https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozpad-lesu-ohrozuje-podle-experta-bezpecnost-statu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozpad lesů ohrožuje podle experta bezpečnost státu

15.5.2020 07:25 | BRNO (ČTK)
Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. / Ilustrační foto
Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pikrepo
Rozpad českých lesů hraničí podle lesnického odborníka a správce soukromých lesů na Pardubicku Aleše Erbera s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, řekl v rozhovoru s novináři.
 

"Stále hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva. Jedná se o stovky miliard korun a závazky vůči pilám a dřevozpracujícímu průmyslu. Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál. Jedná se o ekologické stavby, které vážou uhlík, a tím přispívají v boji proti oteplování. Proto je potřeba ochránit lesy, které mají šanci odolat a plnit zároveň mimoprodukční funkce, jejichž význam pro společnost a krajinu exponenciálně roste," řekl Erber.

Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život," řekl Erber.

Podle něj je také s ohledem na sucho a kolabující odbyt dříví naivní si myslet, že do tří let kůrovcová kalamita skončí, jak podle něj uvedli ministři zemědělství a životního prostředí Miroslav Toman (za ČSSD) a Richard Brabec (ANO).

Podle Erbera by měl vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. "Jen ten může dělat zásadní opatření a ukládat je resortům jako priority," řekl.

Pro všechny majitele by mělo být prioritou včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný. "Vlastníci však kvůli nastavení dotací od ministerstva zemědělství těží souše, aby je měli zaevidované a sáhli si na dotaci. Tím zhoršují stav na trhu se dřívím, tvoří se velkoplošné holiny a snižují se funkce lesa," uvedl Erber.

Podle něj lze pořád zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí. "Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd. Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," navrhuje Erber. Problém je podle něj zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti," míní Erber.

Veřejnost by podle něj měla dát vlastníkům společenskou objednávku, jaké lesy chce mít. "Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění," míní Erber.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Zdeněk Meitner
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 06:47
Stát je zdrojem ohrožení státu i nás všech.......
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2020 09:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Obecně stát ne, ale babišistán určitě ANO.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Toto nezačalo až s příchodem ANO... Babiš, Toman a další toho teď jen zneužívají a na situaci dnešní vydělávají... za tuto situace vděčíme hlavně vládám ODS střídaným ČSSD, pak taky při nástupu "kalamity" Jurečkovi, který byl první kdo o ní věděl a nic nedělal, ze začátku se to dokonce snažil ututlat, pak byl rituálně "popraven" Szórád, aby to vypadalo, že za to může jen on.... lesnictví u nás je hrozná žumpa....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ještě doplním, že destrukci "lesů" v ČR má na svědomí i státní správa.... úředníci, státní kontrolní ústavy a další instituce, o celém MZe ani nemluvě, ti toto celé vedli.... dokonce i ČIŽP (inspekce MŽP) kryje destrukci nejen lesů a to na přímý rozkaz z MŽP, které má za úkol neklást v tomto zločinu odpor.... opravdu véééélká špína.....

Měl jsem možnost účastnit se několika kauz přímo z výše zmíněnými a tak mám osobní zkušenost z touto vše ničící mašinerii...

Já opravdu nemám důvod být optimista co se ČR týká....
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2020 10:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, ovšem :) Zapomněl jste zmínit roli Vaší milované KSČ, která se soustředila na čmoudění z komínů kapitalistům pro zlost, díky čemuž zmizely v minulosti lesy v Krušných horách i Jizerkách, a nebylo potřeba ani současné sucho.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 11:43 Reaguje na Daniel Višňovský
Mojí milované KSČ? :D

To je jak kdyby jste napsal židům: váš milovaný Hitler....

Já tu píšu o období od 89....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2020 16:59 Reaguje na Daniel Višňovský
6vaníte blbosti, černý čmoud z komínů je nespálený uhlík a o jeho váhové množství produkuje topné zařízení méně CO a to tak, že každý kilogram sazí zníží emisi CO2 o 3,6667 kg.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2020 17:00 Reaguje na Daniel Višňovský
Žvaníte blbosti, černý čmoud z komínů je nespálený uhlík a o jeho váhové množství produkuje topné zařízení méně CO2 a to tak, že každý kilogram sazí sníží emisi CO2 o 3,6667 kg.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

17.5.2020 19:41 Reaguje na Jiří Daneš
Vůbec jste nevyvrátil, co jsem napsal. Navíc jste natolik pitomý, že jste si nejenom nafackoval, ale i rozkopal čenich, a to se hned tak nevidí. Problém není, kolik se co zemisovalo, ale to, že to uhlí, bylo spotřebováno, a v budoucnu nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 07:00
To říkám dávno, že ta norma je z časů vodního blahobytu. Jestliže je srážkový deficit 20%, úměrně k tomu je třeba rozvolnit mělce kořenící plantáž. A holinu bych nechal zarůst býlím, nemá cenu to hned valit na rozpálený povrch a za rok dosazovat. Práce kvapná málo platná...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:13 Reaguje na Karel Zvářal
Ono to nefungovalo i za dob vodního blahobytu, ale nebyl to tak očividný problém pro vnější pozorovatele. A přesně jak píšete... holiny nechat zarůst břízou (pokud není v okolí, tak výsevem) a náletem z okolních dřevin. Takto založený porost bude výrazně stabilnější a odolnější a hlavně to nestojí buď nic, nebo jen za osivo břízy. V horských a podhorských oblastech vhodné doplnit jeřábem.

Podle strategie LČR ale i jiných ale vidíme, že tu vůbec nejde o záchranu lesa, který stejně neměl budoucnost, ale o vytvoření trestuhodného toku peněz a aktivit, které mají jasný cíl. Vydělat těm, co se na této hrůze chtějí napást a těm co chtějí "pracovat s veřejností". Mimochodem Agrofert vyhrál největší tendry na těžební a zalesňovací práce... je zajímavé, že na to lidi zapomněli....

Lesníkům se ani nezdálo o tom, že bude v "lesích" někdy tolik lidí co nerozumí lesu (všichni ti dobrovolníci co tak srdnatě "zachraňují" přírodu a myslí si, že pomáhají dobru), že do nich budou moct valit ty svoje lži a demagogie, aby si udělali alibi jak na to co bylo, tak hlavně na to, co mají v plánu dál.....

HRŮZOSTRAŠNÁ DEMAGOGICKÁ MAŠINERIE.....

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2020 09:26 Reaguje na Karel Zvářal
Je celkově zbytečné obnovovat les, aniž by pominuly důvody jeho zničení.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně tak..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
To si nechte patentovat!-) Ještě kdyby mimo lesáků i zemědělci posečkali, až to sucho přejde, že?-)

Ta změna klimatu je experiment, kdy nikdo neví, jak to dopadne. Ale pracovat se musí stále a zkoušet vše v rámci možností. Samozřejmě, smrkové monokultury pod 800 m neobnovovat. A níž valit odolnější mixy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 11:47 Reaguje na Karel Zvářal
Sám jste psal pod jiným článkem na stejné téma, že "valit" nemá smysl nic, pokud se to nedělá smysluplně... tak proč najednou otáčíte?

My s panem Hanzlem mluvíme o tom, že nemá smysl jen utrácet miliardy za sanaci následků ale jsou hlavně potřeba řešit příčiny a jednou z největších příčin je katastrofální hospodaření v lesích... pokud se to nezmění, tak žádný mix dřevin nepomůže....

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 11:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A není to zase jen nějaký náš názor.... toto je oficiální stanovisko i všech odborných institucí, včetně příslušných výborů v PS.. vláda dostala jasné zadání co má dělat, ale nedělá z toho téměř nic... tak proč se tak divíte našemu rozčarování??

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 12:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tady je to jak s černouškama (vysvětlivky k vysvětlivkám-). Valit nemá cenu na rozpálenou zem!-( Výše jsem uvedl, že nejdříve nechat zarůst býlím.

Smysluplná má být i kritika, nejen plané žvanění.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.5.2020 09:49 Reaguje na Karel Zvářal
No já jen že jste nás potom teda asi nepochopil..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2020 06:06 Reaguje na Karel Zvářal
Jaký experiment? A čí? Samozřejmě nikdo neví, jak dopadne, ale s vysokou pravděpodobností špatně. A možná fatálně špatně. Samozřejmě je nesmysl nic nedělat. Ale pokusit se vypěstovat les do daleko suššího a teplejšího klimatu je potřeba. Určitá naděje, že to vyjde, je tu vždycky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2020 06:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli koukáte na NGW, tak jsou tam také pořady z pouštních oblastí. Potemníci, mravenci, kaktusy a tak. A je to také příroda:-) Takže experiment přírody s neukázněným přemoudřencem, kdy konečně pochopí, že by už stačilo blbnout.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

15.5.2020 08:25
Dočkal jsem se! Pořád jsem (v čase koronaviru) čekal, kdy zase vyletí kůrovec. A dočkal jsem se. Koroňák tak moc netáhne, tak vytáhneme kůrovce. Ne, že bych se kůrovci smál, je to průšvih, ale spíše mi zajímá a zajímalo, kam a kdy se vrtne každodenní zpravodajství. A už je mi to jasné, přesně, jak jsem čekal.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:15 Reaguje na Josef Volfík
Kůrovec neničí naše lesy... to mi jim je servírujeme na zlatém podnose.... on tuto nabídku jen přijal....

Stylem.... pane dáte si chlebíček zadarmo? Tak jo, díky :)

Za 5 minut... chyťte toho hajzla! Ukradl mi chlebíček!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 09:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prostě pokrytectví v kolosálním a neskutečně destruktivním měřítku.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.5.2020 10:55
Kůrovce je třeba systematicky likvidovat, jak se to dělalo už od konce 19. století a jak to léta funguje. Ekologické číčoviny prostě nefungují.

Odborníci na požáry se taky děsí toho, co se stane, až někde do "ekologicky" mrtvého lesa na Šumavě udeří blesk a zapálí ty tuny a tuny proschlého dřeva. Pak budou lítat hořící větve stovky metrů a možná i víc daleko. A nikdo to neuhasí, technika na kolech se tam nedostane a létající technika má na takový požár malou kapacitu. A shoří tam všechno včetně části půdy (a suchých kořenů v ní).

A přesně tahle katastrofa hrozí všude tam, kde nám ekologové namnožili kůrovce.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.5.2020 11:26 Reaguje na Jan Šimůnek
A tady máte něco ke čtení k tomu vašemu nesmyslu o ekologicky namnoženém kůrovci. :)

https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/

(zdvláště doporučuji si přečíst 12. mýtus)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2020 12:45 Reaguje na Petr Eliáš
Dobrý článek, obávám se však, jako L. Kašpárek, že je to zbytečné. Troufám si tvrdit, že pan Šimůnek, jako teoretik bez špetky praxe, nemá nejmenší tušení o čem hovoří.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2020 20:39 Reaguje na Jakub Graňák
Pan Šimůnek je ruský bot programovaný v Petrohradské farmě trollů a omílá tu jen ty demagogie, které má na ramce. Prostě nic číst nemůže, i kdyby chtěl, což bot samozřejmě nechce.
Odpovědět
F

František Dvořák

15.5.2020 16:50 Reaguje na Petr Eliáš
Víte ,důkaz o té doslova kolosální kravině, že kůrovec ze Šumavy zamořil ČR však v tom 12. mýtusu nenajdu. Ten kůrovec byl v těch lesích ve vnitrozemí ještě před nástupem totality. Jenže naši předci vymysleli způsob boje s ním a byl držen na uzdě. Dalším důvodem jeho držení v mezích únosnosti je skutečnost, že naši předci hospodařili na polích a to včetně komunistů a tato pole byla schopna zadržet vodu a tím bránit totálnímu vyschnutí krajiny. Neustále do toho vnášíme nějaké pofiderní výzkumy a tvrzení, ale tu jednoduchost nevidíme. Tuším na Silvariu se objevil zase článek o tom, jak lze lesy zachránit. Nelze. Na Šumavě přeci stále číhá agresivní a cestovatelsky zběhlí kůrovec. Dle vás. Já si však myslím, že ten Šumavák na to vliv nemá, lesy a pole se nechaly svému osudu a jejich produkty se v současnosti získávají, nazvu to pirátským způsobem a jejich stav se nechává osudu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 17:29 Reaguje na František Dvořák
Pane Dvořáku, Vy jste těžce staromódní!-) Cožpak nevíte, že o všem dnes rozhoduje neviditelná (de facto černá, či-li špinavá) ruka trhu? A jinak souhlas, bezlesí a les jsou spojité nádoby. Sklízíme plody vlastní práce.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

17.5.2020 19:43 Reaguje na Karel Zvářal
Špinavé nemyté pracky máte možná tak vy, trh je ekonomický popis druhé věty termodynamické.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2020 20:11 Reaguje na Daniel Višňovský
Nula jako vy mě nemůže urazit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.5.2020 20:52 Reaguje na Daniel Višňovský
Stav agrární krajiny je nejhorší v historii. Máme největší půdní bloky v E., půda špatně zadržuje vodu, chemizované monokultury a absence krajinných prvků zapříčinily tragický pokles biodiverzity. Není za tím nic, než upřednostnění fin. zisku nad vše ostatní.

Adorovaný kabinetní ekonom neuměl rozeznat špinavé peníze. Kdo jen trochu rozumí lidské mentalitě a dnešní honbě za bohatstvím, dovede tu duchovní chudobu rozpoznat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 10:06 Reaguje na Petr Eliáš
Fake z Novinek? Oni si fakt myslí, že jsou lidi blbí a nevědí, jak to po orkánu Kyril bylo?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.5.2020 10:39 Reaguje na Jan Šimůnek
To nejsou Novinky.cz .... zkuste si to otevřít...
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 20:27 Reaguje na Petr Eliáš
Problém je, že podepsaní jsou lidé, kteří jsou silně zainteresovaní na "ekologické" likvidaci lesů na Šumavě. Mají možnost publikovat naprosto unikátní výsledky s vysokou citovaností, protože nikde jinde na světě nejsou politici natolik ve vleku zelených extrémistů, aby dovolili zlikvidovat kvalitní a vysoce hodnotný les jen pro profesní uspokojení pár "vědců".
Jinak jsou to samé bláboly a nesmysly, od jedničky až po dvanáctku. Všechny byly také opakovaně vyvráceny. Ten materiál má asi stejnou hodnotu, jako "Snůška dvanácti důkazů o placatosti Země".
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.5.2020 06:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Opravdu byly vyvráceny? Jak a kým? Tak sem dejte nějaký zdroj.

Vy opravdu nejste normální. Tvrdíte, že máte zkoušky z psychologie, tak zkuste na sebe něco aplikovat a ověřit si tím svůj duševní stav. Řekl bych, že vykazujete známky fanatismu.


Každopádně, váš styl psaní akorát ukazuje, že vy nejste odborník na nic. Jste jen takový internetový kecal, takový brouk pytlík a Jára Cimrman v jedné osobě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.5.2020 18:37 Reaguje na Petr Eliáš
ad 1 Nesmyslný blábol, který sám sobě v mnoha ohledech protiřečí.

ad 2 Výzkumy jasně ukázaly, že vzrostlé stromy mají daleko vyšší ekologickou hodnotu než čerstvě vyrostlé. Mj. se od toho odvíjejí i požadavky na kompenzační vysazování nových stromů za vykácené (které prosadili sami zelení). Takže opět jen blábol.
Jistě by se dalo spočítat, o kolik vyprodukuje vzrostlý strom kyslíku, kolik vyprodukuje dalších příznivých látek do atmosféry i kolik z ní vychytá škodlivin.

ad 3 Vzhledem k tomu, že sami zelení nyní blábolí, jak vysycháme, je tento bod naprostý nesmysl. Mě stačí, že po devastaci kůrovcem vyschla část pramenišť Vltavy (včetně pramene, který se ukazoval turistům jako pramen Vltavy).

ad 4 Tohle jasně ukazují snímky z meteoradaru. Dešťové fronty se, vlivem stoupajícího horkého vzduchu nad odlesněnou Šumavou rozpadají. A za Šumavou zůstává pás sucha, zhruba od hranic Rakouska po Brno.

ad 5 Nesmysl daný tím, že se porovnává jednak narušená krajina se zdravou, jednak tím, že klesla schopnost Šumavy zadržovat vodu.

ad 6 Na vyvrácení tohoto blábolu stačí teploměr. Bylo to mnohokrát vyvráceno i sofistifikovanější technikou (např. termokamery).

ad 7 To je jasně prokázáno v historických dokumentech. Jakž takž "divočina" je pár hektarů v nejvyšších a nejnedostupnějších polohách. Vše ostatní je uměle vysazený les na konci 19. století (případně dosazovaný později).

ad 8 Jen mlžení, je jasně dokázáno, jak vysoko existovalo osídlení, jehož součástí byly sklářské hutě a sídla uhlířů.
Tato místa zpustla v podstatě až po odsunu Němců a vytvoření pohraničního pásma s omezením vstupu a vyhnáním části obyvatelstva (i českého).

ad 9 Toto je jasně prokázáno. Soudruzi drze spoléhají na to, že si to část lidí nepamatuje a část je příliš mladá na to, aby si to pamatovala.
Já pamatuji televizní reportáže, předvádějící zelené škůdce, jak se přivazovali ke stromům, aby zabránili likvidaci kůrovce.

ad 10 To se průběžně děje.

ad 11 To vidíme všude tam, kde už kůrovec stromy sežral a zahubil.

ad 12 Obrovská hejna kůrovce, unášená desítky km daleko, jsou svědecky doložena. Současně vyšla práce z Kanady, která jednoznačně tak velký (a dokonce větší, než s jakým počítali kritici chovů kůrovce u nás) dolet masových hejn kůrovce prokázala.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.5.2020 19:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Zde je potřeba upozornit na fakt, že tu nějaký laboratorní Mudr z Brna zpochybňuje výzkumy několika desítek věděckých kapacit přímo z oboru, zhusta členů AV (což samo o sobě vypovídá něco velmi nepěkného o autorovi přízpěvku).
Z vlastní osobní zkušenosti mě ani neudivuje, že člověk s titulem Mudr má dojem (samozřejmě naprosto vadný), že tím, že vystudoval medicínu, se stal jakýmsi polyhistorem s patentem na rozum a jediný správný názor. Opakovaně jsem se za svou několik dekád trvající praxi v oborech spjatých se zemědělstvím a zahradnictvím setkal s takovýmito Mudry, vševědy, kteří se prezentovali přesně jako autor přízpěvku výše a neustále se mě snažili poučovat, jak mám co dělat, aby posléze vyšlo najevo, že ví naprosté hovno.
Dovoluji si tedy upozornit autora přízpěvku výše, aby se věnoval petriho miskám, tedy oboru, kterému patrně rozumí, a realitu přenechal praktikům.

Ps: tvrzení o svědectví, jak někdo pozoruje desítky kilometrů letět kůrovce (brouka 5 mm velkého, kterého není v letu vidět dále než na 2-3 metry), jasně dokazuje naprostou absenci praktických zkušeností z oblasti entomologie.

Pps: velice rád bych zde viděl odkaz na tu kanadskou studii, kterou se zde dotyčný ohání, předem děkuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.5.2020 07:47 Reaguje na Jakub Graňák
Vodní kapku o průměru 0,01 mm také okem nevidíte, ale mrak nebo mlhu ano. Byly pozorovány doslova mraky kůrovců, unášené větrem. A pomocí motorových rogal z nich byly odebrány vzorky, takže se ví, že to byl kůrovec a ne třeba mšice. O té kanadské studii se tu na Ekolistu opakovaně psalo, i s citací, tak si to laskavě najděte.
Na to, abych v odstavci o pár větách našel vnitřní rozpory, by měla stačit maturita z češtiny, kterou mám.

Ignorujete i tu skutečnost, že naprosto opačné názory než autoři zmíněného pamfletu zastává řada odborníků na lesnictví, neméně otitulovaných. I o tom se tu v Ekolistu opakovaně psalo.
Seznam signatářů je v podstatě totožný se seznamem lidí, "zaháčkovaných" na "výzkumu" destrukce lesa kůrovcem. Takže motivy signatářů jsou spíš pekunuiární než odborně vědecké.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2020 13:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Povšimněte si laskavě, že nezpochybňuji opačné názory odborníků na lesnictví, neméně otitulovaných - ona je totiž dostatečně zpochybňuje realita v terénu. Naopak zpochybňuji vaši kompetenci v této věci vynášet jakékoli resultáty, i ten nejposlednější lesní dělník totiž disponuje mnohonásobně větší kompetencí usuzovat o původu současných problémů smrkových monokultur, než vy. O tom nejlépe svědčí vámi neustále omílaný blábol o původu kůrovcových kalamit. Skutečný důvod je totiž třeba hledat někde jinde než u pár bláznů přivázaných někde ke stromu. Pokud by jste totiž měl alespoň elementární znalosti v problematice posuzování zdravotního stavu stromů (představte si, že já je mám), jistě by jste si již před dekádami všiml, že smrky již tehdy vykazovaly známky špatného zdravotního stavu. Sučasný růst teplot v kombinaci se suchem tento stav ještě zhoršily. Kůrovec, jak evidentně netušíte, napadá přednostně oslabené jedince, tudíž jsou v podstatě jen ranou z milosti. Jsem zvědav, jak dlouho potrvá, než tady začnete něco vykřikovat o "ekology" šířené václavce, která je, jen pro vaši informaci, téměř stejně výrazným důvodem rozkladu smrkových monokultur, jako kůrovec.

Co se týče těch vašich rozporů, maturita z češtiny, evidentně nestačí k tomu, aby jste pochopil, že ten "mrtvý les" skutečně poskytuje daleko větší prostor pro druhovou diverzitu, než stejnověká smrková monokultura. K tomu je totiž potřeba mít znalosti z biocenologie, entomologie, ornitologie... těmi opět evidentně nedisponujete, poněvadž jinak by jste pochopil, že tomu tak skutečně je.

Co se týče těch mračen kůrovců, je velmi zajímavé, že jak na webu, tak v odborné literatuře (kterou mám doma), není o takových jevech ani zmínka.
Co jsem naopak dohledal, je vědecká práce slovenské akademie věd dokladující na vzorku 120 chráněných území, že kůrovcové kalamity vznikly v hospodářských lesech a do bezzásahových zón postoupily sekundárně. Stejně jako tomu bylo na Šumavě poté, co Kyrill shodil na Klatovsku 3 miliony kubíků, které nebyl nikdo schopný zpracovat před kůrovcovou gradací.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.5.2020 09:02 Reaguje na Jakub Graňák
Realita v terénu je taková, že pohynuly stromy, které žily 300, 400 i více let, protože "bezzásahovost" je prostě taková katastrofa, jaká za ta staletí nenastala. Plyne z toho, že i komunisti s jejich kyselými dešti byli pro ekologii příznivější než současní ekologové.

Smrky sice mohly vykazovat "známky špatného zdravotního stavu", ale v principu přežívaly a množily se. Nedaleko naší chalupy je lokalita, kde mají smrky vody pořád dost (půda je mokrá v souvislosti s hladinou spodní vody a vodotečemi) a přesto hynou na kůrovce. Takže názorně ukazují, že příčinou hynutí není "sucho", ale masívní napadení kůrovcem.

Základní principy epidemiologie a infektologie (z toho prvního jsem skládal i postgraduální zkoušku v rámci získávání CSc.) platí nejen pro člověka a bakterie, ale i pro smrk a kůrovce. Prostě je-li infekční dávka (tj. nálet kůrovce) příliš vysoká, tak to přirozená obrana ani zcela zdravého stromu nemůže ustát. Proto byly také v minulosti napadené stromy likvidovány - aby se předešlo právě masívnímu napadení stromů zdravých (které bez problémů toho brouka přežijí při jeho sporadickém výskytu).
Ostatně, kůrovci se na Šumavě pomnožili na padlých stromech, tedy takových, jejichž přirozená schopnost obrany byla tím povalením orkánem oslabena. A právě neřešeným výskytem těchto stromů celá kůrovcová katastrofa začala. A to neřešení mají jednoznačně na triku ekologové a ekologičtí aktivisté.

Mrtvý les je asi stejným "cenným biotopem" jako lidská mrtvola.
Tím bych mohl jistě skončit, nicméně: Organismy, vázané na živé stromy (přímo nebo nepřímo), prostě vyhynou. Objeví se organismy, vázané na mrtvé stromy, ovšem jejich výskyt je efemérní, na stejném principu jako výskyt mrchožravého hmyzu na té zmíněné lidské mrtvole. Akorát to, co na té mrtvole trvá týdny (v našem klimatu), bude zde trvat roky. Ale výsledek bude stejný: Zbytky mrtvoly, které už neuživí ani ty mrchožrouty, takže to vše vychcípe.
Ta smrková monokultura je, na rozdíl od toho mrtvého lesa, umělými zásahy dlouhodobě udržitelná. Po mrtvém lese zbyde jen pustina.
Pokud tam nechceme stejnověkou smrkovou monokulturu, musíme tam sázet stromy vhodných druhů, nikoli provádět bezzásahovost.

O mracích kůrovců se psalo v článcích i diskusích zde na Ekolistu, pokud to nemůžete dohledat, je to o něčem jiném než o neexistenci těchto textů. Zkuste případně i yandex nebo čínský vyhledávač, protože google cenzuruje některé texty, které nespadají do ranku aktivistického vidění světa.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

15.5.2020 10:57
Dřevozpracující průmysl už přeřadil na dřevěný recyklát, toho by se toto tolik nedotklo. Kdyby se navíc štěpka přestala pálit dotovaná v elektrárnách, bylo byještě lépe.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.5.2020 13:45
Konečně aspoň někdo, kdo vypadá, že je odborník, přiznal, že smrkové lesy se dají udržet i pod onu pro neználky narýsovanou hranicí 800 m.
Co se týká zničení našich lesů, primárně je třeba se ptát, kdo před několika lety skrz onen nesmysl o konfliktu zájmů odstranil lesákům jejich podřízené dřevařské provozy a paralyzoval tak ochranu proti kůrovci kácením napadených smrků. A komu prospělo to, že několik let se u nás kůrovec ( rozvezený před více než 10 lety na spousty pil v celé ČR napadeným dřevem z šumavského NP) v lesích množil a šířil úplně volně a nekontrolovaně, takže ve výsledku je kůrovec přemnožen tak, že i kdyby se to kácení napadených smrků obnovilo v plné míře, bude velice obtížné přemnoženého kůrovce zastavit a zbylé smrkové lesy tak zachránit. Komu prospělo to, že za cenu zničení tisíce hektarů našich lesů se globálním alarmistům dostaly do rukou další argumenty k oblbování občanů bláboly o katastrofálním oteplování, argumenty k uchvácení politické moci a v zájmu údajného nutného "boje" proti globálnímu oteplování argumenty k prosazení ždímání peněženek občanů, k jejich ožebračování a hromadění těch peněz do soukromých kapes všelijakých alarmistických, obnovitelných a podobných šmejdů a příživníků.
Odpovědět

Jan Škrdla

15.5.2020 15:38 Reaguje na Radim Polášek
Pro upřesnění. Tím udržením, myslel autor zajisté dopěstování do mýtního věku, popř. do věku, kdy se dá z lesa vytěžit pilařská kulatina. O kousek níž doporučuje rozvoňování a podsadbu, kroky k převodu na smíšený a víceetážový (popř. strukturovaný) les.

Pokud si myslíte, že v nížinách a středních polohách (vyjma specifických stanovišť) lze nadále pěstovat smrkové monokultury nepo porosty s převahou smrku, tak jste dost naivní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2020 17:31 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlas.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 08:44 Reaguje na Jan Škrdla
Smrky nelze pěstovat na příliš teplých a suchých polohách. Jinde je pěstovat lze.
Uvědomte si, že současná kalamita je v převážné míře způsobena vyřazením ochrany proti kůrovci kácením napadených stromů a jejich asanací a ne tolik současným suchem. Neboli kdyby nebyla ochrana proti kůrovci před několika lety paralyzována, bylo by zničených lesů tak čtvrtina, třetina, ne víc. Zhruba ve stejné míře, jako se kůrovcová kalamita projevuje v okolních státech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2020 10:30 Reaguje na Radim Polášek
V Beskydech máte možná štěstí na vydatnější srážky a chladnější klíma, ale jinde jakmile otevřete porost a vytvoříte horké kotlíky, okolní stromy začnou také rychle prosychat. Ten kůrovec tomu zasadí jen poslední ránu, lépe řečeno, ty skomírající bezbranné (bez smůly) kmeny napadne. Schnou i původní borovice, takže prvotní příčina je sucho!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 12:01 Reaguje na Karel Zvářal
Beskydy mají na většině rozlohy, mimo pár původem sopečných vrchů v podhůří, takovou geologickou stavbu, že nadbytečná voda ve vyšších partiích mizí mimo dosah stromů do skalních puklin a prasklin masívu hor. Stromům zůstává jen ta voda, co se zachytí ve svrchní vrstvě půdy, takže pokud je delší dobu bez srážek, lesy ve středních a vyšších partiích, zvláště na jižních svazích Beskyd trpí velkým suchem.
Na rozdíl třeba od Jeseníků, kde masívy hor tvoří nerozpraskané souvislé erozí obroušené zbytky mnohem vyššího pohoří, voda z horních partií Jeseníků tak proudí v půdě po svazích dolů a kořeny stromů je dostupná.
Většina lesů v horních a středních partiích jižních svahů Beskyd a nejhornějších partií pod vrcholovými loukami severních svahů Beskyd bude asi pro smrky příliš suchá, tam by to asi chtělo listnáče. Zatímco nejnižší polohy na jihu a střední a nejnižší polohy na severu Beskyd by byly dostatkem vláhy vhodné pro smrky.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.5.2020 21:50 Reaguje na Radim Polášek
Smrk ztepilý je dřevina vyžadující humidní klima, tj. nízké teploty a vysokou vlhkost.
Má mělké kořeny, dokáže využít vodu ve vrchních vrstvách půdu, do hloubky si pro vodu nesáhne.

Předpokládám, že v těch niších polohách to bude více svědčit jedli, buku a javoru klenu. I v lese zaměřeném na produkci bych ten smrk pěstovat ve směsi s jinými dřevinam. Jenže Beskyda jsou součástí CHKO, a mělo by se přihlížet i k dalším funkcím lesa (ochrana přírody, ochrana proti erozi, rekreace, hydrická funce, aj.). Smrkové momokury by až na výjimky měly patřit minulosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.5.2020 20:56 Reaguje na Radim Polášek
Současná kalamita je způsobena v první řadě suchem. Samozřejmě tomu napomohlo zanedbání péče o porosty.

Jak psal Karel, schnou i borovice. U nich je to zaviněno téměř jenom suchem. Kůrovec se do nich pouští až jsou polomrtvé. Problémy mají i jiné druhy a věřte, že na prvním místě je stres suchem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2020 08:28 Reaguje na Jan Škrdla
Jak kde. To je problém uměle sázeného lesa, kde se občas objeví, že sázené stromy jsou na určité stanoviště nevhodné. Plus se k tomu přidává to, že v závislosti na druhu stromu má strom vyrostlý ze zasázené více let staré sazeničky doživotně horší kořenovou soustavu než strom vyrostlý ze semene přímo na místě.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.5.2020 23:00 Reaguje na Radim Polášek
Umělá obnova v současnosti představuje +-80%.
Co se týká borových porostů, jedná se převážě o výsadby. Původních borů byste našel možná méně než původních smrčin.

U borovice je z dlouhodobého hlediska ten problém, že tento strom sice má hluboké kořeny, ale vlivem dlouhodobého nedostatku srážek se sucho dostalo do i do nižších vrstev půdy. A pokud zaprší, tak se ta voda do hlubších vrstev jen tak nevsákne. Navíc borovice je jehličnan a ztráta asimilačnho aparátu pro ni má fatální následky (narozdíl od některých listnáčů, které příští rok obrazí).
Odpovědět
KP

Karel Padevet

15.5.2020 15:10
Tohle vše začalo "chovatelem kůrovce" Bursíkem již 2007... další dva kroky bylo používání biopřípravků proti kůrovci, které jsou přesně na "dvě věci". A slušnou ránu tomu daly "veřejné soutěže" na likvidaci kůrovce... ten potvora jedna na "úředlní" termíny kašle...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.5.2020 10:43 Reaguje na Karel Padevet
Ne nezačalo, začalo to již dřív.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.5.2020 18:38 Reaguje na Petr Eliáš
Dřív se o něčem takovém neobjevila ani zmínka. Dokonce ani na "katastrofické tývý Nova".
Odpovědět
Sl

Slovan

15.5.2020 21:28
Je doba, kdy si lidé jsou schopni zvolit takové idio*y jako Trump a Bolsonaro. U nás zase Zemana. Dokud se tohle nezmění, dokud se jako lidstvo nezačneme chovat k přírodě s úctou, pak je boj s klimatickými změnami prohraný. To jsou lidé, kteří vědcům nevěří a myslí si, že snědli rozum světa a že oni rozumí úplně všemu. Naše lesy dnes z velké části lesy nejsou - jsou to plantáže (hlavně smrku), který nemá šanci dlouhodobě přežít a kůrovec není náš nepřítel.

Držme tedy palce Bidenovi, aby porazil Trumpa v listopadu a Morovi, aby dokázal sesadit Bolsonara co nejdřív a Brazílie měla zase někoho po roce 2022 normálního (ideálně ještě dřív).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.5.2020 06:09 Reaguje na Slovan
Co má co společného Trump se Zemanem, natož s naším kůrovcem?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2020 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
To nic, to on jen splácal dohromady zelenou propagandu s antibabišovskou propagandou a do toho ještě nacpal levicově liberální propagandu.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2020 13:38 Reaguje na Radim Polášek
No krásně ste nám ukázal extrémně pravicovou propagandu (o zelených, liberálech ani Babišovi sem nenapsal ani písmenko) :)
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2020 13:35 Reaguje na Pavel Hanzl
To je ale velice jednoduché. Trump i Zeman jsou křupani, kteří vědcům jaksi nevěří v ničem. Oba mají moudrost světa, oba všemu a vždy rozumí nejlépe a pna nemají k přírodě kladný vztah. Jejich podobnost je jasná a na první pohled patrná. Jediným rozdílem je fakt, že Zeman je vlastně neškodný dědek, zatímco Trump je naopak, bohužel, velmi škodný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 20:43 Reaguje na Slovan
Nicméně oba mají v podstatě pravdu. Věda se, bohužel, zpolitizovala a je ve vleku konkrétních politických sil, "jejichž píseň zpívá", a to bez ohledu na realitu, včetně vědeckých fakt.

Pochopitelně, není to poprvé v historii. Kdykoli vládl, nebo se alespoň dral k moci, nějaký totalitní režim, vždy si našel placené poskoky ve vědeckých kruzích.
Bylo to v době soudu "vědců" nad Galileem Galileim (bezcenných nýmandů, po kterých by, nebýt toho procesu, neštěkl ani pes). Bylo to za nacistů i komunistů (nacisté měli "árijskou fyziku", očištěnou od "židovských prvků", měli teorii "dutosvětosti" i teorii "světového ledu", komunisté měli Lysenka, Lepešinskou a spol.).
A v současné době jsou na stejné pozici "vědci", blábolící o klimatické katastrofě.

A, pochopitelně, jako nebyla možná věcná vědecká debata s tím odpadem, co soudil Galilea, ani s těmi odpady, které jsem citoval dál (i s mnoha dalšími, které jsem pro jednoduchost a krátkost tohoto textu pominul), tak není možná debata ani se současnými klimatology. Ti budou dál blekotat mnohokrát vyvrácené nesmysly, i profláknuté (viz "Climategate") lži.
Jediná možnost je, vzít jim peníze a politickou moc, a to se může stát prakticky jen cestou volby "trumpů a zemanů" (a podobných politiků), pokud tedy nechceme sáhnout po prostředcích mimo hranice demokracie.
A lidé tohle tuší (i ti, co vám to takto nerozeberou, jak to činím já, to chápou jaksi instinktivně), a proto právě tyhle politiky (bez ohledu na jejich negativní, nebo alespoň kontraverzní, vlastnosti) volí.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.5.2020 22:40 Reaguje na Slovan
Zeman je technokrat, který myšlenkově uvízl v 80tých letech. Např. když považuje za dostatečné řešení problému sucha stavbu přehrad. Škodní jsou pak lidi kolem něj (zejména jeho dvorní rádci, pro které platí jiná pravidla než pro obyčejné smrtelníky). Trumpa komentovat nebudu.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

22.5.2020 10:43
Řešení je jednoduché. Začít vysazovat takové dřeviny, které nebudou přinášet zisk, ale užitek. Chápu, že se to představitelům dřevozpracujícího a jiného průmyslu nebude líbit. Ale jiná cesta vzhledem k čím dál tím větším suchům není.
Navíc největší vlastník lesů u nás je stát. Takže ten se klidně obejde nějakou tu dobu bez příjmů za dřevo. Myslím, že les má důležitější funkce, než produkce dřeva.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist