Ředitelství vodních cest předložilo k posouzení projekt splavnění Labe do Pardubic
15.11.2023 01:13 | PŘELOUČ
(ČTK)
Klíčovou stavbou splavnění je plavební stupeň v Přelouči překonávající spád současného jezu na Labi a přibližně dva kilometry nesplavného koryta řeky.
Foto | Stribrohorak / Wikimedia Commons
Vodní cesta nyní končí ve Chvaleticích. Podle ŘVC se splavněním Labe až do Pardubic celkově posílí význam vodní dopravy a vytvoří se podmínky pro přepravu zboží, sypkých materiálů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou. "Pro ilustraci jedna loď uveze stejné množství zboží jako zhruba 42 kamionů. Velkou pomocí bude zakončení přeprav nadrozměrných nákladů po silnici ze severní Moravy a Slezska jejich naložením na loď v přístavu Pardubice a nebudou dále zatěžovat na více než 150 kilometrů silnic středních Čech při cestě do přístavů Lovosice či Mělník," uvedl ředitel ŘVC Lubomír Fojtů. Dalším přínosem by mělo být využití vodní cesty i pro rekreační plavbu malých plavidel a osobních lodí.
Celý projekt splavnění Labe do Pardubic se skládá ze sedmi dílčích záměrů. V pořadí ve směru proti proudu to jsou stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice, čekací stání v přístavu Chvaletice, stupeň Přelouč II, zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va, modernizace plavebního stupně Srnojedy, veřejný přístav Pardubice a ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice.
Klíčovou stavbou splavnění je plavební stupeň v Přelouči překonávající spád současného jezu na Labi a přibližně dva kilometry nesplavného koryta řeky. V roce 2020 byla zpracována územně analytická studie, která hodnotila varianty splavnění Labe v oblasti Přelouče, z toho tři varianty byly vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí bez významně negativního dopadu na evropsky významnou lokalitu Natura 2000 Louky u Přelouče. Celkově by se měl výrazně snížit územní zábor lokalit modráska, u ploch "kvality I" a u evropsky významné lokality by klesl pod jedno procento. Proces SEA bude hodnotit všechny tři přípustné varianty.
S veřejným přístavem Pardubice se počítá ve variantách na levém a pravém břehu. Levobřežní jižní varianta jej umísťuje na západním okraji města do prostoru mezi Srnojedy a Svítkov. Podle pravobřežní severní varianty by měl být na pravobřežním slepém rameni řeky. Přístav bude také nutné napojit na silniční a železniční síť.
Státní organizace se o splavnění Labe do Pardubic snaží již mnoho let, jeho návrhy však narážely na připomínky ekologických organizací. V minulosti prosazované řešení počítalo s kanálem o délce téměř 3,2 kilometru a náklady více než tři miliardy korun. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil už v roce 2009 Nejvyšší kontrolní úřad.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vědci představili výsledky unikátního víceoborového výzkumu dolního toku Labe
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
Nová přístaviště na Labi navštívilo od července do října 600 malých plavidelOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.11.2023 04:39 máme suchou půdu a rušíme meliorace abychom jí lépe mohli odvádět obřím kanálem....blázni dělají bláznivé věci.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.11.2023 06:14Labe mělo být splavné do Pardubic už před vstupem ČR do EU, k tomu i 2jezy na Labi pod Ústím a samozřejmě všechny dálnice a minimálně pražské okruhy + jejich propojení !
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.11.2023 08:25splavnění do pardubic je věcí poměrně rozumnou, to není ta pustá megalomanie propojení tří moří.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.11.2023 09:54 Reaguje na Lukas B.ale to neznamená, že je v důsledcích lepší.
Odpovědět
JČ
Jan Čuda
15.11.2023 17:46 Reaguje na Lukas B.Prosím, můžete doložit, proč vám projekt splavnění přijde rozumný? Jaké jsou jeho přínosy? Prosím jen o argumentaci založenou na faktech, ne na dojmech.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.11.2023 08:53Zde je pravda o lodní dopravě, která je tichá, ekologická, a smí se používat na dopravu např. i odpadu. Dají se využít emisní povolenky v MF, které nejsou soukromým příjmem lobistů na MŽP:
https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/sef-betonaren-bojujeme-za-to-co-v-cizine-uz-davno-funguje.A231009_130020_ekoakcie_vok
Odpovědět
https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/sef-betonaren-bojujeme-za-to-co-v-cizine-uz-davno-funguje.A231009_130020_ekoakcie_vok
JČ
Jan Čuda
15.11.2023 09:22 Reaguje na Jarka O.Firma TBG Metrostav je mj. dodavatelem betonu pro vodní stavby, tudíž přesně toto je krásnou ukázkou lobbingu. Ćlánek je podepsaný jako "advertorial".
Jako důležité sdělení bych ale bral to co sám pan šéd betonáren v článku říká: "Jediný, kdo nákladní lodě v Praze pro velkoobjemový pravidelný dovoz surovin využívá, jsou naše dvě betonárny Rohanský ostrov a Libeň, která je hned vedle tunelu Blanka."
Položil bych si otázku, komu splavnění slouží a především jaké ekonomické přínosy bude mít - to by si zasloužilo nezávislou ekonomickou analýzu.
Odpovědět
Jako důležité sdělení bych ale bral to co sám pan šéd betonáren v článku říká: "Jediný, kdo nákladní lodě v Praze pro velkoobjemový pravidelný dovoz surovin využívá, jsou naše dvě betonárny Rohanský ostrov a Libeň, která je hned vedle tunelu Blanka."
Položil bych si otázku, komu splavnění slouží a především jaké ekonomické přínosy bude mít - to by si zasloužilo nezávislou ekonomickou analýzu.
JO
Jarka O.
15.11.2023 10:13 Reaguje na Jan ČudaAdvertorial ano, informace o možnostech vodní dopravy od člověka z oboru. Souhlasím, že vydávání financí si zaslouží ekonomické analýzy a pak rozhodnutí, jestli jsou výdaje nutné a sociálně únosné, a také kontroly. Patří k tomu prostředky v MF, systémy na zálohování, doprava, elektrárny atd. Chce to zadání pro nějaké ekonomy ...
Odpovědět
Pe
Pepa
15.11.2023 21:11 Reaguje na Jarka O.Ach jo... Ekonomů je tu asi půl milionu. Doporučení ekonoma je vždy v souladu se zadavatelem studie. Důvěřuji NKU: prosazované řešení počítalo s kanálem o délce téměř 3,2 kilometru a náklady více než tři miliardy korun. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil už v roce 2009 Nejvyšší kontrolní úřad.
Odpovědět
JH
Jana Havlová
15.11.2023 15:10 Reaguje na Jan ČudaJe asi důležité připomenout, že betonárny Rohanský ostrov a Libeň využívají lodní přepravu v Praze jen a pouze proto, že to bylo jednou ze zásadních podmínek města Prahy pro schválení jejich provozu. Bez toho by to povolení vůbec nedostali. Nebýt magistrátu, tak by vše posílali po silnici, jak plánovali.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.11.2023 08:36 Reaguje na Jana Havlováza mě je to tak v pořádku. zrovna betonárky jsou něco, bez čeho se širší centrum žádného pořádného města neobejde (představa že se bude do centra s denní spotřebou betonu řádu jednotek tisícovek kubíků) vozit beton patnáct kilometrů odněkud z klecan, počernic či radotína (v pražské dopravě mixem hodinu) je mimo technickou realitu, ekonomickou realitu a zdravý rozum.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
15.11.2023 12:53Přístav Chvaletice asi nestíhá ... vprostřed už rostou stromy... (viz letecký snímek).
https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2148622&x=15.4322317&y=50.0364818&z=17&base=ophoto
Využití jen pro hobby plavbu a možná až v Hlavečníku opraví Arnošta tak jedna výletní loďka...
Chvaletice lze napojit na železnici z Řečan (vlečka pro elektrárnu je ale za dráhou).
https://pardubice.rozhlas.cz/vyletni-lod-arnost-mohla-na-labe-v-pardubicich-znovu-vyrazit-uz-pristi-rok-9005562
Odpovědět
https://mapy.cz/zakladni?source=base&id=2148622&x=15.4322317&y=50.0364818&z=17&base=ophoto
Využití jen pro hobby plavbu a možná až v Hlavečníku opraví Arnošta tak jedna výletní loďka...
Chvaletice lze napojit na železnici z Řečan (vlečka pro elektrárnu je ale za dráhou).
https://pardubice.rozhlas.cz/vyletni-lod-arnost-mohla-na-labe-v-pardubicich-znovu-vyrazit-uz-pristi-rok-9005562
ss
smějící se bestie
15.11.2023 13:11 Reaguje na Jaroslav VozábPtejme se, proč skončila přeprava uhlí do elektrárny loděma, když to fungovalo a přešlo se na dopravu vlaky, kamiony !
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
15.11.2023 14:13 Reaguje na smějící se bestieProtože se uhlí muselo naložit na vagon a po železnici dopravit do Lovosic, tam přeložit na loď a převést do Chvaletic přepravit pásy k elektrárně ... Jednodušší a levnější bylo převést uhlí po elektrifikované dráze přímo k elektrárně.
Vody v Labi moc není ( někdy lodě jezdily poloprázdné) a když zamrzlo Labe (na Nový rok), tak se vozilo vlakem uhlí do Opatovic kde se rozmrazovalo (ve Chvaleticích nebylo rozmrazování vagónů...) a překládalo na auta a jen tak tak, udržet elektrárnu v chodu, aby nezamrzla to by byla na odpis. Po tomto průs.ru postavili skladku, rozmrazování, opravili vlečku atd.
Tato elektrárna byla postavena v Polabí, protože emise byli u dolů neúnosné ( místo aby se tyto elektrárny nechaly odsířit). Parovod který měl vytápět Kolín nepřežil 90-té léta stavba byla zastavena, tak se pouští teplo do věží (panu bohu do oken).
Odpovědět
Vody v Labi moc není ( někdy lodě jezdily poloprázdné) a když zamrzlo Labe (na Nový rok), tak se vozilo vlakem uhlí do Opatovic kde se rozmrazovalo (ve Chvaleticích nebylo rozmrazování vagónů...) a překládalo na auta a jen tak tak, udržet elektrárnu v chodu, aby nezamrzla to by byla na odpis. Po tomto průs.ru postavili skladku, rozmrazování, opravili vlečku atd.
Tato elektrárna byla postavena v Polabí, protože emise byli u dolů neúnosné ( místo aby se tyto elektrárny nechaly odsířit). Parovod který měl vytápět Kolín nepřežil 90-té léta stavba byla zastavena, tak se pouští teplo do věží (panu bohu do oken).
LB
Lukas B.
15.11.2023 14:45 Reaguje na Jaroslav Vozábano, last mile*) obecně je děsně drahá. toť vše.
*) a s ní spojené náklady. co na tom, že loď má spotřebu na tunokilometr nižší (třeba o řád), ty manipulace žerou peníze, a peníze jsou společný jmenovatel, na které se dá převést úplně všechno**)
**) něco se na peníze nedá převést jen a jen proto, že to má tak velkou cenu, jakou nikdo nikdy nenabídne.
Odpovědět
*) a s ní spojené náklady. co na tom, že loď má spotřebu na tunokilometr nižší (třeba o řád), ty manipulace žerou peníze, a peníze jsou společný jmenovatel, na které se dá převést úplně všechno**)
**) něco se na peníze nedá převést jen a jen proto, že to má tak velkou cenu, jakou nikdo nikdy nenabídne.
JČ
Jan Čuda
15.11.2023 17:42 Reaguje na Lukas B.Lodní doprava není ani levnější, ani ekologičtější než želežniční doprava. Sice se na školách učí, že nejekologičtější je vodní doprava, nicméně fyzika tomu odporuje - překonat odpor vody u lodí vyžaduje více energie než překonat valivý odpor a odpor vzduchu u vlaků.
Článek s kontrétními čísly je v článku prof. Kvizdy z Masarykovy Univerzity - lodní doprava v podmínkách Labe je 3.5x energeticky náročnější, než doprava po železnici. Článek je na str. 19 v publikaci v odkazu níže.
https://arnika.org/publikace-dopravni-tepna-labe-202210261252
Odpovědět
Článek s kontrétními čísly je v článku prof. Kvizdy z Masarykovy Univerzity - lodní doprava v podmínkách Labe je 3.5x energeticky náročnější, než doprava po železnici. Článek je na str. 19 v publikaci v odkazu níže.
https://arnika.org/publikace-dopravni-tepna-labe-202210261252
LB
Lukas B.
16.11.2023 08:30 Reaguje na Jan ČudaChurchillovo dilema aneb spojit se proti čertu s ďáblem:)
formulujme a čtěme pozorně (a tedy doplňuji/opravuji): na lodi je ten tunokilometr levnější, pokud je už loď naložená a jede. samozřejmě legitimní otázkou je, co by se jako zrovna vozilo a jestli má smysl vodní cestu budovat. do saska určitě ne, protože problematicky splavné místo je mimo čr. do pardubic/z pardubic možná.
Odpovědět
formulujme a čtěme pozorně (a tedy doplňuji/opravuji): na lodi je ten tunokilometr levnější, pokud je už loď naložená a jede. samozřejmě legitimní otázkou je, co by se jako zrovna vozilo a jestli má smysl vodní cestu budovat. do saska určitě ne, protože problematicky splavné místo je mimo čr. do pardubic/z pardubic možná.
BM
Břetislav Machaček
16.11.2023 10:01 Reaguje na Lukas B.U dopravy sypkých hmot, včetně uhlí je to
o možnosti vytvořit si zásoby i na dobu,
kdy bude splavnost horší a nebo budou
zamrzat i vagóny s uhlím. Pamatuji doby,
kdy měla tepelná elektrárna před zimou zásoby na 3 ! měsíce a dnes na 3 !týdny.
Buďme rádi za bezmrazé zimy, protože už
dnes nefunguje většina rozmrazovacích tunelů. Jinak je známo, že sypká hmota promrzá často pouze na povrchu a čím je
objem větší, tak je poměr nezamrzlého materiálu větší, než toho na povrchu zmrzlého. Vagon tak promrzne komplet,
ale u lodi je to pouze povrch a ten
vnitřek hromady zmrzlý není. Totéž
jsou pak hromady uhlí na skládce, kde
je procento zmrzlého uhlí mizivé. Být
tu dnes zimy jako před 40 roky, tak
nevím, nevím jak to dopadne. Zásoby
mizivé, rozmrazovací tunely nefunkční
a co pak? Jinak absenci funkční vodní
cesty poznáme, až se z lodí bude náklad
na hranicích překládat na kamióny a ty
zablokují okolí hranic tak, že vy první
budete nadávat, že kvůli nim stojíte
v koloně. Němci budou mít cesty volné
a u nás si je zatarasíme díky absenci
funkční vodní cesty. Přeji to budoucí
hezké cestování příhraničím všem těm
mudralům, kteří jsou proti pokračování
dálnic, cest, tratí a splavněných řek
od hranic do našeho vnitrozemí. Totéž
čeká Ostravsko kvůli zamítnutí splavnit Odru a odkládání dostavby dálnic na
našem území i jinde. Ano, do dostavění
těch dopravních cest v zahraničí ty naše
zdánlivě nepotřebujeme, ale co pak? Pak
to budeme dohánět? Je to moudré? NE !!!
Odpovědět
o možnosti vytvořit si zásoby i na dobu,
kdy bude splavnost horší a nebo budou
zamrzat i vagóny s uhlím. Pamatuji doby,
kdy měla tepelná elektrárna před zimou zásoby na 3 ! měsíce a dnes na 3 !týdny.
Buďme rádi za bezmrazé zimy, protože už
dnes nefunguje většina rozmrazovacích tunelů. Jinak je známo, že sypká hmota promrzá často pouze na povrchu a čím je
objem větší, tak je poměr nezamrzlého materiálu větší, než toho na povrchu zmrzlého. Vagon tak promrzne komplet,
ale u lodi je to pouze povrch a ten
vnitřek hromady zmrzlý není. Totéž
jsou pak hromady uhlí na skládce, kde
je procento zmrzlého uhlí mizivé. Být
tu dnes zimy jako před 40 roky, tak
nevím, nevím jak to dopadne. Zásoby
mizivé, rozmrazovací tunely nefunkční
a co pak? Jinak absenci funkční vodní
cesty poznáme, až se z lodí bude náklad
na hranicích překládat na kamióny a ty
zablokují okolí hranic tak, že vy první
budete nadávat, že kvůli nim stojíte
v koloně. Němci budou mít cesty volné
a u nás si je zatarasíme díky absenci
funkční vodní cesty. Přeji to budoucí
hezké cestování příhraničím všem těm
mudralům, kteří jsou proti pokračování
dálnic, cest, tratí a splavněných řek
od hranic do našeho vnitrozemí. Totéž
čeká Ostravsko kvůli zamítnutí splavnit Odru a odkládání dostavby dálnic na
našem území i jinde. Ano, do dostavění
těch dopravních cest v zahraničí ty naše
zdánlivě nepotřebujeme, ale co pak? Pak
to budeme dohánět? Je to moudré? NE !!!
LB
Lukas B.
16.11.2023 10:39 Reaguje na Břetislav Machačekprosím pěkně, možná mi něco uniklo, ale v německu se někde k našim hranicím staví/rekonstruuje/zkapacitňuje nějaká vodní cesta, na kterou bychom se mohli napojit?
obecně: vnitrozemská plavba je téměř "mrtvá". železnice zdaleka neřekla své poslední slovo. dálnice (tedy kapacitní komunikace) samozřejmě potřebujeme jak prase drbání.
Odpovědět
obecně: vnitrozemská plavba je téměř "mrtvá". železnice zdaleka neřekla své poslední slovo. dálnice (tedy kapacitní komunikace) samozřejmě potřebujeme jak prase drbání.
BM
Břetislav Machaček
16.11.2023 18:34 Reaguje na Lukas B.Zkuste si vyhledat cca 10 dní
starý článek v Idnes, který popisuje, že od roku 2021 čeká Německo na odpověď z našeho
parlamentu, zda má pokračovat
v údržbě splavnění Labe k naší
hranici a nebo ji ukončit někde
v jejich překladišti. Parlament
to blokuje a neřeší a ani nemá
tu slušnost třeba odpovědět, že
o splavnění Labe k hranicím nestojíme! Jinak železnice v
úzkém hrdle Brány Čech u Děčína
je na hranici možnosti přepravit
více zboží a tunel pro rychlíky je v nedohlednu. "Vraždu" lodní
říční dopravy má na svědomí to,
že jsou zablokovány vodní stavby, které by vytvořily do budoucna podmínky pro přepravu
i za nízkého stavu vody. Bez nich se dopravci přeorientovali
na silnice a železnice a končí
i loďaři, kteří nemají jak ty
hotové lodě dopravit do Německa
a dál. Neustále opakuji to, že
to, co veze 100 kamionů může
odvést jedna loď a potom není třeba stavět dálnici s třemi a více pruhy. Vystačí pak dálnice
skromnější a levnější, včetně
menšího záboru půdy, ale ti
ekologisté melou pořád to samé!
Nechceme to a ani ono a když,
tak to budeme stále zdržovat.
Lidé kolem starých okresek trpí
a trpí tam i ekologie, které
mají pouze plná ústa!
Odpovědět
starý článek v Idnes, který popisuje, že od roku 2021 čeká Německo na odpověď z našeho
parlamentu, zda má pokračovat
v údržbě splavnění Labe k naší
hranici a nebo ji ukončit někde
v jejich překladišti. Parlament
to blokuje a neřeší a ani nemá
tu slušnost třeba odpovědět, že
o splavnění Labe k hranicím nestojíme! Jinak železnice v
úzkém hrdle Brány Čech u Děčína
je na hranici možnosti přepravit
více zboží a tunel pro rychlíky je v nedohlednu. "Vraždu" lodní
říční dopravy má na svědomí to,
že jsou zablokovány vodní stavby, které by vytvořily do budoucna podmínky pro přepravu
i za nízkého stavu vody. Bez nich se dopravci přeorientovali
na silnice a železnice a končí
i loďaři, kteří nemají jak ty
hotové lodě dopravit do Německa
a dál. Neustále opakuji to, že
to, co veze 100 kamionů může
odvést jedna loď a potom není třeba stavět dálnici s třemi a více pruhy. Vystačí pak dálnice
skromnější a levnější, včetně
menšího záboru půdy, ale ti
ekologisté melou pořád to samé!
Nechceme to a ani ono a když,
tak to budeme stále zdržovat.
Lidé kolem starých okresek trpí
a trpí tam i ekologie, které
mají pouze plná ústa!
JČ
Jan Čuda
16.11.2023 11:47 Reaguje na Lukas B.Pokud můžete, mohl byste toto tvrzení doložit čísly pro říční dopravu?
Docela by mě to zajímalo - tunokilometr je pro vodní dopravu skutečně OBECNĚ nejlevnější, ale obával bych se, že údaje pocházejí z námořní dopravy kde se odbývá většina objemu lodní dopravy- tj. odpadá překonání odporu proudu a doprava je realizována podstatně většími loděmi, kde je ekonomika provozu lepší, než na relativně malých tocích jako je Labe.
Odpovědět
Docela by mě to zajímalo - tunokilometr je pro vodní dopravu skutečně OBECNĚ nejlevnější, ale obával bych se, že údaje pocházejí z námořní dopravy kde se odbývá většina objemu lodní dopravy- tj. odpadá překonání odporu proudu a doprava je realizována podstatně většími loděmi, kde je ekonomika provozu lepší, než na relativně malých tocích jako je Labe.
LB
Lukas B.
16.11.2023 12:27 Reaguje na Jan Čudakdyž tahám z paměti, tak třeba takový Obelix (to je ten jeden z posledních pracujících na vltavě) má, pokud vím, dva motory po 200kW a hravě utlačí tisícitunovou vanu a na motohodinu při plném výkonu sežere necelých 80 litrů a rozjede to na povolenou maximálku necelých 20km/h (ovšem nevím, jestli na tu povolenou maximálku potřebuje plný výkon) takže když to úplně zhruba spočítáme na 80*100/20 = 400 litrů na 100 km pro náklad 1000 tun, to znamená na tunostokilometr 400/1000 = 0,4 litru/tuna/100 km
takový tahač+návěs po dálnici uveze 25 tun a při plném naložení má v optimálním jízdním režimu tj. tempomat po dálnici spotřebu cca 40 litrů/100 km, to znamená 1,6 litru/tunu/100km
takže zhruba čtyřikrát efektivnější než kamion. porovnat s vlakem zpaměti neumím.
Odpovědět
takový tahač+návěs po dálnici uveze 25 tun a při plném naložení má v optimálním jízdním režimu tj. tempomat po dálnici spotřebu cca 40 litrů/100 km, to znamená 1,6 litru/tunu/100km
takže zhruba čtyřikrát efektivnější než kamion. porovnat s vlakem zpaměti neumím.
LB
Lukas B.
16.11.2023 12:31 Reaguje na Lukas B.jo a jednou se jede po proudu a podruhé proti proudu, atakže se to vytluče*). a střední labe neteče prakticky vůbec.
*) samozřejmě pokud je maximálka lodi výrazně vyšší než rychlost proudu. pokud je rychlost proudu rovna maximálce lodi, potom loď stojí na místě a spotřeba se limitně blíží nekonečnu.
Odpovědět
*) samozřejmě pokud je maximálka lodi výrazně vyšší než rychlost proudu. pokud je rychlost proudu rovna maximálce lodi, potom loď stojí na místě a spotřeba se limitně blíží nekonečnu.
