https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spalenim-slamy-skoncily-zne-pro-vedce-z-mendelovy-univerzity-v-brne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spálením slámy skončila 53. sezona pokusu vědců z Mendelovy univerzity v Brně

5.8.2023 00:56 | BRNO (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Spálením slámy z ječmene jarního skončila pro vědce z Mendelovy univerzity 53. sezona dlouhodobého pokusu. Různé postupy zpracování slámy ovlivňují množství uhlíku v půdě, řekl ČTK vědecký pracovník Mendelovy unvierzity Vladimír Smutný. Z pokusů vyplývá, že uhlík má vliv na úrodnost půdy a dokáže lépe zadržet vodu.
 

Slámu pálí výzkumníci za asistence hasičů. Tento způsob zpracování slámy totiž není povolený, pro vědecké účely je však velice přínosný. "Zjišťujeme, že pokud slámu po sklizni spálíme, v půdě se zvyšuje obsah uhlíku. Půda je potom úrodnější. Uhlík také umí pomoct lépe vsakovat a zadržovat vodu, což je v suchých oblastech žádoucí," řekl Smutný.

V běžné zemědělské praxi se však pálit sláma nesmí, proto je podle Smutného dalším dobrým postupem slámu zapravovat do země. V zemi zůstane srovnatelné množství uhlíku jako po spálení a půda zůstane obohacená. "Zvláště v podnicích bez živočišné výroby je sláma důležitá pro to, aby v půdě neustále kolovala organická hmota, která ovlivňuje úrodnost. Tam, kde slámu používají jako stelivo pro zvířata, je rovněž výhodné část ponechat a zaorat," uvedl Smutný.

Žně jsou vrcholem celoročního snažení vědců, kteří na pokusných polích také zkoumají, jak se mění kvalita zrna a výnos ječmene jarního, pokud jej sejí pořád na stejné místo. "Nyní zpracováváme výsledky letošní sklizně, kvalitu zrna a hodnotíme výnos," řekl vedoucí pokusné stanice v Žabčicích Petr Elzner. V minulých letech vědci zjistili, že pokud vytvoří monokulturu obilovin, sklidí méně zrna, než když budou ječmen, pšenici nebo kukuřici střídat s dalšími plodinami.

"Kvůli měnícím se klimatickým podmínkám není tak snadné v naší oblasti ječmen vypěstovat. Máme výkyvy ve výnosech, zrno je drobnější a má vyšší obsah bílkovin, což je nežádoucí například pro výrobu sladu," dodala výzkumnice Tamara Dryšlová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

5.8.2023 08:59
Na to, aby se zjistilo, že pokud se budou sít obiloviny po obilovinách, tak bude klesat výnos, není třeba žádných vědeckých studií, to je snad známo už přes jedno století. Proto nechápu, co vědce vedlo k těmto pokusům.
Pálení slámy není určitě šťastným řešením, ale vypalování strniště -řízené samozřejmě- by bylo velice záhodno zařadit opět jako velmi účinné, ekologické opatření k omezení šíření odolných , zvláště jednoděložných plevelů na polích.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 09:03 Reaguje na pavel peregrin
Máte sice pravdu, ale souhrnná dlouhodobá data jsou exaktnější, než tvrzení: Již staří Římané...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2023 09:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mě to někdy přijde, že někdo si takto honí doktoráty. Samozřejmě, poznání se vyvíjí, ale "objevit", že monokultura obilovin s počtem let dává nižší výnos... tak to asi opravdu ne.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.8.2023 11:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Také myslím, že je užitečné a na místě podobné lidové zkušenosti potvrdit experimentálními daty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2023 21:42 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže tento "objev" byl podpořen vědeckými daty asi tak již před sedmdesáti lety. Proto píšu, že objevují dávno objevené.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.8.2023 09:36 Reaguje na pavel peregrin
Já si myslím, že je třeba znát detaily. Článek mně připadá, že je velmi zjednodušený a že ve skutečnosti se asi jednalo o nějaké dořešení či vyzkoumání právě těch detailů, které s procesem setí stejných obilovin pořád na jedno místo souvisí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.8.2023 16:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Již staří Čechové praktikovali trojhonné hopodářství, kdy obměňovali na jednom poli plodiny a třetí rok nechali pole ladem, aby si půda odpočinula. A určitě neměli žádné doktoráty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.8.2023 09:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Protože tehdy neznali hnůj, jehož využívání je pro úrodu mnohem účinnější než trojpolné zemědělství. I když ten třetí lán využívali často na pastvu dobytka a tak částečně hnojili zvířecími exkrementy.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

7.8.2023 09:21 Reaguje na Radim Polášek
1. neměli kvalitní pluh, potahy většinou kráva ( Veverkové 1827), kvalitní orba potlačí plevely atd...

2. Bylo dostatek půdy (nízká populační hustota ) od 30-leté války se zvedala dost pomalu .. tz. malá doba ledová

3. řízená pastva na úhoru potlačovala jednoleté plevely páslo se vším od hus, přes skot, kozy a až ovcemi na hlínu... šetřila se tím pádem kvalitní píce a na zimu. Plevel v obilí byl také potlačován včasnou sklizní, obilí dozrávalo v snopech a plevel nebyl tak zralý a snížilo se množství semen, která zůstala na poli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.8.2023 10:54 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Na hlínu se nejspíš nepáslo. Na hlínu je možné pást pouze v kvalitní pevné ohradě a na tu tehdejší středověcí zemědělci nejspíš neměli. Páslo se nejvíc na volných pozemcích, dětmi i dospělými coby pastevci a v takovém případě zvířata na místě, aby vypásly všechno až na hlínu, nejde udržet ani s použitím ovčáckých psů. Nebo by to bylo příliš náročné a kontraproduktivní vzhledem k získané užitkovosti.
Půdy byl dostatek na trojpolní zemědělství, ale už nebyl dostatek na mýcení lesa, vyčerpání půdy a poté opětnému zarostení lesem.
Proti plevelům se asi nejvíc bojovalo prostým ručním protrháváním a vyhazováním těch plevelů z pole. Na tehdejší dobu to bylo dostatečně produktivní a mohly se na to využít i menší děti nebo slabé zestárlé osoby a podobně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.8.2023 11:24 Reaguje na pavel peregrin
Když je to známo už přes jedno století, znamená to, že se v současnosti téměř nikde v ČR nesejou obiloviny po obilovinách?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2023 21:46 Reaguje na Majka Kletečková
Ale sejou, jenže to je dáno ekonomikou a nikoliv tím, že by to zemědělci nevěděli.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.8.2023 09:47 Reaguje na pavel peregrin
Obilí, řepka a pro ty, kdo ji dokážou využít kukuřice jsou v našem zemědělském prostředí daném nastavením dotací a unijním společným ekonomickým prostorem, místním klimatem a cenami produktů v nich prakticky jediné spolehlivě výnosné plodiny.
Proto zemědělec točí na svých polích hlavně tyto plodiny, i za cenu určitého jednostranného vyčerpání půdy a ty další rizikovější zařazuje jenom v nezbytné míře dané zabráněním vyššího jednostranného vyčerpání a většího propadu kvality půdy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2023 18:00 Reaguje na pavel peregrin
Sláma se pálila na polích, které u nás byly po povodních zaprasené
plevely, ale většinou končila jako hnůj zaoraná. Když ji bylo pro
nastýlání málo, tak se stlalo i podřadným senem a v horách hrabankou
a dokonce i krátkým chvojím. Bez dobytka se přimlouvám alespoň za
podrcení a zaorání, než pálení, protože mají půdní bakterie a hmyz
so konzumovat. To ekologům nevadí ten kouř při pálení slámy a mne
budou buzerovat za topení dřevem v kotli 1. a 2. emisní třídy?
Divné, kdy kouř vadí a kdy nikoliv a to včetně přírodě "blízkých"
lesních požárů a "ekologické" zuhelňovaní klestí na biofarmách.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.8.2023 19:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě jedna věc. Zaoráním slámy do pole dodám hmotu, za kterou se tam stěhuje hmyz a mikroorganimy. Popelem dodám akorát chemii. A úrodnost a provzdušnění ornice dělá právě ten hmyz.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.8.2023 11:30
Řekl bych, že by bylo vhodnější narvat tu slámu do mobilních milířů a vzniký biouhel zaorat. Tak má šanci zůstat uhlík v půdě mnohem déle než ve formě humusu a půdu to také vylepší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2023 18:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Je zajímavé, že se propaguje nedokonalé spalování (zuhelnatění)
dřeva pro uložení uhlíku do půdy, ale zakazuje se nedokonalé spalování dřeva v kotlích a krbech. No a to už nemluvím o pálení slámy na polích a opěvování lesních požárů jako údajně prospěšných přírodě. Asi by bylo dobré, aby si "vědci" ujasnili, jaký je mezi
tím rozdíl!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.8.2023 09:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Biouhel je metodika vyloženě pro zelené ovce, co bečí:
Tmavá půda dobré, bééé, světlá půda špatné, bééé.
Biouhel je tady uhlík v podstatě v inertním stavu, který se v půdě neúčastní ani biologických dějů ani chemických, na půdu tak nemá téměř žádný vliv a je tak v podstatě z koloběhu živin na hodně dlouhou dobu vyřazen.
Akorát je tím plněn "stranický" formální zelený úkol, protože ten uhlík je na dlouho vyřazen z oběhu a v půdě se přeměňuje zpátky na oxid uhličitý jen velmi pomalu, v řádech snad stovek let.
Odpovědět
JH

JH

6.8.2023 10:40 Reaguje na Radim Polášek
Biouhel vliv na půdu určitě má, zkuste si o tom něco přečíst.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2023 15:32 Reaguje na Radim Polášek
Já biouhel neodsuzuji a taky ho půdě dodávám ve
formě neshořelých zbytků popela při topení dřevem.
Cíleně bych ho ale nevyráběl a když tak ve formě
teplého kompostu, kdy to dřevo částečně zetlí a
nebo zuhelnatí. Průmyslově vyráběný kompost z OZE
Ostrava takový biouhel obsahuje a nepopírám jeho
prospěšnost pro půdu hlavně z hlediska zadržení
vody. Zkuste si pokus s kouskem dřevěného uhlí ve
sklenici vody, jak dlouho mu trvá nasáknutí vodou
a jak dlouho je schopen tu vodu zadržet. Není tedy
vůbec marné ho do půdy zapravit a to už nehledě na
jeho údajné desinfekční vlastnosti a vylehčení
půdy. Spálením slámy za dostatku vzduchu ale ten
biouhel nevznikne stejně, jako při dokonalém spalování dřeva, které je nám vnucováno jako
ekologické topení.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.8.2023 23:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty desinfekční vlastnosti nejsou údajné, ale reálné. Už staří zahrádkáři používali dřevěné uhlí při množení hlíznatých rostlin. Řezné rány\ se ošetří drceným dřevěným uhlím a perfektně to deinfikuje. Používám to taky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.8.2023 14:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nadrcené dřevěné uhlí na dezinfekci ran jde, ale proč na sobě tak šetříte, když v lékárně se dá koupit aktivní uhlí v prášku nebo 3% peroxid?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.8.2023 11:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak je to inertní hmota stejně jako třeba perlit a další keramické pórovité materiály. V tomto smyslu to na půdu vliv má. Ale jinak to je plýtvání živinami, protože vytvořením biouhlu se ty živiny v hmotě uzavřou plus je pro koloběh živi ztracen ten uhlík, který by jinak při přirozeném rozkladu biomasy byl využíván půdními organismy a rostlinami coby humus.
Odpovědět
JH

JH

7.8.2023 15:19 Reaguje na Radim Polášek
Zase tak inertní není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.8.2023 16:10 Reaguje na Radim Polášek
Myslím, že biouhel může být "obydlím" pro kdeco a zadržuje dobře vodu. Důležité je i to, že tento uhlík v půdě vydrží o několik řádů déle než ten humusový. To je moc důležité pro ochranu klimatu.

Právě dnes jsem dokončil experiment. Zahřál jsem slámu na půl hodiny na 350 °C a krásně zuhelnatěla. Pěkně to dýmilo, ale tyto produkty rozkladu by se asi daly čistě spalovat a ohřívaly by tu slámu v nějaké lince pro pyrolýzu dřeva. Biouhel by se před orbou vyvezl na pole. Kořeny obilí by sloužily k tvorbě humusu, biouhel by půdu vylehčoval.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

6.8.2023 10:23
Doktorát z univerzity slámologie nemám, pravda, ale návod, že se má hnojit přírodními hnojivy a když nejsou, tak alespoň zaoráním slámy, to je tedy novinka. Střídání plodin raději nebudu komentovat, to by mi ranila mrtvice.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2023 15:19 Reaguje na Josef Volfík
Mne udivuje taky, čím vším se dnes zabývají "vědci" a dostávají za
to tituly a je to financováno ze státního rozpočtu. Možná stačilo
opsat články ze sto let starých učebnic pro zemědělce a nebo si po
večerech číst ve starých křesťanských kalendářích pro venkovské
obyvatelstvo, kde bývaly rady jak půdu hnojit, orat, osévat atd.
Ono není jak si v praxi znovu ověřit to, co znaly generace
zemědělců bez vysokoškolského vzdělání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2023 11:14
Je mnohem lepší slámu zaorat, než ji na poli pálit. Sláma totiž není (nepotřebný) "odpad", ale organická hmota, po které tak voláme! Člověk se nestačí divit, nad čím vším se dnes "bádá". Sláma půdu provzdušní a ta potom lépe drží vodu, současně podporuje půdní edafon. Ale v Narubystánu se člověk už nediví ničemu, ani vození hnoje do bioplynek, natož pálení slámy...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.8.2023 17:01 Reaguje na Karel Zvářal
Pouze je nutno vyrovnat poměr C:N.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

11.8.2023 09:34
Něčím si ty mzdy v Mendelu zasloužit musí. Přece se nebudou chodit ptát naši dědů a babiček.
Sláma hoří, geniální zjištění. A taky se mohou spálit- to jim měla říci už maminka v dětství. Je ale třeba to vědecky potvrdit :-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist