Ladislav Miko: První dojmy z nové evropské zemědělské politiky? Zásadní změna se nekoná
Evropský Parlament bývá tradičně místem, které kritizuje Evropskou komisi za nižší ambice a místem, kde se ambice "navyšují". Naopak Rada EU obvykle přináší různost pohledů ze strany členských zemí a míru ambicí pravidla snižuje (tzv. "vrací zpátky na zem"). Tentokrát se ale zdá, že ve smršti pozměňovacích návrhů dokázala zemědělská lobby už v Parlamentu prosadit změny, které v důsledku nejspíše znamenají výrazné omezení reformního charakteru i ambicí původního návrhu.
Prošlo zvýšení povinné alokace peněz do I. pilíře na 60 %, přičemz se omezily podmínky pro vyplácení těchto peněz. Ekoschémata, která mají zajistit soulad s cíli Zelené dohody pro Evropu, se většinově přesunula do dobrovolných nástrojů. Zastropování se nakonec uchovalo, ale v omezenější podobě, než bylo navrženo.
Cíle k alokaci financí do priorit klimatického programu a podpory biodiverzity jsou formálně zachovány, avšak přinejmenším u některých opatření jsou technicky definovány tak, že vyžadují méně úsilí (například menší podíl území vyčleněných pro podporu biodiverzity, navíc se započtením pícnin, které váží atmosférický dusík).
Přečtěte si také |
Ničí půdu nezodpovědní velkofarmáři? Ano, ale je to jen část pravdy, říká Ladislav MikoJe třeba si uvědomit, že jde samozřejmě o první krok v procesu, toto je pouze schválená vyjednávací pozice Evropského parlamentu. Z diskuse v Radě EU ovšem vyplývá podobný trend, a tak nelze očekávat, že v dohadování (tzv. trialogu), kde už Evropské komise nemá možnost návrh posouvat nebo upravovat, a pouze má roli "honest brokera", tedy zprostředkovatele dohody mezi Parlamentem a Radou, by se ambice zpátky zvýšila.
To je výrazným zklamáním pro všechny, kteří očekávali novou, reformní a ambiciózní zemědělskou politiku, která se bude víc věnovat podpoře toho, co v zemědělské krajině dnes chybí nebo eroduje. Chybí i výraznější podpora pro menší zemědělce, biologické systémy hospodaření a tak dále.
Dá se říci, že žádná zásadní změna kursu se vlastně nekoná, alespoň podle současné podoby návrhu. Úpravy jsou opět spíše drobné a evoluční a nejspíš velké (a potřebné) změny v zemědělské krajině samy o sobě nepřinesou.
To, že zůstávají v platnosti obecně definované cíle a strategie (byť se do zemědělské politiky jako povinné přetavily jen minimálně), znamená jediné. Bude záležet na jednotlivých členských státech a jejich strategických plánech, zda půjdou do potřebných opatření, byť budou v kolonce "dobrovolná" v daleko větší míře než doposud. Členské státy budou mít tedy velkou míru odpovědnosti v tom, jak nastaví svoji domácí zemědělskou politiku a finanční podporu.
Těžiště zápasu o pozitivní změnu se tím zřejmě přesune na národní úroveň. Nová Společná zemědělská politika EU tomuto trendu sice nebude bránit, ale v této podobě ani dostatečně nepomůže. Uvidíme, jak bude vypadat výsledná podoba po diskusi Parlamentu s Radou. Pro tuto chvíli pociťuji i sám za sebe značné zklamání z podoby Společné zemědělské politiky z minulého týdne, který pozměnil podle mého pohledu velmi dobrý a ambiciózní návrh Evropské komise.
Přečtěte si také |
Naše půda je ve stavu, kdy požírá sama sebe, říká Ladislav Mikoreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (39)
Radim Polášek
27.10.2020 04:56Jak napsat tak moc a přitom říct tak málo.
Lukáš Kašpárek
27.10.2020 07:24 Reaguje na Radim PolášekKatka Pazderů
27.10.2020 06:02K platbě na plochu přechází EU u SZP už dvě rozpočtová období. A pokud budeme také řešit skutečného zemědělce a ne zemědělské dotace golfovým klubům s trávníky, lze to býti i přínosným.
Lukáš Kašpárek
27.10.2020 07:30 Reaguje na Katka PazderůAgrobaron, který je zářný příklad toho, jak se nemá podnikat s krajinou a klimatem.....
Za tlakem na úpravu původního návrhu společné zemědělské politiky EU je právě skupina lobbujících složená ze členů jako je Agrofert.... o tom není sebemenších pochyb....
Pavel Hanzl
27.10.2020 09:11 Reaguje na Lukáš KašpárekPro nás je to tragédie, ale jenom proto, že sami jsme za pitomce.
Pro nás by bylo nejvýhodnější, kdyby byla EU těsně integrovaná federace, kde se všechno důležité rozhoduje mimo ČR.
Pokud si máme rozhodovat sami, je to trgédie, kterou denně vidíme.
Víte, kdy se Národu Českému dařilo nejlépe?
Koncem 19. století až do začátku 1. sv. války.
Protože jsme měli určitou demokracii, ale vedení státu sídlilo ve Vídni.
DAG
27.10.2020 10:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2020 10:31 Reaguje na DAGTo byla ta stejná, která rozpoutala celou 2.sv. válku a to nacionalismus.
Český nacionalismus zablokoval vývoj ČSR k federaci (tzv. "švýcarizaci") a tím se při prvním nárazu celá ČSR rozsypala.
Pokud by se z ČSR vytvořila už ve 20. letech federace česko - slovensko - sudetská, nenastal by ani Mnichov, ani odtržení Slovenska.
Stejně, jak nic takového nenastalo ve Švýcarech, místní Němci s Hitlerem nešli, i když ten tlak byl taky velmi silný.
DAG
27.10.2020 11:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2020 09:31 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
28.10.2020 09:29 Reaguje na DAGJenže nabubřelost našich politiků to zablokovala a vyloženě hnusné jednání naší vlády v krizi 30. let nahnalo Sudeťáky do náručí Hitlerovi.
O tom přece hovoří i Runcinmanova mise.
Navíc federace byla slíbena i Slovákům v Pitsbuské dohodě, dostali kulový a taky se dali Hitlerovi.
DAG
29.10.2020 08:25 Reaguje na Pavel HanzlKrejcar Stanislav
27.10.2020 17:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2020 09:36 Reaguje na Krejcar StanislavSudeťáci se umisťovali velmi dobře v parlamentních volbách, ale nikdy nedostali podíl na moci, vždy s nimi bylo vykejváno. V roce 1936 přímo vyhráli celostátní parlamentní volby a stavěl snad Konrád Heinlein naši vládu?
Ze zákona měl.
Jan Šimůnek
27.10.2020 18:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2020 09:30 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
27.10.2020 09:26 Reaguje na Lukáš Kašpárekvyhraje spojená opozice. Ta nám předvede, jak se k té
zemědělské politice postaví. Já se nechám překvapit,
co dokážou všichni kritici a rádci. Mimochodem velké
agropodniky přežijí i bez dotací, ale malé farmičky to
mnohé neustojí a proto se tu stále probírají dotace na
všechno možné. Bohužel na ty dotace se musí odněkud vzít
a to lze pouze z daní ziskových firem. Přerozdělování
byla politika z doby socíku a byla zastánci trhu terčem
kritiky. Nyní často ti samí lidé to přerozdělování
požadují a dokonce to mají jako mantru, která vyléčí
všechny neduhy trhu. Dotace sem, dotace tam a trh se deformuje čím dál tím více. Do nekonečna to nepůjde
a je spíše lépe od toho začít ustupovat. Pouze tak se prokáže rentabilita jednotlivých způsobů hospodaření.
Dotaci do eko a bio by měla nahradit cenotvorba jejich produkce zaměřená na jejich odběratele. Pokud někdo touží
po eko a bio, tak to může přece buď sám pěstovat a nebo nakupovat za cenu bez státních a unijních dotací.
Určitě si rád koupí chléb za stovku, mléko taky a vejce
z volného chovu za deset. No a zbytek národa se spokojí podle své kapsy s produkcí těch agropodniků a velkých zemědělců. Je to zcela jednoduché, průhledné a nezavdává příčinu k závisti a podvodům s dotacemi. Bohužel někteří
to asi neustojí, ale tak už to v ekonomice chodí.
Petr Blažek
27.10.2020 10:44 Reaguje na Břetislav MachačekPorovnejte pětisetkoňový traktor se stejně silným automobilovým tahačem návěsů. Oba mají stejně silné motory, zhruba stejné automatické převodovky, kamion má větší kabinu traktor větší kola a silnější hydrauliku. Cena traktoru cca 8 ooo ooo Kč , cena automobilu cca 2 500 00.
Břetislav Machaček
27.10.2020 17:21 Reaguje na Petr Blažektak se nemohu spoléhat na dotace. Dobrý hospodář
si musí najít tu svoji správnou cestu, ale nesmí
mu být cesta zaházena pověstnými klacky pod nohy.
Jako včelař se vždy usmívám nad národními dotacemi
na "zazimované" včelstvo o výši cca 170 Kč. To
opravdu dobrého včelaře nevytrhne, protože to je
dnes hodnota kila medu. Dát tyto dotace zemědělcům
na výsev biopásů, tak se to včelařům i přírodě
bohatě vrátí a výnos medu překoná i tu dotaci.
To samé je pak s dotacemi z EU na technickou
pomoc. Málovčelař si požádá jednou v životě o
dotaci na medomet a velkovčelař na stáčecí linku
a další rok na zpracovnu vosku atd. Rozdíl je
5. tisíc a nebo 5 miliónů a více. Ten málovčelař
to ani nepozná, ale velkovčelař už to pozná více.
Nechci tak stropovat, ani zavést rovnostářství,
já jsem pro zrušení takových dotací. A když už
dotovat, tak právě investice do podmínek
života včel a ostatního hmyzu. Zemědělec biopásem
ztrácí produkci tržních plodin, tak tady je ta
dotace na místě, ale dotovat trvalé zatravnění
s jednou sečí jílku to nepochopím. To není louka,
to je zanedbané pole ve formě úhoru bez užitku.
Půdu nám předci předali k užitku a ne proto,
aby se na ni pěstovala biopaliva a nebo ležela
ladem. Pokud ten trvale zatravněný pozemek bude
domoven alespoň třiceti druhů bylin, tak budiž,
ale pokud to bude pouze dvoudruhový úhor, tak
bych nedal dotaci žádbou. Takle to je pouze
dotace za neprodukci a ne do ekologie.
Jiří S
28.10.2020 16:14 Reaguje na Petr BlažekBřetislav Machaček
28.10.2020 18:18 Reaguje na Jiří Sa dotací na zateplování. Je to prachsprosté
přelévání daní k překupníkům a někdy i k samým
výrobcům. Po ukončení dotací se dá čekat buď
pokles ceny a nebo krach firmy, pokud není
schopna žít bez těch dotací. Dotace křiví
nejen trh, ale i cenu energie, práce a taky
přístupu k práci samotné, nehledě už na kriminální chování šíbrů, úředníků a příjemců
dotací. Vydělají tak pouze oni a advokáti.
DAG
27.10.2020 10:04 Reaguje na Katka PazderůProč, když bych si nemohl udělat biopás vedle pšenice na stejném a nechal si ho tam přes zimu. Ale to ne na to jsou nesmyslná pravidla a krácení dotací.
Jiří S
28.10.2020 16:17 Reaguje na DAGLukáš Kašpárek
27.10.2020 07:19Nic nového... každopádně je vidět, že ani ekologická krize, do které vstupujeme tyto loutkovládce nedonutí vidět i jiné hodnoty než peníze a moc.....
Budoucnost lidstva i celé této planety se začíná velice jasně rýsovat jako fatální...
Pavel Hanzl
27.10.2020 09:13 Reaguje na Lukáš KašpárekEU snad málo dělá pro záchranu klimatu, i za cenu obrovské finanční zátěže? A kdo dělá více?
Lukáš Kašpárek
27.10.2020 14:56 Reaguje na Pavel HanzlEU je ale nakonec jen součet všech zemí co v ní jsou a proto i aparát EU určitou měrou podléhá lobbingu a podobným manipulacím určitých skupin určitých zemí.
Hezkým příkladem tohoto faktu je jak původní, tak návrh současné upravené jednotné zemědělské politiky. V detailu například podpora biopaliv.... to nebyl tlak ekologických skupin, ale evropské agrární lobby, kterým se líbilo, že si někteří myslí, že za podporou biopaliv stáli nějaké ekologické entity. Agrobaroni tak shrábli prachy a ještě se smějí, že někdo nadává na ekology, že s tím přišli oni.... vyšli z toho jako jasní vítězové a dané země pak řeší to, co tyto zájmové skupiny napáchali....
Pavel Hanzl
28.10.2020 09:39 Reaguje na Lukáš KašpárekPetr Blažek
27.10.2020 09:32Pavel Hanzl
27.10.2020 10:38 Reaguje na Petr BlažekProtesty zemědělců jsou běžné pouze ve Francii, což je místní národní sport číslo jedna bez ohledu na realitu. Mít takovou podporu naši sedláci, budou nadšeni.
Žádné stálé změny se nekonají, prakticky se to obyčejného sedláka nedotkne vůbec, normální státy mají dotační systémy dávno zažité a plně funkční. Když se podívám do Rakous, tak tam to skutečně funguje.
Ovšem u nás je to jiné, když si miliardář postaví luxusní sídlo za dotace určené malým firmám, tak to fungovat prostě nebude.
Především proto, že to národu vůbec nevadí a stále ho volí do vedení státu.
pavel peregrin
27.10.2020 10:55 Reaguje na Pavel HanzlNa dotace si v současné době sáhne každý stejně, je pouze otázkou, komu a jak se chce podstupovat dotační anabázi a případně riskovat jejich vracení.
Petr Blažek
27.10.2020 10:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2020 14:23 Reaguje na Petr BlažekTen balík je přece jen jeden a o těch 50 miliónů jsou okradeni ti potřební.
Na zemědělských dotací čerpá nejvíc, přitom právě v tomhle segmentu utajený audit EP našel snad 800 muliónů přímých krádeží (ovšem oficiálně nikdo nic nenapsal)! Jak je to možný!?!!
To se sedláci nechávají tak brutálně okrádat a ještě ho volí???
A pak bečí, že tu nic nerfunguje! Bodejť by fungovalo....
Jiří S
28.10.2020 16:26 Reaguje na Pavel HanzlJinak obecně jsme byli velice v EU k smíchu, za to že řešíme nějakých ubohých 50 milionů. Pro ně jsou to drobné a ze zdrojů agrární komory, která v EU jednala, tak se nám opravdu za takové drobné smáli, že to vůbec řešíme. Čímž bych chtěl navázat i na komentáře, že nejsme nejen jediná zkorumpovaná země v EU, ale i korupce v EU dle takového výsměchu nejspíše bují ve velkém.
Pavel Hanzl
28.10.2020 20:09 Reaguje na Jiří SPodklady v žádosti na čapí hnízdo byly zfalšované, vyšetřování ukončil OLAF s jasným závěrem: PODVOD.
Bylo to předáno naší justicí k odsouzení.
Proto, že se to u nás zametlo pod koberec, musel celý EP hlasovat o podezření z korupce proti PREMIÉROVI členské země!!!
Tohle se NIKDY v historii EU nestalo, v tomhle máme primát.
EU poalalo auditory a ti našli údajně 800 milioónů přímých krádeží, ovšem ten audit je už rok úspěšně utajený.
Tohle se NIKDY v EU nestalo, tímhle jsme získali první místo v korupci!!
A to je samozřejmě jen vrchol ledovce. Kecy o tom, jak je EU zkorumpovaná, jsou jen účelové lži.
pavel peregrin
28.10.2020 20:45 Reaguje na Pavel HanzlMarcela Jezberová
27.10.2020 11:18 Reaguje na Pavel HanzlMarcela Jezberová
27.10.2020 11:12Petr Blažek
29.10.2020 16:49V té době se ve Středočeském kraji rozdělovalo 500 milionů. V době kdy se podávali žádosti tak tu vládla ODS a v době realizace ČSSD v čele s panem Ráthem. Tak jenom aby bylo jasno kde zmizel zbytek dotací a proč nikdy lidé z těchto stran se neúčastnili nějakého velkého vyšetřování. Jinak jak už jsem psal jinde za dotace i když menší se u nás postavilo spoustu malých čapích hnízd ve formě různých “penzionů nebo školící středisek” které se po pěti letech potichu převedli na rodinné byty.