Starosta Krásné Lípy: K šíření ohně přispělo i to, že v lese zůstalo napadené dřevo Aktualizováno
Les v národním parku hoří od neděle, na místě je 300 hasičů. Zasaženo je asi 30 hektarů porostu. Evakuovat se museli lidé z obcí Mezná, Mezní Louka a z větší části také ze Hřenska. Původní ohnisko u Hřenska se v neděli rozšířilo přes silnici na další část lesa, v pondělí odpoledne situaci začal komplikovat vítr, který byl ještě intenzivnější dnes v noci. Některé domy v Mezné vyhořely.
"My jsme jako město upozorňovali už před několika lety, že máme obavu z požárního nebezpečí, opakovaně jsme vyvolávali jednání a říkali jsme, že není otázka, jestli to chytí, ale kdy. A teď se to bohužel naplnilo," řekl ČTK Kolář. Park ponechal suché dřevo napadené kůrovcem v lesích, aby se rozpadlo a rozložilo a les se samovolně obnovil. "V době, kdy nám oznamovali, že nechají park uschnout, tak měli vytvářet takzvané pufrační zóny, což je zóna, která se měla vykácet proto, aby kůrovec nemohl přeskočit na okolní porosty," uvedl starosta. Zóny měly vzniknout v místech, kde lesy parku sousedí s lesy jiných majitelů. "Přislíbili, že vznikne pás vykácených smrků, aby nepřeskočil (kůrovec) na okolní lesy, to neudělali," řekl Kolář.
Správa Národního parku České Švýcarsko podle jejího mluvčího Tomáše Salova bezpečnostní pruhy podél silnice ze Hřenska do Mezní Louky vykácela. "Po obou stranách vznikl bezpečnostní pruh o šířce 40 metrů napravo a 40 metrů napravo a oheň to stejně nezastavilo," uvedl mluvčí. Podle něj by navíc bylo nutné odvézt z lesů několik vrstev desítky let staré hrabanky. "Je relativně jedno, jestli tam budou kmeny stromů nebo holina, protože hrabanka je tam pořád a dobře hoří," řekl mluvčí. Řekl, že při požáru v roce 2006 u Jetřichovic hořel zdravý zelený les, hasiči bojují i v tuto chvíli s ohněm na plochách, které kůrovec nenapadl.
Obce chtějí kvůli požáru dříve sekat louky
Krásná Lípa a další obce na Děčínsku žádají o svolení posekat louky ve svém okolí. Samosprávy se obávají, že by se mohlo ohnisko požáru v České Švýcarsku přenést do jejich katastrů. Nejblíže požáru jsou zřejmě obce Doubice a Chřibská, které jsou vzdušnou čarou vzdálené asi 12 až 14 kilometrů. Právě v okolí Doubice již zemědělci vysokou suchou trávu sekat začali, řekl dnes ČTK starosta Krásné Lípy Jan Kolář. Mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Miroslav Bína ČTK řekl, že v podobných případech mohou zemědělci po posekání luk mimo určený termín podat tzv. ohlášení vyšší moci.
"Obce v okolí národního parku naléhavě žádají o svolení provést urychlený pokos luk v okolí obcí Doubice, Chřibské a Krásné Lípy a Kyjova tak, aby téměř suchá biomasa nebyla příčinou ohrožení sídelních útvarů v souvislosti s velmi rychle se přibližujícím požárem v Národním parku České Švýcarsko," uvedl starosta na facebooku. Podle něj se v lukách pohybuje chráněný chřástal polní a zemědělci mohou začít s pokosem až v polovině srpna. "Oni mají dotace za to, že tam nesekají. Musel se požádat Státní (zemědělský) intervenční fond, protože pokosem budou podmínky té dotace porušeny," doplnil Kolář.
SZIF zatím žádné aktuální žádosti o svolení k sekání podle mluvčího fondu Bíny neeviduje. Zemědělci ale mají možnost, jak louky posekat před termínem, aniž by přišli o dotace. Mohou totiž v případě, jako je třeba právě blížící se požár, využít tzv. ohlášení vyšší moci. "Každé takové ohlášení by se posuzovalo individuálně. Co by pomohlo žadateli, pokud by to byl případ, že musel posekat trávu, protože se šíří oheň a ještě tam není, je nějaký doklad, že mu to nařídili požárníci, policie, obec nebo nějaká taková autorita. V tom případě bychom to (sekání) mohli posoudit jako nutné," popsal postup mluvčí SZIF.
U Doubice již zemědělci trávu sekat začali, svolení jim podle Koláře již bylo vydáno. "Létá nám tady popílek a panují tu obavy, aby nepřeskočila nějaká jiskra a nezačalo hořet," dodal Kolář.
Hořet začalo v Národním parku České Švýcarsko v neděli ráno. Na místě je dnes více než 400 hasičů. Zatím nejsou informace o zraněných.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jaroslav Řezáč
26.7.2022 18:40Břetislav Machaček
27.7.2022 08:57 Reaguje na Jaroslav Řezáčspáleništi to bude pouhá fikce a nikoliv důkaz. Prostě k tomu došlo
a sebelepší prevence by tomu asi nezabránila, když stačí náhodný hlupák a je vymalováno. I na šachtě chlapi vědí, že je může jediná
cigareta všechny zabít a přesto se nějaký hlupák najde, co si ji
někde stranou zapálí. Důležité je nenechat ohni zbytečně mnoho
paliva, aby shořela maximálně hrabanka uhasitelná i deštěm.
Zkuste ale hasit půl metru silné dvacetimetrové suché kmeny
plné smůly buď ještě stojící a nebo napadané přes sebe jako
dříví na táboráku. To je základní problém, protože nebýt to
člověk, tak to mohl jindy klidně zapálit blesk, ale palivo
tam už je nachystáno několik let, jen zapálit!
pavel peregrin
26.7.2022 20:16Břetislav Machaček
27.7.2022 09:13 Reaguje na pavel peregrinupozornil jako rybář-pstruhař na doutnající zemní požár na břehu
Moravice LČR. Ti tam vyslali revírníka a následně lesní dělníky
a hasiče. Tři dny rozkopávali kamení a dohašovali doutnající
kořeny a za týden se začalo kouřit ze země údajně zase. A to bylo
na ploše cca 3 arů a nikoliv těch 1 000 hektarů. Následné sledování
požářiště bude oříškem pro samotnou správu NP a ta už pomalu chápe
příčinu a nasadili harvestory na vytvoření izolačních pásů bez
souší v dostupném terénu, kde měly být odtěženy už dávno. Beru, že
ve skalách tu souš je těžké odtěžit, ale tam jsou ponechány osudu
hektary souší v relativně dostupném terénu. Ono smrky předci asi
nesadili do puklin skal, ale v dostupných svazích a ty měly být
vytěženy a uklizeny od "paliva" pro požár. S tím poučením to je
tak, že předci jsou dnes za hlupáky dnešním vědátorům, když
uklízeli z lesa souše, klestí a leckde i vypásali trávu dobytkem.
Ohni pak toho moc nezbylo a uhasili ho i bez vrtulníků a čerpadel.