https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/solarni-panely-je-treba-zacit-recyklovat-nez-nas-zavali
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Solární panely je třeba začít recyklovat, než nás zavalí

1.12.2021 07:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Fotovoltaická panel na střeše pražské ČVUT.
Fotovoltaická panel na střeše pražské ČVUT.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Jaká je životnost solárního panelu? Záleží na podmínkách prostředí, jakým jsou po instalaci vystaveny. Pokud je bičují písečné bouře anebo nahlodává koroze slaného vzduchu, dlouho nevydrží. Zato v optimálních podmínkách, při dobré pravidelné údržbě, „vydrží“ fungovat 25-30 let. Znamená to, že většina solárních instalací z počátku nového milénia se nyní blíží k zenitu svých možností. Dosluhuje.
 

Nástup solární energetiky se tím nezpomaluje, trend setrvalého růstu je globálně zřetelný. Což znamená, že v roce 2050 tu budeme mít nejméně 4 miliardy výběhových solárních panelů na odpis, vážících dohromady 78 milionů tun. Co s nimi budeme dělat? Zmínka o jejich recyklaci a vytěžení materiálů pro další použití se jeví naprosto logická. Jenže není reálná. „Panely, které jsme používali a nyní používáme, totiž nejsou navrženy tak, aby z nich bylo možné extrahovat a vytěžit potřebné prvky,“ říká Matthew Davies, technolog z univerzity ve Swansea.

Udržitelné zdroje nejsou udržitelné

V současnosti jedinou cestou, jak vysloužilé solární panely zužitkovat, je jejich strojové rozdrcení. Což ale vede ke kontaminaci a znehodnocení vytěžitelných, kriticky nedostatkových prvků. „Dokud tyto prvky, vzácné kovy a minerály, nejsou efektivně recyklovány a navraceny zpět do oběhu, není technologie obnovitelných zdrojů ve své podobě udržitelná a ekologická,“ dodává Davies. Pokud má skutečně nést příslib ekologičtější budoucnosti a ke klimatu přátelské technologie, být opravdu obnovitelných zdrojem energie, musíme prý nutně změnit způsob, jakým s nimi nakládáme. Před i po jejich aplikaci. Ze třicítky nejvzácnějších kovů a minerálů, prvků, bez nichž se při budování udržitelné energetiky neobejdeme, přitom recyklujeme méně než 1 % užitého objemu. A to myšlenky udržitelnosti jednoznačně kompromituje, protože výchozích surovin pro budování solární a větrné energetiky nemáme neomezené množství.

„Lidstvo si vytvořilo návyk, neukojitelný hlad po spotřebě surových materiálů,“ říká Davies. Loni bylo například z hlubin Země vytěženo, zpracováno a použito přes 100 miliard tun surovin. Jen 8,6 % jsme ale po použití dokázali znovu zrecyklovat, znovu použít. A obnovitelné zdroje energie tento globální trend jednostranné spotřeby kopírují. Nejsou v tom o nic lepší, než fosilní paliva.

Konečnou fázi je třeba řešit na počátku

Obrátit trend, zapojit recyklaci, cirkulární ekonomiku a návratnost užitých materiálů do solární energetiky, by se přitom rozhodně vyplatilo. Ušetřilo by to kolem 15 miliard dolarů a 70 % emisí, jež se s výrobou solárních panelů pojí.

„Snížil by se tím podíl těžby, náklady výroby, cena zboží. Ale pokud k tomu nedojde, nedá se o solární energetice říct, že by sloužila jako nástroj proti klimatickým změnám. Ona ji totiž v současném podání přímo podporuje,“ říká Davies. Přitom výpadky v těžbě nových surovin potřebných pro výrobu solárních panelů a jejich omezená distribuce cenu uměle zvyšují a adaptaci tohoto čistého zdroje energie zpomalují. Zdroj energie prostě nemůže být čistý a ekologický, dokud je jeho produkce „špinavá“ a neudržitelná, a jeho životní cyklus není uzavřen recyklací. K úspěšnému vyřešení koncové fáze existence solárních panelů se ale musíme vrátit zpět na začátek, do fáze jejich vzniku a výroby.

„Solární panely i další polovodičové struktury jsou momentálně designovány k nerozbornosti,“ uvádí Davies. Konstrukčním nedostatkem je to, že jsou „slepené“ dohromady, což dává jen malé šance je rozebrat jinak než destrukcí. Na grafickém příkladu jedné staré obvodové desky, jež obsahuje osmičku potenciálně využitelných prvků, demonstrují badatelé ze Swansea komplikovanost celé procesní recyklace. Chyba je v jejich rozptýlení, potřeby sofistikovaného vybavení k jejich identifikaci, propojení s podkladem, neodlučnosti. Klíčem řešení je lepší design, který nemyslí jen na snadnou výrobu teď a dobré fungování solárního panelu po instalaci, ale soustředí se i na koncovou fázi životnosti, navazující na materiálovou recyklaci.

V roce 2050 můžeme mít ve vysloužilých solárních panelech uložený materiál pro výrobu 2 miliard nových solárních panelů, anebo jen 78 milionů tun absolutně neužitečného odpadu. O tom, co to nakonec bude, rozhodujeme nyní. Technologií a designem solárních panelů, jež dnes instalujeme. Jestli budou součástí řešení, anebo problému, uvidíme za 25-30 let.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2021 07:14
Velmi pěkný článek, který pouze potvrzuje názory, které se snažím konzistentně prezentovat v oblasti OZE technologií.
Pokud se provaz nevezme za správný konec, t.j. pokud se skutečně pořádně nevypořádáme s odpadovou problematikou, tvoříme více škod než užitku.
A v tom je základ problému , před kterým všichni strkají hlavu do písku, mezi námi děvčaty i sodovkáč (CO2) není nic jiného než odpad v plynné fázi.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.12.2021 08:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Teď jsem si uvědomil, že vlastně všichni, kteří pijí bublinkaté limonády a minerálky, přispívají k oteplování planety.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 09:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nejen oni! I pijáci vína, které při kvašení produkuje CO2,
pivo taky a to nemluvím o jeho čepování pomocí CO2! Ona
ta hysterie přepočítává i zcela přírodní jevy na množství
CO2 a nedouci z toho dělají problém, jako je prdění krav
a hnití biomasy v půdě. Jó kdo chce psa bít, tak si vždy
nějakou hůl najde!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.12.2021 10:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Za 1* !
Odpovědět
DA

DAG

1.12.2021 12:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Naopak, oni CO2 eliminují ve svém traktu ;)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.12.2021 12:52 Reaguje na DAG
Nemáte pravdu. Většina CO2 při otevření láhve vyprchá ven. To, co konzument spotřebuje, je menší množství, které ovšem při defekaci nebo plynatosti opět skončí v atmosféře.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.12.2021 19:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
CO2 se v těle nemůže zredukovat, tudíž ho vydýcháme.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 14:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No - to ne, protože do té vody byl natlačen CO2, který už tu tak jako tak byl.
Ale neprospívají svému zdraví, takže přispějí k růstu výdajů a spotřeby v resortu zdravotnictví.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

1.12.2021 15:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tvé úvahy pozoruji delší dobu a čím dál víc jsi totálně mimo mísu.
Odpovědět
ms

2.12.2021 01:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě proto Evropská komise dodnes nepožadovala celkovou analýzu ekologické zátěže solárních panelů, větrníků i baterií elektroaut. Zato dodnes rajtuje na analýze jádra, které má minimální emisní stopu ze všech energetických zdrojů. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/studie-jaderna-elektrarna-hinkley-point-c-bude-cistsi-nez-obnovitelne-zdroje
Ideologie nechce fakta, chce slepou víru a poté slepou poslušnost.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.12.2021 08:49
Jsem zmaten. Hanzl přece tvrdil, že je vše vyřešené. Tak kdo má pravdu, univerzita ze Swansea nebo národní všeumělec?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2021 09:16 Reaguje na Emil Novák
:-) No přece pan Hanzl :-) , přišel na to v Rusku, když ho naháněla
v tajze KGB. :-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.12.2021 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže máme další dogma. Jedno je neposkvrněné početí, druhé je Všeználek Hanzl. Som z toho voľaaký zmätený.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

1.12.2021 17:21 Reaguje na Emil Novák
Uprimne receno Hanzl byl treba u modularniho reaktoru NuScale tvrdit ze bude hotov cca o 5 let rychleji nez mela firma sama uvedeno ve svyc na internetu dostupnych materialech pro investory...

i po tom co jsem mu kdysi poslal odkaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 22:39 Reaguje na Emil Novák
Ten článek psal typický ropák, pozná se to jednoduše, nezná pojem vývoj nebo budoucnost. Prostě v roce 50 se nám nasype miliarda panelů na hlavu, protože budeme celou tu dobu sedět na zadku.

Recyklace se velmi silně vyvíjí, dnes umíme zrecyklovat asi 97% panelu, problém je asi jen křemík.
Nevím, jak stopové množství germania, ale to je fakt stopové.
Zkouší se postupy, že skleněná tabule zůstane a aktivní vrstva se jen stáhne a nahradí jinou, zkouší se biologické panely fungující na principu fotosyntézy atd. atd. atd.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.12.2021 22:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Dr. Matthew Davies je docentem a vedoucím skupiny aplikované fotochemie ve SPECIFIC IKC, Materiálové vědy a inženýrství, Přírodovědecké a inženýrské fakulty na Swansea University. Matthew je členem EPSRC Innovation Fellow, členem Royal Society of Chemistry (RSC) a bývalým členem Rady pro životní prostředí, udržitelnost a energetiku divize RSC.
Jeho výzkum je zaměřen na fotochemii materiálů, které jsou užitečné pro nízkonákladové fotovoltaické aplikace, s konečným cílem zlepšit stabilitu, účinnost sběru světla a výkon. To se zaměřuje především na perovskitové solární články, ale zahrnuje také výzkum solárních článků citlivých na barviva a organické fotovoltaiky. Obzvláště se zajímá o charakterizaci znovu vyrobených zařízení („fotochemie/fotofyzika opětovného použití materiálů“) a vývoj materiálů a procesů, které umožní opětovné použití a výrobu v rámci cirkulární ekonomiky za účelem vývoje pro příští generaci fotovoltaických panelů. Ve spolupráci s University of KwaZulu-Natal, Durban, Jižní Afrika také provádí výzkum vývoje řešení obnovitelné energie pro africký venkov.
Prostě typický ropák, který trapně publikuje fakta roku 2021 a nikoliv představy Hanzlových spolubydlících na zeleném obláčku o roce 2050.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 23:05 Reaguje na Emil Novák
Ropáctví je stav mysli, čistě emotivní záležitost a s racinalitou nic společného nemá.
Kolik vědců a vysoce vzdělaných lidí věří i těm nejblbším konspiračním teoriím, kolik takových lidí je schopno volit do vedení země zcela děsivé jedince??
Jak může proboha vědět, jaké technologie se budou používat v roce 2050??
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.12.2021 07:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Já ani pan profesor na rozdíl od vás o žádných technologiích roku 2050 nic nepsal, takže otázka naopak zní, jak to proboha můžete vědět vy. Jestli jste článek opět nepochopil, tak on navrhuje změny, aby v roce 2050 šly dnes vyráběné panely plně recyklovat současnými technologiemi, a nemuseli jsme se spoléhat na to, že někdo mezitím vymyslí zázračnou technologii, kterou teď nemáme. Navzdory tomu že "expert" Hanzl tvrdí opak.
Stav mysli, čistě emotivní záležitost, co s racionalitou nic společného nemá, je spíš hanzlovství, jak tu každodenně předvádíte. Vám vážně nevadí, nebo se v tom dokonce vyžíváte, že se tu takto veřejně ztrapňujete tím, že označujete kapacity z oboru za ropáky, protože si dovolili pojmenovat skutečný stav věcí?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.12.2021 21:50 Reaguje na Emil Novák
Omlouvám se, toho ropáka jsem přehnal, ale stálý bekot, že se nám za 15 (slovy PATNÁCT LET!!!!!) zákážou dýzly a podobné nesmysly mě už nebaví.
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.12.2021 23:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč do toho zase taháte nějaké dýzly? O dýzlech tu nikdo nic nepsal.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 14:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže Vás to už nebaví, když v té době už nebudete mít řidičák, a budete nosit plíny.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 14:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechápu, proč Swansea University nepozve pana Hanzla na stáž a nezorganizuje sérii jeho přednášek, kterými by se lidské vědění posunulo o krok dál a univerzita by mimoto ušetřila obrovské částky, které takhle zbytečně vyhazuje na vývoj něčeho, co už je vyřešené.
Pan Hanzl se totiž vyznačuje tím, že má před vědou vždy náskok. Nad čím si vědci a technici v oboru teprve začínají lámat hlavy, to už má pan Hanzl nejen vyřešené, jemu to dokonce už v praxi běhá! A vždycky přenáramně dobře.
Kéž bychom takových Hanzlů měli víc!
Odpovědět
va

vaber

1.12.2021 09:40
elektronické prvky obvykle mají dlouhou životnost a výměna takových spotřebičů se dělá protože jsou zastaralé,
u solárních panelů nevím ,ale jediný důvod pro výměnu by byl pokles účinnosti, nevím jaký je pokles s časem ,
první panely měly účinnost trochu nad 10%, dnes je většina kolem 20% špičkové se blíží 30%, v laboratořích vyrobili panel s téměř 50% účinností
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

1.12.2021 17:28 Reaguje na vaber
47,1 je rekord a je to spis delano takovym recyklacnim (svetlo) trikem ktery se mimo laborator neda pouzit.

fundamentalni problem ucinnosti je ze se skladaji ruzne vrstvy materialu ktere pohlti ruzne casti spektra...
jednak to musite poskladat tak aby co nejvic nekonvertovaneho proslo tak aby to vyrobilo v jine vrstve elektrinu a ne teplo...

Tudiz nejsnazsi je pridat vrstvy ale ty zas nemusi mit dobrou transparenci pro jine zareni.
rekord je myslim 8 vrstev ale realne se vyplati max tak 6.


jinak problem bude v tom ze po 10 letech na slunci, mraze, pisku, prachu, desti vam budou korodovat nosne struktury, budou vam umirat jednotlive celly panelu, budete porad muset meni umirajici stridace.

celkove - udrzba stale mensiho a mensiho vykonu vas bude stat (inflace...) vic a vic penez...
az se proste nevyplati to drzet nazivu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.12.2021 20:48 Reaguje na Vaclav Sobr
Třeba tu Čínu levnou a všude používanou je třeba rychle přetmelit , jinak je koroze jistá. Pak by to prý mělo těch 20 let vydržet. Jen to jaksi dodavatel montáže zapomene sdělit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 22:48 Reaguje na Vaclav Sobr
Nevím, co vám má korodovat po 10. letech, ale obyčejné křidlicové střechy vydrží 100 let, měděné na kostelích 300? let, hliník nebo žárový pozink má trvanlivost taky v desetiletích (století?? nevím přesně) a nerezový spojovací materiál je navěky, skleněná deska taky.
Panelům časem klesá výkon, ale zkušenosti hovoří o tom, že po 30. letech bývají pořád v dobré formě. Ale ty nové tenkovrstevné nikdo ještě tak dlouho nemá.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy víte o nějakém FV panelu z roku 1991? Povídejte o těch zkušenostech :)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 14:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Škoda, že to co vy nevědí firmy, které panely dodávají. Určitě by změnily záruční podmínky (na výkon dávají 25 let, ale na panel jako takový jen 15).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 17:06 Reaguje na Karel Ploranský
Firmy se musí zichrovat, všechny panely nevydrží 40 let....
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
No, zatím nám nevydržela 40 let ani forma, která ty panely vyrábí. Pokud takovou znáte, sem s ní.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

6.12.2021 15:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Chcete li vidět skorodovany nerez doporucuju se podívat ven.

Ostatně i medena strecha se vam pokryje oxidem medi prakticky okamzite.

Vite proč - dešť je totiz poměrně dobře demineralizovana voda co umi velmi dobre cokoliv korodovat.

a materialy ktere jsou vyrazne odolne - nejsou kovove. (ano skutecne nerezova ocel na toto existuje, ale je draha tak ze se z ni nedela nic.)

veci řeší ruzne laky, natery a podobne - s zivotnosti v radu let.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.12.2021 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
A co spojení mezi kovem a sklem ? Co se poptat u odborníků ? Já to udělal , vy se asi ptáte jen sám sebe. Prostě Čína to odrbává, pronikající vlhkost to pak dodělá
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 14:55 Reaguje na vaber
Životnost panelů není dána poklesem účinnosti. Totiž než dojde k poklesu pod 80 %, je panel už poničený FYZICKY - materiál degraduje vlivem povětrnosti a mechanickým namáháním a tento proces je rychlejší.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 10:08
Pokud si dobře vzpomínám, před časem jsem na tomto serveru četl rozhovor s člověkem, který se přímo recyklací FV panelů v ČR zabývá. A ten to rozhodně neviděl tak pesimisticky, dokonce to mělo být ziskové. Předpokládám ale, že prostor pro ekodesign i u současných FV panelů ještě je. Jak ale výrobce motivovat jinak než dalším nařízením?
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

1.12.2021 17:29 Reaguje na Marek Drápal
Otazka jak se v ziskovosti bere treba to ze firma co tu elektrarnu ma misto aby ji rozebrala formalne zkrachuje a odvoz bude platit pak stat... a vymahat v exekuci...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.12.2021 20:42 Reaguje na Marek Drápal
Pokud mu dají dost velkou dotaci , tak likvidace může být i zisková :-)) . Já bych to viděl na křížence brownfieldu a černé skládky v katastru postižené obce
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 10:20
Začíná se z toho stávat pravidlo, že p. Dohnal produkuje články, které minimálně potřebují trochu vyvážit. Např. těmito zprávami:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/oenergetice-pv-cycle-dosahlo-rekordni-96-miry-recyklace-kremikovych-panelu-video
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/veolia-otevrela-zavod-na-recyklaci-solarnich-panelu
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2021 10:34 Reaguje na Marek Drápal
Jo, a ten závod Veolie ve střední Francii žije pouze a jenom díky vysokým veřejným dotacím .
Neexistuje v EU komerční firma, která by recyklaci zajišťovala pouze na tržním principu.

Realita je buď vybrakování a hození na skládku , nebo export do Asie a Afriky, kde to zrecyklují ohněm a kladivem, zbytek zahrabou do země.
Odpovědět
ig

1.12.2021 11:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opět si dovolím připomenout moje kritérium fungující recyklace: panely budou bezesporně ekonomicky recyklovatelné, až vám je ukradnou ze střechy a prodají v nejbližších sběrných surovinách. Zatím to funguje pro železo a měď :-)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 14:59 Reaguje na
Hliník taky!
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 11:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
FV panel je svým složením velmi jednoduchý, recyklace takového zařízení je dobře rozpracována a zvládnutelná. Jsou firmy, které na to myslí již při výrobě a jsou schopny recyklovat i křemík z FV panelů. Otázka je, zda výrobci v Číně na tomto mají zájem. Vzhledem k rostoucím cenám komodit a recyklačnímu poplatku lze ekonomickou návratnost očekávat.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.12.2021 20:45 Reaguje na Marek Drápal
Jde o to , zda se ten křemík dá získat v dostatečné čistotě nutné pro další produkci. Jak jsem slyšel , tak ty tištěné špíny kolem tomu úspěšně brání. Jinak by se o to už dávno firmy rvaly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 11:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych je nelikvidoval. Kamarádovi po 10.letech provozu
už některé pouze chrání krytinu před krupobitím a to je
dnes jejich hlavní efekt, když už se investice bez dotací
nevrátila. Jeho žena mu nemůže zapomenout, že jako nadšený ekolog takto naletěl a raději ty peníze z jeho odstupného neinvestovali smysluplněji. Co se dělat, dnes zkrachovalá
firma mu spočítala návratnost za těch deset let a pak už
pouze zisk. Jen mu nějak zatajila revize, opravy a hlavně
to, že sama právně zanikla a podvádí dál pod jiným názvem.
Dnes to sice mírní u nových instalací dotace a jiné výhody,
ale na ně doplácejí ale i ti, co si nemohou ani dovolit spoluúčast a nebo by museli nákladně přestavět střechu.
Takže radím nelikvidovat a chránit střechu před kroupami
a pádem meteoritů.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 12:11 Reaguje na Břetislav Machaček
A co se s nimi kamarádovi stalo? Zkoušel to proměřit? Já po deseti letech vidím drobný pokles výkonu, ale jinak funguje vše bezvadně. Ovšem je pravdou, že jsem nekupoval nic z Číny...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 15:00 Reaguje na Marek Drápal
Proměřovala mu to servisní firma a konstatovali,
že účinnost je u některých tak mizerná, že by
je bylo dobré vyměnit, což on už odmítl a ptal
se i na renovaci a bylo mu řečeno, že se to
nevyplatí.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.12.2021 20:46 Reaguje na Marek Drápal
Jenže díky ceně ta Čína převálcovala západní výrobce a ti úspěšně krachovali. Souhlasím s využitím jako stříšky nad kurníkem apod.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 22:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Argumentovat proti fve šlompáctvím nějaké firmy a jejími podvody dokáže fakt jen jedinec ducha mdlého.

Automobily BMW jsou jen zmetky a krámy, protože jsem se nachal napálit a koupil jsem předražený vrak kradený a ještě bouraný. Voni sou hlava....
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 14:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Podvodné firmy se nejvíce etablovaly v geodézii. FV panely jaksi vyrábí pár firem, které obvykle musí mít minimálně ISO. Žádný geodetický hunžlík ISO nemá, tudíž je to pěkný šlompák.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 23:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Fosilní uhlík taky pobírá miliardy vládních dotací,(třeba u nás), to si fakt nevyberete.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 14:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Jaké miliardové dotace pobírá fosilní uhlík? Už vím, ty záporné, třeba v podobě spotřebních daní, DPH a emisních povolenek, že. Naučte se rozpoznávat kladná a záporná čísla- tedy až se zvednete z nočníčku, a začnete používat normální záchod pro dospělé.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.12.2021 19:59 Reaguje na DV
No , i záporné dotace jsou podle páně Hanzla dotacemi :-)
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

1.12.2021 11:02 Reaguje na Marek Drápal
A jejda... já se jako poterfená husa přirozeně musím ozvat. Jestli jste ty články o recyklaci panelů podle Veolie opravdu četl, tak víte, že v jejich podání je ten proces sestavený ze tří fází:

Přípravní fáze – odstranění rámu panelu a připojovací skříňky

Drcení

Zpracování v lince pro recyklaci plochého skla

a teda, výstupními složkami zpracování v procesu recyklace plochého skla jsou kovy, sklo, křemík a plasty. Žádné vzácné kovy a minerály, o které právě jde. Právě ty, kterých je kritický nedostatek a které nikdo moc nerecykluje, protože jedinou momentálně kapacitní metodu zpracování výběhových solárních panelů nabízí to drcení (které ale kontaminuje tu výtěžnost vzácných kovů). Což je na houby. A o tom ten článek je.

Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 11:36 Reaguje na Radomír Dohnal
Jak je vidět na diskutujících, není zcela jasné "o čem článek je". Přidám trochu čísel. Z FV panelu jsme schopni v továrně Veolie plně recyklovat téměř sto procent z celého panelu. Na výstupu získáme hliník, sklo, křemík, plasty, měď a stříbro. Křemíku jsou zhruba jen 4% a ty obsahují stopové množství vzácných kovů. Článek je tedy o tom, že z celého FV panelu nejsme schopni recyklovat asi 0,00004% obsahu, což jsou vzácné prvky. Přitom na Ekolistu se lze dočíst, že toto není zcela pravda, protože minimálně dvě evropské společnosti vyrábí FV panely tak, že křemík lze extrahovat bez kontaminace a plně jej recyklovat.
Pokud by výše uvedené v článku bylo, považoval bych jej za hodný nést nálepku "PRAHA (Ekolist.cz)".
Odpovědět
MD

Marek Drápal

1.12.2021 14:31 Reaguje na Radomír Dohnal
Pane Dohale, našel jsem si čas přečíst i originální článek. Bohužel se zdá, že jste ho nepochopil a mícháte zcela fatálně jablka s hruškami. Zmíněné plýtvání vzácnými prvky se vztahuje na "electronic waste" tedy celkový odpad z elektroniky, nikoliv z FV panelů. Tam je to totiž množství vzácných prvků opravdu minimální, jak jsem uvedl v jiném příspěvku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.12.2021 17:11 Reaguje na Marek Drápal
P. Dohnal má zdrojů více a je v nich řeč o elektronickém odpadu, solárech a jejich komponentech, a drahých kovů a polokovů je v nich celá řada. Bohužel v tak minimálních množstvích, že jejich recyklace je nyní opravdu dost drahá.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 17:44 Reaguje na Jarka O.
Hunžlík píše, že cena není problém, že peníze se natisknou.
Odpovědět
MR

Michael Rada

1.12.2021 10:25
Je mi velice líto, ale tento článek je čistým PR pro firmy, které se rozhodly že ODPAD JE NEKONEČNÝ ZDROJ JEJICH VLASTNÍCH PŘÍJMŮ. Nevím, zda-li tato skutečnost unikla vydavateli, či autorovi, ono je to jedno. Základním problémem,který zmíněn nění, je totiž skutečnost, že z 95-98% by se mělo jednat o "RECYCKLACI" výrobků, u kterého neskončila schopnost vyrábět elektřinu ze slunce, jen byla utlumena na ca 80% (Garance výkonu pro 20 letechh dávána všemi výrobci na světě). V praxi bych to přirovnal k nákupu bochníku chleba, ze kterého si nakupující odkrojí patku a zbytek hodí do koše.

Nejen, že panely vyrábí energii dál, ale díky novým technologiím představeným ve světě, je možno, například formou nástřiku zvýšit kapacitu výroby dokonce nad tu originální.

To by však zapojení hráči, kteří "vysoutěžili" business recyklace PV modulů, přišli o jednoduchý zisk vycházející z obchodního modelu představeného před desítkami let odpadovým průmyslem (RECYKLACE) dostanu něco zadarmo (či dokonce za to ještě dostanu zaplaceno), abych to co nejvýhodněji prodal dál (nejlépe bez práce)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 11:17 Reaguje na Michael Rada
Prosím o kontakt na firmu, která renovuje nefunkční a nebo méně výkonné panely. Kontakt předám kamarádovi, který jich už má po
10! letech několik. Jo a taky na kolik renovace přijde a zda je
není lépe zakopat na zahradě a koupit nové. Děkuji.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2021 13:08 Reaguje na Břetislav Machaček
b) je správně!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.12.2021 23:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy ropáka nezapřete...
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 17:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Pravil největší a nejšpinavější ropák v diskusi.
Odpovědět

vladimír šmídl

1.12.2021 22:58 Reaguje na Břetislav Machaček
www.solartec.cz existuje přes 20 let a kromě nových realizací slibovala i odleptání degradovaného pn přechodu a vytvoření nového. To ovšem u výrobku, kde na rozebrání (nikoli rozmlácení) nebylo pamatováno při montáži (Čína) nebude možné...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2021 13:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Obracejte se na p. Hanzla. Ten už chystá obrovskou fabriku na recyklace všeho druhu vč. lopatek větrníků. Asi ví o odlehlém zapadlém údolí vhodném pro skládkování a zavezení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 08:23 Reaguje na Petr Pekařík
Jistě. Už o mě psali i na Ekolistu, patří mi totiž Veolia.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/veolia-otevrela-zavod-na-recyklaci-solarnich-panelu
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.12.2021 20:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Pevně věřím , že jako majitel si prosadíte provoz bez těch dotací z veřejných zdrojů a bude stačit váš důchod ( 1-2 panely/měs)
Odpovědět
VK

Václav Kain

1.12.2021 12:10
Solární baroni co si mastí kapsy (sice ne už jako dřív,ale přesto je to výnosné podnikání)by likvidaci nejraději hodili na hrb státu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.12.2021 12:44
Jo, aby to nedopadlo jako s plasty. Jejich likvidace/recyklace, se začala řešit nejdříve po 40letech od jejich zavedení do obalové techniky.
Výsledky vidíme !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 08:26 Reaguje na smějící se bestie
Bohužel, to je fakt problém. Přitom by to bylo daleko technicky jednodušší a levnější finančně i energeticky.
Ale problém je sběr, to by se muselo dělat formou výkupu. Což stojí kačáky.
Především v zemích třetího světa....
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

6.12.2021 15:17 Reaguje na smějící se bestie
Tak v první řadě - současné hygientické standrady je nemožné bez plastů dosáhnout.

7 těch sedmi skupin plastů kteeré mají trojúhelníček s číslem jsou reálně recyklovatelné 2.

Jedna tak na půl (teoreticky známe způsob jak to udělat ale je to taková prasárna že nadělá víc škody než užitku ten plast někde vyhodit) a další 4 jsou jen výsledkem korporátního lobbingu aby mohli prodávat "eko" výrobky.

a z těch prvních dvou - recyklace má smysl v podstatě jen pokud jsou dané plasty umyté a vytříděné...

ve chvíli kdy musíte aplikovat práci na jejich třídění a chemii na jejich vyčištění (typicky třeba plastova lahev od oleje) přestává to mýt ekologický význam.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

1.12.2021 17:17
Jenomze viz treba ta demonstace na PCB - ona je takto designovana uz 60 let... protoze tenkrat se pocitalo s tim ze ta elektronika bude tak dlouho zit.

dneska spousta lidi pouziva stale pocitace co maji 10-15 let... a realita je ze udelat neco recyklovatelneho co bude tak dlouho fungovat bude dost drahe...
Odpovědět
CJ

Cenda Jenda

1.12.2021 19:35
V cem je problem ?
FW jako takovy toxicky neni, hlinikovy ram se zrecykluje snadno, a sklo s kremikem, ktere jsou inertni, se bude skladkovat, neublizi.
Kolik tun skla v ramci dotaci se meni na budovach, u nas napriklad retardovany starosta vymenil na skole okna na uver, jenom proto ze mely 2 sklo, nyni maji 3 sklo, splacet se to bude 20 let = retardace. Nejhorsi skody vzdy pachaji levicaci.
Co vydrzi 20 a vice let ? Moje Toyota LC200, ale vetsina si koupi okupantskou predrazenou bidu BMWergl, Kraksnwagen apod, ktery za 5 let se hodi akorat tak na vrakac. Tady bych zacal. Omezit tyhle nemecke navonene kramy. Je snad pravo spinit prirodu turbodehty z Rajchu, kdyz maji zamestnanci k dispozici MHD?
Odpovědět
ms

2.12.2021 01:40 Reaguje na Cenda Jenda
Vážený pane, po roce 2030 (mělo být už v roce 2025 prolobbovaly německé skládkové firmy) se nebude moci skládkovat NIC! Tak ty statistíce tun rozdrcených panelů dáte kam? Připomínám, že jen ČEZ chce postavit ve FVE 6 GW, to je tříkrát více než za solárních baronů do roku 2010. Po nich zůstanou totiž bilí koně či majitelé pronajatých pozemků a nakonec vše bude platit daňový poplatník. Například z každé MWh z jádra se odvádí na váazné konto 55 korun na pozdější recyklaci elektrárny. Víte někdo, kdo a kolik odvádí na tyto účely za FVE?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

4.12.2021 15:07 Reaguje na
I vy jeden! Servírovat holou pravdu takhle bez obalu?

Ale on vás Hanzl srovná...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2021 03:19 Reaguje na Cenda Jenda
Nevím proč svého starostu nazýváte retardem. Podle toho co tady čtu je to naopak, na rozdíl od vás, moudrý člověk.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.12.2021 06:42
Konečně někdo popsal reálný stav.
Vlastně to není žádné překvapení. Je to problém jakékoliv elektroniky.
Jestliže máme elektronickými výrobky dostatečně saturovat i střední a nižší vrstvy společnosti, musí být ty výrobky co nejlevnější. To znamená na jejich výrobu se musí používat z podstatné části nerozběrné, tudíž obtížně recyklovatelné technologie.
A saturovat nižší střední a nejnižší vrstvy obyvatel elektronickými výrobky musíme, protože potřebujeme, aby tito lidé měli s elektronikou už od nízkého věku osobní zkušenosti a byli tak snadno vzdělatelní elektronickými systémy ve školách, což je nutné pro vysokou produktivitu dnešního vzdělávání a hlavně aby byli zaměstnatelní v moderních továrnách, vyvíjejících a produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A v neposlední řadě aby mohli efektivně pracovat i na neproduktivních pozicích, na úřadech, ve všelijakých institucích, ale i ve všelijakých kulturních, neziskových a podobných organizacích.
Jestli se toto musí regulovat státními zásahy směrem k rozebíratelné, tudáíž snadněji opravitelné a recyklovatelné elektronice, musí se to dělat velmi opatrně, aby tito lidé enbyli od elektroniky odstřiženi její drahotou a byl tak zachován sociální smír.
Úplně stejně to je u fotovoltaických panelů. Tam to ale hlavně platí pro elektřinu, která je jimi produkována, ne o vlastní FV panely.
Odpovědět
AM

Anežka M

7.12.2021 12:57
Pane Dohnale, když už článek překládáte pomocí gúgl translalalátoru, tak se alespoň obtěžujte na výsledku provést korektury.

Věty jako

"Chyba je v jejich rozptýlení, potřeby sofistikovaného vybavení k jejich identifikaci, propojení s podkladem, neodlučnosti."

by lidský překladatel nestvořil a je trapné, že se to ani nesnažíte zamaskovat korekturou. Aby si pak lidi neřekli, že není třeba posílat ekolistu žádné love, když za vás stejně pracuje AI.

Ale jinak díky Vám za téma a zúčastněným za diskuzi, která bývá často výživnější než samotný článek.

Bylo by užitečné se z podobného úhlu podívat na další mohutně propagovaná a subvencovaná eko opatření - třeba zateplování fasád polyšem. Jak to z těch baráků dostat, až se budou bourat/přestavovat? Jak to oddělit od lepidla a perliny? Jak zabránit tomu, aby se ty lehounké kuličky rozlítaly do širého okolí? A co s tím polyšem potom?

Otázky, samé otázky...
Odpovědět
Ig

Igor

17.1.2022 17:58
Existuje mnoho článků o problémech s recyklací solárních panelů. Už několik dnů se snažím najít konkrétní čísla, ale zatím jsem neuspěl.
Vezměme si takový průměrný "crystalline silicon" solární panel o rozloze 1m2. Kolik vzácných prvků (jako např. stříbro) se spotřebuje na jeho výrobu? A kolik toxických prvků (jako např. olovo)? Myslím tím ty vzácné prvky, které se zdraží několikanásobně při zvýšení výroby solárnich panelů (např. při přechodu 80% světové energetiky na solární a větrné elektrárny do roku 2050).
A pokud budu mít celkový seznam vzácných a toxických prvků, tak budu hledat dálší informace - je nutné všechny ty vzácné a toxické materiály používat? Jaká je reálná možnost něčím je nahradit? A jaká je možnost vytěžit je zpět na konci životnosti solárních panelů?
Odpovědět
Ig

Igor

23.1.2022 22:41 Reaguje na Igor
Hledal jsem další informace o toxických materiálech v solárních panelech a zjistil jsem se, že to není až tak velký problém, jak jsem si myslel. Ve "wafer-based modules", které tvoří víc než 90% solárních panelů na trhu, je jediným toxickým materiálem olovo a v 60-článkovem solárním panelu je ho jen 12 gramů. V důsledku poškození při provozu (např. během bouře) se olovo může dostat do našeho životního prostředí, do spodních vod. A to samé se může stát po odložení vysloužilých panelů na skládku. Nicméně ve funkčních panelech je olovo navázáno uvnitř a je ho tak málo, že to asi není velký problém. Podle zákonů Evropské Unie výrobce solárních panelů musí panely recyklovat a cena recyklace se musí zahrnout do prodejní ceny panelu. Během recyklace se olovo, cín, hliník a stříbro ze solárního panelu zase vytěží. Čína a USA takový zákon bohužel nemají.
Problémem nejsou ani vzácné kovy, protože jediným vzácným kovem zde je stříbro, které se také vytěží během recyklace.
Stále existuje problém toxických a vzácných materiálů v bateriích, ale zatím jsem nenašel čas to zkoumat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist