https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sklizen-i-seti-ozimych-plodin-se-zpozduje-kvuli-desti.na-polich-zustavaji-brambory-i-cukrovka-informuji-zemedelci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sklizeň i setí ozimých plodin se zpožďuje kvůli dešti. Na polích zůstávají brambory i cukrovka, informují zemědělci

9.11.2020 14:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sklizeň brambor se zpožďuje kvůli deštivému počasí. Ilustrační snímek.
Sklizeň brambor se zpožďuje kvůli deštivému počasí. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Deštivé a vlhké počasí komplikuje podzimní zemědělské práce při sklizni a zasívání plodin. Zemědělci se prozatím potýkají se zpožděním tří až čtyř týdnů. Žádají zároveň o trpělivost s možným nánosem bahna na silnicích, ke kterému zřejmě bude docházet, zaznělo na tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR.
 

„Složitě jsme hledali den, kdy nepršelo,“ vyjádřil se k říjnovému a listopadovému počasí Jaroslav Navrátil, předseda Zemědělského družstva Senice na Hané. Družstvo obhospodařuje přibližně pět a půl tisíce hektarů zemědělské půdy, na nichž pěstuje cukrovou řepu, sladovnický ječmen a potravinářskou pšenici, kukuřici na zrno a siláž, v menší míře i řepku a vojtěšku.

Spolu s potřebou zasetí ozimé pšenice řeší i nutnost rozdělit pozemky na úseky po 30 ha, které budou oseté jednou plodinou. Z pohledu Jaroslava Navrátila je to komplikace v osevních postupech a přináší s sebou velkou spotřebu nafty a utužení půdy při pojezdech zemědělskou technikou.

Podle dat Zemědělského svazu ČR (ZSČR) se zemědělcům nepodařilo zasít 19 % ozimých plodin. Nejhorší situace je podle ZSČR v Olomouckém kraji, kde více než třetina podmáčených pozemků neumožnila zasít plných 36 % plánované výměry. Zemědělský svaz vychází z výsledků průzkumu, kterého se zúčastnilo 354 členů svazu, hospodařících na 609 tisících hektarech zemědělské půdy. Data vycházejí ze stavu 2. 11. 2020.

Dešťová voda se na polích sbírá v údolnici. Často se nevsákne do utužené půdy, ale odtéká z pole i se splavovanou ornicí.
Dešťová voda se na polích sbírá v údolnici. Často se nevsákne do utužené půdy, ale odtéká z pole i se splavovanou ornicí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radim Jarošek / Ochrana přírody

Pokud se podaří zrno dostat do půdy a nebude hned mrznout, má podle Jaroslava Navrátila šanci se pořád ještě ujmout. „Doufám, že tento týden se nám podaří dosít,“ uvedl zemědělec z Hané.

Celkem zbývá sklidit osm procent výměry brambor. Nejhorší situace je podle ZSČR ve Středočeském kraji, kde na polích zůstává ještě pětina plochy osázená touto potravinou. Na Vysočině není ještě sklizeno pět procent brambor. Výrazně zpoždění měla sklizeň kukuřice na siláž, kde zbývá uskladnit dvě procenta z celkové výměry. Zpoždění má i sklizeň cukrovky a kukuřice na zrno. V této době se v běžných letech chýlí ke konci, ale letos je sklizena teprve polovina výměry cukrovky a pouze 39 % kukuřice na zrno.

Na dotaz, zda současné vlhké počasí nemá pozitiva například pro omezení populace hraboše, nechtěl Martin Pýcha ze Zemědělského svazu vyjádřit přehnaný optimismus.

Jaroslav Vaňous ze Zemědělského družstva Sloupnice zmínil, že hraboše na svých pozemcích měli, ale k aplikaci rodenticidů nepřistoupili. Škody jimi způsobené odhadl na 10 – 20 % sklizně. Ke komplikacím, se kterými se jako předseda ZD v Pardubickém kraji potýká, doplnil i covid-19, který vyřazuje zaměstnance z práce. K počasí uvedl, že jim více vyhovují sušší roky.

„Opět se ukazuje, že zemědělské aktivity nelze svázat pevnými termíny a tabulkami,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s odkazem na strategie Evropské komise, týkající se zemědělství. Plány Evropské komise bývají často ambiciózní a představovaly by pro zemědělce nutnost velké transformace. Příkladem toho může být i nová společná zemědělská politika, jejíž původní podoba navržená Evropskou komisí byla velmi ambiciózní. Od svých nejambicióznějších změn ale upustila při projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.

Zemědělství ale představuje jeden z nejvýznamnějších tlaků na přírodní prostředí, jak vyhodnotila zpráva o stavu přírody v EU publikovaná v říjnu 2020.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AK

Antonin Kolář

10.11.2020 08:50
Brambory je poněkud problém. Ovšem sklizeň cukrovky jsme za naších mladých let zažili několikrát - nastoupili učni a armáda. V té době byla armáda ku prospěchu, ne jako dnes kdy se serou do Mali, Afghánistán a podobně na místo účinné ochrany hranic a pomoci v naší zemi.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist