Sladká voda na Zemi je kvůli lidské činnosti slanější, uvádí nová studie
Znečištění solí neznamená rychlý zánik naší existence - jako by tomu bylo například při srážce Země s planetkou - ale je přehlížené a představuje "spícího obra", domnívá se geolog Sujay Kaushal, vedoucí autor studie. Listu The Washington Post (WP) řekl, že se jedná možná "o nejnudnější, ale aktuální problém, se kterým se potýkáme".
Stejná sůl, která se nachází v oceánech nebo kterou si lidé ochucují jídlo, tedy chlorid sodný (NaCl), se nachází i v pracích prostředcích a dalších výrobcích pro domácnost. Existuje ale mnoho dalších solí včetně chloridu vápenatého či hořečnatého, které se používají v široké škále dalších výrobků. Tyto soli pak přibývají na místech, kde se běžně nevyskytují.
Za posledních 50 let se kvůli takovéto lidské činnosti v potocích a řekách zvýšil obsah solných iontů, píše se ve studii. "Vodu používáme ke všemu od pěstování plodin přes pití a průmyslové procesy až po vytápění a chlazení," řekl Kaushal. "Když je ale ve vodě sůl, na všechny tyto věci to má vliv - a její množství se zvyšuje," dodal.
Vědecký tým také zjistil, že se celosvětově zvýšila slanost zhruba deseti milionů kilometrů čtverečních půdy, což bezmála odpovídá rozloze Spojených států. Vysychají také slaná jezera, čímž se slaný prach dostává do ovzduší. Přispívá k tomu zemědělství, těžba, stavebnictví, úprava vody či silnic a další průmyslové činnosti.
Dosud nebylo příliš jasné, do jaké míry má člověk vliv na podíl soli v prostředí, píše WP. Zjištěný "rozsah, v jakém jsme změnili jeden z přirozených lidských cyklů, je alarmující", uvedl ekolog z Toledské univerzity ve státě Ohio Bill Hintz, který se na studii nepodílel. S jejími autory se ovšem shoduje v tom, že změny v přirozeném výskytu soli jsou existenční hrozbou pro zásoby sladké vody.
Voda pokrývá asi 71 procent zemského povrchu. Na 97 procent veškeré vody na naší planetě je slaných, sladká voda tvoří jen zbývající tři procenta.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jaroslav Řezáč
1.11.2023 11:27Slavomil Vinkler
1.11.2023 12:09Miroslav Vinkler
1.11.2023 13:36Jindřich Duras
2.11.2023 11:54 Reaguje na Miroslav VinklerAle bude makačka něco vymyslet :-)!
Juraj Tabiczký
1.11.2023 23:37Petr Eliáš
2.11.2023 07:47:-))
Břetislav Machaček
2.11.2023 08:47soli na cestách, v pracích prostředcích a často zbytečně i v potravinách
končí v tocích a nebo někde "pouze" zasakuje. Kdysi byla sůl vzácnost se
kterou putovali po solných stezkách obchodníci a solí se šetřilo. Dnes se
s ní plýtvá často zbytečně pouze proto, že někde projede za den pár aut.
Nezapomenu na dobu, kdy aut bylo minimum a cesty zasněžené tak, že se
po nich dalo jezdit na lyžích a sáňkovat. Nikdo nikam nespěchal a přesto
všechno stihnul. Dnes spěcháme, nestíháme a nakonec přijde v tom spěchu
ta s kosou a je dokonáno. Po "skvěle" posolené silnici přijde pár metrů
s náledím a ta s kosou už s ní mává. Když byla celá silnice s ujetým sněhem, tak jel každý opatrně po celou dobu a bezpečně dojel domů. Ono
to trvalo sice déle, ale netrpěla solí příroda. To samé se solí i jinde,
kde je pouze "do počtu", aby prací prášek vážil více a nádobí se lesklo.
Naše babičky praly v mýdle bez soli a myly nádobí v horké vodě taky bez
soli. Sůl byla drahá a vzácná kdysi tak, že se s ní šetřilo i při vaření.
Jídlo bývalo doslova plané a dosolil si ho každý podle chuti. Dnes je
rovnou slané a podle chuti si ho lidé ještě přesolí, když si uvykli na
slané brambůrky, mandle, oříšky, tyčinky a jiné zbytečně přesolené
laskominy. I nápoje obsahují často zbytečně sůl, ale s ní i cukr, aby
nebyly nakonec slané. Prostě jsme se naučili konzumovat více soli, než
potřebujeme a používáme ji díky dostupnosti stále více a více na kde co.
Uvedu jeden jediný příklad, když kamarád na chatě zrušil kadibudku a tu
nahradil splachovacím WC, do kterého před odjezdem domů sype sůl proti
roztržení záchodové mísy mrazem. Radil jsem mu vodu ze sifonu mísy
vybrat naběračkou a on se pouze usmál, že stačí hrst soli a má klid.
Té soli je za zimu kilo i více a končí kde? No přece v trativodu a
ten je v pramenné oblasti jiných chatařů beroucích vodu ze studen.
S "pokrokem" přibyla kila soli nejen u WC, ale i při posypu chodníků
kolem chat a chalup, kde na to kdysi stačilo jehličí. Tím jsme kdysi posypali chodník, aby neklouzal a nebylo ho třeba solit. Navíc si zasolujeme budovy sousedící se solenými chodníky a urychlujeme degradaci
obuvi. Zmrzlý sníh jen tak nepromočil obuv, ale prosolená břečka ano.
Je toho více, co se dělá zbytečně, ale vysvětlit to lidem jaksi už ani
nejde. Zvykli si na to a odvykat si už nechtějí!