Stravovat se lokálně? Pro většinu světa to je jen zbožné přání
Je to provázaný řetězec souvislostí: globalizace světa vedla k rapidními zefektivnění zemědělské produkce, a současně navýšila celkovou spotřebu. Lidská strava se díky tomu povšechně stala pestřejší, ale došlo k nezanedbatelnému narušení původních dodavatelsko-výrobních řetězců. Dnes se více než kdy dříve mohou lidé stravovat pestřeji, ale za cenu toho, že nemalé procento jimi konzumovaných potravin nepochází z blízkého okolí.
Často citované doporučení, že za takového stavu je pro životní prostředí/klima/snižování emisí nejlepší přejít na model lokální produkce potravin, má sice svou váhu, ale už nikoliv oporu v realitě. Většina lidí na světě si to totiž nemůže dovolit.
Obilí na záhumenku většina světa nevypěstuje
„Svět je v tomhle pestrý a plný rozdílů,“ říká Pekka Kinnunen z univerzity ve finském Aalto. „V Evropě nebo na severu Ameriky můžete sehnat lokální temperátní plodiny, například pšenici, bez větších komplikací, protože její zdroj se od vás nachází ve vzdálenosti do 500 kilometrů. Běžný světový průměr pro tu samou plodinu ale činí 3800 kilometrů.“
K takovému závěru dospěl poté, co prostudoval a v počítačových modelech vyhodnotil minimální vzdálenost mezi místem pěstování a místem spotřeby strategických hospodářských plodin. Pro přehlednost si je rozdělil do šesti kategorií.
Zastoupeny byly ony již zmíněné obilniny mírného pásma, dále rýže, kukuřice, tropické obilniny (proso a čirok), kořenové hlízy (maniok) a luštěniny. Pokud pak v tomto uspořádání nastavíme měřítko udržitelnosti tak, že spotřebitel se nachází do jedné stovky kilometrů od zdroje, dostane se k obilninám mírného pásma jen 27 % obyvatel planety Země. Ti ostatní jej už nekonzumují udržitelně.
S rýží je to podobné: v přiměřené vzdálenosti od jejího zdroje se nachází jen 28 % populace a pro luštěniny totéž platí pro 27 %. V případě manioku a kukuřice se pohybujeme jen mezi 11-16 %.
Udržitelná a soběstačná není současně univerzální
Když nenastavíme onu udržitelnost tak přísně a zvolíme si tisícikilometrový okruh? Pořád udržitelně nasytíme jen 26-64 % lidí. Co z toho plyne? „Že ono spoléhání se čistě na lokální zdroje je přinejmenším komplikované,“ říká Kinnunen.
V jeho počítačových modelech se mapa světa překryla kružnicemi, které zastřešovaly jednotlivé plodiny a regiony, v rámci kterých může být produkce soběstačná a udržitelná. Jednotlivé regiony a plodiny byly navzájem poměrně kompaktní, ale zřídka kdy se překrývaly. Tam, kde efektivně a udržitelně vypěstujete kukuřici, se už nedaří rýži. Tu musíte přivést z jiného regionu, kde se třeba zase nedaří obilninám.
„Dohromady to ale indikuje, že rozmanitost naší stravy vytvořila globální komplex provázaných závislostí,“ říká Kinnunen. „A v takovém uspořádání nemůže žádná samostatná lokální produkce kompletně pokrýt (při současných metodách a konzumním nastavení společnosti) lokální spotřebu.“
Hospodářské metodiky, které dokáží překlenout ony geografické bariéry, totiž současně vyvolávají další problémy. Například zvyšují znečištění půdy hnojivy a postřiky, nebo přečerpávají množství dostupné vody. A nevede z toho jednoduchá cesta ven.
Univerzální soběstačnost totiž bude znamenat buď velmi chudou nabídku ryze lokálních potravin, anebo komplikace spojené s tím, že se s pomocí enormních výdajů energie a zdrojů budeme snažit kompenzovat neoptimální podmínky pro jejich pěstování. Idea o lokální produkci/spotřebě potravin je tedy pro většinu obyvatel Země nereálná a vzdálená. Snít o ní mohou ti, kteří žijí v příhodných podmínkách mírného pásma a dokáží za cenu zvýšení emisí mobilizovat své prostředky k dosažení jistého stupně nezávislosti na dovozu. Pro zbývající většinu obyvatel je to ale nesplnitelný sen.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Katka Pazderů
21.4.2020 05:44A kukuřice v Číně a v JV Asii? Když jedí 5x denně rýži a kukuřici ani pšenici nechtějí?
Pokud budeme pěstovat v jednotlivých regionech opravdu ty jejich tradiční plodiny, maniok v Nigérii, žito a oves v severských státech, čirok a teff v Africkém rohu, quinou v Jižní Americe, nebude to soběstačnost ze 100%, ale určitě bude vyšší než procenta vyšlá v tomto výzkumu. Některé regiony jsou doopravdy přelidněné.
Ale díky za ten výzkum, jako podklad pro další úvahy (a diskusi) to je dobré.
Jan Hrbek
21.4.2020 08:57 Reaguje na Katka PazderůJan Šimůnek
21.4.2020 09:47 Reaguje na Jan HrbekJiří Daneš
21.4.2020 17:04 Reaguje na Jan ŠimůnekAle bez ironie, vy opravdu si nedokážeta představit jíst místo banánů v sezoně třešně, višně, rybíz, angrešt, meruňky, švestky, hrušky, jablka (vydrží při dobrém skladování do jara), nebo křížaly a další sušené, či jinak konservované ovoce? O obilovinách netřeba se příliš zmiňovat, kukuřice, proso, pohanka tady bez problému vyroste a na příklad řepkový olej má vysoký obsah zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin (kys. olejová 50 - 65 %, polynenascených pak 24 - 38 %), slunečnicový taktéž (kyselina olejová: 14 až 40 %,
kyselina linolová: 48 až 74 %), oba jsou vhodné na smažení ( bod rozkladu 232 °C). A tak by bylo možné pokračovat, co se týká zeleniny, masa, živčišných tuků, mléka a sýrů. Vtip ovšem bude v používání chemie, pesticidů a umělých hnojiv. Těmi jsou dnes "zahnojené" veškeré potraviny, ať jsou dovezené odkudkoliv, nebo v místě vypěstované. Ale to je jiná, velice smutná a také pro lidstvo velmi nebezpečná, historie.
Jan Šimůnek
22.4.2020 09:39 Reaguje na Jiří DanešJeště za komunistů v 80. letech jsme měli pravidelně sezónní nedostatek vitaminu C, který je sice ve vámi jmenovaném sezónním ovoci, ale prakticky není v jablkách a hruškách (včetně křížal) a naše pracoviště se snažilo dělat osvětu, že lidé mají jíst v předjaří hodně brambor, protože v bramboře je i po půlročním skladování a následném uvaření několikanásobek vitamínu C oproti jablku (jistěže v tom jablku mohou být a jsou některé pozitivní nutriční faktory, jako třeba pektin, ale vitamínu C je tam minimum). V té době jsme měli vyšší dotaci hodin na praktika, a tak jsme se studenty medicíny dělali saturační test na vitamín C. Principem testu je, že vyšetřovaný dostane větší dávku tohoto vitamínu a sleduje se, kolik procent z ní v krátké době vymočí - čím víc, tím lépe je saturován. Výsledky (protože jsme se ptali i na výživu a léky) byly takové, že ani všichni ti, co brali vitamíny v tabletách, nebyli dostatečně tímto vitamínem saturováni.
Takže opravdu vítám stav, kdy je na našem trhu množství nejrůznějšího tropického a subtropického ovoce (a dalších plodin), jímž lze celoročně doplňovat a kombinovat potřebné nutrienty. Opravdu nerad bych se dožil návratu stavu, který pamatuji před rokem 1989 (fronta na jižní ovoce, prodávané v silně omezeném množství a jen jednoho druhu, na tři až čtyři hodiny stání). A kdo nás chce do toho stavu dostat zpět, je prostě komunistický póvl, který by měl být nemilosrdně vytlačen z politiky (byť se místo marxistických bludů zaklíná bludy ekologickými).
Jiří Daneš
21.4.2020 17:08 Reaguje naJiří Daneš
21.4.2020 19:52 Reaguje naJan Šimůnek
23.4.2020 09:33 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
21.4.2020 09:51Čili zase z toho čouhá jako šídlo z pytle snaha zelených vrátit Evropu a další vyspělé země někam do raného středověku nebo starověku.
Richard Vacek
21.4.2020 11:01Samozřejmě fanatikům nic nebrání žít celoročně o bramborách, kysaném zelí a mrkvi z místního pole tak, jak to zvládli i naši předkové.
david matoušek
21.4.2020 11:22 Reaguje na Richard Vacekdavid matoušek
21.4.2020 12:28 Reaguje nadavid matoušek
22.4.2020 03:10 Reaguje nadavid matoušek
22.4.2020 06:29 Reaguje naRichard Vacek
21.4.2020 15:59 Reaguje na david matoušekNo a já to pokládám za recept na horší budoucnost a za návrat do nuzoty, ve které žili naši předkové. A kdo se do takové nuzoty pouští dobrovolně, musí k tomu mít z jeho pohledu vážný důvod. A protože já žádný takový vážný důvod nevidím, pokládám takového jedince za fanatika.
david matoušek
21.4.2020 17:16 Reaguje na Richard Vacekdavid matoušek
22.4.2020 03:15 Reaguje naRichard Toman
22.4.2020 09:58 Reaguje naJiří Daneš
21.4.2020 17:17 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
21.4.2020 18:02 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
21.4.2020 20:03 Reaguje na Richard VacekPravda, jsem asi starší než Vy.
Svatá Prostoto
21.4.2020 22:52 Reaguje na Jiří DanešMilan G
21.4.2020 21:19 Reaguje na Jiří DanešSvatá Prostoto
21.4.2020 18:00Jistě, lidé si pomáhali jak mohli a v mnohém si pomohli, ale když si vzpomenu jaká byla pakárna třeba taková domácí výroba povidel ... Nemluvě o tom, že když se zrovna úroda něčeho nezadařila, tak bylo do dalšího roku prd.
Jako dalo se to přežít, to je pravda. Ale že bych se k tomu chtěl vracet ...
Karel Zvářal
22.4.2020 08:27Svatá Prostoto
22.4.2020 11:26 Reaguje na Karel ZvářalA hlavně nikdo nikomu nebere, aby se on sám v maximální míře snažil stravovat z lokálních zdrojů. To vůbec. Stejně tak vůbec nezpochybňuji rozumné využití bylin, jak v léčbě, tak při stravování. Ale tak nějak mne točí když někdo vede agitku ve smyslu, že když jsem si včera udělal caprese, tak jsem hrobař planety.
S tím ať jdou podobní Jasánkové do někam.