https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spotreba-pesticidu-na-ceskych-polich-loni-klesla-o-4-3-procenta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spotřeba pesticidů na českých polích loni klesla o 4,3 procenta

15.7.2021 01:10 | PRAHA (ČTK)
Za poklesem stojí podle publikace nejenom zákaz některých účinných látek, ale také podzimní počasí loni a předloni, které snížilo aplikaci herbicidů do ozimých plodin.
Za poklesem stojí podle publikace nejenom zákaz některých účinných látek, ale také podzimní počasí loni a předloni, které snížilo aplikaci herbicidů do ozimých plodin.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. Na svém webu to uvedlo ministerstvo zemědělství. Největší pokles podobně jako v minulých letech byl u nejpoužívanější skupiny přípravků - u herbicidů a desikantů.
 

Herbicidy jsou postřiky proti nežádoucím rostlinám jako jsou plevele nebo invazní rostliny, desikanty jsou vysušovací látky. V těchto dvou kategoriích se loni v ČR spotřebovalo 4,6 milionu tun přípravků, meziročně o devět procent méně.

Za poklesem stojí podle publikace nejenom zákaz některých účinných látek, ale také podzimní počasí loni a předloni, které snížilo aplikaci herbicidů do ozimých plodin. "Průběh počasí nejvíce ovlivnil kategorii spotřeby fungicidů (prostředků proti plísním a houbovým chorobám, pozn. red.) a herbicidů. Průběh jara 2020 byl suchý a nepřispíval k rozvoji houbových patogenů obecně všech plodin, s čímž byla následně spojená i nižší úroveň fungicidní ochrany. Suchá jara v posledních letech umožňují zemědělcům některá z prvních fungicidních ošetření vynechat a směřovat hlavní ochranu proti listovým skvrnitostem až na květen či červen," vysvětluje úřad.

"Čeští zemědělci snižují dlouhodobě spotřebu přípravků na ochranu rostlin a vycházejí tak vstříc požadavkům, které určují současné trendy moderní zemědělské praxe. Současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent," sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Připomněl, že oba tyto cíle mají být splněné za devět let, není ale jasné, jak by jich měli zemědělci dosáhnout. Dlouhodobě také upozorňuje, že chybí evropská dopadová studie tohoto plánu.

Naopak rostla spotřeba rodenticidů, které zemědělci používají na trávení hlodavců. V loňském i předloňském roce se řešili přemnožení hraboši, kteří na úrodě způsobili škody za miliardy Kč. Loňská spotřeba rodenticidů se zvýšila na 273 procent předloňských hodnot, dosáhla tak 553.528 kg. Podle Doležala půjde o jednorázové zvýšení.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

15.7.2021 07:56
U desikantů je to jednoduché, protože jejich použití bylo razantně omezeno. Pokud se nestihlo podzimní ošetření proti plevelům, ve velké většině se muselo udělat na jaře, tomu nikdo neuteče, takže reálně skutečně mohla poklesnout spotřeba, ale většinou se výrazně ocrana prodražila, protože ta podzimní, zvláště proti trávovitým plevelům, je lacinější a dá se říci, s vyjímkami, i účinnější. U fungicidů je to vždy o momentální situaci, ale většinou to není jestli, ale spíše kdy. Situace napadení houbovými patogeny se může razantně změnit během několika dní, proto osobně nemám rád predikce typu " je sucho, nebude třeba ošetřovat". Např. rzím sušší počasí vůbec nevadí a při masivním napadení dokážou snížit výnos i o 40-50%, hlavně rez plevová.
Odpovědět
JS

Jiří S

15.7.2021 08:04 Reaguje na pavel peregrin
S těma fungicidama máte absolutní pravdu a vůbec nevím, kde se vzalo tvrzení, že čím větší sucho, tím horší pro houbové choroby.

Z osobní zkušenosti mohu říci, že na Vysočině ve výšce 600 m.n.m stačí jeden fungicid na praporec a máte celý rok co se týče houbových chorob vyřešený. Naopak na jižní Moravě bylo minimum T2, T3, bez toho to absolutně nešlo, ale spíše se ošetřovalo 3x.

V návaznosti na to si dokonce troufám říci, že čím větší sucho, tím horší situace co se týče sekundárních metabolitů houbových chorob jako jsou DON či Zearalenon.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.7.2021 09:48 Reaguje na Jiří S
Je to jako s více věcmi v zemědělství, můžete se setkat s vážně míněnými "doporučeními", po jejichž vyslechnutí máte dojem, že autor se napil ze škopíčku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.7.2021 13:49
Ovšem je na místě, také přihlédnout ke struktuře produkovaných plodin v návaznosti na míru užívání pesticidů. V oblasti produkce s vysokou mírou potřeby používání pesticidů, tedy ovocnářství a zelinářství, je tuzemské zemědělství dlouhodobě na velmi nelichotivé úrovni, tudíž avizované zvyšování soběstačnosti se v tomto směru jistě odrazí, pokud nebude společnost ochotna výrazněji přispět z veřejných rozpočtů na výzkum a vývoj moderních metod ochrany rostlin (kupříkladu biologické ochrany, precizních technik...), jako je tomu např v Holandsku.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2021 14:01
kolik z těch pesticoidních úžasností zlikviduje biologickou schopnost půdy?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.7.2021 11:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hodně, vemte v potaz kupříkladu výše pány zmiňované fungicidy. Ve zdravé půdě je v každém cm krychlovém několik km mycelií, tudíž dopad používání fungicidů musí být značný.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.7.2021 13:37 Reaguje na Jakub Graňák
Harman et al. (2006) ve své studii zase oproti původní
hypotéze překvapivě uvádějí, že opakované používání fungicidů mělo jen velice
malý vliv na půdní populace. Jako vysvětlení uvádí nízkou rozpustnost pesticidů ve
vodě, a tím znesnadněné pronikání do půdy a také to, že půdní společenství je vysoce konkurenční a pružné a je schopné se po aplikaci fungicidů velice rychle vrátit
do původního stavu.

Jen tak pro představu vašeho strašáku. Vědecký výzkum Harman potvrzují i jiné. Stačí hledat.

Než tedy něco řeknete, ověřte si prosím fakta.

Děkuji, Jiří Souček
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.7.2021 16:07 Reaguje na Jiří S
Tak jsem si etrakt vyhledal a musím konstatovat, že jednoletý výzkum sedmi přípravků, zohledňující tři druhy půdních hub, je zcela nedostatečný. Jak už tomu u valné většiny amerických studií bývá, rádi extrapolují výsledky pro jeden druh jako dogma platící pro všechny taxony. Nezlobte se na mě, ale výzkumná trávníková farma Cornelovy univerzity zcela jistě není schopna obsáhnout celou šíři všech světových druhů a typů půd, stejně jako biodiverzitu půdních hub.

Jen dodám, že např měďnaté přípravky, v mnoha oblastech (např ve vinohradnictví) mají vlastnosti až perzistentní.

Ještě si dovolím v souvislosti s tématem zmínit jednu nedávnou zkušenost, kdy mě kontaktovala teta mé ženy (pracující v podniku odstraňujícím staré ekologické zátěže), že řeší případ jednoho pole v okolí Prahy, kde nikdy nebylo nic jiného než orná půda, s dotazem, zda někdy v historii byla ve větším měřítku v zemědělství používána rtuť. Jak jistě víte o sloučeninách rtuti, jako mořidle, se taky dlouhá léta tvrdilo, že jsou v používaných koncentracích naprosto neškodné, přesto na tomto místě došlo k závažné kontaminaci několika desítek ha rtutí pocházející z mořidel osiva.

Tudíž, bych (jak už jsem v diskusi s Vámi mnohokrát dříve tvrdil), byl převelice opatrný
Odpovědět
JS

Jiří S

19.7.2021 11:33 Reaguje na Jakub Graňák
Tak rtuť se snad používala za první republiky (absolutní neodbornost). Nevím, tyto postupy neznám. Co se týče těžkých kovů, které se vystkytují v hnojivech, tak na ty máme tak přísné limity (oproti EU), že s tím nemůže do budoucna být problém.

Co se týče výzkumu. Chápu vaše obavy. Kdyby jste pátral však dále tyto výzkumy se podporují. Nelze u výzkumníku očekávat, že zahrnou celé taxony všech hub. Ale už právě z tohoto pohledu pro nejběžnější půdní houby se dá předpokládat, že to nebude taková tragédie, jak jste psal výše. Chápu, že vztahovat to na celý komplex nelze, ale dělat paniku, že fungicidy zničí půdu lze z tohoto tvrzení vyvrátit.

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist