.png)
Soud zamítl kasační stížnost MŽP ohledně námitek Nižboru k NP Křivoklátsko
6.2.2025 15:54
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Obec Nižbor proti předchozímu rozhodnutí ministerstva podala podle mluvčí MŽP tzv. blanketní rozklad. "To znamená, že neuvedla žádné konkrétní námitky či argumenty proti vyhlášení NP Křivoklátsko. Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky," uvedla Krejčí.
Starostové z Křivoklátska trvají na zachování chráněné krajinné oblasti (CHKO), ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. "Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno celkem osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty," doplnila mluvčí MŽP. V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu obce Branov. I v tomto případě obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP. Předseda senátu Martin Lachmann verdikt zdůvodnil tím, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.
Vyhlášení národního parku je navržené v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v prosinci schválila vláda. Podle Kohoutové je snaha novelu zařadit na jednání schůze Sněmovny příští týden.
Zástupci obcí mimo jiné upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků na Křivoklátsku neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Obyvatelé se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa. Poukazují na vysoké náklady vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100.000 ročně.
Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Sněmovna asi schválí vznik Národního parku Křivoklátsko, byť nejspíš s úpravami
Sněmovní výbor schválil jeden pozměňovací návrh k novele o ochraně přírody. Návrh na vyjmutí NP Křivoklátska nepřijal
Svazek 29 obcí Křivoklátska zaslal Rakušanovi dopis kvůli národnímu parkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Karel Zvářal
6.2.2025 16:56Běžný občan se v té právní bitvě těžko orientuje.
Kasační stížnost je v České republice mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů jakožto soudů prvního stupně ve správním soudnictví, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně, nové důkazy však navrhovat NENÍ MOŽNÉ...
Proto věta, že:... Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky," uvedla Krejčí... je tam buďto navíc, nebo nesprávně. Protože nové důkazy navrhovat/podávat, již není možné!
A jinak souhlas, chráněno je to dostatečně, body guard u každého suťoviska není nutný.
Odpovědět
Kasační stížnost je v České republice mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů jakožto soudů prvního stupně ve správním soudnictví, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právního posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně, nové důkazy však navrhovat NENÍ MOŽNÉ...
Proto věta, že:... Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky," uvedla Krejčí... je tam buďto navíc, nebo nesprávně. Protože nové důkazy navrhovat/podávat, již není možné!
A jinak souhlas, chráněno je to dostatečně, body guard u každého suťoviska není nutný.
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:17 Reaguje na Karel Zvářalpane Zvářale ono na tom vůbec nezáleží... a zřídit to musí.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2025 17:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAť se to zřídí, nebude se tam hospodařit, vše bude běžet na bázi přírodních procesů - a bude to hlídat správa ChKO.
To je pecka, co!? To by jaksi nešlo, kvůli tomu ty tahanice nejsou. Ten tým odborně vzdělaných hlídačů si musí přijít na své, to je jasné.
Odpovědět
To je pecka, co!? To by jaksi nešlo, kvůli tomu ty tahanice nejsou. Ten tým odborně vzdělaných hlídačů si musí přijít na své, to je jasné.
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:17 Reaguje na Karel ZvářalStrategie EU v oblasti biologické rozmanitosti (Strategie EU pro biodiverzitu, Strategie pro biodiverzitu), s podtitulem "Navrácení přírody do našeho života", je důležitou součástí Zelené dohody pro Evropu (Green deal). Jejím cílem je zvrátit na území Evropské unie nepříznivé trendy v oblasti ochrany přírody, předejít vymírání druhů a stabilizovat populace ohrožených živočichů, rostlin i hub. K nejambicióznějším bodům strategie patří závazek chránit do roku 2030 alespoň 30% území EU a 30% evropských moří, přičemž nejcennější třetina takto chráněných území má být chráněna striktně. K rozsáhlým změnám by mělo dojít také v zemědělském, rybářském a lesnickém hospodaření. V oblasti zemědělství by 10% orné půdy mělo být přeměněno na výrazné krajinné prvky a dalších 25% půdy se má obhospodařovávat v ekologickém režimu. Množství používaných pesticidů by se mělo snížit o 50% a množství hnojiv o 20%. Uvedené cíle platí pro Evropskou unii jako celek
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:21 Reaguje na Jaroslav Řezáčto jen proto, že existují okolnosti, které zkrátka se musí udělat, protože si to kdosi nalajnoval. v ČR je 16% chráněného území je jasné, že do roku 2030 to musí být daleko více.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2025 17:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPoslední věta: Uvedené cíle platí pro Evropskou unii jako celek.
Když si porovnám stav krajiny ve "zdevastovaném" Česku a vyspělé Timmermansově rodné zemi, tak mi z toho vychází jednoznačné vítězství. Jak v zalesnění, tak i množství chráněných území. Tak to nějak zprůměrujeme na celek...
Toto slepé dodržování b.nařízení jen ukazauje na absurditu GD. Země zchudnou díky protiuhlíkovému šílenství, ale stovky úředníků budou hlídat přírodní procesy. Přijde mi to jako ze hry od Járy C., vám ne?-)
Odpovědět
Když si porovnám stav krajiny ve "zdevastovaném" Česku a vyspělé Timmermansově rodné zemi, tak mi z toho vychází jednoznačné vítězství. Jak v zalesnění, tak i množství chráněných území. Tak to nějak zprůměrujeme na celek...
Toto slepé dodržování b.nařízení jen ukazauje na absurditu GD. Země zchudnou díky protiuhlíkovému šílenství, ale stovky úředníků budou hlídat přírodní procesy. Přijde mi to jako ze hry od Járy C., vám ne?-)
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:43 Reaguje na Karel Zvářalje to průměr. v zásadě jak jsem si zjistil tak náš kraj může být relativně v klidu LBK má 33.7%.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:45 Reaguje na Jaroslav Řezáčcož je něco málo přes 1000 km2 a ostatní ať se činí :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2025 17:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVíte, kdyby to nedirigoval člověk ze země s proklatě nejvyšší intezitou zemědělství, tak bych těm snahám i věřil. S takovou bych naše platy s jinými neporovnával, ale také tak nějak se díval na průměr. I s tím budete souhlasit?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 18:01 Reaguje na Karel Zvářaltak něco na tom je, ale je otázka jak to pojmeme, některý jsou blbosti ale v zásadě bychom to měli brát jako příležitost pro zlepšení. Být lepší verzí pro tu " přírodu" a chápat jí v rozměrech pestrosti.
To, že zkrátka něco zanikne a něco vznikne, tak tímto způsobem funguje planeta už miliony let. Blbý je, když ten druh vyhyne kvůli plným břichům Homo sapiens a toho, že zkrátka si myslíme, že máme právo likvidovat cokoliv pro naší civilizaci lenosti.
Digitální krabice nikoho k lásce k přírodě nenaučí.
Odpovědět
To, že zkrátka něco zanikne a něco vznikne, tak tímto způsobem funguje planeta už miliony let. Blbý je, když ten druh vyhyne kvůli plným břichům Homo sapiens a toho, že zkrátka si myslíme, že máme právo likvidovat cokoliv pro naší civilizaci lenosti.
Digitální krabice nikoho k lásce k přírodě nenaučí.
Karel Zvářal
6.2.2025 18:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUnikátní bělokarpatské louky nevznikly přirozeným způsobem, ale systematickou péčí člověka (pastva, sečení). Podobně to vidím u výše zmíněných ChKO.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 18:05 Reaguje na Karel Zvářaldomnívám se, že bychom měli být konfrontováni výzvami a snažit se o co nejlepší výsledek.
A to je nejlepší na mentální úrovni zodpovědnosti za místo kde žijeme... to musí být pravdivé žádný odrbávání.
Problém je, že se chce všechno hned a těch oblastí je příliš mnoho a na to zdroje zkrátka nemáme a často na to nejsme připraveni.
To je totiž to, když to vymýšlí z dat Švédska pro celou Evropu, přičemž každý stát je absolutně v jiných podmínkách a to nikoho v Bruselu nezajímá.
Odpovědět
A to je nejlepší na mentální úrovni zodpovědnosti za místo kde žijeme... to musí být pravdivé žádný odrbávání.
Problém je, že se chce všechno hned a těch oblastí je příliš mnoho a na to zdroje zkrátka nemáme a často na to nejsme připraveni.
To je totiž to, když to vymýšlí z dat Švédska pro celou Evropu, přičemž každý stát je absolutně v jiných podmínkách a to nikoho v Bruselu nezajímá.
Karel Zvářal
6.2.2025 18:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZopakuji, na co jsem se několikrát ptal: Které druhy přibudou nebo se objeví nové, když místo těch maloplošek se bude chránit celý les? Zůstalo to bez odpovědi. Pokud nevím, co mi (drahý) projekt přinese, raději ponechám současný management.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2025 17:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJediný (zatoulaný?) vlk v Holandsku byl zastřelen (asi 4 roky zpět). Kolik jich máme v zaostalém Česku? To jen tak na okraj, kdo má jaké rezervy v plnění GD.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 17:54 Reaguje na Karel Zvářalvše má své konkrétní dopady...ale myslím, že nás Holandsko nemusí zajímat neb náš rybník to není. Skládat účty za nás nebudou a je to dobře, neb jsme zapomněli, že každý z nás skládá účty za předání " životaschopné a zdravé" podmínky generacím, co příjdou po nás. My se zkrátka na to vykašlat nemůžeme.Jako správci bychom jí měli předat další generaci v co nejlepším stavu, ne zlikvidovanou.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.2.2025 17:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVšak ona je v nejlepším stavu, proto je takový zájem o Moravskou Amazonii a Křivý klát. Proto se na tyto snahy dívám jako na účelové komedie, jak si vyřvat zahřívání židle. Příroda je tam nádherná už teď, tolik dravců na pár km2 se vidí málokde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 18:11 Reaguje na Karel Zvářalco se týká Amazonie, tak tam to dávalo smysl už 30 let. Lidi mají rádi tradice a ne novoty často si pletou o co vlastně jde a jaké jsou podmínky.
Ono nejde jen z krajiny brát ale je třeba i dávat.
Akce v Křivoklátě tu nevyrostla přes noc, mluví se o tom NP už 30 let. Teď se najednou všichni probrali. To místo je citlivě vybrané a žádný problémy nebudou pokud si je samy nezpůsobí.
Žádný Špindl z toho nebude. Navíc údolí Berounky je místo, kde ta příroda je velmi zachovalá.
Odpovědět
Ono nejde jen z krajiny brát ale je třeba i dávat.
Akce v Křivoklátě tu nevyrostla přes noc, mluví se o tom NP už 30 let. Teď se najednou všichni probrali. To místo je citlivě vybrané a žádný problémy nebudou pokud si je samy nezpůsobí.
Žádný Špindl z toho nebude. Navíc údolí Berounky je místo, kde ta příroda je velmi zachovalá.
JŘ
Karel Zvářal
6.2.2025 18:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPro mě třeba je výzva chránit přírodu smysluplně, nikoliv slepě dogmaticky v duchu Yelowstounu. Jsme malá země, s ekonomikou vázanou i na VYSPĚLÉ pěstování lesa, zpracování dřeva, tak i tento aspekt má u mě velký prostor.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
6.2.2025 18:55 Reaguje na Karel Zvářalono to je otázka. Velmi rádi se obklopujeme plotem který vystavujeme kolem dálnic ale to je také psychologická bariéra nejen faktická.
Děda mi říkal, že jak se chováme ke zvířatům, tak se chováme k sobě. Podstata problému je, že zvířata se berou i jako módní klobouk nikoliv jako živé "bytosti". Zkrátka plyšák na hraní, živé Tamaguchi.
Pronikání " přírody" zabránit nejde, i když se o to velmi efektivně snažíme fragmentací krajiny a stejně jak fragmuentujeme krajinu, tak fragmentujeme i naše životy. My a krajina jsme určitými předobrazy navzájem, zrcadlení.
Lidi jsou pohodlní z povahy, tedy na lenost je nutné dát vyšší cíle ale to je vše v pořádku, co v pořádku není, že cíle nereflektují naše podmínky a schopnosti.
Yelowstone z toho asi nebude ale nemůžeme zakazovat nebo omezovat zvířata, která přes nás prochází a ptactvo hnízdí.
Udělat z ČR Yelowstone není umění, umění je, abychom se všichni vešli do tohoto společného území.
Všechny zvířata, ptáci, hmyz, rostliny stromy mají na toto místo kde žijeme úplně stejný právo. Naše práva nejsou větší kvůli tomu, že nosíme po kapsách sirky a kvér u pasu. To nás zodpovědnosti nezbavuje.
A co je na tom zajímavé, že 30 let se tu cpalo do hlav lidem, že majetek je nedotknutelný ale s držením majetku jdou i povinnosti a to už se v ČR nějak vytratilo. Zkrátka naše práva nejsou lepší nebo horší než živočichů, ptáků, hmyzu a ryb na čisté řeky.
Odpovědět
Děda mi říkal, že jak se chováme ke zvířatům, tak se chováme k sobě. Podstata problému je, že zvířata se berou i jako módní klobouk nikoliv jako živé "bytosti". Zkrátka plyšák na hraní, živé Tamaguchi.
Pronikání " přírody" zabránit nejde, i když se o to velmi efektivně snažíme fragmentací krajiny a stejně jak fragmuentujeme krajinu, tak fragmentujeme i naše životy. My a krajina jsme určitými předobrazy navzájem, zrcadlení.
Lidi jsou pohodlní z povahy, tedy na lenost je nutné dát vyšší cíle ale to je vše v pořádku, co v pořádku není, že cíle nereflektují naše podmínky a schopnosti.
Yelowstone z toho asi nebude ale nemůžeme zakazovat nebo omezovat zvířata, která přes nás prochází a ptactvo hnízdí.
Udělat z ČR Yelowstone není umění, umění je, abychom se všichni vešli do tohoto společného území.
Všechny zvířata, ptáci, hmyz, rostliny stromy mají na toto místo kde žijeme úplně stejný právo. Naše práva nejsou větší kvůli tomu, že nosíme po kapsách sirky a kvér u pasu. To nás zodpovědnosti nezbavuje.
A co je na tom zajímavé, že 30 let se tu cpalo do hlav lidem, že majetek je nedotknutelný ale s držením majetku jdou i povinnosti a to už se v ČR nějak vytratilo. Zkrátka naše práva nejsou lepší nebo horší než živočichů, ptáků, hmyzu a ryb na čisté řeky.
JS
Jarek Schindler
7.2.2025 09:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKaždý kdo si myslí, že jsou jeho práva porušována se může kdykoliv obrátit na soud. Jo a nedá se snad říci že práva jdou ruku v ruce s povinostmi?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.2.2025 10:04 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVůbec to nejsou práva živočichů, či přírody. Jde o práva ostatních lidí, kterí potřebují aby příroda vykonávala všechny služby. Pěkně vyjmenovaná Akademií věd v Přínosy přírody lidem. Nicméně tyto služby naopak vynucovat jako přednostní na úkor všech lidí je taky velice špatně. Mimo jiné je to tato medvědí služba, co odrazuje lidi od ochrany přírody jako nyní Křivoklátsko nebo Soutok.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.2.2025 13:54 Reaguje na Slavomil VinklerTo jste napsal hezky. Těmto lidem (JŘ, P) hlava nebere, že člověk dokáže něco lépe než příroda, viz. pravidelné odignorování zmínky o pestrých loukách. Jedou svoje litanie, ať člověk argumentuje čímkoliv.
Odpovědět
