Rozvinuté státy poskytnou Zelenému klimatickému fondu přes 9,3 miliardy USD

Hospodářsky vyspělé státy slíbily na dnešním zasedání v západoněmeckém Bonnu přispět do Zeleného klimatického fondu OSN přes 9,3 miliardy dolarů (227 miliard Kč). Na tiskové konferenci to oznámila německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová, která jednání hostila. Schulzeová očekává, že částka určená na projekty v rozvojových zemích pro období 2024 až 2027 bude v příštích týdnech ještě navýšena, protože například Spojené státy se Švédskem chtějí finanční příslib teprve oznámit. Česká republika se podle prohlášení fondu zavázala poskytnout čtyři miliony eur (97,7 milionu Kč).

"Dnes jsme učinili další důležitý krok ke globální ochraně klimatu, přislíbeno dnes bylo ke společnému boji proti klimatickým změnám 9,322 miliardy dolarů," řekla Schulzeová s tím, že peníze pomohou fondu pokračovat v investicích do ekologických projektů v chudých zemích. "Tyto peníze budou investovány do klimaticky příznivého zemědělství, do ochrany pobřeží, do opětovného zalesňování, do energetické transformace v Africe, Asii, východní Evropě, Latinské Americe či na ostrovech v Karibiku a Tichomoří," dodala. Poznamenala, že dosud mohla dopady fondu pocítit jedna miliarda lidí.

Dnes přislíbenou částku označila Schulzeová za povzbuzující mezivýsledek, protože důležité dárcovské země jako Spojené státy a Švédsko oznámení svých příspěvků teprve připravují.

Ke klíčovým dárcům patří také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes řekl, že Německo vloží do fondu na podporu rozvojových zemí dvě miliardy eur (48,8 miliardy Kč). Pro stávající období, které započalo v roce 2020 a které letos končí, dalo Německo do fondu 1,5 miliardy eur (36,6 miliardy Kč).

"Jsem velmi vděčný za každý příspěvek, který mí kolegové v posledních měsících oznámili. Jsem přesvědčen, že průmyslové státy letos poprvé dosáhnou 100 miliard dolarů v klimatických finančních závazcích. Vaše přísliby zde v Bonnu hrají velkou roli ve splnění tohoto cíle," řekl Scholz, který k účastníkům konference v Bonnu promluvil přes video. "Učiňme z roku 2023 bod obratu v naší činnosti pro klima," poznamenal.

Rozvojový plán fondu pro nadcházející roky je podle Scholze adresnější, účinnější a důležitý pro země nejvíce ohrožené změnou klimatu. "Německo se ke své odpovědnosti hlásí, proto se pro druhé období Zeleného klimatického fondu s radostí zavazuje poskytnou dvě miliardy eur. To je o 500 milionů eur (12,2 miliardy Kč) více, než byl náš předchozí příspěvek," řekl kancléř.

Dnešní konference k ohlášení příspěvků využily i další státy. Například Finsko se zavázalo vyčlenit 60 milionů eur a Belgie 150 milionů eur.

Do fondu přispívá i Česká republika, která do něj podle organizátorů postupně do roku 2027 čtyři miliony eur. Takový závazek oznámil už v září na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel, který ale tehdy hovořil o čtyřech milionech dolarů (92,9 milionů Kč). "Děkuji," napsal dnes fond česky na sociální síti X k českému příspěvku. Slovensko slíbilo 2,2 milionu eur (53,7 milionu Kč).

Jako nedostatečný považuje český příspěvek Klimatická koalice, která sdružuje české ekologické neziskové organizace. "Česko musí ukázat zodpovědnost nejen v oblasti snižování emisí, ale i férovým přispěním k financování Zeleného klimatického fondu, kde dlouhodobě zaostáváme," řekla Jana Martínková z Klimatické koalice.

Plánované příspěvky nicméně zaostávají za původním cílem, kdy průmyslově rozvinuté země chtěly pro fond s přispěním soukromých dárců počínaje rokem 2020 každoročně vyčleňovat 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč).

Zelený fond byl založen v roce 2010 jako součást Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která vstoupila v platnost v roce 1994 a která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Financování fondu slíbily zajistit vyspělé státy společně se soukromými příspěvky.

---

reklama

---