Solární panely je třeba začít recyklovat, než nás zavalí
Nástup solární energetiky se tím nezpomaluje, trend setrvalého růstu je globálně zřetelný. Což znamená, že v roce 2050 tu budeme mít nejméně 4 miliardy výběhových solárních panelů na odpis, vážících dohromady 78 milionů tun. Co s nimi budeme dělat? Zmínka o jejich recyklaci a vytěžení materiálů pro další použití se jeví naprosto logická. Jenže není reálná. „Panely, které jsme používali a nyní používáme, totiž nejsou navrženy tak, aby z nich bylo možné extrahovat a vytěžit potřebné prvky,“ říká Matthew Davies, technolog z univerzity ve Swansea.
Udržitelné zdroje nejsou udržitelné
V současnosti jedinou cestou, jak vysloužilé solární panely zužitkovat, je jejich strojové rozdrcení. Což ale vede ke kontaminaci a znehodnocení vytěžitelných, kriticky nedostatkových prvků. „Dokud tyto prvky, vzácné kovy a minerály, nejsou efektivně recyklovány a navraceny zpět do oběhu, není technologie obnovitelných zdrojů ve své podobě udržitelná a ekologická,“ dodává Davies. Pokud má skutečně nést příslib ekologičtější budoucnosti a ke klimatu přátelské technologie, být opravdu obnovitelných zdrojem energie, musíme prý nutně změnit způsob, jakým s nimi nakládáme. Před i po jejich aplikaci. Ze třicítky nejvzácnějších kovů a minerálů, prvků, bez nichž se při budování udržitelné energetiky neobejdeme, přitom recyklujeme méně než 1 % užitého objemu. A to myšlenky udržitelnosti jednoznačně kompromituje, protože výchozích surovin pro budování solární a větrné energetiky nemáme neomezené množství.
„Lidstvo si vytvořilo návyk, neukojitelný hlad po spotřebě surových materiálů,“ říká Davies. Loni bylo například z hlubin Země vytěženo, zpracováno a použito přes 100 miliard tun surovin. Jen 8,6 % jsme ale po použití dokázali znovu zrecyklovat, znovu použít. A obnovitelné zdroje energie tento globální trend jednostranné spotřeby kopírují. Nejsou v tom o nic lepší, než fosilní paliva.
Konečnou fázi je třeba řešit na počátku
Obrátit trend, zapojit recyklaci, cirkulární ekonomiku a návratnost užitých materiálů do solární energetiky, by se přitom rozhodně vyplatilo. Ušetřilo by to kolem 15 miliard dolarů a 70 % emisí, jež se s výrobou solárních panelů pojí.
„Snížil by se tím podíl těžby, náklady výroby, cena zboží. Ale pokud k tomu nedojde, nedá se o solární energetice říct, že by sloužila jako nástroj proti klimatickým změnám. Ona ji totiž v současném podání přímo podporuje,“ říká Davies. Přitom výpadky v těžbě nových surovin potřebných pro výrobu solárních panelů a jejich omezená distribuce cenu uměle zvyšují a adaptaci tohoto čistého zdroje energie zpomalují. Zdroj energie prostě nemůže být čistý a ekologický, dokud je jeho produkce „špinavá“ a neudržitelná, a jeho životní cyklus není uzavřen recyklací. K úspěšnému vyřešení koncové fáze existence solárních panelů se ale musíme vrátit zpět na začátek, do fáze jejich vzniku a výroby.
„Solární panely i další polovodičové struktury jsou momentálně designovány k nerozbornosti,“ uvádí Davies. Konstrukčním nedostatkem je to, že jsou „slepené“ dohromady, což dává jen malé šance je rozebrat jinak než destrukcí. Na grafickém příkladu jedné staré obvodové desky, jež obsahuje osmičku potenciálně využitelných prvků, demonstrují badatelé ze Swansea komplikovanost celé procesní recyklace. Chyba je v jejich rozptýlení, potřeby sofistikovaného vybavení k jejich identifikaci, propojení s podkladem, neodlučnosti. Klíčem řešení je lepší design, který nemyslí jen na snadnou výrobu teď a dobré fungování solárního panelu po instalaci, ale soustředí se i na koncovou fázi životnosti, navazující na materiálovou recyklaci.
V roce 2050 můžeme mít ve vysloužilých solárních panelech uložený materiál pro výrobu 2 miliard nových solárních panelů, anebo jen 78 milionů tun absolutně neužitečného odpadu. O tom, co to nakonec bude, rozhodujeme nyní. Technologií a designem solárních panelů, jež dnes instalujeme. Jestli budou součástí řešení, anebo problému, uvidíme za 25-30 let.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (79)
Miroslav Vinkler
1.12.2021 07:14Pokud se provaz nevezme za správný konec, t.j. pokud se skutečně pořádně nevypořádáme s odpadovou problematikou, tvoříme více škod než užitku.
A v tom je základ problému , před kterým všichni strkají hlavu do písku, mezi námi děvčaty i sodovkáč (CO2) není nic jiného než odpad v plynné fázi.
Zbyněk Šeděnka
1.12.2021 08:44 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
1.12.2021 09:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnkapivo taky a to nemluvím o jeho čepování pomocí CO2! Ona
ta hysterie přepočítává i zcela přírodní jevy na množství
CO2 a nedouci z toho dělají problém, jako je prdění krav
a hnití biomasy v půdě. Jó kdo chce psa bít, tak si vždy
nějakou hůl najde!
Zbyněk Šeděnka
1.12.2021 12:52 Reaguje na DAGJiří Svoboda
2.12.2021 19:08 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Ploranský
4.12.2021 14:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle neprospívají svému zdraví, takže přispějí k růstu výdajů a spotřeby v resortu zdravotnictví.
Zdenek Wenzel
1.12.2021 15:15 Reaguje na Miroslav VinklerIdeologie nechce fakta, chce slepou víru a poté slepou poslušnost.
Emil Novák
1.12.2021 08:49Miroslav Vinkler
1.12.2021 09:16 Reaguje na Emil Novákv tajze KGB. :-)
Zbyněk Šeděnka
1.12.2021 09:33 Reaguje na Miroslav VinklerVaclav Sobr
1.12.2021 17:21 Reaguje na Emil Nováki po tom co jsem mu kdysi poslal odkaz.
Pavel Hanzl
2.12.2021 22:39 Reaguje na Emil NovákRecyklace se velmi silně vyvíjí, dnes umíme zrecyklovat asi 97% panelu, problém je asi jen křemík.
Nevím, jak stopové množství germania, ale to je fakt stopové.
Zkouší se postupy, že skleněná tabule zůstane a aktivní vrstva se jen stáhne a nahradí jinou, zkouší se biologické panely fungující na principu fotosyntézy atd. atd. atd.
Emil Novák
2.12.2021 22:50 Reaguje na Pavel HanzlJeho výzkum je zaměřen na fotochemii materiálů, které jsou užitečné pro nízkonákladové fotovoltaické aplikace, s konečným cílem zlepšit stabilitu, účinnost sběru světla a výkon. To se zaměřuje především na perovskitové solární články, ale zahrnuje také výzkum solárních článků citlivých na barviva a organické fotovoltaiky. Obzvláště se zajímá o charakterizaci znovu vyrobených zařízení („fotochemie/fotofyzika opětovného použití materiálů“) a vývoj materiálů a procesů, které umožní opětovné použití a výrobu v rámci cirkulární ekonomiky za účelem vývoje pro příští generaci fotovoltaických panelů. Ve spolupráci s University of KwaZulu-Natal, Durban, Jižní Afrika také provádí výzkum vývoje řešení obnovitelné energie pro africký venkov.
Prostě typický ropák, který trapně publikuje fakta roku 2021 a nikoliv představy Hanzlových spolubydlících na zeleném obláčku o roce 2050.
Pavel Hanzl
2.12.2021 23:05 Reaguje na Emil NovákKolik vědců a vysoce vzdělaných lidí věří i těm nejblbším konspiračním teoriím, kolik takových lidí je schopno volit do vedení země zcela děsivé jedince??
Jak může proboha vědět, jaké technologie se budou používat v roce 2050??
Emil Novák
3.12.2021 07:33 Reaguje na Pavel HanzlStav mysli, čistě emotivní záležitost, co s racionalitou nic společného nemá, je spíš hanzlovství, jak tu každodenně předvádíte. Vám vážně nevadí, nebo se v tom dokonce vyžíváte, že se tu takto veřejně ztrapňujete tím, že označujete kapacity z oboru za ropáky, protože si dovolili pojmenovat skutečný stav věcí?
Pavel Hanzl
3.12.2021 21:50 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
3.12.2021 23:40 Reaguje na Pavel HanzlDV
4.12.2021 14:17 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
4.12.2021 14:48 Reaguje na Pavel HanzlPan Hanzl se totiž vyznačuje tím, že má před vědou vždy náskok. Nad čím si vědci a technici v oboru teprve začínají lámat hlavy, to už má pan Hanzl nejen vyřešené, jemu to dokonce už v praxi běhá! A vždycky přenáramně dobře.
Kéž bychom takových Hanzlů měli víc!
vaber
1.12.2021 09:40u solárních panelů nevím ,ale jediný důvod pro výměnu by byl pokles účinnosti, nevím jaký je pokles s časem ,
první panely měly účinnost trochu nad 10%, dnes je většina kolem 20% špičkové se blíží 30%, v laboratořích vyrobili panel s téměř 50% účinností
Vaclav Sobr
1.12.2021 17:28 Reaguje na vaberfundamentalni problem ucinnosti je ze se skladaji ruzne vrstvy materialu ktere pohlti ruzne casti spektra...
jednak to musite poskladat tak aby co nejvic nekonvertovaneho proslo tak aby to vyrobilo v jine vrstve elektrinu a ne teplo...
Tudiz nejsnazsi je pridat vrstvy ale ty zas nemusi mit dobrou transparenci pro jine zareni.
rekord je myslim 8 vrstev ale realne se vyplati max tak 6.
jinak problem bude v tom ze po 10 letech na slunci, mraze, pisku, prachu, desti vam budou korodovat nosne struktury, budou vam umirat jednotlive celly panelu, budete porad muset meni umirajici stridace.
celkove - udrzba stale mensiho a mensiho vykonu vas bude stat (inflace...) vic a vic penez...
az se proste nevyplati to drzet nazivu.
Petr Pekařík
2.12.2021 20:48 Reaguje na Vaclav SobrPavel Hanzl
2.12.2021 22:48 Reaguje na Vaclav SobrPanelům časem klesá výkon, ale zkušenosti hovoří o tom, že po 30. letech bývají pořád v dobré formě. Ale ty nové tenkovrstevné nikdo ještě tak dlouho nemá.
DV
4.12.2021 14:18 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
4.12.2021 14:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.12.2021 17:06 Reaguje na Karel PloranskýDV
4.12.2021 17:42 Reaguje na Pavel HanzlVaclav Sobr
6.12.2021 15:07 Reaguje na Pavel HanzlOstatně i medena strecha se vam pokryje oxidem medi prakticky okamzite.
Vite proč - dešť je totiz poměrně dobře demineralizovana voda co umi velmi dobre cokoliv korodovat.
a materialy ktere jsou vyrazne odolne - nejsou kovove. (ano skutecne nerezova ocel na toto existuje, ale je draha tak ze se z ni nedela nic.)
veci řeší ruzne laky, natery a podobne - s zivotnosti v radu let.
Petr Pekařík
7.12.2021 19:57 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
4.12.2021 14:55 Reaguje na vaberMarek Drápal
1.12.2021 10:08Vaclav Sobr
1.12.2021 17:29 Reaguje na Marek DrápalPetr Pekařík
2.12.2021 20:42 Reaguje na Marek DrápalMarek Drápal
1.12.2021 10:20https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/oenergetice-pv-cycle-dosahlo-rekordni-96-miry-recyklace-kremikovych-panelu-video
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/veolia-otevrela-zavod-na-recyklaci-solarnich-panelu
Miroslav Vinkler
1.12.2021 10:34 Reaguje na Marek DrápalNeexistuje v EU komerční firma, která by recyklaci zajišťovala pouze na tržním principu.
Realita je buď vybrakování a hození na skládku , nebo export do Asie a Afriky, kde to zrecyklují ohněm a kladivem, zbytek zahrabou do země.
Marek Drápal
1.12.2021 11:09 Reaguje na Miroslav VinklerPetr Pekařík
2.12.2021 20:45 Reaguje na Marek DrápalBřetislav Machaček
1.12.2021 11:10 Reaguje na Miroslav Vinkleruž některé pouze chrání krytinu před krupobitím a to je
dnes jejich hlavní efekt, když už se investice bez dotací
nevrátila. Jeho žena mu nemůže zapomenout, že jako nadšený ekolog takto naletěl a raději ty peníze z jeho odstupného neinvestovali smysluplněji. Co se dělat, dnes zkrachovalá
firma mu spočítala návratnost za těch deset let a pak už
pouze zisk. Jen mu nějak zatajila revize, opravy a hlavně
to, že sama právně zanikla a podvádí dál pod jiným názvem.
Dnes to sice mírní u nových instalací dotace a jiné výhody,
ale na ně doplácejí ale i ti, co si nemohou ani dovolit spoluúčast a nebo by museli nákladně přestavět střechu.
Takže radím nelikvidovat a chránit střechu před kroupami
a pádem meteoritů.
Marek Drápal
1.12.2021 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
1.12.2021 15:00 Reaguje na Marek Drápalže účinnost je u některých tak mizerná, že by
je bylo dobré vyměnit, což on už odmítl a ptal
se i na renovaci a bylo mu řečeno, že se to
nevyplatí.
Petr Pekařík
2.12.2021 20:46 Reaguje na Marek DrápalPavel Hanzl
2.12.2021 22:55 Reaguje na Břetislav MachačekAutomobily BMW jsou jen zmetky a krámy, protože jsem se nachal napálit a koupil jsem předražený vrak kradený a ještě bouraný. Voni sou hlava....
DV
4.12.2021 14:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.12.2021 23:11 Reaguje na Miroslav VinklerDV
4.12.2021 14:22 Reaguje na Pavel HanzlPetr Pekařík
7.12.2021 19:59 Reaguje na DVRadomír Dohnal
1.12.2021 11:02 Reaguje na Marek DrápalPřípravní fáze – odstranění rámu panelu a připojovací skříňky
Drcení
Zpracování v lince pro recyklaci plochého skla
a teda, výstupními složkami zpracování v procesu recyklace plochého skla jsou kovy, sklo, křemík a plasty. Žádné vzácné kovy a minerály, o které právě jde. Právě ty, kterých je kritický nedostatek a které nikdo moc nerecykluje, protože jedinou momentálně kapacitní metodu zpracování výběhových solárních panelů nabízí to drcení (které ale kontaminuje tu výtěžnost vzácných kovů). Což je na houby. A o tom ten článek je.
Marek Drápal
1.12.2021 11:36 Reaguje na Radomír DohnalPokud by výše uvedené v článku bylo, považoval bych jej za hodný nést nálepku "PRAHA (Ekolist.cz)".
Marek Drápal
1.12.2021 14:31 Reaguje na Radomír DohnalJarka O.
1.12.2021 17:11 Reaguje na Marek DrápalDV
4.12.2021 17:44 Reaguje na Jarka O.Michael Rada
1.12.2021 10:25Nejen, že panely vyrábí energii dál, ale díky novým technologiím představeným ve světě, je možno, například formou nástřiku zvýšit kapacitu výroby dokonce nad tu originální.
To by však zapojení hráči, kteří "vysoutěžili" business recyklace PV modulů, přišli o jednoduchý zisk vycházející z obchodního modelu představeného před desítkami let odpadovým průmyslem (RECYKLACE) dostanu něco zadarmo (či dokonce za to ještě dostanu zaplaceno), abych to co nejvýhodněji prodal dál (nejlépe bez práce)
Břetislav Machaček
1.12.2021 11:17 Reaguje na Michael Rada10! letech několik. Jo a taky na kolik renovace přijde a zda je
není lépe zakopat na zahradě a koupit nové. Děkuji.
vladimír šmídl
1.12.2021 22:58 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Pekařík
3.12.2021 13:43 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
4.12.2021 08:23 Reaguje na Petr Pekaříkhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/veolia-otevrela-zavod-na-recyklaci-solarnich-panelu
Petr Pekařík
7.12.2021 20:03 Reaguje na Pavel HanzlVáclav Kain
1.12.2021 12:10smějící se bestie
1.12.2021 12:44Výsledky vidíme !
Pavel Hanzl
4.12.2021 08:26 Reaguje na smějící se bestieAle problém je sběr, to by se muselo dělat formou výkupu. Což stojí kačáky.
Především v zemích třetího světa....
Vaclav Sobr
6.12.2021 15:17 Reaguje na smějící se bestie7 těch sedmi skupin plastů kteeré mají trojúhelníček s číslem jsou reálně recyklovatelné 2.
Jedna tak na půl (teoreticky známe způsob jak to udělat ale je to taková prasárna že nadělá víc škody než užitku ten plast někde vyhodit) a další 4 jsou jen výsledkem korporátního lobbingu aby mohli prodávat "eko" výrobky.
a z těch prvních dvou - recyklace má smysl v podstatě jen pokud jsou dané plasty umyté a vytříděné...
ve chvíli kdy musíte aplikovat práci na jejich třídění a chemii na jejich vyčištění (typicky třeba plastova lahev od oleje) přestává to mýt ekologický význam.
Vaclav Sobr
1.12.2021 17:17dneska spousta lidi pouziva stale pocitace co maji 10-15 let... a realita je ze udelat neco recyklovatelneho co bude tak dlouho fungovat bude dost drahe...
Cenda Jenda
1.12.2021 19:35FW jako takovy toxicky neni, hlinikovy ram se zrecykluje snadno, a sklo s kremikem, ktere jsou inertni, se bude skladkovat, neublizi.
Kolik tun skla v ramci dotaci se meni na budovach, u nas napriklad retardovany starosta vymenil na skole okna na uver, jenom proto ze mely 2 sklo, nyni maji 3 sklo, splacet se to bude 20 let = retardace. Nejhorsi skody vzdy pachaji levicaci.
Co vydrzi 20 a vice let ? Moje Toyota LC200, ale vetsina si koupi okupantskou predrazenou bidu BMWergl, Kraksnwagen apod, ktery za 5 let se hodi akorat tak na vrakac. Tady bych zacal. Omezit tyhle nemecke navonene kramy. Je snad pravo spinit prirodu turbodehty z Rajchu, kdyz maji zamestnanci k dispozici MHD?
Karel Ploranský
4.12.2021 15:07 Reaguje naAle on vás Hanzl srovná...
Jarek Schindler
6.12.2021 03:19 Reaguje na Cenda JendaRadim Polášek
2.12.2021 06:42Vlastně to není žádné překvapení. Je to problém jakékoliv elektroniky.
Jestliže máme elektronickými výrobky dostatečně saturovat i střední a nižší vrstvy společnosti, musí být ty výrobky co nejlevnější. To znamená na jejich výrobu se musí používat z podstatné části nerozběrné, tudíž obtížně recyklovatelné technologie.
A saturovat nižší střední a nejnižší vrstvy obyvatel elektronickými výrobky musíme, protože potřebujeme, aby tito lidé měli s elektronikou už od nízkého věku osobní zkušenosti a byli tak snadno vzdělatelní elektronickými systémy ve školách, což je nutné pro vysokou produktivitu dnešního vzdělávání a hlavně aby byli zaměstnatelní v moderních továrnách, vyvíjejících a produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A v neposlední řadě aby mohli efektivně pracovat i na neproduktivních pozicích, na úřadech, ve všelijakých institucích, ale i ve všelijakých kulturních, neziskových a podobných organizacích.
Jestli se toto musí regulovat státními zásahy směrem k rozebíratelné, tudáíž snadněji opravitelné a recyklovatelné elektronice, musí se to dělat velmi opatrně, aby tito lidé enbyli od elektroniky odstřiženi její drahotou a byl tak zachován sociální smír.
Úplně stejně to je u fotovoltaických panelů. Tam to ale hlavně platí pro elektřinu, která je jimi produkována, ne o vlastní FV panely.
Anežka M
7.12.2021 12:57Věty jako
"Chyba je v jejich rozptýlení, potřeby sofistikovaného vybavení k jejich identifikaci, propojení s podkladem, neodlučnosti."
by lidský překladatel nestvořil a je trapné, že se to ani nesnažíte zamaskovat korekturou. Aby si pak lidi neřekli, že není třeba posílat ekolistu žádné love, když za vás stejně pracuje AI.
Ale jinak díky Vám za téma a zúčastněným za diskuzi, která bývá často výživnější než samotný článek.
Bylo by užitečné se z podobného úhlu podívat na další mohutně propagovaná a subvencovaná eko opatření - třeba zateplování fasád polyšem. Jak to z těch baráků dostat, až se budou bourat/přestavovat? Jak to oddělit od lepidla a perliny? Jak zabránit tomu, aby se ty lehounké kuličky rozlítaly do širého okolí? A co s tím polyšem potom?
Otázky, samé otázky...
Igor
17.1.2022 17:58Vezměme si takový průměrný "crystalline silicon" solární panel o rozloze 1m2. Kolik vzácných prvků (jako např. stříbro) se spotřebuje na jeho výrobu? A kolik toxických prvků (jako např. olovo)? Myslím tím ty vzácné prvky, které se zdraží několikanásobně při zvýšení výroby solárnich panelů (např. při přechodu 80% světové energetiky na solární a větrné elektrárny do roku 2050).
A pokud budu mít celkový seznam vzácných a toxických prvků, tak budu hledat dálší informace - je nutné všechny ty vzácné a toxické materiály používat? Jaká je reálná možnost něčím je nahradit? A jaká je možnost vytěžit je zpět na konci životnosti solárních panelů?
Igor
23.1.2022 22:41 Reaguje na IgorProblémem nejsou ani vzácné kovy, protože jediným vzácným kovem zde je stříbro, které se také vytěží během recyklace.
Stále existuje problém toxických a vzácných materiálů v bateriích, ale zatím jsem nenašel čas to zkoumat.