Stavební úřad vydal územní rozhodnutí pro přehradu v Nových Heřminovech
"Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být v letech 2027 až 2031. Na rok 2032 je plánováno první napouštění nádrže, její zkušební a plné zatížení a následně uvedení do běžného provozu," uvedla Vlčková. Připomněla, že nezbytnou podmiňující stavbou pro přehradu je přeložka silnice I/45 podél plánované zátopy vodního díla, kterou zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic z pověření ministerstva dopravy.
Až územní rozhodnutí nabude právní moci, bude Povodí Odry znovu jednat s majiteli zbývajících pozemků o výkupu. Pokud neuspěje, začnou vodohospodáři připravovat vyvlastnění. Nyní má povodí vykoupeno 99 procent pozemků. Zbývá vykoupit majetek jednoho soukromého vlastníka a obce Nové Heřminovy. Vedení obecního úřadu je ale vázáno výsledkem referenda. V něm se místní vyslovili proti přehradě. Dřívější starostové vystupovali zásadně proti přehradě a s povodím odmítali jednat. Současná starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) jednání s povodím nevylučuje.
"Současné zastupitelstvo zastává názor, že v nejlepším zájmu obce je zajímat se o realizaci záměrů souvisejících s plánovanou výstavbou přehrady a o těchto záměrech a jejich podobě jednat s Povodím Odry," řekla už dříve ČTK.
Vlčková připomněla, že stavba přehrady je součástí protipovodňových opatření na horní Opavě, do jejichž přípravy či realizace bylo dosud investováno 1,343 miliardy korun. Podle mluvčí bez údolní nádrže Nové Heřminovy nebude systém jako celek plně funkční a spolehlivý.
O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Stavba má však řadu odpůrců, kteří trvají na tom, že její výstavba je zbytečná. Opírají se o studii brněnského vodohospodáře Václava Čermáka, podle níž je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou.
Mluvčí dodala, že přehrada má řešit oba hydrologické extrémy, tedy povodně i sucho, které prohlubuje klimatická změna. Ochránit by před povodněmi měla 16.000 obyvatel zejména v Nových Heřminovech, Zátoru, Branticích, Krnově a v Opavě a má například pomoci řešit sucho na řece Opavě od přehrady po soutok s Moravicí. "V současnosti se intenzivně pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení přehrady Nové Heřminovy a na přípravě říčních úprav pod hrází, které se musí zhotovovat postupně směrem po vodě od obce Zátor přes Brantice až po město Krnov," doplnila mluvčí.
Přehrada má mít betonovou hráz o délce 330 metrů, s výškou 26,5 metru. Celkový objem nádrže je 14,54 milionu metrů krychlových vody, z toho 11,56 milionu metrů krychlových je určeno k tlumeních velkých vod, celková plocha zátopy je téměř 130 hektarů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Anyr
26.6.2023 12:30 Reaguje na smějící se bestiehttps://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vlada-chce-resit-sucho-prehradami-jinde-na-svete-se-ale-vypo/r~f63c5284950611ea80e60cc47ab5f122/
https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/stat-posvetil-vystavbu-ctyr-novych-prehrad-ekologove-se-bouri.A160321_102101_pozice-tema_houd
https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6800028
No a tak dále.
Pro zajímavost odpověď AI na mou otázku:
Q: Jak kdysi vypadalo území, kde je v současnosti Česká republika?
A: Před tisíci lety, když se začalo území České republiky osidlovat, byla převážná část kraje pokryta lesy a vlhkými oblastmi, jako jsou například mokřady a rašeliniště. Terén byl také výrazněji členitý a kopcovitý než dnes. S postupem osídlování a rozvojem zemědělství došlo ke změnám krajiny, některé lesy byly káceny a obhospodařované plochy se staly převážně pastvinami a poli. Změny krajiny pokračovaly v důsledku průmyslové revoluce, urbanizace a stavební činnosti.
Evropa byla kdysi kontinentnem lesů a mokřadů, zvláště pak území, kterému dnes říkáme "naše země". Pak přišel člověk nablbý, vše zničil, pak si uvědomil, že ouha, a ve své blbosti to ničení akceleruje :D
Ale hloupost lidí je stejně nekonečná jako Vesmír, jak praví klasik :))
Největší zločiny komunismu v ČR jsou to, že lidem sebrali duši, mozek a ničení přírody ve jménu lidského zájmu považovali za super věc. Jen je otřesné, že jejich odkaz tu stále ještě žije :)
Karel Nakobyl
26.6.2023 13:31Karel Zvářal
26.6.2023 13:43 Reaguje na Karel NakobylRobert Jirman
26.6.2023 14:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.6.2023 14:14 Reaguje na Robert Jirmanuvést vše do původního stavu je nereálné a nesmyslné
takže s ohledem na klimazměnu bude potřeba vody a ochrany před povodněmi stále aktuálnější
kdo je připraven, není překvapen
Robert Jirman
26.6.2023 15:39 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
26.6.2023 17:05 Reaguje na Robert JirmanSlavomil Vinkler
26.6.2023 17:08 Reaguje na Robert JirmanJakub Graňák
26.6.2023 17:16 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.6.2023 18:43 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
27.6.2023 16:26 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.6.2023 20:42 Reaguje na Jakub GraňákRadim Polášek
26.6.2023 14:56Slavomil Vinkler
26.6.2023 19:04 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
26.6.2023 19:19 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
26.6.2023 19:37 Reaguje na Karel Zvářalpřehradu v očekávání vydatných dešťů, které ale nepřijdou, by jim zase lidé vyčítali. V roce 1997 byla doslova požehnáním prázdná Slezská Harta,
která zachránila Kružberk, který by možná takové
srážky nevydržel. Přítok do Harty byl tak velký,
že by na tu vodu nestačil přeliv Kružberku a ta
voda by se valila přes korunu hráze. To je pro
každé vodní dílo kritická situace, kterou taky
nemusí hráz vydržet. Lidé dolů po proudu Moravice
by mohli vyprávět, jak se báli o Kružberk a byli
rádi za tu Hartu. To ti kolem řeky Opavy už tak
spokojení nebyli, protože řeka rvala břehy i s baráky, tratí a cestami. Kolem Moravice bylo
škod proti okolí Opavy minimum.
Karel Zvářal
26.6.2023 19:47 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
26.6.2023 19:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
26.6.2023 20:07 Reaguje na Slavomil VinklerMotto: Kde problém není, tam ho vytvoříme.
Břetislav Machaček
26.6.2023 19:25 Reaguje na Slavomil Vinklerpotůčku. Pokud by to bylo jak popisujete, tak by se přes
horní přeliv vyprázdnila přehrada až do dna. Chápete tu blbinu, kterou jste napsal? Přes přeliv přeteče pouze to,
co už přehrada nepojme a co do ní přetéká. Nebýt přehrady,
tak to teče od počátku povodně a lidé se na povodeň nemohou
ani připravit. Malé povodně zadrží, větší ztlumí a ty velké
zpozdí tak, aby už na tu vlnu byli lidé nachystaní.
Slavomil Vinkler
26.6.2023 19:48 Reaguje na Břetislav MachačekA proto v okamžiku naplnění teče přes přeliv okamžitě vše, co do ní přitéká a to i z horního konce i z boku. Ona už nezpomaluje, nemá kapacitu a zvýšení hladiny nahoře (tlak ve vodě) se šíří rychlostí zvuku. A tedy to, co by shora korytem přiteklo třeba za 5 hodin teče ihned.
Břetislav Machaček
27.6.2023 09:13 Reaguje na Slavomil Vinklera pod ní je oddělená přelivem přes hráz a to, že
je z plné řeky plná přehrada nic nemění na množství
přitékající a odtékající vody. To mi chcete říci,
že když postavím pod vodovod konvici s vodou a
z něho poteče voda do konvice, tak z ní bude vody
odtékat více, než přitékat z vodovodu? Safra vy
jste vymyslel geniální výrobu vody a to jste si
to nenechal ještě patentovat? Ano u plné nádrže
už nemá co vodu držet, ale držela to do naplnění
a dala lidem čas se evakuovat a postavit zábrany
proti zalití vodou. Bez přehrady na to ten čas
není a o to tu jde. Asi jste povodně na vlastní
kůži nezažil, kdy jste věděl, že vlna přijde za
5 hodin a byl by jste rád, kdyby ji zachytila
přehrada a nebo by došla alespoň o dvě hodiny
později. Za ty dvě hodiny by byl nábytek na půdě
a nemusel skončit po povodni na skládce. Jó v
pátém patře paneláku je to odpůrcům přehrad fuk.