https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/staty-se-rozchazeji-v-nazoru-na-celosvetovou-smlouvu-o-omezovani-plastu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Státy se rozcházejí v názoru na celosvětovou smlouvu o omezování plastů

4.12.2022 02:40 | MONTEVIDEO (ČTK)
Členové Organizace spojených národů (OSN) se v březnu dohodli na vytvoření smlouvy, která má řešit problém plastového odpadu. Liší se ale v zásadních otázkách, včetně toho, zda omezit výrobu plastů, postupně vyřazovat určité typy umělých hmot a harmonizovat globální pravidla.
Členové Organizace spojených národů (OSN) se v březnu dohodli na vytvoření smlouvy, která má řešit problém plastového odpadu. Liší se ale v zásadních otázkách, včetně toho, zda omezit výrobu plastů, postupně vyřazovat určité typy umělých hmot a harmonizovat globální pravidla.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
První kolo jednání o celosvětové dohodě o plastech skončilo dohodou o ukončení znečištění plasty, ale země jsou rozdělené v názoru na to, zda by cíle a úsilí měly být globální a povinné, nebo dobrovolné a řízené jednotlivými státy, informovala agentura Reuters.
 

Více než 2000 delegátů ze 160 zemí světa se setkalo v Uruguayi na první z pěti plánovaných zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INC). Cílem jednání je vytvořit první právně závaznou dohodu o znečištění plasty do konce roku 2024.

Jednání postavilo proti sobě vysoce ambiciózní koalici zahrnující členy Evropské unie a země, včetně Spojených států a Saúdské Arábie, ve kterých se nacházejí největší petrochemické firmy a výrobci plastů.

Členové Organizace spojených národů (OSN) se v březnu dohodli na vytvoření smlouvy, která má řešit problém plastového odpadu. Liší se ale v zásadních otázkách, včetně toho, zda omezit výrobu plastů, postupně vyřazovat určité typy umělých hmot a harmonizovat globální pravidla. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že plasty jsou jen fosilní paliva v jiné podobě. Vyzval státy k omezení znečištění a výroby.

Součástí koalice s vysokými ambicemi je více než 40 zemí, včetně EU, Švýcarska, hostitelské Uruguaye a Ghany. Tyto země chtějí, aby smlouva byla založená na povinných globálních opatřeních, včetně omezení výroby. "Bez společného mezinárodního regulačního rámce nebudeme schopni řešit globální a zvyšující se problém znečištění plastem," uvedlo Švýcarsko ve svém stanovisku.

Tento přístup je v kontrastu s přístupem zemí jako USA a Saúdská Arábie, které prosazují, aby si závazky stanovovaly jednotlivé země samostatně. Washington uvedl, že chce, aby se pakt podobal struktuře pařížské dohody o klimatu, ve které si země samy stanovují cíle a akční plány pro emise skleníkových plynů. Saúdská Arábie pak chce smlouvu zaměřenou na plastové odpadky, která bude postavena "na přístupu zdola nahoru a bude vycházet z podmínek jednotlivých zemí". Podle kritiků by takový přístup globální dohodu oslabil.

Zástupci průmyslu na jednání vyzdvihovali zásadní roli plastů v každodenním životě. Podle nich by se smlouva měla zaměřit spíše na boj s plastovým odpadem než na opatření omezující výrobu plastů. "Doufáme, že nakonec výbor dojde ke stejnému závěru jako my, a to, že zvýšení recyklace nabízí nejlepší řešení pro snížení plastového odpadu," uvedl prezident a generální ředitel Svazu průmyslu plastů Matt Seaholm.

Ekologická skupina Greenpeace uvedla, že bez silné smlouvy by se produkce plastů mohla v příštích deseti až 15 letech zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit.

I když se některé země rozcházejí v názoru na to, jaký přístup by měla smlouva zaujmout, někteří pozorovatelé uvedli, že se zdá, že roste shoda na tom, že znečištění plasty není jen o tom, že odpad končí v oceánu.

"Plasty už nejsou vnímány jen jako problém odpadků v mořích. Lidé diskutují o plastech jako o materiálu vyrobeném z chemikálií," uvedl poradce Mezinárodní sítě pro eliminaci znečišťujících látek Vito Buonsante.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.12.2022 06:22
Absolutně EU nevěřím, že svůj boj nejen s plasty, ale odpady obecně myslí vážně. Pokrytecká od shora dolů!
Pokud by své "úsilí" myslela vážně tak by dávno stopla export odpadů z EU do Afriky a Asie - A přijala jednoduché domácí pravidlo ,že odpady musí být likvidovány pouze v prostoru Unie.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.12.2022 06:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2022 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
obchod s odpady je stejně globalizovaný, jako plasty samy. Oceány a moře jsou globálními odpadkovými koši, kde končí kde co. Cíleně i nevědomě, v podobě odplavení odpadkových hald.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.12.2022 10:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste to EU navrhnout. Jednodušší je ale začít u sebe a užívání plastů z fosilních paliv omezit. Obaly ze škrobu jsou tak hezké.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.12.2022 10:59 Reaguje na Katka Pazderů
Brečíte na špatném hrobě - to je práce pro obalový průmysl a výrobce/co nejméně obalu na výrobek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2022 13:18 Reaguje na Katka Pazderů
Obaly jsou hlavně proto tak tuhé, aby je nežrali potravinoví škůdci. Tedy mimo lahví PET. Škrob nebo papír sežerou než řeknete popokatepetl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2022 06:33
Pospaľovať, všetko spáliť!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.12.2022 08:48 Reaguje na Karel Zvářal
Technologie už na to jsou.
Některé plasty nejdou donekonečna recyklovat a některé vůbec.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2022 09:04 Reaguje na Karel Zvářal
tím, že se spálí se vytvoří jen o něco menší problém, který ve své četnosti je stejný. Kam s odpady po spálení, když odpad sám je často kontaminovaný.
Rozkládat plast na kompostech pomocí bioplastu kontaminuje půdu mikroplastem, který je následně i splavován do řek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2022 09:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na tom by měli pracovat Svědci s vědci a světci. Strusku vozit na jedno místo, třeba vedle Řípu postavit Plastou horu, která se stane poutním místem všech vyspělých Čechův. Posílat je po vodě značí, že s rybími prsty konzumujeme část našich dřívějších výrobků. Člověk má s prasetem hodně společných rysů, ale v dělání svinčíku je ještě lepší.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.12.2022 10:50 Reaguje na Karel Zvářal
"Člověk má s prasetem hodně společných rysů, ale v dělání svinčíku je ještě lepší."
Tohle by se mělo tesat do kamene!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2022 13:01 Reaguje na Katka Pazderů
Jejda, až tak! Tolik textu naráz, pokud tesat tak zkrátit.

Člověk je v za*írání planety nepřekonatelné prase.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2022 13:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Spáleniska je minimum a de facto nepouští do okolí kontaminanty. Ale spalovna není zrovna laciná. To teplo je tedy dobré, ale sakra drahé.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2022 10:54
Vedle mojí zahrady je stanoviště kontejnerů na tříděný odpad a nedávno jsem
už nepřekousnul, když jedna mladá rodinka autem přivezla tři pytle plastů
a postavili je vedle kontejneru, protože ten už byl plný. Bodejž by nebyl,
když tam zase asi firma nacpala odřezky polystyrénu ze zateplování, která
tím ušetřila za uložení ve sběrném dvoře. Pytle byly nezavázané a doslova
přetékaly. Vítr rozfukoval plastové sáčky i do mé zahrady a jim to bylo fuk. Oni prý třídí a to je maximum, co mohou dělat. Já jim řekl, že odpady je třeba minimalizovat a nikoliv pouze třídit. Nemohu nikoho obvinit, ale ráno jsem měl ty pytle v zahradě. Poučení? Nepoučuj a buď lhostejný, protože na to doplatíš. Je to jako u smlouvy o odpadech. Vyrábí se z ropy
a kdo produkuje ropu, tak nemá zájem množství plastů omezovat a když, tak podle svých kvót a pravidel. Je to jako ta rodinka, která sice třídí, ale neomezuje množství plastových odpadů, které produkují. Je načase si nalít čistého vína a buď to množství vyrobených plastů snížit a nebo je využít energeticky, což je dnes nejlevnější a nejmoudřejší způsob recyklace. Necelé dva kilometry ode mne je zpracovna použitých PETek a ta "vůně" v jejím okolí je na blití. Navíc ta kvanta kamionů, co tam odpad navážejí
a granule odvážejí, taky není pro okolí EKO.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2022 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Společnost existenčně závislá na výrobě a produkci výrobků nemá nejen zájem, ale ani možnost výrobu omezovat a snižovat.
Sám jste tu nadávno psal, že nic nevyrábějících a parazitujících lidí je přílis mnoho, a že jediná hodnota v krizi jsou fyzické výrobky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.12.2022 14:57 Reaguje na Petr
A to by mě zajímalo, čím chcete těch 10 miliard živit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2022 14:58 Reaguje na Petr
Ano to jsem psal a je to pravda, ale v globále se vyrábí i za ty parazity stále více a více. Výrobky jsou zbytné ale
taky ty nezbytné, bez kterých se neobejdeme. Ty zbytné lze omezit a dokonce z nich udělat nedostatkové, aby se celkově snížila spotřeba surovin a energií. Uvedu názorný příklad:
K cestě do zaměstnání stačí buď hromadná doprava a nebo
úsporný malý automobil a není nutné jezdit SUV po městě.
To prvé je udržitelné a nezbytné, ale to SUV je zbytná
rozmařilost zbohatlíků, kteří sice asi vydělávají více,
ale je otázkou, zda mají právo plýtvat více, než ostatní?
Prosperitu země nelze pouze posuzovat podle HDP a počtu miliardářů, ale měla by se posuzovat podle životní úrovně všech a nikoliv prostým zprůměrováním, které je značně zkreslující. Pokud je měřítkem absolutní spotřeba, tak se nedivte spotřebě šuntů, které se musejí častěji měnit a tím vytvářet množství odpadů. Například nábytek z masivu tu přetrval desítky až stovky let, ale ten z dřevotřísky se rozpadá po pár letech a plastový i po jedné sezóně. Vyrábí se zboží krátkodobé spotřeby= odpad a to záměrně, aby výroba nezahálela. To samé je s obuví a oděvy v porovnání s oděvy našich předků, kde dodnes vidíme původní kroje a jiné oděvy staré i sto a více let. Navíc některé zboží je neopravitelné kvůli banalitám a končí v odpadech. Tu jsou ty rezervy konzumní společnosti, která se ale už bez plýtvání neobejde, neboť je tak nastavena samotná společnost. Pokud by se při té automatizaci a intenzifikaci výroby zvýšila trvanlivost
na úkor výroby šuntů, tak by stačilo pracovat dva dny a
pět odpočívat, ale to by museli ze svých příjmů slevit
i vlastníci a manažeři. To oni ale nechtějí a jde se
opačnou cestou spotřeby nekvality, levné práce a zahlcení
odpady. Zamyslete se, kam tato společnost vlastně směřuje.
Má právo jeden člověk plýtvat přírodními zdroji více, než
jiný? Je nadále únosné vyrábět šunty, jen aby se nezastavila výroba a spotřeba? Takové otázky ať si kladou ekologové a
ať neřeší až co s tím smetím. Závěrem pouze dodám, že ve
skutečné nouzi si za sebelepší myšlenku chleba nekoupíte
a hmatatelnou hodnotu vyměníte za hmatatelnou hodnotu.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2022 15:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale já vidím kam to směřuje a nepsal jsem to proto, že to schvaluji a propaguji, ale protože jste to psal vy, protože píšete pokaždé něco jiného. Jednou to a podruhé opak, podle toho o čem je zrovna článek. Jednou že je potřeba vyrábět, protože jen výrobky mají hodnotu, podruhé že výrobu je potřeba omezovat, protože plýtvání. Lidi z nevýrobní části společnosti byste poslal vyrábět další výrobky, abyste vzápětí psal o omezování zbytných a luxusních věcí, čímž vytvoříte další nevýrobní lidi.
Dnes se nevyrábí proto, aby výroba nezahálela, ale protože lidé potřebují vydělávat, aby mohli žít. Cokoliv omezíte, to musíte nějak nahradit a těm lidem dát peníze nějak jinak. Když vyrobíte výrobky s dvojnásobnou životností, tak polovinu lidí z výroby nebudete potřebovat a musíte jim dát peníze, aby si ty výrobky mohli jít koupit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.12.2022 17:27 Reaguje na Petr
Jsem rád, že si licoměrnosti páně Machačkových názorů všiml i někdo další.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.12.2022 15:31 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Růst růstu má přednost.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2022 15:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Co třeba podle vás taková firma se 100 zaměstnanci, vyrábějící plastové sáčky?
Je to zbytné, nebo nezbytné? Jsou to hodnotné výrobky a dal byste jim za ně chleba?
A jestli jsou zbytné a neměly by se vyrábět, tak co s těmi sto zaměstnanci?
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2022 15:49 Reaguje na Břetislav Machaček
A když místo SUV stačí malý usporný automobil, nestačily by tedy i jedny malé nízké boty, vysoké a teplé jsou jen zbytný luxus, který do MHD nepotřebujete? A je možné zavřít výrobu SUV i vysokých teplých bot. Ušetří se mnoho energie i odpadu. Co s těmi lidmi? Čím se budou živit?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2022 18:38 Reaguje na Petr
Čím se budou živit? Vy si myslíte že je u nás málo
práce? Okolí cest plné odpadků, na kosení luk nejsou lidi, na sázení stromků a úklid klestu taky, na stavbách pracují cizinci a ovoce hnije na stromech, protože NEJSOU LIDI! Problém jsou mzdy
na které není proto, že jiní jsou nadstandardně
hodnoceni a zisky rovnou vyvádějí jinam. Ta
obrovská diferenciace příjmů dělá mnohá povolání
neatraktivní a naopak jiná jsou nadhodnocena, ač
nejsou ani potřebná. Nekritizuji vysoké boty a
SUV tam, kde jsou nezbytné, ale SUV jezdící po
městě považuji za rozmařilost zbohatlíků. Takové
SUV zásobující turistickou chatu v horách mi
opravdu nevadí a ve vysokých botách budete sedět
se zapařenýma nohama v kanceláři pouze proto, že
je máte? Neustále se divím, jak jsme bez plastů
žili kdysi! Já vám prozradím tajemství! Do krámu
jsme šli s plátěnými taškami podle druhu zboží.
Jedna byla na pečivo, druhá na maso a další na ovoce a zeleninu. Když už se něco balilo, tak do papíru a nebo papírového sáčku, který se buď použil na svačinu do práce a nebo šel na podpal do kamen. Téměř všechny tekutiny byly ve vratném skle a rovněž tak jogurty atd. Nevratné byly papírové voskované kelímky a láhve na jedlý olej. Vratná
byla i většina láhví na víno a lihoviny.
Takže nač plastové pytlíky a těch 100 lidí může
jít i s vedením klidně česat ovoce!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2022 19:19 Reaguje na Břetislav Machaček
1* Byl bych všemi deseti pro návrat balení do papíru, voskových kelímků, obaly na mléko krásně hořely, resp odkapávaly, nikde se nepovalovaly petky ani plechovky, sklo se normálně vracelo.

Tato doba víc problémů přináší jak řeší, ukázkou je stav naší přírody, kvality půdy, vodozádržnosti, diverzity a podobných ukazatelů. Ale rozhodujícím kriteriem je počet narozených vlčat, kolik ubylo chovatelů a udržovaných luk se ale nedozvíme. Mozek by všechno zalesnil, pro potraviny zajedem do Polska, zbytek poskytne vyklučený prales. To je ekologie a ekonomie jak vyšitá, pan účetní se jistě tetelí blahem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2022 06:39 Reaguje na Karel Zvářal
1***
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2022 09:05 Reaguje na smějící se bestie
Bohužel narážíme na požadavky na
hygienu balení zboží hlavně na přístup zákazníků. Pamatuji si na
předrevoluční opěvování obalů zboží
na Západě a kritiku těch papírů a
tahání "těžkých vratných láhví".
Lidé nakonec ty odpady vlastně chtějí a úlitbou je pochybná recyklace, která se často nekoná.
Pár uvědomělých lidí s vlastní
taškou a sáčkem na nákup to asi
nezachrání a v okolí jsou terčem
posměchu. V tomto žádnou revoluci
neočekávám, protože schází vůle
se zbavit i zcela zbytného zboží!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.12.2022 12:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Plast vs sklo v číslech ...

https://www.replastuj.cz/blog/je-plast-vic-eko-nez-sklo

Ne že bych kvůli tomu hodlal lemtat pivo z PETky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2022 12:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Kdyby ty plasty nekončily v takových objemech v oceánech, bral bych tato čísla v potaz. Ale pokud jsou zjišťovány mikroplasty v tělech živých organismů, je to úděsná přestava budoucnosti. U skla se zatím nic takového neprokázalo. Takže ekonomická cena je potom něco zcela jiného, než cena zničeného zdraví. Ta se zatím nikde nekalkuluje.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.12.2022 14:41 Reaguje na Karel Zvářal
Že plasty končí všade možně je otázka způsobu jejich (ne)recyklace, na údajích v článku to ale nic nemění.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2022 15:45 Reaguje na Svatá Prostoto
A zpochybňuje snad někdo správnost údajů? Jen bylo poukázáno na druhou stranu mince.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.12.2022 14:09 Reaguje na Karel Zvářal
To ale není druhá strana mince. To je úplně jiná pohádka.

Ty údaje říkají, jak to je s plasty a sklem za předpokladu jejich optimální recyklace.

Ten bordel v přírodě, a s tím máte samozřejmě pravdu, ten je důsledkem čistě toho, že se s těmi plasty nenakládá tak, jak by se mělo a mohlo.

Osobně si myslím, že tohle nebude lepší do té doby, než se jejich energetické využití začne brát jako zcela rovnocenné s recyklací, bo když se proženou pecí, tak je od nich pokoj.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.12.2022 17:51 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud ještě pamatujete tvarový sortiment předrevolučních obalů, vřele doporučuji exkurzi po příkopách, budete čumět kolik toho "neexistujícího" odpadu se ještě všude povaluje, nedej bože nějakou příhodnou strž... tak tu moc nebásněte, nebo si začnu myslet, že si ty kilometry nachozené v terénu cucáte z prstu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.12.2022 17:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jste to říkal? UTOPIE! Nebo tak nějak že ano?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist