Sklizeň i setí ozimých plodin se zpožďuje kvůli dešti. Na polích zůstávají brambory i cukrovka, informují zemědělci
„Složitě jsme hledali den, kdy nepršelo,“ vyjádřil se k říjnovému a listopadovému počasí Jaroslav Navrátil, předseda Zemědělského družstva Senice na Hané. Družstvo obhospodařuje přibližně pět a půl tisíce hektarů zemědělské půdy, na nichž pěstuje cukrovou řepu, sladovnický ječmen a potravinářskou pšenici, kukuřici na zrno a siláž, v menší míře i řepku a vojtěšku.
Spolu s potřebou zasetí ozimé pšenice řeší i nutnost rozdělit pozemky na úseky po 30 ha, které budou oseté jednou plodinou. Z pohledu Jaroslava Navrátila je to komplikace v osevních postupech a přináší s sebou velkou spotřebu nafty a utužení půdy při pojezdech zemědělskou technikou.
Podle dat Zemědělského svazu ČR (ZSČR) se zemědělcům nepodařilo zasít 19 % ozimých plodin. Nejhorší situace je podle ZSČR v Olomouckém kraji, kde více než třetina podmáčených pozemků neumožnila zasít plných 36 % plánované výměry. Zemědělský svaz vychází z výsledků průzkumu, kterého se zúčastnilo 354 členů svazu, hospodařících na 609 tisících hektarech zemědělské půdy. Data vycházejí ze stavu 2. 11. 2020.
Pokud se podaří zrno dostat do půdy a nebude hned mrznout, má podle Jaroslava Navrátila šanci se pořád ještě ujmout. „Doufám, že tento týden se nám podaří dosít,“ uvedl zemědělec z Hané.
Celkem zbývá sklidit osm procent výměry brambor. Nejhorší situace je podle ZSČR ve Středočeském kraji, kde na polích zůstává ještě pětina plochy osázená touto potravinou. Na Vysočině není ještě sklizeno pět procent brambor. Výrazně zpoždění měla sklizeň kukuřice na siláž, kde zbývá uskladnit dvě procenta z celkové výměry. Zpoždění má i sklizeň cukrovky a kukuřice na zrno. V této době se v běžných letech chýlí ke konci, ale letos je sklizena teprve polovina výměry cukrovky a pouze 39 % kukuřice na zrno.
Na dotaz, zda současné vlhké počasí nemá pozitiva například pro omezení populace hraboše, nechtěl Martin Pýcha ze Zemědělského svazu vyjádřit přehnaný optimismus.
Jaroslav Vaňous ze Zemědělského družstva Sloupnice zmínil, že hraboše na svých pozemcích měli, ale k aplikaci rodenticidů nepřistoupili. Škody jimi způsobené odhadl na 10 – 20 % sklizně. Ke komplikacím, se kterými se jako předseda ZD v Pardubickém kraji potýká, doplnil i covid-19, který vyřazuje zaměstnance z práce. K počasí uvedl, že jim více vyhovují sušší roky.
„Opět se ukazuje, že zemědělské aktivity nelze svázat pevnými termíny a tabulkami,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s odkazem na strategie Evropské komise, týkající se zemědělství. Plány Evropské komise bývají často ambiciózní a představovaly by pro zemědělce nutnost velké transformace. Příkladem toho může být i nová společná zemědělská politika, jejíž původní podoba navržená Evropskou komisí byla velmi ambiciózní. Od svých nejambicióznějších změn ale upustila při projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.
Zemědělství ale představuje jeden z nejvýznamnějších tlaků na přírodní prostředí, jak vyhodnotila zpráva o stavu přírody v EU publikovaná v říjnu 2020.
Přečtěte si také |
Ladislav Miko: První dojmy z nové evropské zemědělské politiky? Zásadní změna se nekoná
reklama
Dále čtěte |
Evropská komise navrhuje snížit kontroly zemědělců na jednu ročně, zjednoduší byrokracii
Sněmovní zemědělský výbor podpořil uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Výzkumníci hledají přírodní zbraň proti přemnoženým hrabošům
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl 