Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
Stavba začala loni v srpnu. "Jde o nejvýznamnější investici na dopravních cestách v rámci České republiky, ta stavba ale není jediná. V tuto chvíli probíhá více než deset důležitých projektů v režii našeho Ředitelství vodních cest, jak na Vltavě, na Labi tak tady na Baťově kanále. Stavba probíhá podle harmonogramu, daří se vše naplňovat," uvedl Kupka. Doplnil, že ve zkušebním provozu by nová plavební komora měla být na konci příštího roku, běžně splavná pak v plavební sezoně 2026.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) stavbu na česko-slovenských hranicích ocenil jako projekt, který je dalším důkazem dobrých vztahů mezi Českem a Slovenskem. Doplnil, že s Povodím Moravy pracují na dalších budoucích stavbách, kdy v plánu jsou opravy plavebních komor v celé délce Baťova kanálu. "Dokončili jsme opravu plavební komory Spytihněv a chceme pokračovat tak, abychom tu infrastrukturu Baťova kanálu měli v takové kvalitě a na takové úrovni, abychom i nadále mohli provozovat tento skvělý turistický cíl," uvedl Výborný.
Plavební komora Rohatec/Sudoměřice bude překonávat výškový rozdíl 2,7 metru mezi jezem Sudoměřice na Baťově kanále a hladinou Moravy. Součástí stavby jsou také rozsáhlá environmentální opatření. Vznikne přeložka regionálního biokoridoru na české straně, který tvoří vegetační pás s drobným tokem. Po dokončení bude ekologická stabilita území vyšší a biodiverzita území bude minimálně stejná. Nové biotopy mají v budoucích letech postupně převýšit současnou ekologickou hodnotu biotopů na říčce Radějovce a stavba také vyřeší dnešní migrační neprostupnost říčky.
Zatímco dnes musejí lodě končit v přístavu Skalica, v budoucnu budou moct plout až do Hodonína, kde má do několika let vzniknout velkokapacitní přístav. Díky němu bude moct město více těžit z cestovního ruchu. Stavba má zároveň odlehčit nejvytíženějším úsekům kanálu a umožnit více lodím splouvat z Petrova do Skalice.
Baťův kanál je dnes splavný na 54 kilometrech mezi Otrokovicemi a slovenskou Skalicí. Ročně jej navštíví okolo 85 000 lidí a jejich počet po sezonách poznamenaných covidovou pandemií znovu roste. Do roku 2030 se také počítá s tím, že na severu bude splavný až do Kroměříže.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jaroslav Řezáč
4.5.2024 07:46Břetislav Machaček
10.5.2024 09:48kšeftům z turistiky. Baťák, splavněná Vltava až do Budějovic a v Praze
nová móla, přístavy a čerpací stanice pro lodě. Na Odře je ale fuj pouhý
kanál obcházející chráněné meandry po polském území s jediným přístavem
v Moravskoslezském kraji. I zde by byl potenciál pro vodní turistiku s
možností doplout Odrou k moři a po ostatních kanálech po Polsku, Německu
atd. Stačilo pouze málo a to bylo "nebojovat" se Zemanem prostřednictvím
kanálu Labe-Odra-Dunaj. Stačil pouze přístav v Bohumíně, či Ostravě a byli
bychom napojeni na velkou část vodních cest v Evropě. Tak se budeme koukat
na rozvoj vodní dopravy v Polsku, které na to dostane prostředky z EU a my
je mohli dostat taky, nebýt "války" pětikolky se Zemanem o vizi vodního
dopravního uzlu Evropy. Ono jednou k tomu stejně dojde, ale bude to o to
více nákladnější, protože dnes skupují spekulanti v minulosti rezervované
pozemky pro kanál, které náležitě zhodnotí. Něco na nich postaví a nebo
je pouze budou držet a následně je státu prodají za násobek původní ceny.
Je to stejný scénář jako u dálnic a rychlotratí, kdy lidé znalí trasy ty
pozemky skupují a pak vydírají stát, který je nutně potřebuje. Opět jeden
z tunelů zdůvodněný ochranou přírody nahrávající současné vládní partě,
jejich sponzorům a zainteresovaným voličům. Ostatní občané opět pouze
ostrouhají mrkvičku.