Sněmovna podpořila novelu vodního zákona, která má omezit riziko havárií

Že by všechna voda opět patřila ČR ?
A peníze co by dividendy, by místo do zahraničí, opět šly na vodní hospodářství/zdroje, trubky jsou ČR !

Projednávaný návrh tohoto legislativního paskvilu z dílny MŽP najdete na:

https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=569&CT1=0

Postačí se podívat na § 41 (Povinnosti při havárii) a vaří ve Vás krev:

"...(1) Ten, kdo způsobí havárii (dále jen „původce havárie“) nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky...Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky."

"...(4) Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii řídí Hasičský záchranný sbor České republiky..."

A co je na tom špatně?

Zmíněné havarijní plány schvaluje vodoprávní úřad a při tomto řízení se k tomu vyjadřuje správce povodí. Takže Hasičský záchranný sbor (dále jen HZS) je k dispozici nemá, ani se jejich schvalování neúčastní.

A jak má znát scénáře havárií, které jsou v nich obsaženy? Jak má podle nich postupovat - jsou tam přeci postupy schválené vodoprávním úřadem jako závazné postupy pro řešení havarijních stavů!!!

Hlavně, že důvodová zpráva k tomuto paskvilu sama výslovně uvádí:

"...Zásadním dokumentem pro prevenci havárií je havarijní plán a vedení záznamů o těchto látkách. Dodržování havarijního plánu a vedení přesné evidence nebezpečných závadných látek má zásadní význam při zjišťování příčin a likvidaci následků havárie...Přínosná by byla digitalizace havarijních plánů a předávání vybraných údajů z havarijního plánu do vodoprávní evidence podle § 19 vodního zákona..."

Neměly by být tyto informace předávány v první řadě HZS, když podle této novely "řídí záchranné a likvidační práce při havárii"?

Neměl by tyto klíčové podklady mít HZS k dispozici, případně by se měl mít možnost k nim v průběhu jejich schvalování alespoň vyjádřit?

Kdo takovou nehoráznou hloupost může vymyslet? Pacient po lobotomii?

Jenom ten, kdo nikdy nebyl v provozní praxi a proto nezná provozní souvislosti!

Pusťte k tomu lidi z praxe a ne tu bandu teoretiků z MŽP, kteří neví, o čem píší...

Milý pane vzorkaři, pokusím se odpovědět citací a logikou. Citace z komentáře k uvedené změně :

K bodu 5 (k § 41)
K odstavcům 1 a 2: Upřesňují se ustanovení o hlášení havárie a povinnostech původce havárie. Nově se stanovuje povinnost ohlásit havárii vždy Hasičskému záchrannému sboru ČR. V souladu s obecnými principy práva životního prostředí (zejm. princip prevence a princip
předběžné opatrnosti) je třeba Hasičskému záchrannému sboru ČR hlásit rovněž situace, u kterých je důvodné podezření, že mohou havárii způsobit (např. nátok ropných látek na ČOV, pokud v okamžiku, kdy přitečou na ČOV hrozí, že se je nepodaří zachytit a následně dojde k odtoku do recipientu).
Pro slovní spojení „odstraňování příčin a následků havárie“ se zavádí legislativní zkratka „zneškodňování havárie“. Zneškodňování havárie zahrnuje jak bezprostřední opatření po vzniku havárie, tak opatření následná (sanační). Povinnost činit bezprostřední opatření ke zneškodnění havárie má primárně původce havárie. Není-li však původce havárie znám anebo není-li zneškodnění havárie schopen, provádí bezprostřední odstraňování následků závadného stavu Hasičský záchranný sbor ČR v rámci záchranných a likvidačních prací.
V odstavci 2 se dále stanovují kritéria určení místní příslušnosti vodoprávního úřadu, který má původci havárie udělovat pokyny při zneškodňování havárie. Tímto vodoprávním úřadem je ten, který je příslušný podle místa havárie. Za místo (ve správním obvodu vodoprávního úřadu) havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo (ve správním obvodu vodoprávního úřadu), kde byla havárie poprvé zjištěna.
K odstavci 3: Upřesňují se ustanovení o hlášení havárie. Hasičský záchranný sbor, kterému se havárie ohlašuje jako prvnímu, dále o havárii informuje subjekty uvedené v odstavci 3. Nově
se zavádí ohlašovací povinnost vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie vůči krajské hygienické stanici v případě, že dojde při havárii k ohrožení nebo znečištění zdroje pitné vody.
K odstavci 4: Upřesňuje se postup a role jednotlivých subjektů při zmáhání havárií:
Hasičský záchranný sbor ČR je o havárii informován jako první a provádí v místě havárie prvotní zásah za účelem provedení záchranných a likvidačních prací v rozsahu zákona o IZS.
Na místo havárie zpravidla přijíždí také Policie ČR či jiné složky IZS. O zásahu Hasičského záchranného sboru ČR se pořizuje protokol, který je předán vodoprávnímu úřadu, jakmile je vodoprávní úřad schopen ujmout se řízení prací při zneškodňování havárie. Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu (příslušnému podle místa havárie), nicméně Hasičský záchranný sbor ČR v rozsahu zákona o IZS řídí provádění záchranných a
likvidačních prací, i když není přítomen vodoprávní úřad. Pro efektivní zvládání havárie se předpokládá, že se zástupce vodoprávního úřadu dostaví na místo havárie neprodleně po vyrozumění ze strany Hasičského záchranného sboru ČR. Není-li to možné, spolupracuje Hasičský záchranný sbor ČR v rozsahu své věcné působnosti s ostatními subjekty podílejícími se na řešení havárie.
Záchranné a likvidační práce jsou definovány v § 2 zákona o IZS. Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního
prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin [§ 2 písm. c) zákona o IZS], likvidačními pracemi pak činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí [§ 2 písm. d) zákona o
IZS]. Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události ("místo
zásahu") a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu (§ 19 odst. 1 zákona o IZS).
Zneškodňování havárie je chápáno jako širší množina činností nežli pouze záchranné a likvidační práce (pod zneškodňování havárie lze mj. zahrnout činnosti navazující na provedení záchranných a likvidačních prací, např. práce spočívající v navrácení v předešlý stav, ale i další související činnosti, na něž se nevztahuje věcný rozsah vymezení záchranných a likvidačních prací ve smyslu zákona o IZS). Při řízení prací při zneškodňování havárie s vodoprávním úřadem spolupracuje Hasičský záchranný sborem ČR. Vodoprávní úřad
příslušný podle místa havárie si může vyžádat spolupráci ČIŽP, správce povodí, Policie České republiky, Vojenské policie a vodoprávních úřadů, jejichž správní obvody byly či mohou být
havárií zasaženy (§ 41 odst. 6).
Pro havárie na podzemních i povrchových vodách platí, že o následných sanačních opatřeních rozhoduje vodoprávní úřad v rámci postupu podle § 42 vodního zákona.
K odstavci 5: Ustanovení staví najisto, že šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Nově se zpřesňují povinnosti spojené s odběrem vzorků.
Povinnost odebrat vzorky havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárii zasaženém území má primárně správce povodí, který také odpovídá za jejich bezodkladné
předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků a jejich následné vyhodnocení (v rámci vlastní vodohospodářské laboratoře, popř. externí laboratoře).
Ustanovení nevylučuje možnost jiných subjektů podílejících se na zmáhání havárie (Hasičský záchranný sbor ČR, vodoprávní úřad, ČIŽP, Policie ČR) odebírat vzorky, přičemž jimi odebrané vzorky jsou rovněž využitelné pro šetření příčin havárie. Odběr vzorků je součástí šetření příčin havárie a vodoprávní úřad je rovněž příslušný ke koordinaci odběru vzorků, je-li přítomný na místě havárie. Vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie si může za účelem šetření havárie vyžádat spolupráci ČIŽP, správce povodí, Policie České republiky, Vojenské policie a vodoprávních úřadů, jejichž správní obvody byly či mohou být havárií zasaženy (§ 41
odst. 6).
K odstavci 6: Stanovuje se povinnost ČIŽP, správce povodí, Policie ČR, Vojenské policie a vodoprávních úřadů, jejichž správní obvody mohou být havárií zasaženy, spolupracovat při řízení prací při zneškodňování havárie a při šetření příčin havárie, jsou-li k tomu byly vyzvány Hasičským záchranným sborem České republiky nebo příslušným vodoprávním úřadem.
K odstavci 7: Ustavení zavádí možnost ČIŽP převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárie, jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím
mimořádných odborných znalostí. Převezme-li řízení prací při zneškodňování havárie ČIŽP, pak obdobně platí ustanovení o spolupráci (odst. 6), tzn. že příslušný vodoprávní úřad
spolupracuje, pokud k tomu byl vyzván Hasičským záchranným sborem ČR nebo ČIŽP požádán. V případě havárie přesahující území jednoho kraje, spolupracuje s ČIŽP vodoprávní úřad na úrovni kraje dle § 107 odst. 1 písm. d).
K odstavci 8: Stanovuje se povinnost původce havárie na výzvu orgánů a osob uvedených v odst. 3 spolupracovat při provádění opatření při zneškodňování. Primárně se předpokládá, že pokyny původci havárie bude udělovat vodoprávní úřad a Hasičský záchranný sbor ČR s
tím, že nelze vyloučit ani účast dalších orgánů a osob uvedených v § 41 odst. 3, zejména správce povodí, správce vodního toku a ČIŽP, které by ale měly být koordinovány s pokyny vodoprávního úřadu nebo Hasičského záchranného sboru ČR. Zneškodňování zde představuje bezprostřední zásah po vzniku havárie – v podstatě se jedná
o zamezení šíření závadných látek, tj. o úkony, které odstraní příčinu havárie a minimalizují následky havárie – tato etapa jde plně za původcem, který má povinnost ze zákona tato opatření provést okamžitě, aniž by mu je musel vodoprávní úřad ukládat rozhodnutím (§ 41 odst. 2 vodního zákona), tzn. původce tak musí činit na jeho náklady. Pokud není původce znám nebo sám schopen zásah provést, činí tyto úkony Hasičský záchranný sbor v rámci záchranných a likvidačních prací. Všechny další činnosti ve smyslu § 10 a 11 tzv. havarijní vyhlášky (450/2005 Sb.) jsou již předmětem rozhodnutí o nápravných opatřeních dle ustanovení § 42 odst. 1 vodního zákona, popř. dle § 42 odst. 4 vodního zákona.
K odstavci 9: Ustanovení stanovuje povinnost osobám zúčastněným na zneškodňování havárie poskytovat potřebné údaje (např. druh a množství uniklé závadné látky, množství zachycené závadné látky, množství odtěžené kontaminované zeminy) vyjmenovaným subjektům (Hasičský záchranný sbor ČR, vodoprávní úřad a ČIŽP) pokud si takové údaje vyžádají.
Finanční náhrady za škody způsobené postupem složek IZS upravuje § 29 zákona o IZS (Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci).
Současně platí, že postupem podle zákona o IZS mají být hrazeny škody způsobené v příčinné souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací (§ 30 zákona o IZS). Po ukončení
záchranných a likvidačních prací pokračuje již v dalších obnovovacích (asanačních) pracích vodoprávní úřad, a to ukládáním opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 popř. § 42 odst. 4
vodního zákona. Náhrady za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům na jejich pozemcích nebo stavbách při provádění opatření k nápravě hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo (§ 42 odst. 9).
K odstavci 10: Rozšiřuje se zákonné zmocnění k vydání tzv. havarijní vyhlášky, která nově podrobněji upraví šetření havárií včetně odběru vzorků.

Tolik text.
Z hlediska předchozího příspěvku lze hovořit o částečném nepochopení a neznalosti v oblasti havarijního plánování a krizového řízení, a neznalosti předchozí zneplatněné úpravy funkční, z doby ČSFR(ČSSR) a vodního zákona 138/1973Sb. a předpisů souvisejících, které dříve postup detailně upravovaly a byly bez náhrady zrušeny. Je tím kompenzován také názor o "obecné ochraně vod" reakcí k akceschopnosti.
HZS a IZS si bude muset upravit metodiku zmáhání v obecných postupech a zkontrolovat procesy, HZS navíc promítnout do karet zásahu či objektů i okolnosti z databáze látek ve výrobách v působnosti území a také doplnit údaje k výskytu a ony havarijní předpisy VDPÚ, které ostatně v mnoha případech dostávali i k vyjádření (obvykle dříve nežli byly schvalovány VDPÚ).

Dovětek - ukončila se doba chrápání na telefonu úředníků a nastupuje akční řešení, konečně se dílče vrací věc k řešení jak bylo kdysi dříve nastaveno i včetně nástrojů, a chtěl bych věřit, že mne z kyanidů již nikdy brnět ruce nebudou. Opravdu není o co stát.

Souhlas v tom, že informovanost, o tom, do čeho ásah směřuje je prioritou, a dle mého není problém digitalizací data a texty i grafiku poskytnout, což předpokládám není problém - vodoprávní úřady si pohnou s digitalizací, jak káže již nejméně 25 let "nějaký EGON".

A nesouvisejíce, ale přesto k věci - posuny v rámci stavebních úředů i stavebních úřadů speciálních, jsou faktorem, který dělá zježené chlupy na hřbetě více, nežli Vámi zmíněný povyk. V tom obavy mám, a zdá se, že i odůvodnělé. Stačí sledovat chaos na tomto poli.

V otázce provozní praxe vždy platí, jaký šéf, takový provoz. A úřednictvo na MŽP nepřeceňuji, ale současně vím, že mnozí jsou tam ti, kteří praxí prošli. Problém obvykle vnášejí technikům právníci, a technici jsou obvykle ti, kteří veci opravdu řeší, v tom souhlas.

Kolemjdoucí <rýpal lesní>

Milý pane rýpale lesní, děkuji za obsáhlou citaci z důvodové zprávy zmiňované novely zákona. Jako seznam zbožných přání autorů je to opravdu obsáhlé.

Nemyslím si, že se jedná o nepochopení. Jenom jeden z nás mluví o koze a druhý o voze. To se někdy stává.

Vážím si Vašeho kultivovaného způsobu komunikace a byl bych rád, kdyby se o tom více diskutovalo nejenom mezi námi dvěma.

Snad lidé pochopí, že taková právní norma by měla být kvalitativně jinde. A třeba se také někdo zeptá na názor třeba i rybářů a dalších dotčených spolků a organizací.

Mějte se hezky...

Je potřeba zbožná přání převést v realitu. Na druhou stranu, nejpodstatnější překážku v zavádění onoho procesu jsem popsal - tou je souběžná změna stavebního zákona a to co s tím souvisí. Věci informovanostní jsou na té digitalizaci, která - snad - u ledu neskončí. A s těmi rybáři - souhlas, cítím to podobně, stejně jako veřejnost a podobně.
Přeji pěkný den. <rl>

Souhlasím s Vámi. Myslím si, že tato úprava přiblíží ČR Evropě. Dalo by se dodat, že úloha podnikových hasičů je jiná, ti působí primárně pouze při likvidaci nahlášených nebezpečných situací na území své organizace.