Šéf OSN: Bez zásahů bude do roku 2050 v oceánech víc plastu než ryb
27.6.2022 18:12 | LISABON
(ČTK)
"Bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu," uvedl Guterres. Ve svém proslovu na zahájení konference se zaměřil na rostoucí znečištění oceánů. V jejich vodách každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. "Bez drastických akcí by do roku 2050 celková hmotnost plastů v oceánech mohla být vyšší než ryb," uvedl Guterres.
Šéf OSN také varoval před dalšími zdroji znečištění či nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů. Růst hladin světových moří totiž podle něj ohrožuje řadu ostrovních států i měst, která se nachází na pobřeží.
Podle Guterrese se od první konference OSN o oceánech, jež se uskutečnila v roce 2017 v New Yorku, mnoho vlád, místních komunit i soukromých subjektů začalo snažit o zlepšení stavu světových oceánů. "Společně toho musíme ještě mnoho udělat," uvedl Guterres. Vyzval například ke snížení emisí v námořní dopravě, k výstavbě na pobřeží, která bude schopná čelit dopadům klimatických změn, či k větším investicím do obnovy mořských ekosystémů.
Velmi kritické k postupu světových vlád jsou ekologické organizace. Podle nich se státy dostatečně nesnaží, aby zajistily mezinárodní ochranu oceánů. Poukazují na neschopnost vlád dohodnout se na smlouvách, které by měly závazná ustanovení. "Nepotřebujeme další prázdná slova doprovázená vágními prohlášeními a dobrovolnými závazky," uvedla představitelka organizace Greenpeace Laura Mellerová. Podle skupiny Ocean Rebellion, která uspořádala před sídlem konference protest, jsou oceány "stále nechráněné a umírají nám před očima".
Vlády se například nedokáží shodnout na nové úmluvě, jež má chránit biologickou rozmanitost oceánů a mořské zdroje před nadměrným využíváním. Vlády o ní jednají přes deset let a poslední kolo rozhovorů skončilo v březnu nezdarem. Další se má uskutečnit v srpnu. Guterres dnes novinářům řekl, že dosažení dohody maří sobectví některých států, aniž by je konkrétně jmenoval.
Pětidenní konference v Lisabonu, které se účastní představitelé více než 120 států, by mohla uspíšit dosažení shody nad novou smlouvu, věří představitelé OSN. Samotná konference podle agentury AP skončí nezávazným prohlášením.
Oceány pokrývají 70 procent zemské plochy, vytváří 50 procent kyslíku a zadržují zhruba čtvrtinu emisí oxidu uhličitého, uvedla agentura Reuters.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Látky nabourávající hormonální systém nachází odborníci i v hračkách a kuchyňském náčiní
Německý profesor doplaval po Labi z Česka do Severního moře. Šířil povědomí o znečištění mikroplasty
Profesor chemie posbíral při plavbě Labem hromadu plastů, bude je zkoumatOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Pe
JO
Jarka O.
27.6.2022 18:40Měla bych téma pro Hubáčkovou, která v jiném článku lamentuje, že musí vymyslet téma pro klimasjezd v Egyptě: Nakázat korporacím stavět v produkčních zemích spalovny plastů, školy, a vychovávat personál, když korporace jsou mocnější než státy.
Odpovědět
PH
JO
Jarka O.
28.6.2022 09:51 Reaguje na Jakub GraňákVím, že ten příspěvek byl trochu idealístický, a Guterres, Hubáčková a podobní si nikdy nedovolí korporacím říct křivé slovo, nedejbože sepsat smlouvy, na to jsou korporace moc nezávislé, je to smůla, budou dusit nás, a bezvýsledně. Tak jste to myslel nebo jak? B…l je potřeba uklízet.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2022 10:53 Reaguje na Jarka O.Korporace jsou stále buzerovány vším možným i nemožným (velmi často oprávněně), normálně jsou univerzálním viníkem. Jenže živí celé státy atd. a dělají v nich normální lidi a peníze velmi často používají na dobré věci. Ropné koncerny financují OZE, Bill Gates dává miliardy na rozvoj Afriky, Elon Musk objevuje vesmír atd. atd.
Centrálním Zlobrem celé Zeměkoule je někdo úplně jiný.
Odpovědět
Centrálním Zlobrem celé Zeměkoule je někdo úplně jiný.
Miroslav Vinkler
27.6.2022 19:46Utápíme se ve vlastních odpadech, a nikdo to nechce vidět.
M.j. slavný sodovkáč , CO2 , není nic jiného než odpad v plynné fázi.
Tahle doba je fakt šílená .
Odpovědět
M.j. slavný sodovkáč , CO2 , není nic jiného než odpad v plynné fázi.
Tahle doba je fakt šílená .
PH
Pavel Hanzl
27.6.2022 19:58 Reaguje na Miroslav VinklerNikdo to nechce vidět. Proč si aspoň nepřečtete ten článek, na který reagujete?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.6.2022 20:05Za zajímavý nápad považuji potopit napříč každé propastované řeky potrubí se stlačeným vzduchem, které by dělalo napříč tokem bariéru z bublin. Ryby, lodě atd, plavou normálně, ale plasty to zadrží. A loďka by pendovala a sbírala to. Pár takových stěn po sobě a do moře nedoplave ani kelímek od piva.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.6.2022 20:19 Reaguje na Pavel HanzlPředstavte si polystyrén pod splavem. Včera deska, dnes omletá
hrouda a zítra nic! V řece pod splavem mikroplasty, které budete
sbírat čím? Kávovým filtrem? Myslete a neplácejte kraviny. Je tu
pouze jedna cesta a to je radikálně omezit jejich výrobu a použití.
K tomu nemá "koule" ale ani ten pan Guterres . Už je "vymalováno"
a ty kecy si mohl klidně odpustit taktéž i jiní politici s plnou pusou opatrné ochrany přírody, jen aby nešlápli někomu na kuří oko.
Odpovědět
hrouda a zítra nic! V řece pod splavem mikroplasty, které budete
sbírat čím? Kávovým filtrem? Myslete a neplácejte kraviny. Je tu
pouze jedna cesta a to je radikálně omezit jejich výrobu a použití.
K tomu nemá "koule" ale ani ten pan Guterres . Už je "vymalováno"
a ty kecy si mohl klidně odpustit taktéž i jiní politici s plnou pusou opatrné ochrany přírody, jen aby nešlápli někomu na kuří oko.
ss
Karel Zvářal
27.6.2022 21:34 Reaguje na Břetislav MachačekTo jste napsal dobře! Ale teď si vemte, že doma dýcháte a polykáte prach z textilu, záclon, koberců, otěru mikroténů atp. V té vodě vidíme hlavně to makro, ten prach se mísí s pískem, pylem, sazemi,... tak si ho tak neuvědomujeme. Každý třetí Čech to má, každý čtvrtý na to končí...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2022 13:44 Reaguje na Karel ZvářalAno vím. Bohužel ale i přemíra přírodního prachu
zabijí a to nehovořím o chemických sajrajtech na
praní prádla a aviváže. Na kurzu zbožíznalství nám
lektor chemie vtloukal do hlavy důkladně vymáchat
prádlo a nepoužívat aviváže hlavně u prádla pro
kojence a děti. Vzorec jedné z reklamovaných
aviváží byl i pro nás nechemiky hrůzou a bylo nám jasné, že hlavně zbytečnosti nám ničí zdraví nejvíc.
Má známá kdysi pracovala v textilce(tkaní bavlny)
a zemřela na rakovinu plic po jejich zaprášení
bavlněným prachem. Ono nejlíp je nic nedělat a tak
se nedostat do nadměrnému styku s něčím závadným.
Nejlépe to vychází stále ouřadům a ti jsou taky
největšími kritiky snížení důchodového věku pro
lidi v rizikových provozech. Prošel jsem si lecčíms
a mohu srovnávat nejenom fyzickou zátěž a zátěž
vlivem pracovního prostředí. Samozřejmě máme každý
údajně na výběr, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jinak už ani v té vodě to není makro, protože
přes takový pískový filtr projde i mikro a nano.
Údajně byly plasty zjištěny i v buňkách a nikdo
nemá odvahu zkoumat, co to s nimi dělá. Raději
na to ani nemyslet a ŽÍT.
Mimochodem včera jsem na cyklotoulkách kolem Odry
mezi Bohumínem a Ostravou viděl dvě hejna čápů
v množství cca 60 ks v blízkosti skládky komunálního odpadu v O. Hrušově. Je to jejich "výkrmna" a Odra
odpočívárna. Několik jich posedávalo i na sloupech
v okolí a na štěrkové kose byly stovky racků. Nebýt
té skládky, tak tam asi nejsou a nevím, čím by se
všichni živili. Nad skládkou to létá jako v horroru
Ptáci a okolí je poseto zbytky plastů a alobalu
ve kterých nalézají potravu a rozbalují to až u řeky. Takže lidé vyhazují, ptáci recyklují, ale
roznášejí odpady i mimo skládku. Stále si kladu
otázku, kolik ptáku dnes krajina uživí a zda bez
skládek přežijí v takových počtech. Mám obavu o
masivní redukci nejen čápů, racků, kavek, havranů,
ale i predátorů lovících je a hlodavce na skládce.
Ukončením skládkování bude asi radikálním úbytkem
některých druhů zvířat a vinen bude kdo? Bude to
podobné jako s úbytkem hovězího na pastvě a tím
hmyzu na jejich trusu a ptáků lovících ten hmyz.
Čistota a sterilita prostředí tak bude posledním
hřebíkem do rakve početnosti některých tvorů a
vinu se bude přičítat komu?
Odpovědět
zabijí a to nehovořím o chemických sajrajtech na
praní prádla a aviváže. Na kurzu zbožíznalství nám
lektor chemie vtloukal do hlavy důkladně vymáchat
prádlo a nepoužívat aviváže hlavně u prádla pro
kojence a děti. Vzorec jedné z reklamovaných
aviváží byl i pro nás nechemiky hrůzou a bylo nám jasné, že hlavně zbytečnosti nám ničí zdraví nejvíc.
Má známá kdysi pracovala v textilce(tkaní bavlny)
a zemřela na rakovinu plic po jejich zaprášení
bavlněným prachem. Ono nejlíp je nic nedělat a tak
se nedostat do nadměrnému styku s něčím závadným.
Nejlépe to vychází stále ouřadům a ti jsou taky
největšími kritiky snížení důchodového věku pro
lidi v rizikových provozech. Prošel jsem si lecčíms
a mohu srovnávat nejenom fyzickou zátěž a zátěž
vlivem pracovního prostředí. Samozřejmě máme každý
údajně na výběr, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jinak už ani v té vodě to není makro, protože
přes takový pískový filtr projde i mikro a nano.
Údajně byly plasty zjištěny i v buňkách a nikdo
nemá odvahu zkoumat, co to s nimi dělá. Raději
na to ani nemyslet a ŽÍT.
Mimochodem včera jsem na cyklotoulkách kolem Odry
mezi Bohumínem a Ostravou viděl dvě hejna čápů
v množství cca 60 ks v blízkosti skládky komunálního odpadu v O. Hrušově. Je to jejich "výkrmna" a Odra
odpočívárna. Několik jich posedávalo i na sloupech
v okolí a na štěrkové kose byly stovky racků. Nebýt
té skládky, tak tam asi nejsou a nevím, čím by se
všichni živili. Nad skládkou to létá jako v horroru
Ptáci a okolí je poseto zbytky plastů a alobalu
ve kterých nalézají potravu a rozbalují to až u řeky. Takže lidé vyhazují, ptáci recyklují, ale
roznášejí odpady i mimo skládku. Stále si kladu
otázku, kolik ptáku dnes krajina uživí a zda bez
skládek přežijí v takových počtech. Mám obavu o
masivní redukci nejen čápů, racků, kavek, havranů,
ale i predátorů lovících je a hlodavce na skládce.
Ukončením skládkování bude asi radikálním úbytkem
některých druhů zvířat a vinen bude kdo? Bude to
podobné jako s úbytkem hovězího na pastvě a tím
hmyzu na jejich trusu a ptáků lovících ten hmyz.
Čistota a sterilita prostředí tak bude posledním
hřebíkem do rakve početnosti některých tvorů a
vinu se bude přičítat komu?
Karel Zvářal
28.6.2022 13:57 Reaguje na Břetislav MachačekViník úbytku se už najde, nebojte. Např. spolykané broky:-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.6.2022 21:59 Reaguje na Břetislav MachačekNa Mekongu nebo NIKDE jinde u vyústění do moře žádný splav není. Plující plasty (i v hloubce) bublinová stěna vynese nahoru a tam je sebere loďka. Žádné nesmysly s mikroplasty......
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.6.2022 13:14 Reaguje na Pavel HanzlVy jste těžký teoretik. Jak chcete instalovat takové zařízení v řece, která má na šířku desítky kilometrů a jejíž průtok se navíc s každým obdobím dešťů dramaticky zvětšuje. Jenom pro Vaši informaci, kupříkladu Amazonka má v deltě šířku asi 220 kilometrů, hloubku v stovkách metrů, takže instalovat tam nějaké zařízení je nonsens. A pokud by se nějaké takové zařízení podařilo nainstalovat, na obsluhu by nestačila nějaká Vámi uvedená loďka, ale hodně velká loď.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.6.2022 20:53Je smutné, že vědci dosud nevymysleli rychle rozložitelný či bez problémů spalitelný plast. Kontejnery na to jsou, spalovny máme, nechce se mi věřit, že by to byl neřešitelný problém...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.6.2022 22:00 Reaguje na Karel ZvářalOd igelitu po PVC to hoří jak papír....
Odpovědět
Karel Zvářal
27.6.2022 22:13 Reaguje na Pavel HanzlKteré truby potom těm spalovnám vystavují stopku?-) Skládky odmítají, obchvaty měst, jádro... já vím, těžká ekologie!-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2022 09:09 Reaguje na Karel ZvářalTo vysvětlení není složité, je to demagogie zvaná "výběrová metoda".
Někdo odmítá skládky, někdo jiný spalovny, někdo jiný zase obchvaty měst, někdo jiný jádro, zase někdo jiný benzín do motorů atd. atd. atd.
A když si vyberete ze stovky třeba i solidních a ucelených názorů jen to správné jedno heslo, které se vám hodí, dojdete k jakýmkoliv závěrům, které si předen určíte.
Odpovědět
Někdo odmítá skládky, někdo jiný spalovny, někdo jiný zase obchvaty měst, někdo jiný jádro, zase někdo jiný benzín do motorů atd. atd. atd.
A když si vyberete ze stovky třeba i solidních a ucelených názorů jen to správné jedno heslo, které se vám hodí, dojdete k jakýmkoliv závěrům, které si předen určíte.
SP
Svatá Prostoto
28.6.2022 15:26 Reaguje na Pavel HanzlTěhle prášků se držte ... bo tohle bylo fakt dobrý, to všechna čest a myslím to zcela upřímně!!!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2022 09:11 Reaguje na Karel ZvářalRychle rozložitelný a spalitelný plast byl vymyšlen už velmi dávno, jmenuje se papír.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.6.2022 13:24 Reaguje na Pavel HanzlNěkteré vlastnosti plastu papír nemá šanci nahradit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2022 15:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZamyslel jste se nad tím, jak přežilo lidstvo bez
plastů ještě donedávna? Pamatujete si na voskované
papírové kelímky na pivo výborné na podpal v kamnech
a na téměř vše ve vratných láhvích z okolních
pivovarů a sodovkáren? Žádné převážení blivajzů
Evropou v nevratných PETkách a zabalených ve
smršťovacích fóliích. Nač taky plnit kamion zpět vratným obalem, když může vézt něco nevratného.
Prý ekonomické, hygienické a dokonce EKOLOGICKÉ,
když se neplýtvá vodou na mytí skla a palivem
vozit prázdné obaly zpět! Ono zdůvodnit se dá asi
cokoliv a to i to, že syntetika šetří vodu na
pěstování bavlny a chov prdících ovcí na produkci
vlny. A nebo třeba to zateplování polystyrénem,
ač jeho zbytky zamořují okolí stavby. I tak lze odůvodnit nezbytnost plastů a nehledat náhradu.
Jednorázovost a láce je draze vykoupena tím, že
se tu budou povalovat tisíce let a zabíjet živé
tvory při pozření, vstřebání, vdechnutí atd.
Recyklace a případná likvidace je pouze chabou
náhradou za zastavení výroby u zcela zbytných
výrobků a omezení u těch nezbytných.
Odpovědět
plastů ještě donedávna? Pamatujete si na voskované
papírové kelímky na pivo výborné na podpal v kamnech
a na téměř vše ve vratných láhvích z okolních
pivovarů a sodovkáren? Žádné převážení blivajzů
Evropou v nevratných PETkách a zabalených ve
smršťovacích fóliích. Nač taky plnit kamion zpět vratným obalem, když může vézt něco nevratného.
Prý ekonomické, hygienické a dokonce EKOLOGICKÉ,
když se neplýtvá vodou na mytí skla a palivem
vozit prázdné obaly zpět! Ono zdůvodnit se dá asi
cokoliv a to i to, že syntetika šetří vodu na
pěstování bavlny a chov prdících ovcí na produkci
vlny. A nebo třeba to zateplování polystyrénem,
ač jeho zbytky zamořují okolí stavby. I tak lze odůvodnit nezbytnost plastů a nehledat náhradu.
Jednorázovost a láce je draze vykoupena tím, že
se tu budou povalovat tisíce let a zabíjet živé
tvory při pozření, vstřebání, vdechnutí atd.
Recyklace a případná likvidace je pouze chabou
náhradou za zastavení výroby u zcela zbytných
výrobků a omezení u těch nezbytných.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
28.6.2022 15:44 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem jenom reagoval na tu Hanzlovu poznámku o tom plastu. Jinak bych se klidně vrátil do doby, kdy plasty byly spíše výjimkou. Klidně bych tahal prázdné flašky do obchodu, obešel bych se bez spousty plastových pí...ovin a i to zateplení baráků by se dalo vyřešit jinak než polystyrenem.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.6.2022 15:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBacha na ty flašky. Tohle se svého času tradovalo, jak plast je fuj a sklo boží, až to někdy v devadesátkách nějakému hloubavému hochovi:-) nedalo a začal počítat. Nakonec mu vyšlo, že základem je, jak daleko se ty flašky vozí. Do 80 km vedlo sklo, nad 80 už překvapivě začal lépe vycházet ten plast.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.6.2022 15:51 Reaguje na Svatá ProstotoJo, pro upřesnění, hoch byl z ČVUT a zpracoval to formou nějaké seriózní práce, takže zdroje, metodika, oponentura a tak. Ne že se jen tak zasnil a hodil to na papír:-).
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
28.6.2022 15:34Nadměrný rybolov je vyvolán nadměrným růstem populace ... co s tím chce děda dělat fakt netuším.
U plastů je to snadné ... vymyslet. Za prvé omezit jejich spotřebu, za druhé si přiznat, že recyklace moc nefunguje a až příliš často má formu exportu do nějaké díry po granátu za pár šupů. A z té díry se prostě nějak tak samorozpadem rozleze všude. Řešením je přestat se tak bát energetického využití, v ideálním případě co doma fakt nezrecykluji, ne že jako, to doma spálím.
Fakt je ten, že naučit valnou část obyvatelstva rozvojových zemí nechovat se jak průměrný účastník letního fesťáku bude asi fuška, ale min rozvinuté země by mely být schopny komplet veškerý odpad výše uvedeným způsobem zpracovat. Jenže svět chce být klamán, takže spousta lidí ráda uvěří, že ten odpad, co se lifruje kdoví kam, se tam skutečně zrecykluje ... bo je to pohodlnější a spalovnu u baráku nikdo nechce. Nebo aspoň v době levného plynu/energií nikdo nechtěl.
Odpovědět
U plastů je to snadné ... vymyslet. Za prvé omezit jejich spotřebu, za druhé si přiznat, že recyklace moc nefunguje a až příliš často má formu exportu do nějaké díry po granátu za pár šupů. A z té díry se prostě nějak tak samorozpadem rozleze všude. Řešením je přestat se tak bát energetického využití, v ideálním případě co doma fakt nezrecykluji, ne že jako, to doma spálím.
Fakt je ten, že naučit valnou část obyvatelstva rozvojových zemí nechovat se jak průměrný účastník letního fesťáku bude asi fuška, ale min rozvinuté země by mely být schopny komplet veškerý odpad výše uvedeným způsobem zpracovat. Jenže svět chce být klamán, takže spousta lidí ráda uvěří, že ten odpad, co se lifruje kdoví kam, se tam skutečně zrecykluje ... bo je to pohodlnější a spalovnu u baráku nikdo nechce. Nebo aspoň v době levného plynu/energií nikdo nechtěl.
BM
