Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa Aktualizováno
V úterý se osm latinskoamerických států dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, což kritizují ekologové.
Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit, informoval brazilský tisk.
Nová aliance dohodnutá na summitu má podpořit země v dosažení cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes 60 procent amazonského pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030. Podle stanice CNN Brasil s brazilským návrhem stanovit společné datum pro ukončení odlesňování, nesouhlasily Guyana, Surinam a Bolívie.
Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí. Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje. Počítají rovněž s vytvořením společného centra pro potírání zločinů proti životnímu prostředí, které bude koordinovat národní policie osmi signatářských zemí.
Jedním z hlavních bodů sporu byla podle tiskových agentur těžba ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. "Je nutné opustit fosilní paliva," uvedl Petro. Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky.
Ropný průmysl je klíčový i pro další zemi přítomnou na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana. V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. "Nemáme odlišné postoje," řekl.
To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. "Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů," řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.
Amazonský summit v Belému je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér, Surinam a Ekvádor ministři zahraničí.
reklama
Dále čtěte |
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v AmazoniiOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jiří Svoboda
9.8.2023 15:51 Reaguje na smějící se bestieSlovan
9.8.2023 22:45S určitým rozvojem je třeba počítat, tomu se prostě zabránit úplně nedá. Nicméně třeba porodnost je v J. Americe nízká a dále se snižuje. Brazílie nebo Kolumbie jsou na tom jak Evropa. Peru, Venezuela a další země jsou lehce nad 2,1 s klesající trajektorií. Pokles u Brazílie je až neuvěřitelný.. v roce 1960 víc než 6 dětí na ženu, v roce 2000 pak 2,3 a dnes nižší než v ČR. A zdá se, že ten pokles je celosvětově tak velký, že maximum by pro lidstvo nemuselo být ani 10 mld. OSN momentálně počítá u střední varianty s 10,4 mld. Pamatuji si, že kolem roku 2010 byl tehdejší odhad 11,2 mld a předposlední vydání počítalo s 10,8 mld. Tlak nejenom na Amazonii tedy nemusí být tak velký jak se ještě nedávno očekávalo.
