Rozpad lesů ohrožuje podle experta bezpečnost státu
"Stále hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva. Jedná se o stovky miliard korun a závazky vůči pilám a dřevozpracujícímu průmyslu. Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. Jedná se o ekologické stavby, které vážou uhlík, a tím přispívají v boji proti oteplování. Proto je potřeba ochránit lesy, které mají šanci odolat a plnit zároveň mimoprodukční funkce, jejichž význam pro společnost a krajinu exponenciálně roste," řekl Erber.
Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život," řekl Erber.
Přečtěte si také |
Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš ČížekPodle něj je také s ohledem na sucho a kolabující odbyt dříví naivní si myslet, že do tří let kůrovcová kalamita skončí, jak podle něj uvedli ministři zemědělství a životního prostředí Miroslav Toman (za ČSSD) a Richard Brabec (ANO).
Podle Erbera by měl vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. "Jen ten může dělat zásadní opatření a ukládat je resortům jako priority," řekl.
Pro všechny majitele by mělo být prioritou včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný. "Vlastníci však kvůli nastavení dotací od ministerstva zemědělství těží souše, aby je měli zaevidované a sáhli si na dotaci. Tím zhoršují stav na trhu se dřívím, tvoří se velkoplošné holiny a snižují se funkce lesa," uvedl Erber.
Podle něj lze pořád zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí. "Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd. Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," navrhuje Erber. Problém je podle něj zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti," míní Erber.
Veřejnost by podle něj měla dát vlastníkům společenskou objednávku, jaké lesy chce mít. "Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění," míní Erber.
Přečtěte si také |
Lidé mají rádi jehličnaté lesy. V Praze jsou ale hlavně doubravy, říká Dan Frantíkreklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (63)
Pavel Hanzl
15.5.2020 09:22 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
15.5.2020 09:36 Reaguje na Pavel HanzlLukáš Kašpárek
15.5.2020 09:43 Reaguje na Lukáš KašpárekMěl jsem možnost účastnit se několika kauz přímo z výše zmíněnými a tak mám osobní zkušenost z touto vše ničící mašinerii...
Já opravdu nemám důvod být optimista co se ČR týká....
Daniel Višňovský
15.5.2020 10:58 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
15.5.2020 11:43 Reaguje na Daniel VišňovskýTo je jak kdyby jste napsal židům: váš milovaný Hitler....
Já tu píšu o období od 89....
Jiří Daneš
15.5.2020 16:59 Reaguje na Daniel VišňovskýJiří Daneš
15.5.2020 17:00 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
17.5.2020 19:41 Reaguje na Jiří DanešKarel Zvářal
15.5.2020 07:00Lukáš Kašpárek
15.5.2020 09:13 Reaguje na Karel ZvářalPodle strategie LČR ale i jiných ale vidíme, že tu vůbec nejde o záchranu lesa, který stejně neměl budoucnost, ale o vytvoření trestuhodného toku peněz a aktivit, které mají jasný cíl. Vydělat těm, co se na této hrůze chtějí napást a těm co chtějí "pracovat s veřejností". Mimochodem Agrofert vyhrál největší tendry na těžební a zalesňovací práce... je zajímavé, že na to lidi zapomněli....
Lesníkům se ani nezdálo o tom, že bude v "lesích" někdy tolik lidí co nerozumí lesu (všichni ti dobrovolníci co tak srdnatě "zachraňují" přírodu a myslí si, že pomáhají dobru), že do nich budou moct valit ty svoje lži a demagogie, aby si udělali alibi jak na to co bylo, tak hlavně na to, co mají v plánu dál.....
HRŮZOSTRAŠNÁ DEMAGOGICKÁ MAŠINERIE.....
Pavel Hanzl
15.5.2020 09:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
15.5.2020 11:01 Reaguje na Pavel HanzlTa změna klimatu je experiment, kdy nikdo neví, jak to dopadne. Ale pracovat se musí stále a zkoušet vše v rámci možností. Samozřejmě, smrkové monokultury pod 800 m neobnovovat. A níž valit odolnější mixy.
Lukáš Kašpárek
15.5.2020 11:47 Reaguje na Karel ZvářalMy s panem Hanzlem mluvíme o tom, že nemá smysl jen utrácet miliardy za sanaci následků ale jsou hlavně potřeba řešit příčiny a jednou z největších příčin je katastrofální hospodaření v lesích... pokud se to nezmění, tak žádný mix dřevin nepomůže....
Lukáš Kašpárek
15.5.2020 11:49 Reaguje na Lukáš KašpárekKarel Zvářal
15.5.2020 12:39 Reaguje na Lukáš KašpárekSmysluplná má být i kritika, nejen plané žvanění.
Lukáš Kašpárek
22.5.2020 09:49 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
16.5.2020 06:06 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
16.5.2020 06:41 Reaguje na Pavel HanzlJosef Volfík
15.5.2020 08:25Lukáš Kašpárek
15.5.2020 09:15 Reaguje na Josef VolfíkStylem.... pane dáte si chlebíček zadarmo? Tak jo, díky :)
Za 5 minut... chyťte toho hajzla! Ukradl mi chlebíček!
Lukáš Kašpárek
15.5.2020 09:18 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
15.5.2020 10:55Odborníci na požáry se taky děsí toho, co se stane, až někde do "ekologicky" mrtvého lesa na Šumavě udeří blesk a zapálí ty tuny a tuny proschlého dřeva. Pak budou lítat hořící větve stovky metrů a možná i víc daleko. A nikdo to neuhasí, technika na kolech se tam nedostane a létající technika má na takový požár malou kapacitu. A shoří tam všechno včetně části půdy (a suchých kořenů v ní).
A přesně tahle katastrofa hrozí všude tam, kde nám ekologové namnožili kůrovce.
Petr Eliáš
15.5.2020 11:26 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/
(zdvláště doporučuji si přečíst 12. mýtus)
Jakub Graňák
15.5.2020 12:45 Reaguje na Petr EliášPavel Hanzl
15.5.2020 20:39 Reaguje na Jakub GraňákFrantišek Dvořák
15.5.2020 16:50 Reaguje na Petr EliášKarel Zvářal
15.5.2020 17:29 Reaguje na František DvořákDaniel Višňovský
17.5.2020 19:43 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
17.5.2020 20:52 Reaguje na Daniel VišňovskýAdorovaný kabinetní ekonom neuměl rozeznat špinavé peníze. Kdo jen trochu rozumí lidské mentalitě a dnešní honbě za bohatstvím, dovede tu duchovní chudobu rozpoznat.
Jan Šimůnek
16.5.2020 10:06 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
16.5.2020 10:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.5.2020 20:27 Reaguje na Petr EliášJinak jsou to samé bláboly a nesmysly, od jedničky až po dvanáctku. Všechny byly také opakovaně vyvráceny. Ten materiál má asi stejnou hodnotu, jako "Snůška dvanácti důkazů o placatosti Země".
Petr Eliáš
17.5.2020 06:36 Reaguje na Jan ŠimůnekVy opravdu nejste normální. Tvrdíte, že máte zkoušky z psychologie, tak zkuste na sebe něco aplikovat a ověřit si tím svůj duševní stav. Řekl bych, že vykazujete známky fanatismu.
Každopádně, váš styl psaní akorát ukazuje, že vy nejste odborník na nic. Jste jen takový internetový kecal, takový brouk pytlík a Jára Cimrman v jedné osobě.
Jan Šimůnek
17.5.2020 18:37 Reaguje na Petr Eliášad 2 Výzkumy jasně ukázaly, že vzrostlé stromy mají daleko vyšší ekologickou hodnotu než čerstvě vyrostlé. Mj. se od toho odvíjejí i požadavky na kompenzační vysazování nových stromů za vykácené (které prosadili sami zelení). Takže opět jen blábol.
Jistě by se dalo spočítat, o kolik vyprodukuje vzrostlý strom kyslíku, kolik vyprodukuje dalších příznivých látek do atmosféry i kolik z ní vychytá škodlivin.
ad 3 Vzhledem k tomu, že sami zelení nyní blábolí, jak vysycháme, je tento bod naprostý nesmysl. Mě stačí, že po devastaci kůrovcem vyschla část pramenišť Vltavy (včetně pramene, který se ukazoval turistům jako pramen Vltavy).
ad 4 Tohle jasně ukazují snímky z meteoradaru. Dešťové fronty se, vlivem stoupajícího horkého vzduchu nad odlesněnou Šumavou rozpadají. A za Šumavou zůstává pás sucha, zhruba od hranic Rakouska po Brno.
ad 5 Nesmysl daný tím, že se porovnává jednak narušená krajina se zdravou, jednak tím, že klesla schopnost Šumavy zadržovat vodu.
ad 6 Na vyvrácení tohoto blábolu stačí teploměr. Bylo to mnohokrát vyvráceno i sofistifikovanější technikou (např. termokamery).
ad 7 To je jasně prokázáno v historických dokumentech. Jakž takž "divočina" je pár hektarů v nejvyšších a nejnedostupnějších polohách. Vše ostatní je uměle vysazený les na konci 19. století (případně dosazovaný později).
ad 8 Jen mlžení, je jasně dokázáno, jak vysoko existovalo osídlení, jehož součástí byly sklářské hutě a sídla uhlířů.
Tato místa zpustla v podstatě až po odsunu Němců a vytvoření pohraničního pásma s omezením vstupu a vyhnáním části obyvatelstva (i českého).
ad 9 Toto je jasně prokázáno. Soudruzi drze spoléhají na to, že si to část lidí nepamatuje a část je příliš mladá na to, aby si to pamatovala.
Já pamatuji televizní reportáže, předvádějící zelené škůdce, jak se přivazovali ke stromům, aby zabránili likvidaci kůrovce.
ad 10 To se průběžně děje.
ad 11 To vidíme všude tam, kde už kůrovec stromy sežral a zahubil.
ad 12 Obrovská hejna kůrovce, unášená desítky km daleko, jsou svědecky doložena. Současně vyšla práce z Kanady, která jednoznačně tak velký (a dokonce větší, než s jakým počítali kritici chovů kůrovce u nás) dolet masových hejn kůrovce prokázala.
Jakub Graňák
18.5.2020 19:20 Reaguje na Jan ŠimůnekZ vlastní osobní zkušenosti mě ani neudivuje, že člověk s titulem Mudr má dojem (samozřejmě naprosto vadný), že tím, že vystudoval medicínu, se stal jakýmsi polyhistorem s patentem na rozum a jediný správný názor. Opakovaně jsem se za svou několik dekád trvající praxi v oborech spjatých se zemědělstvím a zahradnictvím setkal s takovýmito Mudry, vševědy, kteří se prezentovali přesně jako autor přízpěvku výše a neustále se mě snažili poučovat, jak mám co dělat, aby posléze vyšlo najevo, že ví naprosté hovno.
Dovoluji si tedy upozornit autora přízpěvku výše, aby se věnoval petriho miskám, tedy oboru, kterému patrně rozumí, a realitu přenechal praktikům.
Ps: tvrzení o svědectví, jak někdo pozoruje desítky kilometrů letět kůrovce (brouka 5 mm velkého, kterého není v letu vidět dále než na 2-3 metry), jasně dokazuje naprostou absenci praktických zkušeností z oblasti entomologie.
Pps: velice rád bych zde viděl odkaz na tu kanadskou studii, kterou se zde dotyčný ohání, předem děkuji.
Jan Šimůnek
19.5.2020 07:47 Reaguje na Jakub GraňákNa to, abych v odstavci o pár větách našel vnitřní rozpory, by měla stačit maturita z češtiny, kterou mám.
Ignorujete i tu skutečnost, že naprosto opačné názory než autoři zmíněného pamfletu zastává řada odborníků na lesnictví, neméně otitulovaných. I o tom se tu v Ekolistu opakovaně psalo.
Seznam signatářů je v podstatě totožný se seznamem lidí, "zaháčkovaných" na "výzkumu" destrukce lesa kůrovcem. Takže motivy signatářů jsou spíš pekunuiární než odborně vědecké.
Jakub Graňák
19.5.2020 13:35 Reaguje na Jan ŠimůnekCo se týče těch vašich rozporů, maturita z češtiny, evidentně nestačí k tomu, aby jste pochopil, že ten "mrtvý les" skutečně poskytuje daleko větší prostor pro druhovou diverzitu, než stejnověká smrková monokultura. K tomu je totiž potřeba mít znalosti z biocenologie, entomologie, ornitologie... těmi opět evidentně nedisponujete, poněvadž jinak by jste pochopil, že tomu tak skutečně je.
Co se týče těch mračen kůrovců, je velmi zajímavé, že jak na webu, tak v odborné literatuře (kterou mám doma), není o takových jevech ani zmínka.
Co jsem naopak dohledal, je vědecká práce slovenské akademie věd dokladující na vzorku 120 chráněných území, že kůrovcové kalamity vznikly v hospodářských lesech a do bezzásahových zón postoupily sekundárně. Stejně jako tomu bylo na Šumavě poté, co Kyrill shodil na Klatovsku 3 miliony kubíků, které nebyl nikdo schopný zpracovat před kůrovcovou gradací.
Jan Šimůnek
20.5.2020 09:02 Reaguje na Jakub GraňákSmrky sice mohly vykazovat "známky špatného zdravotního stavu", ale v principu přežívaly a množily se. Nedaleko naší chalupy je lokalita, kde mají smrky vody pořád dost (půda je mokrá v souvislosti s hladinou spodní vody a vodotečemi) a přesto hynou na kůrovce. Takže názorně ukazují, že příčinou hynutí není "sucho", ale masívní napadení kůrovcem.
Základní principy epidemiologie a infektologie (z toho prvního jsem skládal i postgraduální zkoušku v rámci získávání CSc.) platí nejen pro člověka a bakterie, ale i pro smrk a kůrovce. Prostě je-li infekční dávka (tj. nálet kůrovce) příliš vysoká, tak to přirozená obrana ani zcela zdravého stromu nemůže ustát. Proto byly také v minulosti napadené stromy likvidovány - aby se předešlo právě masívnímu napadení stromů zdravých (které bez problémů toho brouka přežijí při jeho sporadickém výskytu).
Ostatně, kůrovci se na Šumavě pomnožili na padlých stromech, tedy takových, jejichž přirozená schopnost obrany byla tím povalením orkánem oslabena. A právě neřešeným výskytem těchto stromů celá kůrovcová katastrofa začala. A to neřešení mají jednoznačně na triku ekologové a ekologičtí aktivisté.
Mrtvý les je asi stejným "cenným biotopem" jako lidská mrtvola.
Tím bych mohl jistě skončit, nicméně: Organismy, vázané na živé stromy (přímo nebo nepřímo), prostě vyhynou. Objeví se organismy, vázané na mrtvé stromy, ovšem jejich výskyt je efemérní, na stejném principu jako výskyt mrchožravého hmyzu na té zmíněné lidské mrtvole. Akorát to, co na té mrtvole trvá týdny (v našem klimatu), bude zde trvat roky. Ale výsledek bude stejný: Zbytky mrtvoly, které už neuživí ani ty mrchožrouty, takže to vše vychcípe.
Ta smrková monokultura je, na rozdíl od toho mrtvého lesa, umělými zásahy dlouhodobě udržitelná. Po mrtvém lese zbyde jen pustina.
Pokud tam nechceme stejnověkou smrkovou monokulturu, musíme tam sázet stromy vhodných druhů, nikoli provádět bezzásahovost.
O mracích kůrovců se psalo v článcích i diskusích zde na Ekolistu, pokud to nemůžete dohledat, je to o něčem jiném než o neexistenci těchto textů. Zkuste případně i yandex nebo čínský vyhledávač, protože google cenzuruje některé texty, které nespadají do ranku aktivistického vidění světa.
Daniel Višňovský
15.5.2020 10:57Radim Polášek
15.5.2020 13:45Co se týká zničení našich lesů, primárně je třeba se ptát, kdo před několika lety skrz onen nesmysl o konfliktu zájmů odstranil lesákům jejich podřízené dřevařské provozy a paralyzoval tak ochranu proti kůrovci kácením napadených smrků. A komu prospělo to, že několik let se u nás kůrovec ( rozvezený před více než 10 lety na spousty pil v celé ČR napadeným dřevem z šumavského NP) v lesích množil a šířil úplně volně a nekontrolovaně, takže ve výsledku je kůrovec přemnožen tak, že i kdyby se to kácení napadených smrků obnovilo v plné míře, bude velice obtížné přemnoženého kůrovce zastavit a zbylé smrkové lesy tak zachránit. Komu prospělo to, že za cenu zničení tisíce hektarů našich lesů se globálním alarmistům dostaly do rukou další argumenty k oblbování občanů bláboly o katastrofálním oteplování, argumenty k uchvácení politické moci a v zájmu údajného nutného "boje" proti globálnímu oteplování argumenty k prosazení ždímání peněženek občanů, k jejich ožebračování a hromadění těch peněz do soukromých kapes všelijakých alarmistických, obnovitelných a podobných šmejdů a příživníků.
Jan Škrdla
15.5.2020 15:38 Reaguje na Radim PolášekPokud si myslíte, že v nížinách a středních polohách (vyjma specifických stanovišť) lze nadále pěstovat smrkové monokultury nepo porosty s převahou smrku, tak jste dost naivní.
Radim Polášek
16.5.2020 08:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaUvědomte si, že současná kalamita je v převážné míře způsobena vyřazením ochrany proti kůrovci kácením napadených stromů a jejich asanací a ne tolik současným suchem. Neboli kdyby nebyla ochrana proti kůrovci před několika lety paralyzována, bylo by zničených lesů tak čtvrtina, třetina, ne víc. Zhruba ve stejné míře, jako se kůrovcová kalamita projevuje v okolních státech.
Karel Zvářal
16.5.2020 10:30 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
16.5.2020 12:01 Reaguje na Karel ZvářalNa rozdíl třeba od Jeseníků, kde masívy hor tvoří nerozpraskané souvislé erozí obroušené zbytky mnohem vyššího pohoří, voda z horních partií Jeseníků tak proudí v půdě po svazích dolů a kořeny stromů je dostupná.
Většina lesů v horních a středních partiích jižních svahů Beskyd a nejhornějších partií pod vrcholovými loukami severních svahů Beskyd bude asi pro smrky příliš suchá, tam by to asi chtělo listnáče. Zatímco nejnižší polohy na jihu a střední a nejnižší polohy na severu Beskyd by byly dostatkem vláhy vhodné pro smrky.
Jan Škrdla
16.5.2020 21:50 Reaguje na Radim PolášekMá mělké kořeny, dokáže využít vodu ve vrchních vrstvách půdu, do hloubky si pro vodu nesáhne.
Předpokládám, že v těch niších polohách to bude více svědčit jedli, buku a javoru klenu. I v lese zaměřeném na produkci bych ten smrk pěstovat ve směsi s jinými dřevinam. Jenže Beskyda jsou součástí CHKO, a mělo by se přihlížet i k dalším funkcím lesa (ochrana přírody, ochrana proti erozi, rekreace, hydrická funce, aj.). Smrkové momokury by až na výjimky měly patřit minulosti.
Jan Škrdla
16.5.2020 20:56 Reaguje na Radim PolášekJak psal Karel, schnou i borovice. U nich je to zaviněno téměř jenom suchem. Kůrovec se do nich pouští až jsou polomrtvé. Problémy mají i jiné druhy a věřte, že na prvním místě je stres suchem.
Radim Polášek
21.5.2020 08:28 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
21.5.2020 23:00 Reaguje na Radim PolášekCo se týká borových porostů, jedná se převážě o výsadby. Původních borů byste našel možná méně než původních smrčin.
U borovice je z dlouhodobého hlediska ten problém, že tento strom sice má hluboké kořeny, ale vlivem dlouhodobého nedostatku srážek se sucho dostalo do i do nižších vrstev půdy. A pokud zaprší, tak se ta voda do hlubších vrstev jen tak nevsákne. Navíc borovice je jehličnan a ztráta asimilačnho aparátu pro ni má fatální následky (narozdíl od některých listnáčů, které příští rok obrazí).
Jan Šimůnek
17.5.2020 18:38 Reaguje na Petr EliášSlovan
15.5.2020 21:28Držme tedy palce Bidenovi, aby porazil Trumpa v listopadu a Morovi, aby dokázal sesadit Bolsonara co nejdřív a Brazílie měla zase někoho po roce 2022 normálního (ideálně ještě dřív).
Pavel Hanzl
16.5.2020 06:09 Reaguje na SlovanRadim Polášek
16.5.2020 09:33 Reaguje na Pavel HanzlSlovan
16.5.2020 13:38 Reaguje na Radim PolášekSlovan
16.5.2020 13:35 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
16.5.2020 20:43 Reaguje na SlovanPochopitelně, není to poprvé v historii. Kdykoli vládl, nebo se alespoň dral k moci, nějaký totalitní režim, vždy si našel placené poskoky ve vědeckých kruzích.
Bylo to v době soudu "vědců" nad Galileem Galileim (bezcenných nýmandů, po kterých by, nebýt toho procesu, neštěkl ani pes). Bylo to za nacistů i komunistů (nacisté měli "árijskou fyziku", očištěnou od "židovských prvků", měli teorii "dutosvětosti" i teorii "světového ledu", komunisté měli Lysenka, Lepešinskou a spol.).
A v současné době jsou na stejné pozici "vědci", blábolící o klimatické katastrofě.
A, pochopitelně, jako nebyla možná věcná vědecká debata s tím odpadem, co soudil Galilea, ani s těmi odpady, které jsem citoval dál (i s mnoha dalšími, které jsem pro jednoduchost a krátkost tohoto textu pominul), tak není možná debata ani se současnými klimatology. Ti budou dál blekotat mnohokrát vyvrácené nesmysly, i profláknuté (viz "Climategate") lži.
Jediná možnost je, vzít jim peníze a politickou moc, a to se může stát prakticky jen cestou volby "trumpů a zemanů" (a podobných politiků), pokud tedy nechceme sáhnout po prostředcích mimo hranice demokracie.
A lidé tohle tuší (i ti, co vám to takto nerozeberou, jak to činím já, to chápou jaksi instinktivně), a proto právě tyhle politiky (bez ohledu na jejich negativní, nebo alespoň kontraverzní, vlastnosti) volí.
Jan Škrdla
16.5.2020 22:40 Reaguje na SlovanStanislav Chytrý
22.5.2020 10:43Navíc největší vlastník lesů u nás je stát. Takže ten se klidně obejde nějakou tu dobu bez příjmů za dřevo. Myslím, že les má důležitější funkce, než produkce dřeva.