Sněmovna schválila zákon o jednotném environmentálním stanovisku, nejvyšší stavební úřad nevznikne Aktualizováno

Stavění domu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jeanette Dietl / Shutterstock

Jednotné environmentální stanovisko má podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martin Kupky (ODS) zahrnout také stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.

Nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) před poslanci řekl, že zákon o JES považuje za poměrně velký průlom spolu se stavebním zákonem v integraci, digitalizaci a zjednodušení stavebního řízení. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že ještě před několika týdny by předlohu nepodpořil, protože podle něho vytvářela další razítko. Po úpravách půjde o posun pro stavebníky, uvedl. Zákon označil za cestu dobrým směrem. V účinnost by měl nový zákon vstoupit k 1. lednu 2024. Pro zákon hlasovalo 160 přítomných poslanců, proti nehlasoval žádný z nich.

Sněmovna na návrh dvou sněmovních výborů při schvalování související předlohy, která mění jiné dotčené zákony, rozšířila v zákoně o ochraně přírody a krajiny možnost účasti veřejnosti na povolovacích řízeních. Nově by se podle návrhu mohly ochranářské spolky opět účastnit povolovacích řízení souvisejících s nově zaváděným JES, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Podle názoru ekologických organizací je to ale nedostatečná úprava, která veřejnosti bere možnost vyjádřit se v případech, kdy dochází k zástavbě louky, ničení potoka, rybníku, mokřadu či jiným zásahům do krajiny.

“Veřejnost má mít právo vyjádřit se k záměrům, které ovlivňují životní prostředí zejména proto, že podle Listiny základních práv má každý z nás právo na příznivé životní prostředí. Ale důvodů pro zapojení veřejnosti je více. Patří sem detailní místní znalost, kterou často stavebník ani úřad nemohou mít, větší transparentnost rozhodování úřadu a s tím spojená prevence korupce,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Přečtěte si také |

Arnika: Občané budou při povolování staveb chránit jen stromy a chráněné druhy

Návrh pirátské poslankyně Kláry Kocmanové, která chtěla rozšířit účast veřejnosti ještě víc, byl podle zpravodaje Jiřího Havránka (ODS) nehlasovatelný, protože Kocmanová ho předložila k jinému zákonu. Návrh Kocmanové měl navrátit v zákoně o ochraně přírody a krajiny účast spolků a sdružení do správních řízení. Týkalo by se to sdružení, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny.

"Přínosem jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou posuzování jednotlivých složek životního prostředí koordinovat, zatímco dnes posuzování často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů," uvedlo již dříve ministerstvo životního prostředí.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Na některých pozměňovacích návrzích se koalice dohodla s opozicí, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Strany bývalé opozice tvrdily v minulém volebním období, že plánovaná změna ochromí stavební řízení. Bývalá vláda naopak vyzdvihovala například zastupitelnost úředníků a důraz na dodržování lhůt. Nemělo se tak stát třeba, že by úřad kvůli onemocnění jednoho úředníka nefungoval. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ale dnes zopakovala, že toto riziko na malých stavebních úřadech potrvá.

Bartoš ocenil shodu mezi koalicí a opozicí, jde podle něho o výbornou zprávu pro stavebnictví. Ministerstvo podle něho bude prosazovat také změny legislativy, která se týká územního plánování. Na řadě pozměňovacích návrhů spolupracovala koalice s opozicí. "Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení,“ řekla za klub opozičního hnutí SPD Marie Pošarová.

Díky novele by se stavebníci mohli také snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Koordinované závazné stanovisko stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Tento zákon poslanci dnes také schválili. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka. Stavební úřad by mohl také v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem.

Sněmovna při schvalování mimo jiné rozhodla, že Plzeň ani Liberec nedostanou možnost vydávat své vlastní stavební předpisy. Tato možnost zůstane zachována pouze Praze, Brnu a Ostravě. Proti návrhu se vyslovil i ministr Bartoš. Argumentoval například snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány. Poslanci navíc rozhodli, že stavební předpisy v těchto městech nesmějí upravovat stavby technické infrastruktury.

Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Návrh v tomto směru prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně STAN Eliška Olšáková. Podle poslankyně půjde hlavně o různé zahradní kolny či pergoly, u nichž lze očekávat splnění podmínek. Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další, popsala jednu z podmínek. Bude také nutný souhlas například u sousedů.

Sněmovna schválila návrh hospodářského výboru, aby se mezi veřejnou infrastrukturu a zařízení sloužící veřejné potřebě zařadily i dobíjecí stanice nebo zásobníky plynu. Podpořila také návrh, která má usnadnit budování podzemních optických veřejných sítí. Zákon by také měl usnadnit budování zázemí pro lesní mateřské školy v nezastavěném území.

Pro novelu hlasovalo 161 poslanců ze všech sněmovních stran, tedy i z opozice. Proti nehlasoval žádný poslanec. Novela stavebního zákona by měla vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, by měla platit od 1. ledna 2024.