Sněmovna kvůli EK posílila pozici ekologických organizací Aktualizováno
Zákon má v reakci na výtky Evropské komise výslovně stanovit, že řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit jak z moci úřední, tak na žádost neziskové organizace založené za účelem ochrany životního prostředí. Pokud by novela nebyla přijata, Česku by od komise hrozila pokuta ve výši nejméně dvou milionů eur (zhruba 52 milionů korun).
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítl obavy, že by změna rozšířila možnosti blokování výstavby, neboť zákon se vztahuje jen na realizované projekty. Podle poslance ODS Jana Zahradníka ale umožní účelově založeným ekologickým organizacím blokovat činnost firem, které by se jim znelíbily.
Poslanec proto mimo jiné navrhoval omezit působnost zákona nikoli na jakékoli nevládní organizace, které se věnují ochraně přírody, ale jen na zavedené, které existují minimálně tři roky. Sněmovna to ale odmítla.
Podle předsedkyně poslaneckého výboru pro životní prostředí Dany Balcarové je škoda, že Sněmovna nepřijala její pozměňovací návrhy týkající se rozšíření působnosti zákona na oblasti ochrany půdy a chráněných druhů. Podle ní tak hrozí, že zákon zůstane mrtvým a nepoužívaným.
"Chtěla jsem, aby se zákon vztahoval nejen na evropsky chráněné druhy, ale logicky i na druhy vyjmenované českou legislativou," říká Dana Balcarová. Dále navrhovala širší ochranu půdy – v ČR zákony chrání zemědělskou a lesní půdu, ale chybí legislativa vztahující se k újmě na tzv. ostatních plochách a stavebních pozemcích, což je například půda v obcích. "Může přitom jít o rozsáhlé pozemky určené k výstavbě, areály průmyslových podniků či komunikace. I tato půda by měla být chráněna před znečištěním a měla by existovat možnost uložit pokutu a opatření k nápravě tomu, kdo znečištění způsobil," míní Balcarová.
Příkladem je podle ní dlouhodobé průmyslové znečištění, které způsobuje ukládání těžkých kovů do půdy. A přestože primární koncentrace škodlivin ve vzduchu nemusí být vysoká, dlouhodobé ukládání může vést k značné kontaminaci půdy, a to prvky jako jsou kadmium, se kterým se pracuje ve sklárnách nebo arsenem pocházejícím z těžby. Vlivem druhotné prašnosti vznikající na stavbách nebo v dopravě může dojít k vdechování, ale i k nechtěné konzumaci těchto prvků.
Evropská komise české straně vytýkala, že hlavním postupem při řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření je řízení z moci úřední a na tento způsob se podle ní klade větší důraz než na řízení zahajované na žádost.
V Česku podle Brabce nebyl dosud zaznamenán žádný případ takové ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle upravovaného zákona.
Žádost o zahájení řízení bude moci podle navrhovaného znění podat fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo je u ní takové dotčení pravděpodobné. Nově má být výslovně uvedeno, že o něj bude moci požádat i právnická osoba, která není založena za účelem podnikání a jejímž hlavním cílem je ochrana životního prostředí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
23.1.2019 14:42Další argument pro odchod z EU nebo pro nasazení všech sil na její likvidaci.
Lukáš Kašpárek
24.1.2019 12:54 Reaguje na Jan ŠimůnekNovela stavebního zákona je v tomto protiústavní.... stačí se podívat na rozhovor s ústavními právníky.... nebo ti jsou pro vás taky samozvaní a nežádoucí???
Jak tak čtu vaše přízpěvky, tak bych řekl, že vám by se líbilo spíše v nějakém nedemokratickém režimu. Myslím, že pro všechny bude nejjednodušší když takový jako vy odejdou třeba do Ruska. Tam panuje mentalita (nevědomost) jakou máte vy....