přežije, rozhodne, zda lidé přijdou na chuť masu ropušnic. Šíření těchto ryb je novou zátěží pro libanonský mořský ekosystém oslabený nadměrným rybolovem, který trvá desítky let, znečištěním a urbanizací pobřeží.
"Ropušnice hodně konzumuje a množí se po celý rok, takže může snadno ekologickou rovnováhu narušit," soudí ekoložka Džíná Taldžová. "Naštěstí je to ale také jeden z nejchutnějších druhů ryb," dodává. Taldžová začala prosazovat ropušnice coby pochoutku a ve své kampani vysvětluje, že se maso ropušnic podobá okounímu.
Založila nevládní Zápisník oceánu, kterou vláda uznává, avšak nefinancuje. Finančně je organizace závislá na dárcích. "Náš největší problém je to, že veřejnost o moři nic neví. Jak je můžeme chránit, když netušíme, co vlastně máme?" řekla.
Ropušnice klade jikry každé čtyři dny, takže ročně může naklást až dva miliony vajíček. Podle Halla-Spencera je letos východ Středozemního moře v oblasti Řecka, Turecka, Izraele a Kypru těmito jikrami zamořen a na Kypru už zahájili odlov.
Řešením z dlouhodobého hlediska je podle tohoto odborníka vybudování uzávěru, který zabrání proudění velmi slané vody ze Suezského kanálu, což ukončí přesun jednotlivých druhů z Rudého moře do Středozemního. I on ale ví, že prozatím je nejlepším řešením ropušnice lovit a také "se těšit z faktu, že jsou velmi chutné".
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzityOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Karel Zvářal
20.7.2019 06:44Panu Hasanovi Mr. mr vzkazuje, že ropušnice nemá s poklesem dříve lovených druhů nic společného. Na vině je nedostatek potravy pro jimi lovené druhy. Predátor nikdy svou kořist početně neohrozí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.7.2019 11:07 Reaguje na Karel ZvářalAno, predátor si svoji kořist nevyhubí, což ale neplatí pro nepůvodní invazivní druhy. Příkladů se najde mnoho a to i u nás. Ta ropušnice se množí až moc rychle.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
21.7.2019 12:11 Reaguje na Jarek SchindlerU nás neexistuje ani jeden takový příklad, jinak byste jej jistě uvedl. I u nově příchozího predátora se začnou samovolně snižovat stavy při nedostatku potravy a brzy se ustálí přirozená rovnováha.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.7.2019 17:14 Reaguje na Josef MozekTak u nás neexistuje jediný příklad??????Začnu světem.. Až učebnicovým historickým příkladem je Austrálie. Různé ostrovy atd. Co se týká moře tak třeba současné množení perutýna kolem Floridy. Snížením populace vydry mořské došlo k přemnožení ježovky a tím k likvidaci chaluhového lesa. Do Černého a posléze Kaspického moře byla zavlečena nepůvodní žebernatka a likviduje rybí populace. Má to napravit vysazená žebernatka Beroe ovata která se živí v „domácích podmínkách“ do Černého moře zavlečenou Mnemiopsis leidyi. U nás norek evropský v norek americký. Rak pruhovaný. Stačí? Jak to bude s mývalem, psíkem a jak se jejich predační tlak projeví, ukáže čas. Zatím to vypadá, že i vzhledem k vzestupu původních predátorů jako je vydra, tlaku kormorána a dalších je pro drobné živočichy a jejich početní stavy u nás celkem vymalováno. No a článek je o působení nepůvodního druhu. U nás třeba ten úbytek kurovitých je v první řadě ve změně prostředí. Predační tlak je potom limitující pro zbytečky původní populace.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2019 17:43 Reaguje na Jarek SchindlerNemohu souhlasit. Predace je zcela zásadní problém mizení druhů, a to i v původním, zachovalém prostředí, nikoliv jen u "zbytečků populace" (viz. Nový Zéland a závazek zlikvidovat invazní druhy do r. 2050).
Třeba u toho racka napíšou, že příčiny "nejsou známy" - slepí jak krtci!!! Další obvyklé moudro enviromentalistů je hodit to na "změny prosředí", tak jako v tomto případě.
Když se podíváte do liščí nory, najdete tam spousty zbytků zajíců, bažantů (koroptve už dávno nejsou), srnčat... A to je liška celoročně povolená lovit! Proč asi???, když "si" kořist nevyhubí (a loví jen "slabé a nemocné"-). Kde jsou kdsi hojné kavky hnízdící ve stromech, stromová populace sýčka? Proč hnízdí úspěšně jen na bezpečných budovách? No přece o stromové populace se postarala přemnožená kuna skalní. Atd. atp.
Odpovědět
Třeba u toho racka napíšou, že příčiny "nejsou známy" - slepí jak krtci!!! Další obvyklé moudro enviromentalistů je hodit to na "změny prosředí", tak jako v tomto případě.
Když se podíváte do liščí nory, najdete tam spousty zbytků zajíců, bažantů (koroptve už dávno nejsou), srnčat... A to je liška celoročně povolená lovit! Proč asi???, když "si" kořist nevyhubí (a loví jen "slabé a nemocné"-). Kde jsou kdsi hojné kavky hnízdící ve stromech, stromová populace sýčka? Proč hnízdí úspěšně jen na bezpečných budovách? No přece o stromové populace se postarala přemnožená kuna skalní. Atd. atp.
JM
Josef Mozek
21.7.2019 19:03 Reaguje na Karel ZvářalBla, bla, bla... a bůh stvořil myslivce, protože bez nich najednou příroda nevěděla co dělat a bylo potřeba to zachránit :)
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2019 19:09 Reaguje na Josef Mozek:-))) a bůh stvořil CML, aby se do všeho montoval...
https://www.youtube.com/watch?v=n7mcrD7erLQ
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=n7mcrD7erLQ
Karel Zvářal
21.7.2019 21:34 Reaguje na Josef MozekBlábolíte pěkně, pane Mozku, na argumenty o NZ se ani jinak zareagovat nedá. Tam se po příchodu člověka a jimi dovezených psů, koček, potkanů a prasat stala ekologická katastrofa, kdy tito predátoři zcela vyhubili několik (minimálně 6) živočišných druhů, počínajíc papouškem sovím a velkým cvrčkem konče. A jak sám uznáte, když predátor vyhubí i hmyz, tak to už je něco! Tyto druhy se zachránily na Jižním ostrově, který nebyl kolonizován. Ochranáři je namožili a buou vypoštět i na hlavním ostrově. Takže žádná Vaše rovnováha se nevytvořila, pro některé druhy je to konečná.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
22.7.2019 11:08 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem reagoval na p. Schindlera, který je asi těžce pod vlivem těch nepotvrzených teorií o strašlivém vlivu invazních druhů u NÁS. Netýkalo se to tedy NZ. Tam třeba dojde k vybití koček ale vzápětí extrémně naroste počet potkanů a k vyhubení pozemních tvorů dojde ještě dříve. Navíc přijdou o úrodu. Vyplýtvají miliony, možná miliardy a zjistí, že to měli nechat být.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.7.2019 11:27 Reaguje na Josef MozekNo já vidím blábolivou reakci na mě... Ano, největší problém bude ten potkan, ale ten lozil do nor za kakapem a požíral snůšky nebo mláďata. A také ty cvčky měl na svědomí on - výborný zdroj proteinů!
Ten příklad z NZ ukazuje, že predace platí obecně, ne toliko s invazními druhy, jak se mylně domnívají envirobláhovci po stokrát opakované lži. Přemnožená kuna a liška ošetřená vakcinací proti vzteklině řádí jak černá ruka. Po instalaci bezpečných oplechovaných budek pro sovu pálenou v Holandsku vzrosla početnost z osmi (!!!) párů na 573 během třiceti let, tedy téměř o dva řády!!! Chcete mi říct, že tam najednou přibylo tolik myší??? Nebo spíše platí to, že kuna prolízající půdy se už k nápadným syčícím mláďatům nedostala?
A p. Schindler má se mnou problém dlouhodobě, u něho mě rychlý start na míč nepřekvapuje-))
Odpovědět
Ten příklad z NZ ukazuje, že predace platí obecně, ne toliko s invazními druhy, jak se mylně domnívají envirobláhovci po stokrát opakované lži. Přemnožená kuna a liška ošetřená vakcinací proti vzteklině řádí jak černá ruka. Po instalaci bezpečných oplechovaných budek pro sovu pálenou v Holandsku vzrosla početnost z osmi (!!!) párů na 573 během třiceti let, tedy téměř o dva řády!!! Chcete mi říct, že tam najednou přibylo tolik myší??? Nebo spíše platí to, že kuna prolízající půdy se už k nápadným syčícím mláďatům nedostala?
A p. Schindler má se mnou problém dlouhodobě, u něho mě rychlý start na míč nepřekvapuje-))
JM
Josef Mozek
22.7.2019 12:10 Reaguje na Karel ZvářalŘíkáte, že kuna a liška jsou přemnoženy. Nejde mi to do hlavy. Byly tu vždy a přitom drobných živočichů tu bylo mnohem více než dnes. Nevěřím tedy, že lišek a kun je nyní více. Za úbytkem zvěře je činnost člověka a to je potřeba změnit.
Ten příklad z Holandska je zajímavý a je otázka, proč to nejde u nás. Asi vím proč. Pro mnohé ty RNDr. a CS.c. z přírodovědných universit a státních orgánů je mnohem atraktivnější boj proti nějakému nepříteli, byť vymyšlenému (invazní druhy ) než podporovat něco prospěšného, jako zajistit finance na výrobu a rozvěšení budek apod.
Odpovědět
Ten příklad z Holandska je zajímavý a je otázka, proč to nejde u nás. Asi vím proč. Pro mnohé ty RNDr. a CS.c. z přírodovědných universit a státních orgánů je mnohem atraktivnější boj proti nějakému nepříteli, byť vymyšlenému (invazní druhy ) než podporovat něco prospěšného, jako zajistit finance na výrobu a rozvěšení budek apod.
Karel Zvářal
22.7.2019 12:34 Reaguje na Josef MozekBudek pro pálenku je po Česku asi 3000 a jsou spravovány dosti profesionálně. Její stavy kolísají mezi 200-400 páry, což je velmi dobrá početnost v porovnání např. se sýčkem, kde se hnízdní páry počítají na desítky (a bývalo jich 10-20 tis. párů!).
Lišek a kun je díky vakcinaci mnohonásobně více, než bývalo v minulosti, kdy byly napadány virem vztekliny. Které se mu vyhnuly, byly lapeny do želez nebo tráveny, což se dnes neděje. Slepice a holuby si nikdo likvidovat nenechal. Od sedmdesátých let se chrání dravci, kteří rovněž byli v minulosti regulováni.
Takže suma sumárum: mnohonásobně větší početnost zmíněných predátorů (+prasata) drží stavy drobných obratlovců a zvěře na minimálních stavech, a to i na místech nijak chemicky neošetřovaných (pastviny, sady). Vidět, že jste v tomto naprostý laik, jinak byste to nemohl napsat.
Odpovědět
Lišek a kun je díky vakcinaci mnohonásobně více, než bývalo v minulosti, kdy byly napadány virem vztekliny. Které se mu vyhnuly, byly lapeny do želez nebo tráveny, což se dnes neděje. Slepice a holuby si nikdo likvidovat nenechal. Od sedmdesátých let se chrání dravci, kteří rovněž byli v minulosti regulováni.
Takže suma sumárum: mnohonásobně větší početnost zmíněných predátorů (+prasata) drží stavy drobných obratlovců a zvěře na minimálních stavech, a to i na místech nijak chemicky neošetřovaných (pastviny, sady). Vidět, že jste v tomto naprostý laik, jinak byste to nemohl napsat.
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 06:56 Reaguje na Josef MozekNo nevím pod vlivem jaké látky jste vy pane Mozek. Jediné co je zřetelně vidět je pouze to, že se nestačí jmenovat Mozek. Ten mozek je potřeba i používat. Invazním druhem na tom NZ je nejen kočka a lasička ale i ta krysa. Právě na takto dlouhodobě izolovaných ekosystémech jako je například NZ s obrovským množstvím endemitu je ten vliv nepůvodních živočichů nejlépe vidět. A je celkem jedno,jestli je tlak na původní živočichy vytvářen predací či například rozšiřováním nemocí nebo tlakem na potravní složku. Takže žádné nepotvrzené teorie.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 08:39 Reaguje na Jarek SchindlerMáte asi rád NZ, že to omíláte dokola. Tam se to do původního stavu nikdy nevrátí , protože hlodavce nikdo nevyhubí. Vybitím koček budou mít krysy nebo potkani ještě ideálnější podmínky než teď.
V ČR žádné problémy s nepůvodními druhy nejsou.
Odpovědět
V ČR žádné problémy s nepůvodními druhy nejsou.
Karel Zvářal
24.7.2019 08:46 Reaguje na Josef MozekNebudete tomu věřit, ale v menším měřítku, na ostrovech, kde krysy decimovaly ohrožené endemické druhy, se jim to povedlo. Dávali požerové nástrahy plošně do malých skříněk a během dvou či tří let dosáhli nulového stavu. Na tom NZ to vyjít nemusí, to je obrovská plocha, půjde hlavně o to, aby se nic nežádoucího nedostalo na ty menší ostrovy (Stewartův a menší), kde se ty druhy zachránily a přžívají.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 09:23 Reaguje na Karel ZvářalNo, určitě bude zajímavé sledovat, jak se to tam bude vyvíjet dál.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.7.2019 09:26 Reaguje na Josef MozekNo nevím, závazek mají do roku 2050 a průběžně to asi komentovat nebudou.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 09:33 Reaguje na Karel ZvářalTipnul bych, že s tím úspěšným se pochlubí a co se nepovede, taktně zamlčí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 06:41 Reaguje na Karel ZvářalAno právě ten NZ je učebnicovým příkladem působení nepůvodních druhů na místní ekosystém. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak samotná predace původními druhy není pro ekosystém jakkoli limitující. Právě ten váš příklad pane Zvářal je toho jasným dokladem. Co se týká údajného přemnožení lišky či kuny například z důvodu vakcinace proti vzteklině je celkem nesmysl. Kolik případů vztekliny u nás bylo před započetím vakcinace a jak tedy udržovala vzteklina stav lišky na „nějakém normálu“?? Ta vakcinace byla spíš pro ochranu člověka. Pokud mermomocí chcete mít nějakého predátora jako příčinu úbytku například sýčka tak se podívejte na výra.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2019 07:11 Reaguje na Jarek SchindlerJistě, výr má v potravě menší druhy sov, stejně jako puštík, který je však řádově početnější. Elegantně jste se vyhnul tomu holandskému sedmdesátinásobnému navýšení pálenky bezpečnými budkami a genocidě racka u nás původní vakcinovanou liškou, či vymizení chocholouše ze spousty míst po ochraně dravců (poštolky). I ten vrabec má procentuální stavy v porovnání s minulostí.
A ono těch učebnicových příkladů je po světě spousta, viz. Austrálie, Florida, izolované ostrovy s vymizelými endemity... Takže, kdo chce vidět, vidí. Kdo ne, bude neustale meldovat tu svou.
Odpovědět
A ono těch učebnicových příkladů je po světě spousta, viz. Austrálie, Florida, izolované ostrovy s vymizelými endemity... Takže, kdo chce vidět, vidí. Kdo ne, bude neustale meldovat tu svou.
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 10:39 Reaguje na Karel ZvářalNárůst stavu výra je řekl bych možné datovat do doby, kdy začalo docházet k snižování stavu menších sov a naopak. O Holandsku a jeho pálenkách nic nevím. Co si myslím o vašem nárůstu počtu lišek díky vakcinaci jsem napsal a o genocidě racků a rybáků píši níže. Vrabec je podle mě typickým případem ptáka který dojíždí na změnu vesnice , venkovské krajiny a způsobu hospodaření. Poštolku za přemnoženou nepovažuji. Na narušení různých ekosystémů zavlečenými nepůvodními druhy mám na rozdíl od vás neustále stejný názor.Z vašich slov už opravdu nevím, kdo ty endemity podle vás hubí.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2019 10:55 Reaguje na Jarek SchindlerPane Schindlere, jste proslulý svou nezdolností, podobně jako Jozef B. z jiného portálu. Mně stačí, že 99,99% čtenářů z výše uvedeného periodika je v klidu (souhlasí nebo neví). A je smutné, že se odvažujete polemizovat, aniž byste znal obsah svého stavovského časopisu. Tam naleznete v archivu spousty mnou podepsaných článků, kde je dostatečně srozumitelně popsáno (alespoň pro orientovanou většinu), co je předmětem našeho sporu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 11:40 Reaguje na Karel ZvářalJá to vidím trochu jinak. Je opravdu smutné, že v tom, jak píšete, mém stavovské periodiku jsou schopny otisknout nesmysly Josefa B. Stejně tak tam otisknou i vaše články. O srozumitelnosti, či vypovídající hodnotě se odvážím myslet si své. Než přistoupit na některé vaše závěry, budu raději tou, podle vás neorientovanou menšinou. Opravdu si myslíte, že kdo mlčí, musí zákonitě i souhlasit???
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2019 12:01 Reaguje na Jarek SchindlerPodívejte, smiřte se s tím, že každý máme vlastní názor. Já jsem rád, že pan Redaktor mé články zařazuje bez cenzury. To by do enviroplátků neprošlo ani náhodou - a to si hrajeme už třicet let na demokracii!
Jako specialista na gůglení samozřejmě "o holandské pálence nevíte nic". Tito studentíci, či snad i nějací akademici, opisují do nekonečna stará klišé o nemožnosti predátora vyhubit svou kořist. Dají tam to, co jim hodí, co je v souladu s jejich vírou.
A že se tak děje, je krásně vidět na těch invazivních druzích. Já tvrdím, že ta přemnožená kuna má na svědomí druhy u nás dříve hojné (sýček, kavka) hnízdící v dutinách stromů. Kolegové rovněž s mou teorií (většinově) nesouhlasí, přesto všechny budky pro pálenku a sýčka plechují!!! Tak kdo je potom blbec???
Odpovědět
Jako specialista na gůglení samozřejmě "o holandské pálence nevíte nic". Tito studentíci, či snad i nějací akademici, opisují do nekonečna stará klišé o nemožnosti predátora vyhubit svou kořist. Dají tam to, co jim hodí, co je v souladu s jejich vírou.
A že se tak děje, je krásně vidět na těch invazivních druzích. Já tvrdím, že ta přemnožená kuna má na svědomí druhy u nás dříve hojné (sýček, kavka) hnízdící v dutinách stromů. Kolegové rovněž s mou teorií (většinově) nesouhlasí, přesto všechny budky pro pálenku a sýčka plechují!!! Tak kdo je potom blbec???
JS
Jarek Schindler
24.7.2019 08:15 Reaguje na Karel ZvářalMá slušnost a určitá míra taktu mi, pane Zvářal, brání odpovědět na vaši poslední otázku. Ano, pokud chci vyvěšovat budky, tak je chci také dostatečně zabezpečit. Kuna je chytrá šelmička a nemusí být přemnožena na to aby se z vyvěšování budek nestala příprava švédského stolu pro ni. Zajímavé, že další ptáci využívající dutiny takovým úbytkem netrpí.Samozřejmě, dá se polemizovat o velikosti vletového otvoru atd. Jinak máte opět pravdu. Určitě mě nepřesvědčíte, že působení původních a invazních druhů predátorů na ekosystém je stejný a že úbytek některých živočichů u nás má jen jednu ,vámi uváděnou příčinu. Predaci. Ta zarputilost s kterou toto prosazujete předem vylučuje možnost, že by jste pochopil i nějaké jiné argumenty a souvislosti Ztráta času.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.7.2019 08:38 Reaguje na Jarek Schindler:-))) Vaši "slušnost" si můžete víte co... Taková zaťatost a rádoby diplomatické formulace svědčí o jediném, co já zase nepotřebuji komentovat. Kdybyste se obtěžoval zmíněné články přečíst, najdete tam i popis jiných vlivů, které samozřejmě spolupůsobí. A budu jen rád, když se projevíte naplno, nejen jako zapšklý závistivec, který jako samojediný útočí. Napište svůj článek, se svým náhledem, čtenář si to jistě přebere.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.7.2019 09:44 Reaguje na Karel ZvářalNo , pokud vám vadí pane Zvářal, že na rozdíl od vás nemám potřebu jakkoli dehonestovat oponenty a zajímají mě především argumenty, tak to o něčem svědčí. Přinejmenším by to měl být důvod k zamyšlení. Tak se prosím zamyslete.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.7.2019 10:20 Reaguje na Jarek SchindlerŽádné argumenty jste nepředložil. To, že dokážete poslepovat pár vět se slovy, která se diskutují, mi ke změně názoru nestačí. Jak jsem již uvedl, napište svůj souvislý text s podloženými údaji či hypotézami a můžeme nad tím podiskutovat.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 08:46 Reaguje na Karel ZvářalPane, jaký vztah mají myslivci k sojkám, strakám, vránám a krkavcům? A teď tu pláčete nad kavkami? To už si chcete dělat z lidí srandu?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.7.2019 09:23 Reaguje na Josef MozekMyslivec nejsem, ač jako kluk jsem o tom snil, ale dnes už mě to rozhodnutí ani trochu nemrzí. A v tom článku nejde o vámi zmíněný vztah (ten si dohledejte jinde), ale o prostý fakt decimace na nulu (ve stromech)...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 06:45 Reaguje na Karel ZvářalA racek? Zajímavý článek z Avifauny
V roce 2016 došlo k zániku kolonie rybáků obecných na Dunaji v důsledku přítomnosti invazního druhu norka amerického. Bohužel lze konstatovat, že hnízdící ptáci se tomuto predátorovi neumí přizpůsobit a tento rok zanikla už také největší kolonie rybáků obecných a kolonie racků chechtavých v chráněném ptačím území (CHVÚ) Dunajské luhy. Ještě v r. 2011 hnízdilo v CHVÚ Dunajské luhy 377 párů rybáků obecných, což bylo více než třetina slovenské populace. Většina rybáků hnízdila na třech malých ostrůvcích, Přítomnost norka amerického byla zjištěna poprvé v roce 2010 a dle zkušeností s tímto druhem z dalších evropských zemí bylo možné očekávat negativní vlivy na místní faunu. Norek americký má širší ekologickou valenci než původní norek evropský (který byl větší specialista na vodní živočichy, žáby apod.) a ohrožené ptačí druhy se nezvládají přizpůsobit přítomnosti nového predátora. Početnost rybáků začala klesat od roku 2011, od doby, kdy se norek v CHVÚ Dunajské luhy začal rozmnožovat. Nejprve si nebyli ornitologiové jisti, zdali je za poklesem početnosti primárně vliv činnosti norka, zejména z důvodu, že nebyl zachycen na instalovaných fotopastech. Na plavebním ostrově P1 v roce 2016 započalo hnízdit 60 párů, nicméně hnízdění ukončila jediná návštěva norka amerického, který zpredoval snůšky a ostrov poté navštěvoval opakovaně. Rybáci se tak na ostrov již nevrátili. V loňské sezóně tak zůstalo hnízdiště pouze na ostrově P3 a ornitologové doufali, že se tomuto ostrovu norek vyhne. Ještě v polovině dubna 2017 inkubovali racci snůšky, bohužel 24. dubna nalezli ornitologové v kolonii již jen skořápky vajec a trus norka…………samozřejmě, jak jste uvedl pan Zvářal, liška umí také plavat.
Odpovědět
V roce 2016 došlo k zániku kolonie rybáků obecných na Dunaji v důsledku přítomnosti invazního druhu norka amerického. Bohužel lze konstatovat, že hnízdící ptáci se tomuto predátorovi neumí přizpůsobit a tento rok zanikla už také největší kolonie rybáků obecných a kolonie racků chechtavých v chráněném ptačím území (CHVÚ) Dunajské luhy. Ještě v r. 2011 hnízdilo v CHVÚ Dunajské luhy 377 párů rybáků obecných, což bylo více než třetina slovenské populace. Většina rybáků hnízdila na třech malých ostrůvcích, Přítomnost norka amerického byla zjištěna poprvé v roce 2010 a dle zkušeností s tímto druhem z dalších evropských zemí bylo možné očekávat negativní vlivy na místní faunu. Norek americký má širší ekologickou valenci než původní norek evropský (který byl větší specialista na vodní živočichy, žáby apod.) a ohrožené ptačí druhy se nezvládají přizpůsobit přítomnosti nového predátora. Početnost rybáků začala klesat od roku 2011, od doby, kdy se norek v CHVÚ Dunajské luhy začal rozmnožovat. Nejprve si nebyli ornitologiové jisti, zdali je za poklesem početnosti primárně vliv činnosti norka, zejména z důvodu, že nebyl zachycen na instalovaných fotopastech. Na plavebním ostrově P1 v roce 2016 započalo hnízdit 60 párů, nicméně hnízdění ukončila jediná návštěva norka amerického, který zpredoval snůšky a ostrov poté navštěvoval opakovaně. Rybáci se tak na ostrov již nevrátili. V loňské sezóně tak zůstalo hnízdiště pouze na ostrově P3 a ornitologové doufali, že se tomuto ostrovu norek vyhne. Ještě v polovině dubna 2017 inkubovali racci snůšky, bohužel 24. dubna nalezli ornitologové v kolonii již jen skořápky vajec a trus norka…………samozřejmě, jak jste uvedl pan Zvářal, liška umí také plavat.
JM
Josef Mozek
21.7.2019 18:52 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž je řeč o situaci u nás , nezačínejte světem.
Norek evropský a americký jsou kdysi oddělené populace jednoho druhu. Oba se živí stejnou potravou a mají stejný vliv na místa , kde žijí. Z nějakého ( zatím neznámého )
důvodu je americká populace životaschopnější. Evropský norek postupně mizí z přírody i tam , kde má přísnou ochranu a kde by měl mít ideální podmínky. Platí to i tam, kde se nevyskytuje norek americký ( dříve se komicky zdůvodňoval úbytek evropského norka působením toho amerického ). Takže snaha hubit amerického norka a chtít tu evropského je logika hodná Kocourkova. Evropský norek se sem už nikdy nerozšíří a v zajetí odchovávat nejde. Navíc u amerických norků, žijících blízko lidí, se zjistilo, že významnou složkou potravy je potkan. Jeho rozšíření do městských řek by tedy bylo ideální.
U psíka a mývala už čas ukázal, že jejich vliv je mizivý, mají velmi řídké osídlení , a jelikož se živí nemocnými zvířaty nebo zdechlinami, nelze ani očekávat zvýšení jejich počtů.
Úbytek drobné zvěře je jen a pouze vlivem činnosti člověka. Predátoři tu byli vždy v hojném počtu a drobná zvěř ještě v hojnějším.
Odpovědět
Norek evropský a americký jsou kdysi oddělené populace jednoho druhu. Oba se živí stejnou potravou a mají stejný vliv na místa , kde žijí. Z nějakého ( zatím neznámého )
důvodu je americká populace životaschopnější. Evropský norek postupně mizí z přírody i tam , kde má přísnou ochranu a kde by měl mít ideální podmínky. Platí to i tam, kde se nevyskytuje norek americký ( dříve se komicky zdůvodňoval úbytek evropského norka působením toho amerického ). Takže snaha hubit amerického norka a chtít tu evropského je logika hodná Kocourkova. Evropský norek se sem už nikdy nerozšíří a v zajetí odchovávat nejde. Navíc u amerických norků, žijících blízko lidí, se zjistilo, že významnou složkou potravy je potkan. Jeho rozšíření do městských řek by tedy bylo ideální.
U psíka a mývala už čas ukázal, že jejich vliv je mizivý, mají velmi řídké osídlení , a jelikož se živí nemocnými zvířaty nebo zdechlinami, nelze ani očekávat zvýšení jejich počtů.
Úbytek drobné zvěře je jen a pouze vlivem činnosti člověka. Predátoři tu byli vždy v hojném počtu a drobná zvěř ještě v hojnějším.
JS
Jarek Schindler
23.7.2019 06:38 Reaguje na Josef MozekPane Mozek již jen vaše slova o tom , že norek evropský a mink se živí stejnou potravou jasně naznačují o o tom moc nevíte. Jelikož potrava amerického norka je podstatně „pestřejší“ dá se celkem jednoduše odvodit, že ovlivňuje podstatně větší okruh živočichů na které ze strany evropského norka nebyl vytvářen tlak. U psíka a mývala je podle vás jejich vliv mizivý a mají mít velmi řídké osídlení? Opět musím konstatovat, že jste úplně mimo. U mývala se nyní v Evropě jeho počet uvádí již v milionech , a bohužel se neživí pouze nemocnými zvířaty nebo zdechlinami, a naopak ne že nelze ani očekávat zvýšení jejich počtů ale jejich počet se neustále zvyšuje. Jinak, to čím budu začínat a čím končit laskavě nechte na mě.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerPokud americký norek má širší okruh druhů, které loví, pak to logicky znamená, že jeho vliv na jednotlivý druh je podstatně menší. A že se neorientuje v tak velké míře na obojživelníky je jen výhoda, kvůli jejich klesající početnosti. A jak jsem psal, podstatnou složkou potravy amerického norka je potkan.
U mývala opět bůhvíproč uvádíte evropská čísla, když na počátku diskuse byla ČR. Je to číslo mnohonásobně nadsazené, má ohromit laickou veřejnost a hlavně získat peníze na výzkum a popř. boj proti domnělé hrozbě. Kdyby se uvedl skutečný stav mývalů v tisících, nikdo by se tím pro bezvýznamnost nechtěl zabývat.
Odpovědět
U mývala opět bůhvíproč uvádíte evropská čísla, když na počátku diskuse byla ČR. Je to číslo mnohonásobně nadsazené, má ohromit laickou veřejnost a hlavně získat peníze na výzkum a popř. boj proti domnělé hrozbě. Kdyby se uvedl skutečný stav mývalů v tisících, nikdo by se tím pro bezvýznamnost nechtěl zabývat.
JS
Jarek Schindler
24.7.2019 12:53 Reaguje na Josef MozekNo v Evropě jsme. Obehnání vysokou zdí naopak nejsme. Takže, vše co se děje za naší hranicí se dříve či později bude dít i u nás. A ono se kupodivu opravdu děje. To, že má norek podstatně širší okruh kořisti logicky neznamená ,že by tím měl na jednotlivé druhy menší vliv ale spíš to, že ovlivňuje podstatně více druhů. No a o neškodnosti toho minka povídejte například tchořovi a o potkanovi jako hlavní složce potravy třeba těm rybákům nebo například stromové užovce v Poohří či na jižní Moravě.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
24.7.2019 14:10 Reaguje na Jarek SchindlerZ jakého titulu by měl člověk rozhodovat o preferenci jedněch zvířat a regulaci jiných? Příroda vždy fungovala nejlépe bez zásahu lidí, tak se nepovažujte za chytřejšího než ona.
Kdyby tu dosud žil evropský norek, tak byste nejspíš opět agitoval o jeho přemnožení a nutnosti regulace.
Díky devastaci planety člověkem se bude stávat, že mnoho druhů bude osidlovat nová území a na původních zaniknou. Vy byste je raději nechal vyhynout úplně kvůli hloupé demagogické poučce o nepůvodních druzích?
Odpovědět
Kdyby tu dosud žil evropský norek, tak byste nejspíš opět agitoval o jeho přemnožení a nutnosti regulace.
Díky devastaci planety člověkem se bude stávat, že mnoho druhů bude osidlovat nová území a na původních zaniknou. Vy byste je raději nechal vyhynout úplně kvůli hloupé demagogické poučce o nepůvodních druzích?
JS
Jarek Schindler
24.7.2019 23:00 Reaguje na Josef MozekVáš problém je to, že jste schopen smíchat vše dohromady. Přirozený posun druhů zapřičiněný x faktory mícháte s nepřirozeným šířením různých druhů člověkem. Navíc ty člověkem uměle šířené či rozšířené nepůvodní druhy určitě nevyhynou. V původním prostředí je jich většinou dost. Co by, kdy by???? Celkem ubohé spekulace. A až tu zase bude řeč o přemnožené zvěři tak doufám, že budete první, kdo se bude ptát z jakého titulu by měl člověk rozhodovat o preferenci či regulaci.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
25.7.2019 09:20 Reaguje na Jarek SchindlerTeď jste to trefil. To "co by, kdyby" využívají právě autoři článků o tzv. invazních druzích. Nemohou uvést žádný fakt, proto je to samé "hrozí", "v budoucnu by se mohlo stát", "mohlo by" atd. Autoři chtějí vyvolat dojem nebezpečí a potřeby nasypat peníze dotyčným autorům (většinou se jedná o lidi, kteří se na tom hodlají pohodlně živit ). A vy jste na to skočil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.7.2019 11:13 Reaguje na Josef MozekBohužel, zbytečné. Ne pane Mozek ono mohlo by se stát atd. není přesné. Přesné je STALO SE. A to co se stalo si už prosím dohledejte sám.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
25.7.2019 11:33 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž jste to nedohledal ani vy, tak se to zřejmě nestalo ( nemyslím NZ ale ČR ) .
Odpovědět
Karel Zvářal
21.7.2019 12:13 Reaguje na Jarek SchindlerTo nemá s původností či nepůvodností co dočinění. Racků u nás začalo prudce ubývat už v době, kdy tu ještě mýval nebyl. Ten publikovaný případ od Chomoutova, kdy byla loni zničena asi 1500 párů čítající kolonie racka liškou a mývalem, se svádí právě na mývala, ale ta liška má jednoznačně na svědomí ty kolonie dříve zaniklé. Proto hnízdí racci na ostrůvcích ve velkých počtech, aby na ně nemohla. Na břehu nádrží a řek je ani náhodou nenajdete (!), to by je do mrtě vybrala během pár dnů-týdnů. Hlad je sviňa, liška plavat umí podobně jako mýval, takže preduje i na ostrovech.
Chocholouš, kdysi hojný druh, hnízdí v minimálních počtech pod nohami lidí u nákupních center a na kruháčích, aby se vyhnul predátorům (synantropizovaná straka, sojka, poštolka, kuna...) Na střechách loví mladé i staré chocholouše poštolka, která od 80.-tých let značně navýšila své počty.
Lesní kurovití jsou rovněž na minimálních počtech, místy úplně vymizeli, a to také zásluhou původních predátorů (liška, prase...).
Ta ropušnice v tom Středozemním moři pravděpodobně nemá predátora/y které/ho měla v místě původu, proto se tak roztahuje.
Odpovědět
Chocholouš, kdysi hojný druh, hnízdí v minimálních počtech pod nohami lidí u nákupních center a na kruháčích, aby se vyhnul predátorům (synantropizovaná straka, sojka, poštolka, kuna...) Na střechách loví mladé i staré chocholouše poštolka, která od 80.-tých let značně navýšila své počty.
Lesní kurovití jsou rovněž na minimálních počtech, místy úplně vymizeli, a to také zásluhou původních predátorů (liška, prase...).
Ta ropušnice v tom Středozemním moři pravděpodobně nemá predátora/y které/ho měla v místě původu, proto se tak roztahuje.
VK
Karel Zvářal
20.7.2019 10:53Libanonské výsostné vody sahají 20 km od pobřeží. Pobřežní vody jsou něco jiného, než moře drancované nevody. Každý hospodář si svou slepičku bedlivě střeží.
Odpovědět
JŠ
ig
21.7.2019 13:08
Ve většině zemí je zakázáno lovit ryby při potápění s dýchacím přístrojem. Myslím, že kdyby v libanonských vodách udělali výjimku pro ropušnice a naopak začali pořádat lovecké výpravy s harpunami, že by se tam stáhla spousta potápěčů kteří si chtějí zastřílet na něco živého a za chvíli by tam byla ropušnice ohrožený druh :-)
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
21.7.2019 13:15Nevím úplně, co za ropušnici vlastně autoři myslí. Místy se mi dokonce zdá, že se musí jednat o perutýna, protože ten expanduje do atlantických vod a ohrožuje tam útesy, také s ním je spojena kampaň využívat ho v kuchyni. Navíc několik druhů ropušnic je ve Středozemí i domácích - a jejich počty spíše klesaly kvůli přelovení do dnových tenatních sítí či na parangal.
Ano, na obrázku (ten ale stáhli někde z netu) skutečně ropušnice je, ale storka je o perutýnovi, řekl bych.
Odpovědět
Ano, na obrázku (ten ale stáhli někde z netu) skutečně ropušnice je, ale storka je o perutýnovi, řekl bych.
ig
21.7.2019 13:45 Reaguje na Jindřich Duras
Perutýn i ropušnice jsou z čeledi Scorpaenidae, takže možná došlo k nějakému terminologickému zmatení. Taky bych víc věřil tomu perutýnovi.
Odpovědět
ig
21.7.2019 15:55 Reaguje na Jindřich Duras
Na iDnes zveřejnili článek ze stejného zdroje (Reuters), podle připojeného videa jde zjevně o perutýna ohnivého :-) Dál jsem už nepátral :-)
https://tv.idnes.cz/zahranicni/ropusnice-libanon-cestovani-more-maso-ryba-ryby.V190715_153038_idnestv_pest
Odpovědět
https://tv.idnes.cz/zahranicni/ropusnice-libanon-cestovani-more-maso-ryba-ryby.V190715_153038_idnestv_pest
VK
Václav Kain
21.7.2019 19:04Libanon je znám hnusnou zábavou hromadnými sestřely migrujícího ptactva.Jen tak ze srandy sestřelí všechno co letí.Snad vám to ropušnice vrátí.
Odpovědět
