Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku odchovává sýčky. Vypouští je na Plzeňsku
Organizace Českého svazu ochránců přírody Spálené Poříčí je zapojená také do přeshraničního projektu na ochranu sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí.
Sýčků v Česku minulá desetiletí ubývalo, postupem času se tato malá sova zařadila mezi velmi vzácné druhy. Nyní se její celková populace odhaduje na méně než 100 párů. Agentura ochrany přírody a krajiny iniciovala přípravu záchranného programu pro sýčka obecného v ČR, který v roce 2020 schválilo ministerstvo životního prostředí. Podmínky letos splnila i stanice Pavlov, která má zatím jeden pár hnízdících sýčků, chtěla by mít dva páry.
"O program jsme se zajímali delší dobu, ale bylo nutné zajistit všechny genetické testy rodičů potřebné k tomu, abychom mohli vypouštět mláďata do volné přírody," uvedl Karafiát. Podotkl, že se například sleduje příbuznost hnízdících sýčků či zda jde o sýčky z populace, která se tradičně vyskytuje v tomto území.
Přečtěte si také |
Mladí sýčci hynou utopením v sudu i při srážce s autem. Přesto jich v Česku mírně přibyloStanice Pavlov se stará o zraněná a slabá zvířata z přírody na Vysočině. Pokud je to možné, po uzdravení je vypouští. Počet zvířat přijímaných stanicí roste, loni jich bylo skoro 1300. V této době je ve stanici okolo 200 zvířat, přibývají hlavně mláďata ptáků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Slavomil Vinkler
29.6.2024 09:45Břetislav Machaček
29.6.2024 12:30 Reaguje na Slavomil Vinklerpoměrně hojný výr a nebo krkavcovití a kuny. Je zajímavé, že se
jejich pokles kryje s hojností kun a krkavcovitých. Ne nadarmo
existovaly "výrovky", kde výr přitahoval krkavcovité jako magnet.
Co se asi pak děje v přírodě, když sovu ve dne objeví třeba
sojky? Povím vám to z osobní zkušenosti! Mláďatům puštíků sojky
vyklovaly oči a bylo po celé generaci puštíku tři roky po sobě.
I o tom je debilní ochranářství, které naopak jiné druhy zase
likviduje. Budiž vysazovat sýčky, ale taky je chránit, aby nebyli pouze vysazenou potravou, jakou jsou dnes pro vydry pstruzi a nebo lipani. No a nebo koroptve pro jestřáby a krkavce. Má to smysl
nákladně vykrmovat chráněné predátory, aby dokonali dílo zkázy
i na přirozeně namnožené kořisti? Čím bude vykrmených predátorů
více, tak zmizí z přírody i jejich kořisti.
Radek
29.6.2024 11:32Karel Zvářal
29.6.2024 13:30 Reaguje na RadekPsal to jsem to už vícekrát, někteří si to pamatují a reprodukují: ochrana ikon - dnes je orlů víc než sýčků, kterých bylo kdysi nepředstavitelné množství - dnes to jsou desetiny procenta původních stavů. Zákaz výrovky znamenal vzestup káně a poštolky - jednak jako významných potravních konkurentů, ale i přímých predátorů, zejména mláďat.
Budky je nutno instalovat mimo dosah kun a koček, jinak se nasouká (kuna) i do relativně těsného otvoru. Vhodných biotopů je dostatek, ale přemíra všech predátorů znamená enormní tlak na drobnou, včetně sýčka a hraboše. Podobně je na tom např. kavka, která dříve hojně hnízdila v dutinách stromů, dnes je takových lokalit jako šafránu. Prostě ten trend se nezmění, jestli se něco zásadního, tj. systémové změny, nestane. Poštolka mi chtěla hnízdit v krmítku, samec zkoušel i sýčkovníky na okně, kam se samka nedostane, nakonec jsou v sousedním bloku v květináči. Loví téměř výhradně ptáky, tedy to, co v latentních letech lovil i sýček. Zkrátka je naivní si myslet, že můžeme mít všechno, stačí to jen chránit. Ten konkurenční a kompetiční tlak vytěsní/vyhubí ty nejslabší, kteří právě prosperovali v časech, kdy straky, sojky a poštolky ve městech/obcích byly druhy neznámé. Je to na delší článek, pokud zájemcům nepostačí níže uvedený, mohu na dotazy odpovědět. Prostě sýček není jen o budkách a nízko sečené trávě, je to komplexní problém.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Radek
29.6.2024 21:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2024 09:29 Reaguje na RadekRadek
30.6.2024 10:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2024 10:28 Reaguje na RadekRadek
30.6.2024 11:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2024 12:37 Reaguje na RadekDělal jsem kdysi rozhovor se známou paní ekoložkou, a ta nechápala (jako snad jediná), proč chráníme predátory, kteří všechno hubí... A o to tady jde, je nutná nějaká míra, aby bylo od každého něco, ne aby přizpůsobivější ovládli ekosystém. Nejhorší na tom je, že myslivci nemohou lovit krkavce, sojky aj. hojné predátory, což je demotivuje lovit kuny aj., když jim lidé navíc rozbíjí zátvory. A ano, místo jejich ostrakizace by se ochranáři měli sami zapojit účinně do ochrany miláčků. Nebude potřeba ani budek, když věci půjdou správným směrem. Dříve nikdo budky nedělal a sýčků bylo plno. Vrabčáci, chocholouši, koroptev... podobný příběh. Ale škoda času něco vysvětlovat, oni to stejně hodí na "změnu hospodaření". A to, že se změnou hospodaření (popsáno výše, r.77?) šly stavy jiných predátorů strmo nahoru, jim nic neříká...
Radek
30.6.2024 14:23 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2024 15:00 Reaguje na RadekSlavomil Vinkler
30.6.2024 16:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.6.2024 17:00 Reaguje na Slavomil VinklerA pokud tedy ne, je nutné nastavit nějaká měřítka/pravidla, co, kde a kdy regulovat/ nepodporovat. Není možné něco protežovat a jiné nechat vyhynout. To je navýsost pokřivený pohled, protože udělat z nejhojnějšího (lidem nenáviděného) druhu opečovávanou, sotva přežívající ikonu, to chce opravdu "fištróna".
Ale my nic, my všechno chráníme, se zabíjením nechceme mít nic společného. Takže po zkušenostech s realitou říkám bezzásahovosti bezzásadovost a projev věčné vlastnosti, ať se na mě "vědci" klidně zlobí. Raději snesu posměch a ignoraci, než neříct světu vlastní názor. Inspiruje mě dítě z pohádky H.K. Andersena o králových nových šatech...