Soud zamítl kasační stížnost MŽP ohledně námitek Nižboru k NP Křivoklátsko

Obec Nižbor proti předchozímu rozhodnutí ministerstva podala podle mluvčí MŽP tzv. blanketní rozklad. "To znamená, že neuvedla žádné konkrétní námitky či argumenty proti vyhlášení NP Křivoklátsko. Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky," uvedla Krejčí.
Starostové z Křivoklátska trvají na zachování chráněné krajinné oblasti (CHKO), ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. "Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno celkem osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty," doplnila mluvčí MŽP. V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu obce Branov. I v tomto případě obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP. Předseda senátu Martin Lachmann verdikt zdůvodnil tím, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.
Vyhlášení národního parku je navržené v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v prosinci schválila vláda. Podle Kohoutové je snaha novelu zařadit na jednání schůze Sněmovny příští týden.
Zástupci obcí mimo jiné upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků na Křivoklátsku neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Obyvatelé se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa. Poukazují na vysoké náklady vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100.000 ročně.
Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)

Karel Zvářal
6.2.2025 16:56Kasační stížnost je v České republice mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů jakožto soudů prvního stupně ve správním soudnictví, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně, nové důkazy však navrhovat NENÍ MOŽNÉ...
Proto věta, že:... Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky," uvedla Krejčí... je tam buďto navíc, nebo nesprávně. Protože nové důkazy navrhovat/podávat, již není možné!
A jinak souhlas, chráněno je to dostatečně, body guard u každého suťoviska není nutný.
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:17 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.2.2025 17:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je pecka, co!? To by jaksi nešlo, kvůli tomu ty tahanice nejsou. Ten tým odborně vzdělaných hlídačů si musí přijít na své, to je jasné.
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:17 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
6.2.2025 17:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Karel Zvářal
6.2.2025 17:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž si porovnám stav krajiny ve "zdevastovaném" Česku a vyspělé Timmermansově rodné zemi, tak mi z toho vychází jednoznačné vítězství. Jak v zalesnění, tak i množství chráněných území. Tak to nějak zprůměrujeme na celek...
Toto slepé dodržování b.nařízení jen ukazauje na absurditu GD. Země zchudnou díky protiuhlíkovému šílenství, ale stovky úředníků budou hlídat přírodní procesy. Přijde mi to jako ze hry od Járy C., vám ne?-)
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:43 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
6.2.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Karel Zvářal
6.2.2025 17:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 18:01 Reaguje na Karel ZvářalTo, že zkrátka něco zanikne a něco vznikne, tak tímto způsobem funguje planeta už miliony let. Blbý je, když ten druh vyhyne kvůli plným břichům Homo sapiens a toho, že zkrátka si myslíme, že máme právo likvidovat cokoliv pro naší civilizaci lenosti.
Digitální krabice nikoho k lásce k přírodě nenaučí.

Karel Zvářal
6.2.2025 18:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 18:05 Reaguje na Karel ZvářalA to je nejlepší na mentální úrovni zodpovědnosti za místo kde žijeme... to musí být pravdivé žádný odrbávání.
Problém je, že se chce všechno hned a těch oblastí je příliš mnoho a na to zdroje zkrátka nemáme a často na to nejsme připraveni.
To je totiž to, když to vymýšlí z dat Švédska pro celou Evropu, přičemž každý stát je absolutně v jiných podmínkách a to nikoho v Bruselu nezajímá.

Karel Zvářal
6.2.2025 18:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Karel Zvářal
6.2.2025 17:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 17:54 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.2.2025 17:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 18:11 Reaguje na Karel ZvářalOno nejde jen z krajiny brát ale je třeba i dávat.
Akce v Křivoklátě tu nevyrostla přes noc, mluví se o tom NP už 30 let. Teď se najednou všichni probrali. To místo je citlivě vybrané a žádný problémy nebudou pokud si je samy nezpůsobí.
Žádný Špindl z toho nebude. Navíc údolí Berounky je místo, kde ta příroda je velmi zachovalá.

Karel Zvářal
6.2.2025 18:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.2.2025 18:55 Reaguje na Karel ZvářalDěda mi říkal, že jak se chováme ke zvířatům, tak se chováme k sobě. Podstata problému je, že zvířata se berou i jako módní klobouk nikoliv jako živé "bytosti". Zkrátka plyšák na hraní, živé Tamaguchi.
Pronikání " přírody" zabránit nejde, i když se o to velmi efektivně snažíme fragmentací krajiny a stejně jak fragmuentujeme krajinu, tak fragmentujeme i naše životy. My a krajina jsme určitými předobrazy navzájem, zrcadlení.
Lidi jsou pohodlní z povahy, tedy na lenost je nutné dát vyšší cíle ale to je vše v pořádku, co v pořádku není, že cíle nereflektují naše podmínky a schopnosti.
Yelowstone z toho asi nebude ale nemůžeme zakazovat nebo omezovat zvířata, která přes nás prochází a ptactvo hnízdí.
Udělat z ČR Yelowstone není umění, umění je, abychom se všichni vešli do tohoto společného území.
Všechny zvířata, ptáci, hmyz, rostliny stromy mají na toto místo kde žijeme úplně stejný právo. Naše práva nejsou větší kvůli tomu, že nosíme po kapsách sirky a kvér u pasu. To nás zodpovědnosti nezbavuje.
A co je na tom zajímavé, že 30 let se tu cpalo do hlav lidem, že majetek je nedotknutelný ale s držením majetku jdou i povinnosti a to už se v ČR nějak vytratilo. Zkrátka naše práva nejsou lepší nebo horší než živočichů, ptáků, hmyzu a ryb na čisté řeky.
Jarek Schindler
7.2.2025 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
7.2.2025 10:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč