Spotřeba pesticidů na českých polích loni klesla o 4,3 procenta
Herbicidy jsou postřiky proti nežádoucím rostlinám jako jsou plevele nebo invazní rostliny, desikanty jsou vysušovací látky. V těchto dvou kategoriích se loni v ČR spotřebovalo 4,6 milionu tun přípravků, meziročně o devět procent méně.
Za poklesem stojí podle publikace nejenom zákaz některých účinných látek, ale také podzimní počasí loni a předloni, které snížilo aplikaci herbicidů do ozimých plodin. "Průběh počasí nejvíce ovlivnil kategorii spotřeby fungicidů (prostředků proti plísním a houbovým chorobám, pozn. red.) a herbicidů. Průběh jara 2020 byl suchý a nepřispíval k rozvoji houbových patogenů obecně všech plodin, s čímž byla následně spojená i nižší úroveň fungicidní ochrany. Suchá jara v posledních letech umožňují zemědělcům některá z prvních fungicidních ošetření vynechat a směřovat hlavní ochranu proti listovým skvrnitostem až na květen či červen," vysvětluje úřad.
"Čeští zemědělci snižují dlouhodobě spotřebu přípravků na ochranu rostlin a vycházejí tak vstříc požadavkům, které určují současné trendy moderní zemědělské praxe. Současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent," sdělil ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Připomněl, že oba tyto cíle mají být splněné za devět let, není ale jasné, jak by jich měli zemědělci dosáhnout. Dlouhodobě také upozorňuje, že chybí evropská dopadová studie tohoto plánu.
Naopak rostla spotřeba rodenticidů, které zemědělci používají na trávení hlodavců. V loňském i předloňském roce se řešili přemnožení hraboši, kteří na úrodě způsobili škody za miliardy Kč. Loňská spotřeba rodenticidů se zvýšila na 273 procent předloňských hodnot, dosáhla tak 553.528 kg. Podle Doležala půjde o jednorázové zvýšení.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
pavel peregrin
15.7.2021 07:56Jiří S
15.7.2021 08:04 Reaguje na pavel peregrinZ osobní zkušenosti mohu říci, že na Vysočině ve výšce 600 m.n.m stačí jeden fungicid na praporec a máte celý rok co se týče houbových chorob vyřešený. Naopak na jižní Moravě bylo minimum T2, T3, bez toho to absolutně nešlo, ale spíše se ošetřovalo 3x.
V návaznosti na to si dokonce troufám říci, že čím větší sucho, tím horší situace co se týče sekundárních metabolitů houbových chorob jako jsou DON či Zearalenon.
pavel peregrin
15.7.2021 09:48 Reaguje na Jiří SJakub Graňák
15.7.2021 13:49Jaroslav Řezáč
15.7.2021 14:01Jakub Graňák
16.7.2021 11:07 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJiří S
16.7.2021 13:37 Reaguje na Jakub Graňákhypotéze překvapivě uvádějí, že opakované používání fungicidů mělo jen velice
malý vliv na půdní populace. Jako vysvětlení uvádí nízkou rozpustnost pesticidů ve
vodě, a tím znesnadněné pronikání do půdy a také to, že půdní společenství je vysoce konkurenční a pružné a je schopné se po aplikaci fungicidů velice rychle vrátit
do původního stavu.
Jen tak pro představu vašeho strašáku. Vědecký výzkum Harman potvrzují i jiné. Stačí hledat.
Než tedy něco řeknete, ověřte si prosím fakta.
Děkuji, Jiří Souček
Jakub Graňák
16.7.2021 16:07 Reaguje na Jiří SJen dodám, že např měďnaté přípravky, v mnoha oblastech (např ve vinohradnictví) mají vlastnosti až perzistentní.
Ještě si dovolím v souvislosti s tématem zmínit jednu nedávnou zkušenost, kdy mě kontaktovala teta mé ženy (pracující v podniku odstraňujícím staré ekologické zátěže), že řeší případ jednoho pole v okolí Prahy, kde nikdy nebylo nic jiného než orná půda, s dotazem, zda někdy v historii byla ve větším měřítku v zemědělství používána rtuť. Jak jistě víte o sloučeninách rtuti, jako mořidle, se taky dlouhá léta tvrdilo, že jsou v používaných koncentracích naprosto neškodné, přesto na tomto místě došlo k závažné kontaminaci několika desítek ha rtutí pocházející z mořidel osiva.
Tudíž, bych (jak už jsem v diskusi s Vámi mnohokrát dříve tvrdil), byl převelice opatrný
Jiří S
19.7.2021 11:33 Reaguje na Jakub GraňákCo se týče výzkumu. Chápu vaše obavy. Kdyby jste pátral však dále tyto výzkumy se podporují. Nelze u výzkumníku očekávat, že zahrnou celé taxony všech hub. Ale už právě z tohoto pohledu pro nejběžnější půdní houby se dá předpokládat, že to nebude taková tragédie, jak jste psal výše. Chápu, že vztahovat to na celý komplex nelze, ale dělat paniku, že fungicidy zničí půdu lze z tohoto tvrzení vyvrátit.