Stromy stěhovavé. Jak se dospělý strom přesouval Prahou

Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Jiří Ptáček

Přesazený javor stříbrný byl jediný strom na Tachovském náměstí, který dendrologové označili jako zdravý a perspektivní. Městská část se tedy rozhodla využít jej na jiném místě Prahy 3 a v neděli 13. března byl javor přesazen do travnaté plochy na Churchillově náměstí.

K přesazení byl využit speciální stroj, který vyjme strom z půdy i s kořenovým balem, převeze jej a umístí do nové připravené jámy. Praha 3 si chtěla tento způsob záchrany stromu vyzkoušet, protože před rozhodnutím, jak při rekonstrukcích naložit se zdravými stromy, které se nedají na místě zachovat, stojí opakovaně.

„My samozřejmě revitalizujeme více míst. A pravidelně se ocitáme před dilematem, jestli stromy zachránit, nebo pokácet. Tohle byla první vlaštovka, kdy jsme si chtěli technologii přesazení vyzkoušet, abychom věděli, jestli ji budeme využívat i v budoucnosti,“ uvedl pro Ekolist.cz starosta Prahy 3 Jiří Ptáček.

Umístění stromu do připravené jámy.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Jiří Ptáček

„Technologie je poměrně drahá, takže je nutné zvážit, kde to opravdu stojí za to,“ vysvětluje Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, co všechno je před rozhodnutím o přesazení stromu třeba vzít v úvahu.

„Nejde totiž jen o samotné přesazení, ale i následnou péči. Vždy jde o individuální věc a záleží na posouzení konkrétního stromu, jeho zdravotního stavu, vitality i místa, kam má být přesazen,“ říká dále Feit.

Přečtěte si také |

Místo pokácení ho podepřeli. Nemocný a nahnutý platan přežil, protože je krásný

Přesazení žižkovského javoru vyšlo na 91 300 Kč bez DPH. V ceně je zahrnuta i několikaměsíční příprava stromu na přesazení.

„Součástí kontraktu je, že firma, která má na starosti přesazení stromu, se o něj bude následně i starat. Je to asi nejšetrnější způsob, jak jsme se stromem mohli naložit,“ uvádí Jiří Ptáček.

Péče o přesazený strom je smluvně dohodnuta na dobu tří let za 83 430 Kč. V případě, že strom během této doby uhyne kvůli nesprávné péči, musí firma 60 % této částky vrátit.

„V případě adekvátní povýsadbové péče je šance na přežití stromu velká. Otázkou ovšem je, zda se následně neprojeví kolonizace poškozených kořenů a vzniklých poranění na kmeni dřevními houbami,“ komentuje přesun Jaroslav Kolařík z arboristické společnosti Safetrees. Jeho společnost přesazování stromů touto technikou nedoporučuje, s výjimkou mladých stromů do průměru kmene okolo 25 cm. „Dospělé stromy přesazujeme výhradně s předběžnou přípravou s mnohem větším zemním balem,“ uvádí Kolařík.

Podjezd pod železniční tratí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Jiří Ptáček

Ondřej Feit je v hodnocení využitelnosti přesazovacího stroje optimističtější. „Osobní zkušenosti s takto přesazeným stromem nemám, ale tato technika se na západě používá už léta a v rámci možností je poměrně úspěšná,“ říká Feit. „Minulý rok přesazovali touto technikou stromy v Brně při revitalizace břehů Svratky. Rok od přesazení je ale ještě málo na nějaké ucelené závěry, zda se stromy ujaly,“ dodává Feit.

To, zda se strom na novém místě ujal, se pozná za poměrně dlouhou dobu. „Primární reakce na přesadbu je jasná po druhém vegetačním období, ovšem v případě této technologie s rizikem nekontrolovaného přerušení kořenů je nutné strom sledovat alespoň prvních sedm let,“ doporučuje Jan Kolařík ze Safetrees.

Přesazení je pro strom velký šok, navíc při převozu může dojít k dalšímu poškození. Jiří Ptáček popisuje, že strom se převážel Koněvovou, Husitskou a Seifertovou ulicí, projíždělo se s ním dvakrát pod železnicí v běžném provozu. Na podzim a v únoru u něj byly provedeny redukční řezy, které zmenšili jeho korunu tak, aby se strom na silnici co nejlépe vešel. I s nimi se strom bude muset vyrovnat.

Před přesazením je důležitá dobrá příprava, která následně zvyšuje šanci stromu ujmou se na novém místě. Ondřej Feit zmiňuje způsob, kdy se kořenový bal přeruší již jednu, dvě sezony před přesadbou, nechá se ale bez vyzdvihnutí na místě a bal se zalévá a hnojí.

„Tím dojde k zahuštění kořenů v balu a přípravě stromu na přesadbový šok. Takto to dělali kdysi staří zahradníci. A protože tehdy ještě v zimě mrzlo, dělali to tak, že po několika letech bal před přesazením těsně před zámrazem vydatně prolévali a přesazovali ho v době mrazu i se zmrzlou vodou - měli tak zajištěnou zálivku,“ popisuje Feit s tím, že tohle dnes v praxi ve veřejném prostoru praktikovat nelze.

Přesazení javoru na Praze 3.

předchozí    další

Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Jiří Ptáček

Jírovec stěhovavý

Ondřej Feit dodává, že u nás nejznámější a nejnákladnější přesadba stromu bylo přesazení památného jírovce v Liberci, který musel ustoupit výstavbě obchodního centra.

Strom se na nedaleké nové stanoviště dopravoval vzduchem na jednom z největších jeřábů, který je v České republice k dispozici. Váha stromu s kořenovým balem o rozměrech 8 × 8 × 2 metry se odhaduje na 247 tun.

Unikátní transfer jírovce byl proveden na jaře roku 2007 a zřejmě stál kolem sedmi milionů korun.