Sokolský park v Holicích se bude zalévat dešťovou vodou z retenční nádrže
"Je to samozřejmě děláno, aby sokolský park bylo možno udržovat i v suchých obdobích," řekl starosta.
Nádrž pojme více než 100 metrů krychlových vody. Z celé nádrže jsou viditelné dva poklopy, nad nádrží od jara poroste tráva. Je do ní svedená dešťová voda ze střech kulturního domu, sokolovny, základní školy, muzea a sportovní haly.
"Všechny vody jsou následně distribuovány čerpadly na zalévání sokolského parku, který k objektům přiléhá. Naštěstí se všechno podařilo udělat bez velkých překládek inženýrských sítí," řekl starosta.
Podobný retenční systém je už na holickém stadionu, který také svádí dešťovou vodu z ploch. "Je to systém, který se také osvědčil, byť o něco méně, protože voda jde z tartanových ploch, tam jsou ztráty vody o něco větší," řekl Výborný.
Sokolský park radnice opravovala na dvě etapy, i s retenční nádrží práce vyšly na deset milionů korun, šest milionů město hradilo z dotace. Jsou nové chodníky i mobiliář. "Opravy byly potřeba, revitalizace probíhá druhým rokem, teď už je to téměř kompletně hotová, zjara nás čekají parkové úpravy, osázení květin," řekl Výborný.
Sokolský park vznikl na místě fotbalového hřiště. Původně tam měla být větší sokolská budova, protože ale vypukla první světová válka, sokolové kvůli nedostatku peněz postavili tělocvičnu. Pražský architekt Otakar Novotný místo spolkové budovy navrhl park, Fügnerovy sady. Jméno park dostal po spoluzakladateli sokolského hnutí Jindřichu Fügnerovi.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
smějící se bestie
20.11.2021 07:18Retenční nádrž by měla být minimálně u každého velkoskladu a nemusela by být pod zemí. To by přibylo vodní plochy !
Jaroslav Řezáč
20.11.2021 15:38 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
20.11.2021 18:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčO Praze raději nemluvit, že.
Břetislav Machaček
21.11.2021 17:03 Reaguje na smějící se bestienádrže připomínaly žumpy a nakonec je čekalo zasypání. I nyní
se stále malé obce potýkají s kanalizacemi a ty mají prioritu
před obnovou návesních rybníčků, které často nahradily parčíky,
kulturáky a samoobsluhy. Dnes je reálné je budovat za obcí, ale
k čemu využít jejich vodu tam, je složité. Pokud bude zarybněna,
tak nemohu ryby připravit o vodu v době sucha, když ji potřebují
nejvíc, aby se neprohřívala a nebyla bez kyslíku. Při cyklickém
vysychání to bude při suchu bažina a při přebytku dešťové vody
bude nutné tuto někam stejně odpouštět. Takže místo od místa posoudit smysl a vhodnost nádrže a nebrat to zase jako jedinou
spásu pro krajinu vždy a všude.
Petr Blažek
21.11.2021 13:21 Reaguje na PetrPetr
21.11.2021 13:36 Reaguje na Petr BlažekNejdřív trávník vysekat aby rychle vysychal a pak ho pracně zalévat je tragikomické.
Břetislav Machaček
21.11.2021 17:15 Reaguje na Petra jiné tvory je způsob sečení. Rotační hmyzomlýnky
s rychlým pojezdem jsou katastrofou pro cokoliv
živého a po doplnění o mulčovácí zařízení nepřežije kosení nic. Tady jsou rezervy, které neřeší ani
výrobci této techniky a s podivem ani ekologové.
Zde vítězí na plné čáře ekonomika a v tom případě
"hmyzomlýnků" pak už jako včelař vidím raději
časté sečení na ty dva cm bez květů, než po rozkvetení vše semlít i s hmyzem. Ale to je na
delší diskusi a sledování před a po kosení těmi
"hmyzomlýnky". Všimněte si po takové seči ptáků,
kteří se krmí mrtvolkami hmyzu a rozsekanými
žábami a ještěrkami. Pokud tam nejsou, tak tam
ani před sečí nic nebylo.
Petr Blažek
21.11.2021 18:51 Reaguje na PetrSvatá Prostoto
22.11.2021 10:16 Reaguje na Petrnějaké pikniky v trávě až po opalovačku, tak by vás s těmi 20 cm místní celkem pochopitelně hnali.