Senát: Kraje by měly dostávat část těžebních poplatků na úkor státu
Záměrem novely senátorů v čele s Miroslavem Balatkou (STAN) bylo zajistit postiženým krajům příjem z poplatků za těžbu hnědého uhlí. V případě jeho povrchové těžby nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle původního návrhu novely měl stát dostávat 30 procent a 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Senát na doporučení svého hospodářského výbory tento poměr upravil tak, aby kraje dostávaly 27 procent a státu zůstalo 40 procent.
Za podíl na poplatku by podle autorů novely mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj nebo opravy poničených komunikací. Předkladatelé poukazovali na to, že těžká vozidla, která nerosty odvážejí, poškozují komunikace a ruší hlukem. Prach z ložisek se šíří vzduchem a zatěžuje zdraví občanů i ve vzdálenějším okolí.
Část senátorů chtěla zákonem určit státu, aby musel dávat nejen dvě pětiny, ale všechen zisk z poplatků za těžbu nerostů především na odstranění následků po důlní činnosti. Hospodářský výbor prosadil, aby stát měl zákonem určeno využití jen poloviny vybraných těžebních poplatků.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní musí použít 28 procent výnosů z těžebních poplatků výhradně k odstranění škod způsobených dobýváním nerostů na zajištění a likvidaci opuštěných dolů nebo na revitalizaci zasažených pozemků. Podle schválené verze by to mělo být nově 36 procent.
Na likvidaci opuštěných průzkumných důlních děl nebo na zajištění výkonu státní geologické služby, což má na starosti ministerstvo životního prostředí, by pak mělo být určeno 14 procent výnosů z poplatků za těžbu. Nyní je to 12 procent.
Předloni stát podle státního závěrečného účtu získal na úhradách za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce celkem 501,3 milionu korun, meziročně o 112,6 milionu korun méně.
Stát a obce by pak nadále mezi sebe v poměru 75:25 dělily pouze poplatky za hlubinnou těžbu uhlí, radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu.
reklama