https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stanice-pavlov-na-havlickobrodsku-odchovava-sycky.vypousti-je-na-plzensku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku odchovává sýčky. Vypouští je na Plzeňsku

29.6.2024 01:04 | PAVLOV (ČTK)
Záchranná stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku odchovává mláďata sýčků obecných, kteří patří v Česku mezi nejohroženější druhy sov. Sedm sýčků odchovaných ve stanici v posledních dvou letech vypustili ochránci přírody v Plzeňském kraji. Letos v Pavlově přibyla další čtyři mláďata sýčků, sdělil ředitel pavlovské stanice Zbyšek Karafiát.
 
Na kopcovité Vysočině nejsou pro vypouštění sýčků nejvhodnější podmínky, nejraději osidlují nížiny. "Proto spolupracujeme se stanicí Spálené Poříčí v Plzeňském kraji, kde se na sýčky specializují a mají propracovaný systém na jejich záchranu," uvedl Karafiát. Doplnil, že v budoucnu by mohli být sýčci případně vypouštěni i v některých okrajových částech Vysočiny, například na Třebíčsku u Mohelenské hadcové stepi nebo u Moravských Budějovic.

Organizace Českého svazu ochránců přírody Spálené Poříčí je zapojená také do přeshraničního projektu na ochranu sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí.

Sýčků v Česku minulá desetiletí ubývalo, postupem času se tato malá sova zařadila mezi velmi vzácné druhy. Nyní se její celková populace odhaduje na méně než 100 párů. Agentura ochrany přírody a krajiny iniciovala přípravu záchranného programu pro sýčka obecného v ČR, který v roce 2020 schválilo ministerstvo životního prostředí. Podmínky letos splnila i stanice Pavlov, která má zatím jeden pár hnízdících sýčků, chtěla by mít dva páry.

"O program jsme se zajímali delší dobu, ale bylo nutné zajistit všechny genetické testy rodičů potřebné k tomu, abychom mohli vypouštět mláďata do volné přírody," uvedl Karafiát. Podotkl, že se například sleduje příbuznost hnízdících sýčků či zda jde o sýčky z populace, která se tradičně vyskytuje v tomto území.

Stanice Pavlov se stará o zraněná a slabá zvířata z přírody na Vysočině. Pokud je to možné, po uzdravení je vypouští. Počet zvířat přijímaných stanicí roste, loni jich bylo skoro 1300. V této době je ve stanici okolo 200 zvířat, přibývají hlavně mláďata ptáků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

29.6.2024 09:25
Bylo by fain, kdyby se Sýčkům dařilo lépe v České krajině.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.6.2024 09:45
No celkem nikdo neví proč zmizeli. Určitě je toho víc, ale co je to ....?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.6.2024 12:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Téměř každý tvor má svého predátora a u sýčků to může být dnes
poměrně hojný výr a nebo krkavcovití a kuny. Je zajímavé, že se
jejich pokles kryje s hojností kun a krkavcovitých. Ne nadarmo
existovaly "výrovky", kde výr přitahoval krkavcovité jako magnet.
Co se asi pak děje v přírodě, když sovu ve dne objeví třeba
sojky? Povím vám to z osobní zkušenosti! Mláďatům puštíků sojky
vyklovaly oči a bylo po celé generaci puštíku tři roky po sobě.
I o tom je debilní ochranářství, které naopak jiné druhy zase
likviduje. Budiž vysazovat sýčky, ale taky je chránit, aby nebyli pouze vysazenou potravou, jakou jsou dnes pro vydry pstruzi a nebo lipani. No a nebo koroptve pro jestřáby a krkavce. Má to smysl
nákladně vykrmovat chráněné predátory, aby dokonali dílo zkázy
i na přirozeně namnožené kořisti? Čím bude vykrmených predátorů
více, tak zmizí z přírody i jejich kořisti.
Odpovědět
Ra

Radek

29.6.2024 11:32
Životní prostředí , intezivní zemědělství – pesticídy , nedostatek potravy , velký počet predátorů , muže je lovit káně ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.6.2024 13:30 Reaguje na Radek
Káně uloví mladého sýčka velmi snadno, často loví i mladé puštíky (v noci je slyší pískat a ráno letí najisto) nebo kalousy. Dříve bývalo asi 83% v dutinách stromů, dnes nejsou prakticky známy, hnízdí jen v budkách na budovách nebo podstřešních dutinách. Sýčka většinou najdou pěvci, spustí pokřik, doletí sojky a straky, a pokud se rychle neukryje či neuletí (starý se zachrání), tak ho uklovou. Nebo jejich skřek přiláká káni, která ho snadno uloví.

Psal to jsem to už vícekrát, někteří si to pamatují a reprodukují: ochrana ikon - dnes je orlů víc než sýčků, kterých bylo kdysi nepředstavitelné množství - dnes to jsou desetiny procenta původních stavů. Zákaz výrovky znamenal vzestup káně a poštolky - jednak jako významných potravních konkurentů, ale i přímých predátorů, zejména mláďat.

Budky je nutno instalovat mimo dosah kun a koček, jinak se nasouká (kuna) i do relativně těsného otvoru. Vhodných biotopů je dostatek, ale přemíra všech predátorů znamená enormní tlak na drobnou, včetně sýčka a hraboše. Podobně je na tom např. kavka, která dříve hojně hnízdila v dutinách stromů, dnes je takových lokalit jako šafránu. Prostě ten trend se nezmění, jestli se něco zásadního, tj. systémové změny, nestane. Poštolka mi chtěla hnízdit v krmítku, samec zkoušel i sýčkovníky na okně, kam se samka nedostane, nakonec jsou v sousedním bloku v květináči. Loví téměř výhradně ptáky, tedy to, co v latentních letech lovil i sýček. Zkrátka je naivní si myslet, že můžeme mít všechno, stačí to jen chránit. Ten konkurenční a kompetiční tlak vytěsní/vyhubí ty nejslabší, kteří právě prosperovali v časech, kdy straky, sojky a poštolky ve městech/obcích byly druhy neznámé. Je to na delší článek, pokud zájemcům nepostačí níže uvedený, mohu na dotazy odpovědět. Prostě sýček není jen o budkách a nízko sečené trávě, je to komplexní problém.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
Ra

Radek

29.6.2024 21:41 Reaguje na Karel Zvářal
tak nějak to vídím také , chtělo by to opravdovou změnu , ne to čemu říkají novela . Hezky napsano , děkuju
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 09:29 Reaguje na Radek
V tomto jsem pesimista, článek je na světě osm let, výsledkem jsou 3Z Marty K. (a nikdy nepominou-). To raději budou dokola točit o zmenšení honiteb a stavech spárkaté. Zaplní to veřejný prostor péčí o žp a ukáže na "původce všeho špatného". Pokrytectví, nebo smrt!
Odpovědět
Ra

Radek

30.6.2024 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Ano , zrovna ted si ho čtu znovu ,bo včera jsem ho četl v noci , napadlo mě to samé . Přečetli si ho tvurci novely zákona , zajímají se vůbec o podstatu věci . Zajímá je názor lidí co dané problematice rozumí , at už praktiků myslivců a nebo ornitologů jako jste vy . Myslím že ne , je to hodně smutné !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 10:28 Reaguje na Radek
Jsem rád, že to vyšlo "aspoň" v časáku, neb tři zelená periodika (podobný) text odmítla - "red.rada rozhodla"... A oni sledují, co se kde píše. Takže je už na nich, jak na podněty ne/budou reagovat. Ale zkušenosti mi říkají, že v tomto zůstane vše při starém. Z ulity ideologie se těžko vyvlíknou:-)
Odpovědět
Ra

Radek

30.6.2024 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
Jako myslivec chráním vše , pomoci lovu reguluji veškerou škodnou , já na potkání . O to samé mi jde u zvěře užitkové , tam se snažím o průběrný lov , zjednodušil jsme to ale myslím že srozumitelně . Ochránci přírody , myslím tím lidi co se sdružují v různých organizacích , chrání ale jen šelmy a dravce ať už vodní nebo suchozemské , z pár lidmi se velmi dobře znám . Mnohokrát jsme na to téma vedli nekonečnou diskuzi , ale ještě nikdo mi nevysvětlil proč . Tedy proč nechrání přírodu jako celek ? Proč jim nejde o veškerou žijící zvěř ? Proč nejsou s námi z myslivci ? Četli váš článek lidé z Pavlovské stanice ? má smysl dělat jedno bez druhého ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 12:37 Reaguje na Radek
Problematiku kuny, jakožto top důvodu mizení sýčka, jsem psal i do ornitoperiodika, kvůli ní se všechny budky plechují nebo dávají "mimo dosah" - na stěny, jenže ona je schopna, spolu s kočkami, posbírat nemotorné výskočky. Dále jsem vysvětloval kompetici s budkami vydatně podporovanou poštolkou, což se již s pochopením nesetkalo...

Dělal jsem kdysi rozhovor se známou paní ekoložkou, a ta nechápala (jako snad jediná), proč chráníme predátory, kteří všechno hubí... A o to tady jde, je nutná nějaká míra, aby bylo od každého něco, ne aby přizpůsobivější ovládli ekosystém. Nejhorší na tom je, že myslivci nemohou lovit krkavce, sojky aj. hojné predátory, což je demotivuje lovit kuny aj., když jim lidé navíc rozbíjí zátvory. A ano, místo jejich ostrakizace by se ochranáři měli sami zapojit účinně do ochrany miláčků. Nebude potřeba ani budek, když věci půjdou správným směrem. Dříve nikdo budky nedělal a sýčků bylo plno. Vrabčáci, chocholouši, koroptev... podobný příběh. Ale škoda času něco vysvětlovat, oni to stejně hodí na "změnu hospodaření". A to, že se změnou hospodaření (popsáno výše, r.77?) šly stavy jiných predátorů strmo nahoru, jim nic neříká...
Odpovědět
Ra

Radek

30.6.2024 14:23 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle bych si dovolil použít jako výzvu ke spolupráci , ochranáři , myslivci. Spojte prosím svoje síly , dokud není pozdě , obou nám jde o dobrou věc . Pokud projde novela zákona o myslivosti tak jak ji předložil ministr Výborný , bude to pro veškerou zvěř černým dnem na dlouhá léta . Je pro nás a přírodu , mnohem výhodnější spojit svoje síly, upravit stávající zákon , začít spolupracovat na dobré věci , ještě není pozdě . Pořád máme dost času , vždyť nám jde o stejnou věc . Děkuji .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 15:00 Reaguje na Radek
Děkuji též za diskusi, většinou se takové příspěvky sborově odignorují. Přál bych si též pochopení problematiky (nešťastně či záměrně dezinterpretované) a vzájemnou spolupráci, žel, v tomto jsem pesimista. Pokud se přece jen někomu z vlivných podaří změnu kurzu nastavit, bude to pro všechny velký den. Rád bych ho dožil a velkolepě oslavil!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 15:02 Reaguje na Karel Zvářal
to "se" nějak záhadně vypadlo
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2024 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
No jo, no, modla bezzásahovosti z Ameriky devastuje člověkem stvořenou středoevropskou přírodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 17:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
:-) Pěkné!, sto bodov. O to jde, že to žádná DŮSLEDNÁ bezzásahovost není. Což takhle aktivistům říct, že musí strpět doma šváby, štěnice a myši, že to je PŘIROZENÉ. Těžko by se s tím ztotožňovali, že.

A pokud tedy ne, je nutné nastavit nějaká měřítka/pravidla, co, kde a kdy regulovat/ nepodporovat. Není možné něco protežovat a jiné nechat vyhynout. To je navýsost pokřivený pohled, protože udělat z nejhojnějšího (lidem nenáviděného) druhu opečovávanou, sotva přežívající ikonu, to chce opravdu "fištróna".

Ale my nic, my všechno chráníme, se zabíjením nechceme mít nic společného. Takže po zkušenostech s realitou říkám bezzásahovosti bezzásadovost a projev věčné vlastnosti, ať se na mě "vědci" klidně zlobí. Raději snesu posměch a ignoraci, než neříct světu vlastní názor. Inspiruje mě dítě z pohádky H.K. Andersena o králových nových šatech...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist