Stopy po vlcích v Krkonoších jsou i z hřebenů hor, podle zoologů je tam láká zvěř
Vědci odhadují, že v Krkonoších mohou být jedna až dvě smečky. Předpokládají, že vlk obecný se v Krkonoších usadil loni. Vědecké zkoumání krkonošské populace vlků je na začátku.
Jeden z posledních pravděpodobných pobytových znaků správci KRNAP našli 22. června ráno na turistické cestě mezi Výrovkou a Luční boudou. Zřejmě šlo o vlčí trus se zbytky srsti divoké zvěře, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podotkl, že bez rozboru genetického vzorku nelze s jistotou nález určit.
"Z více než 90 procent potravu vlků tvoří divoká zvěř, především jeleni a srnci a divoká prasata. Návrat vlků do Krkonoš je proto pro přírodu v národním parku přínosem. Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet, zpočátku šlo o výjimečná pozorování," řekl ČTK Drahný.
Mezi pobytové znaky vlků v Krkonoších patří kromě trusu také zbytky kořisti. Důkazy o výskytu vlků přinášejí i fotopasti. Monitoring vlků na území KRNAP se uskutečňuje ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou.
Podle Mikslové není výskyt vlků ve vyšších nadmořských výškách v Krkonoších výjimečný. "Vlci jdou za potravou, na zimu se stahují do nižších poloh. Mohu turisty ujistit, že od vlků bezprostřední nebezpečí v Krkonoších nehrozí, jsou to ze své podstaty plachá zvířata. Na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že jsou tady a podle toho se chovat, například mít psy na vodítku a neodhazovat zbytky jídla, aby si vlci na to nezvykli. To pak může být jedna z příčin, proč se vlci mohou k lidem přibližovat," řekla ČTK Mikslová.
Letos na jaře zoologové Správy KRNAP upozornili na menší plachost vlků. Nejčetnější taková pozorování byla v podhůří Krkonoš, a to v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. "Správa KRNAP ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně vyhodnocuje všechna pozorování vlků v rámci projektu Life Wild Wolf," uvedla Mikslová.
Důležité je hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších a poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování vlka. Takové hlášení lze zasílat na stopy@selmy.cz nebo hlásit na číslo 728 832 889. Správa KRNAP úzce spolupracuje také s místními hospodáři, kterým poskytuje poradenství například ohledně zabezpečení hospodářských zvířat. Informace jsou dostupné také na webu Správy KRNAP a na www.navratvlku.cz, uvedli zástupci správy.
Vlci v Královéhradeckém kraji kromě Krkonoš žijí i na Broumovsku a v Orlických horách.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Tomáš Pilík
29.6.2023 07:22Lukas B.
29.6.2023 08:04Dalibor Motl
29.6.2023 09:07 Reaguje na Robert JirmanMichal Uhrovič
29.6.2023 09:26 Reaguje na Dalibor Motl:-D
Lukas B.
29.6.2023 11:49 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 12:08 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
29.6.2023 09:26 Reaguje na Lukas B.atd. další predátor a kořist přijde teprve na řadu, až bude vyhubena!
To neznáte, jak to v ochraně přírody chodí? Pak se zažádá o dotace
na "rezervaci" s tetřívky a několik studovaných ochranářů bude mít
práci. Uměle ho namnoží, aby měli vlci co žrát a z neúspěchů obviní
myslivce(to asi v NP neprojde), zemědělce( tam nehospodaří) a nebo
turisty? Nejspíš asi ty, ale sami sebe a predátory nikoliv.
smějící se bestie
29.6.2023 14:11 Reaguje na smějící se bestieZbyněk Šeděnka
29.6.2023 08:47Břetislav Machaček
29.6.2023 09:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnkazaložil smečku stejných mrzáků jakým je on. Nebo obviní myslivce,
že ho zastřelili a neznámo kde zakopali. Sám jsem na to zvědav,
protože jsem byl proti návratu takto poznamenaného jedince zpět
do přírody. Mrzák je v přírodě předem odsouzen k samotářství a
nebo se stane kořistí svých bratrů a sester. To není lidská
společnost založená na solidaritě a charitě. Příroda je drsný
svět a nelze na ni aplikovat pravidla lidské společnosti!
Michal Uhrovič
29.6.2023 10:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAlena Lyskova
29.6.2023 08:59Michal Uhrovič
29.6.2023 09:25 Reaguje na Alena LyskovaBřetislav Machaček
29.6.2023 09:41 Reaguje na Michal Uhrovičplochami kukuřice a negativním pohledem na samotný lov,
tak se nedivte, že to tak místy dopadá. U nás byla černá
dosud nemilosrdně lovena nemajetnými myslivci a nebyl s ní
problém. Nyní honitbu převzali vlastníci pozemků a jsem
zvědav na to, jak to za pár let dopadne. U trofejních
srnců už to vidím, protože z revíru mizí jako pára nad
hrncem. Každý chce ulovit pouze trofejního srnce a ne jako myslivci, co stříleli na Srnčí hody pouze kusy nevhodné k chovu. Jinak vlk si nevybírá pouze nemocné a přestárlé kusy, ale taky chovné březí matky a mláďata. Kvalita tak bude jenom dílem náhody co přežije a revír může taky být plný
zvířat, které doposud končily v guláši. Vlk v přírodě je
návrat k něčemu, co fungovalo před příchodem člověka, ale
nyní je to holý nesmysl. Zkuste vymlátit lidi, zlikvidovat
cesty, tratě, baráky, továrny a pak si tu můžete hrát na
časy dávno minulé.
Michal Uhrovič
29.6.2023 09:54 Reaguje na Břetislav MachačekTakže zase za to může někdo jiní, myslivci za nic nemůžou.
Ale ti politici myslivci, co tady dřív působili, taky stříleli jenom trofeje, pan Novotný z Radějova by vám určitě řekl,kdo všechno k němu jezdil. A jak se stará o své lesy.
Zbyněk Šeděnka
29.6.2023 10:13 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 10:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLidi už si ani nedokážou poradit s přemnoženými divočáky, ale videa s pohlavními orgány si můžou online posílát napříč planetou.
To je ta naše civilizace.
Nejsem myslivec a nikdy jsem o tom nepřemýšlel.
Ale jako laika mě napadají dobře vycvičení psy a dobře koordinovaní myslivci.
Ale vy určitě najdete hodně proti a že to vlastně nejde.
Zbyněk Šeděnka
29.6.2023 10:23 Reaguje na Michal UhrovičJenom pro doplnění - problém divočáky nemáme jenom my. Loni jsem viděl dokument, že v Berlíně v parcích žijí tisícovky divočáků a lidi je tam normálně chodí krmit.
Michal Uhrovič
29.6.2023 10:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAž dojde prasečí mor, který zmutuje a bude se přenášet na lidi, uvidíte, jak to bude jednoduché.
Michal Uhrovič
29.6.2023 10:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
29.6.2023 10:55 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 10:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAsi jsem naiva, pardón
Lukas B.
29.6.2023 11:17 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 11:24 Reaguje na Lukas B.Petr
29.6.2023 11:41 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 12:04 Reaguje na PetrDivočák je tedy chytřejší než člověk a proto je přemnožen i v Německu. Děkuji za vysvětlení.
Petr
29.6.2023 12:29 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 12:32 Reaguje na PetrJá jen komentoval to, že se v kukuřici nedá chodit. Jako díte jsem se tam naběhal a žádný zemědělec mi nikdy nic neudělal.
Ano, honit divočáka v kukuřici je komické, tak jako Slavnosti sněženek.
Takže je to pravda, divočák je chytřejší než člověk, proto je přemnožen.
Petr
29.6.2023 12:49 Reaguje na Michal UhrovičA našel jste nějaké řešení?
Michal Uhrovič
29.6.2023 12:55 Reaguje na PetrTomáš Pilík
29.6.2023 13:34 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 13:35 Reaguje na Tomáš PilíkJá neradím, já diskutuji a snažím se dopátrat, proč to nejde.
Tomáš Pilík
29.6.2023 15:06 Reaguje na Michal UhrovičPetr
29.6.2023 13:35 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 13:37 Reaguje na PetrPetr
29.6.2023 13:48 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
29.6.2023 13:52 Reaguje na PetrAle máme umělou inteligenci, přenášíme obraz a zvuk na dálku atd.
Není něco špatně?