Rozvojové země promrhají 44 % potravin, podobně jako vyspělé. Jen jinak
25.2.2020 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Plýtvání s potravinami je zásadní problém, který bude muset lidstvo urychleně vyřešit. Nikdo moc nepochybuje o tom, že mrhání je neúnosné, zvlášť když se má počet obyvatel do roku 2050 zvýšit o dvě miliardy. / Ilustrační foto
Informace o tom, že plýtvání s potravinami se v zásadě neomezuje na země již rozvinuté, je pro řadu lidí nová. Což vede k nebezpečnému zkreslení o skutečných proporcích problému. Zatímco u nás, v zemích rozvinutých, je promrhané jídlo spíše otázkou etiky a zmařené energie, skutečné komplikace z plýtvání s jídlem vznikají v zemích rozvojových. Ekonomickou/environmentální ztrátu totiž nemají jak a kde nahradit. V Evropě nebo na severu Ameriky končí v odpadkových kontejnerech v průměru 95-115 kilogramů jídla na osobu ročně, tedy skoro 40 %. V jihovýchodní Asii a Africe je to „jen“ 6-11 kilogramů. Vzhledem k počtu obyvatel (cca 655 milionů + 1,26 miliardy oproti euroamerickým 741 + 579 milionům) to zrovna málo není, byť je bilance pro rozvojové země lepší.
Před kuchyní za kuchyní…
To se ale bavíme jen o srovnání odpadů, které vznikají tzv. after-kitchen. Tedy po zakoupení a zpracování surovin. V té plýtváním rozvinuté země svým 40 % podílem rozhodně smutně vedou. V zemích rozvinutých je ale podle Světové organizace pro výživu (FAO) také promrháno, a to hned 44 % potravin. Jen v uspořádání before-kitchen. Tedy ve fázi sklizně, zpracování, před-produkce, skladování. Mince o plýtvání s potravinami ve světě má tedy dvě strany, které jsou až překvapivě vyvážené. A globální problém s plýtváním potravinami tak bude muset nacházet řešení příhodná a zacílená na obě strany. Lepší plánování rodinných nákupů či srozumitelnější údaje o trvanlivosti výrobků nebo kritika hospodaření supermarketů Africe nepomůžou.
Karibský region střední Ameriky, Afrika nebo jihovýchod Asie se z hlediska plýtvání s potravinami liší v konkrétních detailech, nikoliv však v základních principech. Farmáři tu často úrodu sklízí dřív, protože mají hlad nebo málo peněz. Nebo sklidí víc, než by se hodilo. Řada vypěstovaných plodin pak podlehne zkáze, protože tu není rozvinutá dostatečná infrastruktura pro převoz či skladování za optimálních podmínek. Proč ji nemají? Dílem za to může neochota zemědělců podílet se na investicích do něčeho, z čeho jim neplyne okamžitý užitek nebo celosezónní využití. To ale mimo jiné vede k tomu, že farmáři musí své produkty prodávat za ne-plnou cenu a nemohou efektivně reagovat na výkyvy trhu.
Změna k efektivitě vyjde draze
Co se tedy v rozvojových zemích musí změnit, aby tu každoročně nepromrhali 44 % potravin? Podle FAO je třeba zajistit, aby malí farmáři diverzifikovali svou produkci a proměnili stávající model marketingu. Měli by investovat do rozvoje infrastruktury, transportních možností a skladovacích kapacit, včetně chladicích zařízení. Mezi zpracovateli a producenty by měly vzniknout pevnější vazby. A také by se měl někdo zasadit o to, aby i malí farmáři mohli proniknout na velký trh bez mnoha mezistupňů a prostředníků.
Takže zatímco problém plýtvání v rozvinutém světě má v zásadě levná řešení, začínající individuální volbou a přijetím odpovědnosti každého spotřebitele, komplexní řešení efektivity a nemrhání potravinami přijde rozvinuté země hodně draho.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Pardubice schválily stavbu třídicí linky, investice dosáhne 240 milionů
Produkce odpadů v Česku v přepočtu na člověka byla loni nejnižší od roku 2017
MŽP by mělo podle Senátu znovu řešit záměr obnovit spalovnu v Rybitví
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
ČM
Čech M.
26.2.2020 01:39Rozvojové země budou rozvojové do skonání světa, ke kterému nám pomůžou jako nikdo.
Odpovědět
LK
ČM
LK
Lukáš Kašpárek
27.2.2020 11:32 Reaguje na Čech M.Pardon, ale selektivní práce s informacemi ve stylu, který jste tu předvedl mě rozpaluje do běla...
Odpovědět
MŠ
Milan Štrupl
27.2.2020 03:07 Reaguje na Lukáš KašpárekPan Čech má naprostou pravdu - rozvojová pomoc v Africe a islámských státech rozvíjí paradoxně pouze bídu a čím víc peněz jim tam pošleme, tím se mají hůř. Je to dáno mentalitou či "kulturní" odlišností. Když má Evropan víc peněz, pořídí si dražší auto nebo větší byt. Když se začne mít lépe černoch či muslim, pořídí si víc dětí nebo víc manželek - většinou obojí. V Evropě se míra úspěchu posuzuje podle majetku (domu, auta, drahé dovolené u moře atd.) V Africe či islámských státech se míra úspěchu posuzuje podle počtu dětí a manželek. To má tři zásadní následky. 1) Více dětí a manželek znamená, že se životní úroveň rodiny obratem opět sníží. 2)Každý muž, který si vzal druhou či pátou manželku, stvořil automaticky jednoho či více frustrovaných mladých mužů, kteří nemají šanci založit rodinu - matematicky na ně prostě žena nezbude a tito nadbyteční muži následně destabilizují společnost. 3) Každých 20-25let obrovská porodnost zapříčiní, že se populace zdvojnásobí, což brání tomu, aby se rozvíjeli a zkvalitňovaly služby státu jako je zdravotnictví, školství, infrastruktura apod. U nás je tak asi 60% škol ještě z 1.republiky či starších, byť třeba zrenovovaných, tak 25% je postaveno za socialismu a za 30let od pádu komunismu jsme postavili jen cca 5% škol. Máme tuším asi 5600 ZŠ - pokud bychom rodili tolik dětí jako v Africe, museli bychom zvládnout od revoluce postavit 100% nových škol - tedy dalších 5600, což je naprosto nereálné - zvádli jsme jen pár desítek či stovek. Porodnost a raketový růst populace je naprosto zásadním faktorem úpadku a bídy - ani vyspělé státy by nedokázaly udržet životní úroveň a úroveň služeb státu a vzdělání, pokud by naše ženy rodily v průměru 3 a více dětí (Afrika 4-5dětí). Rozvojové země nás opravdu zničí a zničí i celou planetu - žádný živočišný druh se na omezeném prostoru nemůže množit donekonečna, aniž by nevyčerpal zdroje. Z výše uvedených důvodů je také nereálné, aby jakkoli zlepšily hospodaření s potravinami - nemají na to, protože mají obrovskou porodnost. Nejhorší na tom je, že po milionech migrují k nám a výrazně přispívají k drancování zdrojů i v Evropě - o to víc, že kvůli klimatu je zde život několikanásobně energeticky náročnější - musíme topit a ohřívat vodu a také stavět úsporné domy. Jejich přesun do Evropy tak urychluje úpadek Evropských zemí - proto jsou všechny předlužené!!!! a navíc ani zde není nadbytek žen, takže jsou opět frustrovaní a destabilizují společnost napadáním žen a teroristickými útoky. Trochu se vzdělej kašpárku...
Odpovědět
Miloš Večeřa
27.2.2020 04:23 Reaguje na Milan ŠtruplPardon! Jste úplně mimo. Už dlouho jsem nečetl větší snůžku takových nesmyslů a polopravd. Snad ani nemá cenu komentovat. Bigamie je v některých zemích teoreticky možná, nicméně je to velmi ojedinělé. Mezi lety 1800-2000 se evrospká populace zvětšila asi 3,5 krát. Nemáme jim, co vyčítat.
Odpovědět
LK
SP
Svatá Prostoto
27.2.2020 15:55 Reaguje na Miloš VečeřaTakže za 200 let třiapůlkrát. Ok. Afrika to zvládla 3x za 30 let. http://populace.population.city/world/af ... 631,6 mil. v 1990 a 1 325,5 dnes.
To je trochu rozdíl. Trochu dost.
Odpovědět
To je trochu rozdíl. Trochu dost.
SP
Svatá Prostoto
27.2.2020 15:58 Reaguje na Svatá ProstotoDvakrát, samozřejmě. Třikrát to bude podle predikce za 45 let. Což je furt násobný nárůst populace, než o jakém jste psal vy.
Odpovědět
Miloš Večeřa
27.2.2020 16:25 Reaguje na Svatá ProstotoJeště bych tedy doplnil
1) Životní nároky průměrného Afričana jsou mnohem nižší než průměrného Evropana.
2) Hustota zalidnění v Africe je nižší. Nepočítal jsem to, pokud by se vyloučila Sahara, tak odhadem v subsaharské Africe si myslím, že je také nižší.
3) Rozhodně nemáme právo jim cokoliv nakazovat.
Odpovědět
1) Životní nároky průměrného Afričana jsou mnohem nižší než průměrného Evropana.
2) Hustota zalidnění v Africe je nižší. Nepočítal jsem to, pokud by se vyloučila Sahara, tak odhadem v subsaharské Africe si myslím, že je také nižší.
3) Rozhodně nemáme právo jim cokoliv nakazovat.
ČM
Čech M.
27.2.2020 22:44 Reaguje na Miloš Večeřa1. Životní nároky Afričana nejsou nižší, nižší, jsou energetické nároky, ale nároky na plochu nutnou k získání potravin jsou vyšší.
2. Hustota zalidnění Nigérie, Gambie, Uganda je vyšší, než ČR, mnoho států je jen o málo nižší.
3. V případě, že stopneme tzv. rozvojovou pomoc, tak souhlas.
Odpovědět
2. Hustota zalidnění Nigérie, Gambie, Uganda je vyšší, než ČR, mnoho států je jen o málo nižší.
3. V případě, že stopneme tzv. rozvojovou pomoc, tak souhlas.
PD
Petr Dvořák
28.2.2020 08:12 Reaguje na Čech M.https://www.thegeographeronline.net/uploads/2/6/6/2/26629356/maptodaylink_orig.jpg
životní nároky nejsou nižší, jen jsou nižší nároky na energii, suroviny, lékařskou a jakokouliv jinou péči a vše ostatní...?
Tou větší plochou myslíte zemědělskou půdu na hlavu, nebo jak přesně? To tvrzení mě zaujalo.
Odpovědět
životní nároky nejsou nižší, jen jsou nižší nároky na energii, suroviny, lékařskou a jakokouliv jinou péči a vše ostatní...?
Tou větší plochou myslíte zemědělskou půdu na hlavu, nebo jak přesně? To tvrzení mě zaujalo.
ČM
Čech M.
29.2.2020 22:00 Reaguje na Petr DvořákPřesně tak. Výnosy na ha plochy:
Obiloviny Evropa 7t/ha
Afrika 1t/ha
Brambory Evropa 41t/ha
Afrika 6t/ha
Maniok Asie 25t/ha
Afrika 8t/ha
Oni i v ovoci zaostávají
Výjimkou jsou jen státy Egypt a JAR.
Odpovědět
Obiloviny Evropa 7t/ha
Afrika 1t/ha
Brambory Evropa 41t/ha
Afrika 6t/ha
Maniok Asie 25t/ha
Afrika 8t/ha
Oni i v ovoci zaostávají
Výjimkou jsou jen státy Egypt a JAR.
SP
Svatá Prostoto
29.2.2020 23:38 Reaguje na Čech M.Ona to i v té Evropě, nejen, bude ještě časem legrace, protože intenzivní zemědělství docela slušně huntuje krajinu, navíc bez hromady hnojiv a nejrůznější chemie asi není uvedených výnosů reálné dosáhnout. Článků je i tady na to docela dost. Otázkou tedy je, co by to udělalo, kdyby se Afrika přidala.
A to by ještě bylo zajímavé jakým způsobem se v Africe ta produkce vyvíjí. Jestli třeba za posledních 20-30 let došlo k nějakému citelnému zvýšení. Protože že jim tam přibylo lidí, a to fakt ne jen trochu, to víme.
Odpovědět
A to by ještě bylo zajímavé jakým způsobem se v Africe ta produkce vyvíjí. Jestli třeba za posledních 20-30 let došlo k nějakému citelnému zvýšení. Protože že jim tam přibylo lidí, a to fakt ne jen trochu, to víme.
1.3.2020 21:06 Reaguje na Čech M.
Jo takhle, na tunu. Já myslel per capita.
Ty evropské výnosy jsou ale tak trošku na dluh a na minerální hnojiva a pesticidy.
Odpovědět
Ty evropské výnosy jsou ale tak trošku na dluh a na minerální hnojiva a pesticidy.
ČM
Čech M.
2.3.2020 01:02 Reaguje naTo je úplně jedno jestli na tunu , nebo na hlavu.
Myslíte snad, že ten Afričan toho zkonzumuje o tolik méně než my?
Odpovědět
Myslíte snad, že ten Afričan toho zkonzumuje o tolik méně než my?
PD
Petr Dvořák
2.3.2020 01:53 Reaguje na Čech M.To já nevím. Vy jste tvrdil, že afričan potřebuje víc půdy na hlavu a podkládáte to daty o něčem jiném (ps mohu poprosit o zdroj? docela by mě zajímal systém hospodaření).
Rychlé pohledání odhalí, že průměrný kalorický příjem má nižší "pouze" o třetinu, ovšem složení jídelníčku (kolik tam je masa a na jaké ploše se "pěstuje" v Evropě a v Africe jsem nehledal). Takže o kolik spotřebuje kdo víc nebo míň půdy si nedokážu udělat obrázek.
Odpovědět
Rychlé pohledání odhalí, že průměrný kalorický příjem má nižší "pouze" o třetinu, ovšem složení jídelníčku (kolik tam je masa a na jaké ploše se "pěstuje" v Evropě a v Africe jsem nehledal). Takže o kolik spotřebuje kdo víc nebo míň půdy si nedokážu udělat obrázek.
ČM
Čech M.
2.3.2020 23:54 Reaguje na Petr DvořákNaposled. Důležité v tomhle směru je jen výnos na 1ha, ostatní od toho odvodíte. Vyjde vám, že jeden Evropan potřebuje výrazně menší plochu na produkci potravin, než Afričan.
To, že tím víc poškozuje půdu, je věc druhá.
Stačí si zadat -výnosy plodin na ha ve světě.
Odpovědět
To, že tím víc poškozuje půdu, je věc druhá.
Stačí si zadat -výnosy plodin na ha ve světě.
PD
Petr Dvořák
3.3.2020 07:21 Reaguje na Čech M.Spotřeba a složení jídelníčku jsou stejně důležité, jako výnosy na hektar. Nejen kvůli velkým rozdílům už mezi plodinami, které uvádíte, ale především kvůli propasti mezi primární (rostlinnou) produkcí a masem. To snad není tak těžké pochopit. Stále by mě zajímal zdroj čísel, která uvádíte. Stačí ctrl+c nahoře v liště URL prohlížeče a ctrl+v zde v diskusi.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
28.2.2020 12:16 Reaguje na Miloš Večeřa" Životní nároky průměrného Afričana jsou mnohem nižší než průměrného Evropana." ... a to jako volbou, nebo je to z nouze cnost? Protože min ti, co se rozhodli řešit svoji situaci migrací do Evropy, například, zase nějaké komunity asketů tedy rozhodně netvoří a jejich životní úroveň je odráží nikoli jejich původ, ale výši příjmu.
Takže nároky jsou stejné, odlišné jsou jen možnosti jejich uspokojení.
Odpovědět
Takže nároky jsou stejné, odlišné jsou jen možnosti jejich uspokojení.
28.2.2020 17:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Jistě jste si všiml, že poslední měsíce je venku poněkud chladno a mnoho lidí u nás se dlouhá desetiletí zadlužilo. Nároky na obydlí a energie jsou výrazně menší. Prudukční kapacity tamního zemědělství nejsou plně využity. Afrika má i jiné problémy jako nedostatečné vzdělání, korupce a to i ze strany evrospkých či čínských korporací. Z tamního nerostného bohatství mají prospěch především lidé z rozvinutých zemí. Tento problém známe i z našich končin, máme si srovnatelně výkonnou ekomoniku (na hlavu) např. se Španělskem, ale platy či mzdy jsou na poloviční úrovni.
Rozhodně nejsem žádným vítačem, valná většina příchozích jsou mladí muži z lepších rodin. Ta cesta do Evropy není zadarmo. Rozvoj a vzdělání k vytvoření tamní inteligence je prvotní podmínkou k poklesu porodnosti.
Odpovědět
Rozhodně nejsem žádným vítačem, valná většina příchozích jsou mladí muži z lepších rodin. Ta cesta do Evropy není zadarmo. Rozvoj a vzdělání k vytvoření tamní inteligence je prvotní podmínkou k poklesu porodnosti.
Miloš Večeřa
28.2.2020 17:41 Reaguje naPokud se nic z toho v Africe nezmění, problém se nakonec vyřeší sám a porodnost klesne v důsledku hladomoru. Obavy, že budeme posílát zdarma vělkou část naší produkce je mylná. Obdobně jako přesuny miliony obyvatel přes Saharu a Středomzemní moře.
Odpovědět
Miloš Večeřa
28.2.2020 18:05 Reaguje naMy sami jsme původní ekosytém v Evropě změnili na krajinu. Mnohdy je tak ponědkud trapné, pokud poučujeme rozvojové země, že se nesmí rozvíjet na úkor tamní divočiny.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.2.2020 15:54 Reaguje naV řadě věcí máte samozřejmě pravdu, jenže to co píšete je přeci jen ohraná písnička a platí to už několik desítek let. Ale opravdu máte dojem, že se ta situace ve většině tamních zemí a regionů mění k lepšímu? Já tedy ne. Takže když vezmu to, co jste napsal ... fajn, ale co s tím?
Odpovědět
Miloš Večeřa
1.3.2020 00:17 Reaguje na Svatá ProstotoBohužel se obávám, že žádné řešení neexistuje. Na každé by bylo třeba velkou kopu peněz. Obávám se, že to zůstane na entropii. Ovšem bránil bych se nějakým přílišným zjednodušením, demografické predikce se můžou mýlit. Raději si zachovám optimismus. Sahara je velká bariéra, pašeráci mají omezené kapacity, také potřebují získané peníze někde bezpečně utratit.
Odpovědět
Miloš Večeřa
27.2.2020 16:33 Reaguje na Svatá ProstotoJeden z mých pradědů měl 12 sourozenců, 2 se nedožili dospělosti.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
28.2.2020 12:20 Reaguje na Miloš VečeřaA moje babička byla c. k. jedináček a dědeček měl ségru. Jednu. To jsme se toho dozvěděli.
Jinak je potřeba si uvědomit, že nějaký významnější nárůst populace u nás skončil před 1. sv. v., od té doby se to tak nějak šudlá okolo těch 10 mio.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8Ceska
Odpovědět
Jinak je potřeba si uvědomit, že nějaký významnější nárůst populace u nás skončil před 1. sv. v., od té doby se to tak nějak šudlá okolo těch 10 mio.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8Ceska
JŠ
Jaroslav Štemberk
28.2.2020 16:16 Reaguje na Svatá ProstotoRůst populace u nás zabrzdila 1. světová válka, po ní byl zase poměrně výrazný. Před 2. světovou válkou demografové prognózovali, že kolem r. 2000 dosáhne v Československu počet obyvatel 40 mil. (Realita ovšem je, že na území bývalého Československa žije dnes jen asi o 10% obyvatel víc než tehdy.)
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.2.2020 16:03 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTo by mne zajímalo z jakých údajů vycházíte, protože údaje v tom mém odkazu ničemu takovému nenasvědčují. Například 1918 - 10 mio., 1938 - 10,88 mio.. Ze zdecimovaného stavu po Velké válce za 20 let růst ani ne o 9%.
A tady pár příkladů z Afriky ... https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=country:ETH:NGA:TZA&hl=cs&dl=cs
To je úplně jiná dynamika růstu.
Odpovědět
A tady pár příkladů z Afriky ... https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&met_y=sp_pop_totl&idim=country:ETH:NGA:TZA&hl=cs&dl=cs
To je úplně jiná dynamika růstu.
ČM
Čech M.
27.2.2020 23:09 Reaguje na Miloš VečeřaProč nesmyslů? To, že jsou mnohé rozvojové země těsně před kolapsem v důsledku přelidnění, není žádné tajemství. V Evropě došlo v důsledku užívání hormonální antikoncepce k sexuální revoluci a k rapidnímu snížení přírůstku obyvatelstva, ve většině rozvojových zemí k ničemu takovému nedochází a nejspíš ani nedojde., Hlavní důvod je absence sociálního systému, náboženství a taky prostá zvyklost.
První , kdo to tam odnese je zbytek tamější přírody, následovat bude exodus do okolních zemí, konflikty a pak už je volná cesta do Evropy. Všechno k tomu spěje mílovými kroky.
Odpovědět
První , kdo to tam odnese je zbytek tamější přírody, následovat bude exodus do okolních zemí, konflikty a pak už je volná cesta do Evropy. Všechno k tomu spěje mílovými kroky.
LK
Lukáš Kašpárek
27.2.2020 11:26 Reaguje na Milan ŠtruplHulváta co si nechá naimplantovat takový přístup ke světu jako vy nemá smysl jakkoliv přesvědčovat nebo mu něco vysvětlovat.. jestli považujete xenofobii a demagogii za vzdělání tak jste opravdu duševní chudák.....
Odpovědět
ČM
Čech M.
27.2.2020 23:17 Reaguje na Lukáš KašpárekXenofobie je přirozený lidský (a nejen lidský) pud. Byla tu od počátku lidstva a bude i v budoucnu. Kdyby ne, tak dnes by jsme nejspíš vypadali jako poloviční neandrtálci, ale byli jsme xenofobní a tak z nich máme jen ty 3%.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
28.2.2020 06:43 Reaguje na Čech M.Ano máte pravdu.. všechno je přirozené... i Hitler byl přirozenou součástí lidstva, ale nějak se na něho nevzpomíná s láskou... lidi mu nějak nemůžou odpustit těch 60 milionů mrtvých... divný, že?
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
28.2.2020 16:25 Reaguje na Lukáš KašpárekProč divný? Kdysi o tom psal i Konrad Lorenz, že pokud bychom se jen koukali na přírodu a odvolávali se na přirozenost, tak bychom nacismus museli hodnotit jako přirozený.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
29.2.2020 12:20 Reaguje na Lukáš KašpárekVaše stanoviska nesdílím, leč alespoň je chápu. Holt trochu jinak chápete, co je humanita a co ne. Ale nezlobte se - plést sem Hitlera? To je hodně, opravdu HODNĚ mimo mísu. Zatím v této diskusi nikdo nenabádal k tomu, že bychom měli jít Afričany (či jiné explozivně přibývající populace) vyvražďovat.
My se ale můžeme snadno dočkat ohrožení z jejich strany, protože v lidských dějinách to doposud vždy bylo tak, že když někde začalo být příliš těsno, vyvolalo to v nejlepším případě napětí, ve "standardních" případech válku.
Odpovědět
My se ale můžeme snadno dočkat ohrožení z jejich strany, protože v lidských dějinách to doposud vždy bylo tak, že když někde začalo být příliš těsno, vyvolalo to v nejlepším případě napětí, ve "standardních" případech válku.
PH
Pavel Hanzl
26.2.2020 08:41To je naprosto neskutečné. Já s manželkou vyhodíme ročně asi tak čtyři patky tvrdého chleba, jinak nic. Když jsme měli děcka, byly to možná další čtyři, vyjímečně se něco zkazí nebo připálí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.2.2020 14:45 Reaguje na Pavel Hanzla víte, jakou má výživnou hodnotu třeba šlupka od brambory? vykrájený jadřinec jablka? horní ovadlé listy zelí nebo salátu? košťál od kapusty? kuřecí kosti a chrupavky? vepřová kůže? rybí hlava? jste-li vegan, vyhazujete běžně polovinu, nejste-li, tak skoro všechno.
a to ještě můžeme jít dál a dál, třeba do zelinářství, když prodávají celer bez natě. nebo do mlýna, pivovaru...
čili záleží, co považujete za vyhozenou potravinu a co ne. pak se tím dá zakouzlit notně.
Odpovědět
a to ještě můžeme jít dál a dál, třeba do zelinářství, když prodávají celer bez natě. nebo do mlýna, pivovaru...
čili záleží, co považujete za vyhozenou potravinu a co ne. pak se tím dá zakouzlit notně.
PH
Pavel Hanzl
26.2.2020 18:42 Reaguje na Lukas B.Potravinu považuji za hmotu, která se běžně konzumuje. Takže to nejsou slupky z brasmbor, slupky oc česneku nebo skořápky ořechů atd. atd.atd.
A i kdyby někdo počítal do potravin skleněný krýgl od piva, taky bych toho nedosáhl.
Odpovědět
A i kdyby někdo počítal do potravin skleněný krýgl od piva, taky bych toho nedosáhl.
MŠ
Milan Štrupl
27.2.2020 03:18 Reaguje na Lukas B.Ani já stejně jako Pavel nevyhodím prakticky nic, krom patky od chleba, ale ten si koupím tak jednou za měsíc. Ryby kupuji už bez kostí a hlavy a kosti opravdu nelze považovat za vyhozenou potravinu. Nevyhodím ani slupky od brambor či listy od zeleniny a pod. - na lodžii vše zkompostuji a vypěstuji si tam hromadu čerstvých rajčat po kterých se můžou děti utlouct a další zeleninu!!! Nevyliji ani tu vodu od brambor - nechám jí schladnout a zaliji s ní zeleninu - je to výborné hnojivo, stejně jako třeba slupky od banánů nebo skořápky vajíček. Ti idioti si ty stovky kg vyhozených potravin prachsprostě vymýšlí - není možné, aby lidé tolik vyházeli, když já nevyhodím snad ani kilo ročně.
Odpovědět
Miloš Večeřa
27.2.2020 04:26 Reaguje na Milan ŠtruplZajděte si v létě v parném dnu na nějaký trh s ovocem a zeleninou. Možná brzy pochopíte, proč se tolik potravin nakonec vyhodí. Pozor na vosy!
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
28.2.2020 06:46 Reaguje na Milan ŠtruplNikdo si nic nevymýšlí... uvědomte si jen kolik jídla vyhodí restaurace... a to je jen příklad... navíc hromada lidí není ani zdaleka tak šetrná jako Vy nebo já...
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
29.2.2020 13:03 Reaguje na Milan ŠtruplBohužel, ty stovky kg (bohužel, spíše tisíce tun!) si nikdo nevymýšlí. Projděte se po sídlištích a nakoukněte do kontejnerů. V létě ani nemusíte nakouknout; že jsou plné hnijících potravin, ucítíte na dálku a poznáte podle much.
Dnes i na vesnici mnozí vyhodí do popelnic to, co by mohli dát sousedovi pro slepice nebo králíky. Už jim ani nepřipadne, že je to škoda.
Odpovědět
Dnes i na vesnici mnozí vyhodí do popelnic to, co by mohli dát sousedovi pro slepice nebo králíky. Už jim ani nepřipadne, že je to škoda.
KP
Karel Ploranský
29.2.2020 12:54Speciálně u ovoce a některých druhů zeleniny (typicky rajčat) je příčinou vyhazování obrovských množství, čili značného podílu z produkce, to že se dnes zásadně sklízí ve stavu SILNĚ NEZRALÉM.
Broskve, meruňky, blumy - ať v krámě vezmete do ruky cokoliv, je to jak dělové koule. Kdyby to měl Žižka, ládoval by to do kanonů a bořil s tím hradby.
Na takovém "podtrženém" ovoci si nelze pochutnat. Protože navíc ceny jsou často až nestydaté, koupí to málokdo. Většinou jen ten, kdo už si nepamatuje, jak MÁ ovoce vypadat a jak MÁ chutnat.
Takže to na pultu pomalu zvadne. Něco se ještě prodá potom, co to prodejce v zoufalství výrazně zlevní - ale většina jde nakonec do odpadu... Aby prodejce neprodělal, vykompenzuje ztrátu vyšší cenou - a je tu typický začarovaný kruh.
Chápu, že pěstitel se obává, že zralé ovoce by se nedostalo na pult včas a mohlo by se začít kazit, čili že by bylo neprodejné.
Ano, to by se mohlo stát. Jenže když ho expeduje nezralé, je neprodejné AUTOMATICKY!
Jsem přesvědčen, že se ho tak nakonec vyhodí víc. Což je paradox, ale je to tak.
Odpovědět
Broskve, meruňky, blumy - ať v krámě vezmete do ruky cokoliv, je to jak dělové koule. Kdyby to měl Žižka, ládoval by to do kanonů a bořil s tím hradby.
Na takovém "podtrženém" ovoci si nelze pochutnat. Protože navíc ceny jsou často až nestydaté, koupí to málokdo. Většinou jen ten, kdo už si nepamatuje, jak MÁ ovoce vypadat a jak MÁ chutnat.
Takže to na pultu pomalu zvadne. Něco se ještě prodá potom, co to prodejce v zoufalství výrazně zlevní - ale většina jde nakonec do odpadu... Aby prodejce neprodělal, vykompenzuje ztrátu vyšší cenou - a je tu typický začarovaný kruh.
Chápu, že pěstitel se obává, že zralé ovoce by se nedostalo na pult včas a mohlo by se začít kazit, čili že by bylo neprodejné.
Ano, to by se mohlo stát. Jenže když ho expeduje nezralé, je neprodejné AUTOMATICKY!
Jsem přesvědčen, že se ho tak nakonec vyhodí víc. Což je paradox, ale je to tak.
