https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stara-ekologicka-zatez-ohrozuje-v-hradku-i-reku-nisu-sanace-si-vyzada-120-mil
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stará ekologická zátěž ohrožuje v Hrádku i řeku Nisu, sanace si vyžádá 120 milionů

2.1.2023 00:45 | HRÁDEK NAD NISOU (ČTK)
V okolí areálu je kontaminováno už asi 30 studní, v minulosti proto podle starosty bylo nutné pro okolní zástavbu vybudovat vodovod. Voda ze studní se ani dnes nedoporučuje na zalévání zahrádek.
V okolí areálu je kontaminováno už asi 30 studní, v minulosti proto podle starosty bylo nutné pro okolní zástavbu vybudovat vodovod. Voda ze studní se ani dnes nedoporučuje na zalévání zahrádek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | 947051 / Pixabay
Zamezit kontaminaci podzemních vod a Lužické Nisy rakovinotvorným šestimocným chromem by měla v příhraničním Hrádku nad Nisou na Liberecku připravovaná sanace areálu Kortan. Ten je dlouhodobě spojený s chemickou výrobou. Náklady na odstranění staré ekologické zátěže se odhadují na 120 milionů korun. Zhruba deset procent z této sumy by na základě úterního rozhodnutí krajských zastupitelů měl zaplatit Liberecký kraj.
 

"Tento případ je z pohledu České inspekce životního prostředí prioritní," řekl ČTK krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). To samé podle něj platí i z pohledu Povodí Labe, neboť hrozí kontaminace řeky, jež teče z Hrádku do Polska. "Takže i v kontextu sporu ohledně Turówa by bylo od nás trochu nečestné, když to tak řeknu, nebo pokrytecké, po nich chtít, aby k nám pouštěli čistý vzduch a nebrali nám vodu, a zároveň jim tam posílat zpátky vodu plnou šestimocného chromu, který je karcinogenní," dodal.

Kontaminované území se nachází v jižní okrajové části údolí Lužické Nisy v městské části Loučná. Sanovat je potřeba zhruba čtyřhektarové území. "Ta zátěž vstupuje do delší historie ještě před rokem 1989, kdy tam byly závody Antonína Zápotockého, tehdejší pobočka Jaroměře," řekl ČTK starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změnu). Bývalý státní podnik TANEX Jaroměř v hrádeckém areálu po roce 1970 zahájil výrobu práškových chromitých a hlinitých solí. Ročně jich zde vyrobili až 2500 tun. Dominantním kontaminantem v této oblasti je šestimocný chrom, který je obsažen ve stavebních konstrukcích, v zemině i v podzemních vodách a postupně se blíží k řece.

V okolí areálu je kontaminováno už asi 30 studní, v minulosti proto podle starosty bylo nutné pro okolní zástavbu vybudovat vodovod. "Vím, že voda ze studní se ani dnes nedoporučuje na zalévání zahrádek," dodal Horinka.

Doba sanace je odhadována na čtyři roky a připravuje ji současný vlastník areálu, i když není původcem znečištění. Na sanaci chce získat evropskou dotaci téměř 85 milionů korun, což by mělo pokrýt 70 procent nákladů. V případě získání dotace se kromě kraje bude na sanaci podílet i město Hrádek, radnice ze svého rozpočtu vydá dva miliony korun. Firma Kortan přidá ze svého přes 22 milionů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 08:07
pan Žídek se do toho asi trochu zamotal.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

2.1.2023 15:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč myslíte?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 15:53 Reaguje na Jiří Hušek
si to přečtěte. Spojil dvě naprosto rozdílné věci a ještě to vyšperkoval pokrytectvím nejspíš jen proto, aby se mohli na to čerpat peníze z fondu, co zaplatilo Polsko Libereckému kraji, jako náhradu za tu díru v zemi, kterou nikdo jen tak hned neucpe a zároveň není pokrytectví dostat peníze místo zastavení vysoušení půdy, právě tou dírou v Turowu, přičemž se peněz nikdo nenapije.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 18:27 Reaguje na Jiří Hušek
Pokud potřebujete důvod, tak si zjistěte kde bydlí hejtman Půta, asi zjistíte, že v onom Hrádku n. N . Konec konců je to od pana Žídka takové okrcáváni a to celkem nevěrohodné
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

2.1.2023 23:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Myslím, že se v příslušných reáliích vcelku orientuju a obávám se, že se do toho poněkud zamotáváte spíš vy. Ta sanace se nepochybně nebude platit z kompenzací za Turów, které budou po řadu následujících let utráceny na podporu malých ekoprojektů v ČR a částečně i v Polsku. A na rozdíl od vás si nemyslím, že kdyby ČR nepřistoupila na finanční náhradu a semifunkční technická opatření, podařilo by se zabránit rozšíření těžby.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist