Stravovat se lokálně? Pro většinu světa to je jen zbožné přání
21.4.2020 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Idea o lokální produkci/spotřebě potravin je pro většinu obyvatel Země nereálná a vzdálená. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Je to provázaný řetězec souvislostí: globalizace světa vedla k rapidními zefektivnění zemědělské produkce, a současně navýšila celkovou spotřebu. Lidská strava se díky tomu povšechně stala pestřejší, ale došlo k nezanedbatelnému narušení původních dodavatelsko-výrobních řetězců. Dnes se více než kdy dříve mohou lidé stravovat pestřeji, ale za cenu toho, že nemalé procento jimi konzumovaných potravin nepochází z blízkého okolí.
Často citované doporučení, že za takového stavu je pro životní prostředí/klima/snižování emisí nejlepší přejít na model lokální produkce potravin, má sice svou váhu, ale už nikoliv oporu v realitě. Většina lidí na světě si to totiž nemůže dovolit.
Obilí na záhumenku většina světa nevypěstuje
„Svět je v tomhle pestrý a plný rozdílů,“ říká Pekka Kinnunen z univerzity ve finském Aalto. „V Evropě nebo na severu Ameriky můžete sehnat lokální temperátní plodiny, například pšenici, bez větších komplikací, protože její zdroj se od vás nachází ve vzdálenosti do 500 kilometrů. Běžný světový průměr pro tu samou plodinu ale činí 3800 kilometrů.“
K takovému závěru dospěl poté, co prostudoval a v počítačových modelech vyhodnotil minimální vzdálenost mezi místem pěstování a místem spotřeby strategických hospodářských plodin. Pro přehlednost si je rozdělil do šesti kategorií.
Zastoupeny byly ony již zmíněné obilniny mírného pásma, dále rýže, kukuřice, tropické obilniny (proso a čirok), kořenové hlízy (maniok) a luštěniny. Pokud pak v tomto uspořádání nastavíme měřítko udržitelnosti tak, že spotřebitel se nachází do jedné stovky kilometrů od zdroje, dostane se k obilninám mírného pásma jen 27 % obyvatel planety Země. Ti ostatní jej už nekonzumují udržitelně.
S rýží je to podobné: v přiměřené vzdálenosti od jejího zdroje se nachází jen 28 % populace a pro luštěniny totéž platí pro 27 %. V případě manioku a kukuřice se pohybujeme jen mezi 11-16 %.
Udržitelná a soběstačná není současně univerzální
Když nenastavíme onu udržitelnost tak přísně a zvolíme si tisícikilometrový okruh? Pořád udržitelně nasytíme jen 26-64 % lidí. Co z toho plyne? „Že ono spoléhání se čistě na lokální zdroje je přinejmenším komplikované,“ říká Kinnunen.
V jeho počítačových modelech se mapa světa překryla kružnicemi, které zastřešovaly jednotlivé plodiny a regiony, v rámci kterých může být produkce soběstačná a udržitelná. Jednotlivé regiony a plodiny byly navzájem poměrně kompaktní, ale zřídka kdy se překrývaly. Tam, kde efektivně a udržitelně vypěstujete kukuřici, se už nedaří rýži. Tu musíte přivést z jiného regionu, kde se třeba zase nedaří obilninám.
„Dohromady to ale indikuje, že rozmanitost naší stravy vytvořila globální komplex provázaných závislostí,“ říká Kinnunen. „A v takovém uspořádání nemůže žádná samostatná lokální produkce kompletně pokrýt (při současných metodách a konzumním nastavení společnosti) lokální spotřebu.“
Hospodářské metodiky, které dokáží překlenout ony geografické bariéry, totiž současně vyvolávají další problémy. Například zvyšují znečištění půdy hnojivy a postřiky, nebo přečerpávají množství dostupné vody. A nevede z toho jednoduchá cesta ven.
Univerzální soběstačnost totiž bude znamenat buď velmi chudou nabídku ryze lokálních potravin, anebo komplikace spojené s tím, že se s pomocí enormních výdajů energie a zdrojů budeme snažit kompenzovat neoptimální podmínky pro jejich pěstování. Idea o lokální produkci/spotřebě potravin je tedy pro většinu obyvatel Země nereálná a vzdálená. Snít o ní mohou ti, kteří žijí v příhodných podmínkách mírného pásma a dokáží za cenu zvýšení emisí mobilizovat své prostředky k dosažení jistého stupně nezávislosti na dovozu. Pro zbývající většinu obyvatel je to ale nesplnitelný sen.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborech
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
ig
21.4.2020 01:35
Naštěstí je doprava, a to i na značné vzdálenosti, velice levná, takže to není příliš na závadu.
Odpovědět
Katka Pazderů
21.4.2020 05:44Ten výzkum má problém s metodikou. Protože bere v úvahu současný stav, např. že se do Afriky dováží kukuřice z USA, protože v Africe sice jsou tradiční plodiny jako čirok, proso a teff, ale ty jsou světově neobchodovatelné, proto nejsou ani v Africe celkově důležité. A svět se stal závislým na dovozu plodin, protože nevyužívá primárně své domácí zdroje. Ano, severské národy, kde se nedá moc pěstovat, byly dříve národy pojídačů živočišných produktů. Nyní baští i zeleninu a obilí, které u nich neroste.
A kukuřice v Číně a v JV Asii? Když jedí 5x denně rýži a kukuřici ani pšenici nechtějí?
Pokud budeme pěstovat v jednotlivých regionech opravdu ty jejich tradiční plodiny, maniok v Nigérii, žito a oves v severských státech, čirok a teff v Africkém rohu, quinou v Jižní Americe, nebude to soběstačnost ze 100%, ale určitě bude vyšší než procenta vyšlá v tomto výzkumu. Některé regiony jsou doopravdy přelidněné.
Ale díky za ten výzkum, jako podklad pro další úvahy (a diskusi) to je dobré.
Odpovědět
A kukuřice v Číně a v JV Asii? Když jedí 5x denně rýži a kukuřici ani pšenici nechtějí?
Pokud budeme pěstovat v jednotlivých regionech opravdu ty jejich tradiční plodiny, maniok v Nigérii, žito a oves v severských státech, čirok a teff v Africkém rohu, quinou v Jižní Americe, nebude to soběstačnost ze 100%, ale určitě bude vyšší než procenta vyšlá v tomto výzkumu. Některé regiony jsou doopravdy přelidněné.
Ale díky za ten výzkum, jako podklad pro další úvahy (a diskusi) to je dobré.
JH
Jan Hrbek
21.4.2020 08:57 Reaguje na Katka PazderůPřesně tak - studie vychází z předpokladu nezměněných stravovacích návyků obyvatel planety. Prostě že Evropan si dá 2x týdně rýži a sní kilo banánů a Thajec si dá obden kukuřičnou tortillu s fazolema. Pokud by se ale lidé vrátili k lokálním potravinám, ta procenta by byla úplně jinde a pestrost jejich stravy by se třeba zas až tak nesnížila. Možná dokonce, pokud by se vrátili k celému původnímu širokému spektru ovoce a zeleniny, která se dříve - před globalizací - v těch kterých končinách pěstovala a konzumovala, by se jejich jídelníček i výrazně obohatil. Spousta odrůd ovoce, zeleniny i sytících plodin celosvětově zmizela.. Jen těch odrůd banánů co bývalo - teď celý svět jí jen cavendish. Cili přesně jak píšete - studie nemohla vyjít nijak pozitivně, pokud by se nepočítalo se změnou jídelníčku.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 09:47 Reaguje na Jan HrbekPestrost stravy, na úrovni elementárních nutrientů, by se snížila docela drasticky a propukly by časem nejrůznější epidemie nutričních (či s výživou alespoň souvisejících) chorob, jaké dnes známe už jen ze zaostalejších států třetího světa, kde dosud takto, z ruky do huby, žijí.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 17:04 Reaguje na Jan ŠimůnekNa Vašem způsobu myšlení je patrno, že Vaši předkové tak zhruba v 16. až 17. století prošli mnoha epidemiemi "nutričních (či s výživou alespoň souvisejících) chorob", jejichž následky nesete ještě dnes a evidentně ve Vašem myšlenkovém světě zabydlely.
Ale bez ironie, vy opravdu si nedokážeta představit jíst místo banánů v sezoně třešně, višně, rybíz, angrešt, meruňky, švestky, hrušky, jablka (vydrží při dobrém skladování do jara), nebo křížaly a další sušené, či jinak konservované ovoce? O obilovinách netřeba se příliš zmiňovat, kukuřice, proso, pohanka tady bez problému vyroste a na příklad řepkový olej má vysoký obsah zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin (kys. olejová 50 - 65 %, polynenascených pak 24 - 38 %), slunečnicový taktéž (kyselina olejová: 14 až 40 %,
kyselina linolová: 48 až 74 %), oba jsou vhodné na smažení ( bod rozkladu 232 °C). A tak by bylo možné pokračovat, co se týká zeleniny, masa, živčišných tuků, mléka a sýrů. Vtip ovšem bude v používání chemie, pesticidů a umělých hnojiv. Těmi jsou dnes "zahnojené" veškeré potraviny, ať jsou dovezené odkudkoliv, nebo v místě vypěstované. Ale to je jiná, velice smutná a také pro lidstvo velmi nebezpečná, historie.
Odpovědět
Ale bez ironie, vy opravdu si nedokážeta představit jíst místo banánů v sezoně třešně, višně, rybíz, angrešt, meruňky, švestky, hrušky, jablka (vydrží při dobrém skladování do jara), nebo křížaly a další sušené, či jinak konservované ovoce? O obilovinách netřeba se příliš zmiňovat, kukuřice, proso, pohanka tady bez problému vyroste a na příklad řepkový olej má vysoký obsah zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin (kys. olejová 50 - 65 %, polynenascených pak 24 - 38 %), slunečnicový taktéž (kyselina olejová: 14 až 40 %,
kyselina linolová: 48 až 74 %), oba jsou vhodné na smažení ( bod rozkladu 232 °C). A tak by bylo možné pokračovat, co se týká zeleniny, masa, živčišných tuků, mléka a sýrů. Vtip ovšem bude v používání chemie, pesticidů a umělých hnojiv. Těmi jsou dnes "zahnojené" veškeré potraviny, ať jsou dovezené odkudkoliv, nebo v místě vypěstované. Ale to je jiná, velice smutná a také pro lidstvo velmi nebezpečná, historie.
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 09:39 Reaguje na Jiří DanešJeště začátkem minulého století byla v řadě oblastí ložiska pelagry, vytvořená tím, že tamní obyvatelstvo požívalo místní kukuřici (a prakticky nic jiného), která má prakticky nulový obsah vitaminu PP (protipelagrový).
Ještě za komunistů v 80. letech jsme měli pravidelně sezónní nedostatek vitaminu C, který je sice ve vámi jmenovaném sezónním ovoci, ale prakticky není v jablkách a hruškách (včetně křížal) a naše pracoviště se snažilo dělat osvětu, že lidé mají jíst v předjaří hodně brambor, protože v bramboře je i po půlročním skladování a následném uvaření několikanásobek vitamínu C oproti jablku (jistěže v tom jablku mohou být a jsou některé pozitivní nutriční faktory, jako třeba pektin, ale vitamínu C je tam minimum). V té době jsme měli vyšší dotaci hodin na praktika, a tak jsme se studenty medicíny dělali saturační test na vitamín C. Principem testu je, že vyšetřovaný dostane větší dávku tohoto vitamínu a sleduje se, kolik procent z ní v krátké době vymočí - čím víc, tím lépe je saturován. Výsledky (protože jsme se ptali i na výživu a léky) byly takové, že ani všichni ti, co brali vitamíny v tabletách, nebyli dostatečně tímto vitamínem saturováni.
Takže opravdu vítám stav, kdy je na našem trhu množství nejrůznějšího tropického a subtropického ovoce (a dalších plodin), jímž lze celoročně doplňovat a kombinovat potřebné nutrienty. Opravdu nerad bych se dožil návratu stavu, který pamatuji před rokem 1989 (fronta na jižní ovoce, prodávané v silně omezeném množství a jen jednoho druhu, na tři až čtyři hodiny stání). A kdo nás chce do toho stavu dostat zpět, je prostě komunistický póvl, který by měl být nemilosrdně vytlačen z politiky (byť se místo marxistických bludů zaklíná bludy ekologickými).
Odpovědět
Ještě za komunistů v 80. letech jsme měli pravidelně sezónní nedostatek vitaminu C, který je sice ve vámi jmenovaném sezónním ovoci, ale prakticky není v jablkách a hruškách (včetně křížal) a naše pracoviště se snažilo dělat osvětu, že lidé mají jíst v předjaří hodně brambor, protože v bramboře je i po půlročním skladování a následném uvaření několikanásobek vitamínu C oproti jablku (jistěže v tom jablku mohou být a jsou některé pozitivní nutriční faktory, jako třeba pektin, ale vitamínu C je tam minimum). V té době jsme měli vyšší dotaci hodin na praktika, a tak jsme se studenty medicíny dělali saturační test na vitamín C. Principem testu je, že vyšetřovaný dostane větší dávku tohoto vitamínu a sleduje se, kolik procent z ní v krátké době vymočí - čím víc, tím lépe je saturován. Výsledky (protože jsme se ptali i na výživu a léky) byly takové, že ani všichni ti, co brali vitamíny v tabletách, nebyli dostatečně tímto vitamínem saturováni.
Takže opravdu vítám stav, kdy je na našem trhu množství nejrůznějšího tropického a subtropického ovoce (a dalších plodin), jímž lze celoročně doplňovat a kombinovat potřebné nutrienty. Opravdu nerad bych se dožil návratu stavu, který pamatuji před rokem 1989 (fronta na jižní ovoce, prodávané v silně omezeném množství a jen jednoho druhu, na tři až čtyři hodiny stání). A kdo nás chce do toho stavu dostat zpět, je prostě komunistický póvl, který by měl být nemilosrdně vytlačen z politiky (byť se místo marxistických bludů zaklíná bludy ekologickými).
ig
21.4.2020 10:44 Reaguje na Jan Hrbek
Jistě že by to bylo možné. Ale proč to dělat, čemu by to pomohlo, čí kvalitu života by to zlepšilo?
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 17:08 Reaguje naSilně by to omezilo produkci nejen CO2, ale i NOx, benzpyrenů a dalších pro zdraví nepříliš prospěšných zplodin z dopravy.
Odpovědět
ig
21.4.2020 17:55 Reaguje na Jiří Daneš
CO2 je neškodný a NOx jsou už tak potlačené, že není nutné se jimi zabývat. Ale třeba o rýži bych přišel nerad :-)
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 19:52 Reaguje naO tu možná příjdete, Úroda velmi klesne zejména v oblastech, kde průměrná denní teplota překročí 30 °C. Dokud nebylo sucho pěstovala se i na Slovensku (za komunistů). Rýže u nás je většinou z Itálie a to není tak daleko.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.4.2020 09:33 Reaguje na Jiří DanešRýži tam úspěšně pěstovali i za předchozích teplých obdobích, teplejších než to současné.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 09:51Problém této koncepce vidím v tom, že plodina pěstovaná mimo "své" území, sežere daleko víc energie než její doprava na opačný konec světa. Jistěže by bylo možné třeba v Grónsku pěstovat kokosové palmy (v jeskyních nebo umělých dutinách, vytápěných a osvětlovaných speciálními LEDkami), ale energeticky by to přišlo dráž než dovoz kokosových ořechů či hotových výrobků z nich z tropů.
Čili zase z toho čouhá jako šídlo z pytle snaha zelených vrátit Evropu a další vyspělé země někam do raného středověku nebo starověku.
Odpovědět
Čili zase z toho čouhá jako šídlo z pytle snaha zelených vrátit Evropu a další vyspělé země někam do raného středověku nebo starověku.
RV
Richard Vacek
21.4.2020 11:01Téměř všechny problémy vyřeší trh. Proto se banány pěstují tam, kde jsou pro ně vhodné podmínky, a ne u nás. I taková nektarinka dopravená z Itálie je lepší, než se ji snažit vypiplat tady.
Samozřejmě fanatikům nic nebrání žít celoročně o bramborách, kysaném zelí a mrkvi z místního pole tak, jak to zvládli i naši předkové.
Odpovědět
Samozřejmě fanatikům nic nebrání žít celoročně o bramborách, kysaném zelí a mrkvi z místního pole tak, jak to zvládli i naši předkové.
dm
david matoušek
21.4.2020 11:22 Reaguje na Richard VacekOk, akorát, kde se u nás někdo piple s banány či nektarinkami? Píšete, že problémy vyřeší trh, předpokládám tedy přirozeně. Tak proč by tedy někdo, kdo preferuje, to co mu roste u huby a nepotřebuje banány či nektarinky, by měl být hned fanatik. Přijde mi, že jste trochu mimo.
Odpovědět
sv
21.4.2020 12:20 Reaguje na david matoušek
Mimo a fanatici jsou především ti, kdo svou ideologii (založenou např. na omezení dovozu potravin a využívání pouze tzv. lokálních zdrojů, chtějí vnutit všem ostatním.
Odpovědět
dm
david matoušek
21.4.2020 12:28 Reaguje naTo je pravda, ale o vnucovani tu v diskuzi nepadlo ani slovo. Kazdy dle sveho. Pokud nekdo k zivotu nepotrebuje banany, neni hned fanatik.
Odpovědět
sv
21.4.2020 20:41 Reaguje na david matoušek
Někteří komentátoři jasně píši o tom, že by se měly pěstovat pouze tzv. tradiční plodiny. Co jiného to je než vnucování ideologie.
Odpovědět
dm
sv
dm
david matoušek
22.4.2020 03:10 Reaguje naAsi ano, precetl jsem si znova clanek I diskuzi a nic. Zadne vnucovani, jen nazor, stejne jako tvuj a podle zaveru clanku dokonce prakticky neuskutecnitelny. Nepodlehas trochu paranoii a konspiracim? Budes ten typ.
Odpovědět
dm
david matoušek
22.4.2020 06:29 Reaguje naMalem bych zapomnel, jeste mi chybi odpoved na otazku, kteri a kde? Jinak na tom budes se ctenim podobne.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
21.4.2020 15:59 Reaguje na david matoušekUž v první větě článku vidím, že někteří doporučují jako recept na lepší budoucnost konzumaci brambor, kysaného zelí a mrkve z místních zdrojů.
No a já to pokládám za recept na horší budoucnost a za návrat do nuzoty, ve které žili naši předkové. A kdo se do takové nuzoty pouští dobrovolně, musí k tomu mít z jeho pohledu vážný důvod. A protože já žádný takový vážný důvod nevidím, pokládám takového jedince za fanatika.
Odpovědět
No a já to pokládám za recept na horší budoucnost a za návrat do nuzoty, ve které žili naši předkové. A kdo se do takové nuzoty pouští dobrovolně, musí k tomu mít z jeho pohledu vážný důvod. A protože já žádný takový vážný důvod nevidím, pokládám takového jedince za fanatika.
dm
david matoušek
21.4.2020 17:16 Reaguje na Richard VacekNo v prvni vete ctu "potraviny z lokalnich zdroju". Pokud jsou to pro vas pouze brambory, zeli a mrkev, tak potes koste. Zde bych spis nuzotu videl ve vasi hlave.
Odpovědět
sv
21.4.2020 20:44 Reaguje na david matoušek
JInými slovy vnucujete ostatním svou ideologii, hlavová nuzoto.
Odpovědět
dm
sv
21.4.2020 23:07 Reaguje na david matoušek
Už si nepamatuješ co jsi sám napsal, hlavová nuzoto.
Odpovědět
dm
david matoušek
22.4.2020 03:15 Reaguje naNo ja jsem pouze reagoval na to, ze potravinou z lokalnich zdroju neni jen zeli, mrkev a brambory. Ideologicky boj je to jen ve tve paranoidni hlave. Prvne myslet nez mluvit/psat.
Odpovědět
RT
Richard Toman
22.4.2020 09:58 Reaguje naKdyž tak čtu Vaše příspěvky tady a ty dokola opakující se urážky , napadá mne to o té potrefene huse. Vaše reakce v jiných diskuzích ohledně zemědělství svědčí, prominte, o Vašem velmi mdlem rozumu.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 17:17 Reaguje na Richard VacekFanatik jste Vy a to fanatik konzumu. Vaši předci museli být velmi nuzní, když znáte jen brambory, kysané zelí a mrkev.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
21.4.2020 18:02 Reaguje na Jiří DanešMáme blahobyt, kdy si celoročně můžeme dopřávat banány, citrusy, rajčata, papriky, okurky. K tomu čerstvé vepřové, kuřecí, hovězí. A teď si to srovnejte s tím, jak omezený měli výběr naši předkové. A proč bychom se měli úmyslně omezovat do jejich nuzoty.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
21.4.2020 20:03 Reaguje na Richard VacekNaši předkové, za první republiky měli to co máme teď. Nechci se chlubit,ale aspoň já si pamatuji před válkou (2.sv.v.) banány, pomeranče, mandarinky i ananasy, bylo to u nás doma tak zvané zimní čerstvé ovoce, jinak jablka a zimní hrušky, to ostatní bylo ze skleníku. Vepřové a hlavně hovězí bylo, kromě války, běžně na stole, dokonce i selatko, z drůbeže pak hlavně husy, kuřata byla na polévku.
Pravda, jsem asi starší než Vy.
Odpovědět
Pravda, jsem asi starší než Vy.
sv
SP
Svatá Prostoto
21.4.2020 22:52 Reaguje na Jiří DanešTak jednak starší ... a váš věk je opravdu požehnaný, to všechna čest a blahopřeji ... jednak podle toho co píšete jste asi byl z velmi dobře situovaných poměrů ... což vám přeji!!! ... protože uvedené rozhodně někdy okolo 1935-39 nebylo u běžné populace standardem. Jinak ale máte samozřejmě pravdu, že sehnat se to tehdy u nás dalo.
Odpovědět
MG
Milan G
21.4.2020 21:19 Reaguje na Jiří DanešCo to máte pořád s těma předkama? Prodělal jste duševní pohnutí v šestinedělí?
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
21.4.2020 18:00Tak potravin převážně z lokálních zdrojů jsme si tu užívali do 89 opravdu hojně a mnozí si na to dobře pamatujeme. Občas někdo soudružsky vypomohl (pomeranče z Kuby), občas strana pustila devizový chlup a národ se postavil do fronty na banány. A to bylo tak všechno.
Jistě, lidé si pomáhali jak mohli a v mnohém si pomohli, ale když si vzpomenu jaká byla pakárna třeba taková domácí výroba povidel ... Nemluvě o tom, že když se zrovna úroda něčeho nezadařila, tak bylo do dalšího roku prd.
Jako dalo se to přežít, to je pravda. Ale že bych se k tomu chtěl vracet ...
Odpovědět
Jistě, lidé si pomáhali jak mohli a v mnohém si pomohli, ale když si vzpomenu jaká byla pakárna třeba taková domácí výroba povidel ... Nemluvě o tom, že když se zrovna úroda něčeho nezadařila, tak bylo do dalšího roku prd.
Jako dalo se to přežít, to je pravda. Ale že bych se k tomu chtěl vracet ...
ig
21.4.2020 21:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Si pamatuju :-) My jsme zase zkoušeli dělat doma kečup. Prostě nebyl kečup. Snad celou sezónu, možná celý rok nebyl kečup. Ani lahvička. Mladým to dnes připadá neuvěřitelné, jak může dojít věc kterou dělá tisíc výrobců a kterou mají v každých potravinách dvacet druhů, ale tak prostě fungoval socialismus :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
22.4.2020 08:27Veškerá flóra i fauna se živí lokálně. Platilo to donedávna i pro rod Homo, dokud se neprotrhla stavidla globalizace a produkty z různých končin světa šibujeme tam a zase zpět, vše ve jménu pokroku. Naši předkové měli tak pestrý jídelníček, že se nám ani nezdá. Kdo se vyzná v plevelech (když tak se zeptejte babky kořenářky), si pročistí tělo tak, že na nějaké citrusy a banány může směle zapomenout.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
22.4.2020 11:26 Reaguje na Karel ZvářalNo nevím, když jsem četl paměti Franty Vaváka od Pekaře, tak to bylo rozhodně zajímavé, ale jako návod bych to opravdu nebral. Podobně tomu bylo za toho totáče.
A hlavně nikdo nikomu nebere, aby se on sám v maximální míře snažil stravovat z lokálních zdrojů. To vůbec. Stejně tak vůbec nezpochybňuji rozumné využití bylin, jak v léčbě, tak při stravování. Ale tak nějak mne točí když někdo vede agitku ve smyslu, že když jsem si včera udělal caprese, tak jsem hrobař planety.
S tím ať jdou podobní Jasánkové do někam.
Odpovědět
A hlavně nikdo nikomu nebere, aby se on sám v maximální míře snažil stravovat z lokálních zdrojů. To vůbec. Stejně tak vůbec nezpochybňuji rozumné využití bylin, jak v léčbě, tak při stravování. Ale tak nějak mne točí když někdo vede agitku ve smyslu, že když jsem si včera udělal caprese, tak jsem hrobař planety.
S tím ať jdou podobní Jasánkové do někam.
