Senátoři: Na odstranění následků těžby možná stát bude muset dávat více peněz

Stát možná bude muset dávat ze zákona nejen dvě pětiny, ale všechen zisk z poplatků za těžbu nerostů především na odstranění následků po důlní činnosti. Senátní výbory ústavně-právní, pro územní rozvoj a životní prostředí tak doporučily doplnit senátorskou novelu, podle níž by kraje měly nově na úkor příjmů státního rozpočtu dostávat zhruba třetinu výnosů z těžby hnědého uhlí, kamene a písku. Senátní hospodářský výbor nicméně navrhl, aby stát měl zákonem určeno využití poloviny vybraných těžebních poplatků. O podobě návrhu novely rozhodne Senát za týden.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní musí použít 28 procent výnosů z těžebních poplatků výhradně k odstranění škod způsobených dobýváním nerostů na zajištění a likvidaci opuštěných dolů nebo na revitalizaci zasažených pozemků. Podle dvou senátních výborů by to mělo být nově 65 procent, podle hospodářského výboru 36 procent.

Na likvidaci opuštěných průzkumných důlních děl nebo na zajištění výkonu státní geologické služby, což má na starosti ministerstvo životního prostředí, navrhly dva senátní výbory vyčlenit 35 procent, hospodářský výbor pak 14 procent výnosů z poplatků za těžbu. Nyní je to 12 procent.

Předloni stát podle státního závěrečného účtu získal na úhradách za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce celkem 501,3 milionu korun, meziročně o 112,6 milionu korun méně.

Původním záměrem novely senátorů v čele s Miroslavem Balatkou (STAN) bylo zajistit postiženým krajům příjem z poplatků za těžbu hnědého uhlí. V případě jeho povrchové těžby nyní získávají dotčené obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle novely by měl stát dostávat 30 procent a 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Hospodářský výbor navrhl tento poměr upravit tak, aby kraje dostávaly 27 procent a státu zůstalo 40 procent.

Za těžbu kamene nebo písku by pak kraje podle novely měly dostávat 32 procent poplatku a stát 30 procent, přičemž těžbou dotčeným obcím by stejně jako dosud zůstalo 38 procent. Stát a obce by pak nadále mezi sebe v poměru 75:25 dělily pouze poplatky za hlubinnou těžbu uhlí, radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu.

Za podíl na poplatku by podle autorů novely mohly kraje hradit projekty na svůj rozvoj nebo opravy poničených komunikací. Předkladatelé poukazovali na to, že těžká vozidla, která nerosty odvážejí, poškozují komunikace a ruší hlukem. Prach z ložisek se šíří vzduchem a zatěžuje zdraví občanů i ve vzdálenějším okolí.

V případě schválení novely její předkladatelé uváděli, že by například Karlovarský kraj získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů korun ročně, Ústecký kraj přibližně 180 milionů korun ročně.

---

reklama

---