https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/stromy-stehovave.jak-se-dospely-strom-presouval-prahou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy stěhovavé. Jak se dospělý strom přesouval Prahou

4.4.2022 16:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.
Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přijel stroj, vyrýpl obřími čelistmi strom ze země a odvezl ho zasadit na jiné místo. Tato neobvyklá operace proběhla uprostřed března na pražském Žižkově. Kvůli rekonstrukci Tachovského náměstí měl jít k zemi asi padesátiletý javor stříbrný. Radnice Městské části Praha 3 se však rozhodla dát zdravému stromu šanci a místo pokácení jej přesadit jinam.
 
„Od května bude zahájena revitalizace tohoto prostoru. A na strom bylo vydáno platné rozhodnutí o kácení z toho důvodu, že byl v kolizi s plánovanou stavbou. Nicméně na městské části Praha 3 jsme se rozhodli, že se strom pokusíme zachránit přesazením,“ říká vedoucí odboru ochrany životního prostředí Jana Caldrová ve videu, které městská část zveřejnila.

Přesazený javor stříbrný byl jediný strom na Tachovském náměstí, který dendrologové označili jako zdravý a perspektivní. Městská část se tedy rozhodla využít jej na jiném místě Prahy 3 a v neděli 13. března byl javor přesazen do travnaté plochy na Churchillově náměstí.

K přesazení byl využit speciální stroj, který vyjme strom z půdy i s kořenovým balem, převeze jej a umístí do nové připravené jámy. Praha 3 si chtěla tento způsob záchrany stromu vyzkoušet, protože před rozhodnutím, jak při rekonstrukcích naložit se zdravými stromy, které se nedají na místě zachovat, stojí opakovaně.

„My samozřejmě revitalizujeme více míst. A pravidelně se ocitáme před dilematem, jestli stromy zachránit, nebo pokácet. Tohle byla první vlaštovka, kdy jsme si chtěli technologii přesazení vyzkoušet, abychom věděli, jestli ji budeme využívat i v budoucnosti,“ uvedl pro Ekolist.cz starosta Prahy 3 Jiří Ptáček.

Umístění stromu do připravené jámy.
Umístění stromu do připravené jámy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Technologie je poměrně drahá, takže je nutné zvážit, kde to opravdu stojí za to,“ vysvětluje Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, co všechno je před rozhodnutím o přesazení stromu třeba vzít v úvahu.

„Nejde totiž jen o samotné přesazení, ale i následnou péči. Vždy jde o individuální věc a záleží na posouzení konkrétního stromu, jeho zdravotního stavu, vitality i místa, kam má být přesazen,“ říká dále Feit.

Přesazení žižkovského javoru vyšlo na 91 300 Kč bez DPH. V ceně je zahrnuta i několikaměsíční příprava stromu na přesazení.

„Součástí kontraktu je, že firma, která má na starosti přesazení stromu, se o něj bude následně i starat. Je to asi nejšetrnější způsob, jak jsme se stromem mohli naložit,“ uvádí Jiří Ptáček.

Péče o přesazený strom je smluvně dohodnuta na dobu tří let za 83 430 Kč. V případě, že strom během této doby uhyne kvůli nesprávné péči, musí firma 60 % této částky vrátit.

„V případě adekvátní povýsadbové péče je šance na přežití stromu velká. Otázkou ovšem je, zda se následně neprojeví kolonizace poškozených kořenů a vzniklých poranění na kmeni dřevními houbami,“ komentuje přesun Jaroslav Kolařík z arboristické společnosti Safetrees. Jeho společnost přesazování stromů touto technikou nedoporučuje, s výjimkou mladých stromů do průměru kmene okolo 25 cm. „Dospělé stromy přesazujeme výhradně s předběžnou přípravou s mnohem větším zemním balem,“ uvádí Kolařík.

Podjezd pod železniční tratí.
Podjezd pod železniční tratí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ondřej Feit je v hodnocení využitelnosti přesazovacího stroje optimističtější. „Osobní zkušenosti s takto přesazeným stromem nemám, ale tato technika se na západě používá už léta a v rámci možností je poměrně úspěšná,“ říká Feit. „Minulý rok přesazovali touto technikou stromy v Brně při revitalizace břehů Svratky. Rok od přesazení je ale ještě málo na nějaké ucelené závěry, zda se stromy ujaly,“ dodává Feit.

To, zda se strom na novém místě ujal, se pozná za poměrně dlouhou dobu. „Primární reakce na přesadbu je jasná po druhém vegetačním období, ovšem v případě této technologie s rizikem nekontrolovaného přerušení kořenů je nutné strom sledovat alespoň prvních sedm let,“ doporučuje Jan Kolařík ze Safetrees.

Přesazení je pro strom velký šok, navíc při převozu může dojít k dalšímu poškození. Jiří Ptáček popisuje, že strom se převážel Koněvovou, Husitskou a Seifertovou ulicí, projíždělo se s ním dvakrát pod železnicí v běžném provozu. Na podzim a v únoru u něj byly provedeny redukční řezy, které zmenšili jeho korunu tak, aby se strom na silnici co nejlépe vešel. I s nimi se strom bude muset vyrovnat.

Před přesazením je důležitá dobrá příprava, která následně zvyšuje šanci stromu ujmou se na novém místě. Ondřej Feit zmiňuje způsob, kdy se kořenový bal přeruší již jednu, dvě sezony před přesadbou, nechá se ale bez vyzdvihnutí na místě a bal se zalévá a hnojí.

„Tím dojde k zahuštění kořenů v balu a přípravě stromu na přesadbový šok. Takto to dělali kdysi staří zahradníci. A protože tehdy ještě v zimě mrzlo, dělali to tak, že po několika letech bal před přesazením těsně před zámrazem vydatně prolévali a přesazovali ho v době mrazu i se zmrzlou vodou - měli tak zajištěnou zálivku,“ popisuje Feit s tím, že tohle dnes v praxi ve veřejném prostoru praktikovat nelze.

Přesazení javoru na Praze 3.

předchozí    další
Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.
Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vyjmutí stromu z původního stanoviště na Tachovském náměstí v Praze 3.
Vyjmutí stromu na Tachovském náměstí na Praze 3.
Podjezd pod železniční tratí.
Dojezd na Churchillovo náměstí.
Umístění stromu do připravené jámy.
Umístění stromu do připravené jámy.

Jírovec stěhovavý

Ondřej Feit dodává, že u nás nejznámější a nejnákladnější přesadba stromu bylo přesazení památného jírovce v Liberci, který musel ustoupit výstavbě obchodního centra.

Strom se na nedaleké nové stanoviště dopravoval vzduchem na jednom z největších jeřábů, který je v České republice k dispozici. Váha stromu s kořenovým balem o rozměrech 8 × 8 × 2 metry se odhaduje na 247 tun.

Unikátní transfer jírovce byl proveden na jaře roku 2007 a zřejmě stál kolem sedmi milionů korun.

„Přemístění stromu bylo po více jak šesti letech vyhodnoceno jako úspěšné, dřevina stále prosperuje, kvete, plodí a nebylo pozorováno žádné zhoršení stavu, oproti stavu na původním stanovišti," stojí v rozhodnutí, které vydal vedoucí libereckého odboru životního prostředí Jaroslav Rašín v únoru 2014.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

4.4.2022 09:15
Řekl bych, že uhlíková stopa přesazení bude mnohem vyšší než uhlíkový přínos toho stromu. Navíc tu jsou značné náklady, které zřejmě nikoho moc netrápí, protože to jsou veřejné prostředky.

Inu, kdo si hraje nezlobí. Pokud ale budeme stále více jednat tímto způsobem, brzy negativní důsledky všichni poznáme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.4.2022 10:05
Ono to už tak bývá. Co změna na radnici, tak nějaká "výkladní skříň" a tou
je nejlépe náměstí. Jeden ho osází stromy, jiný vydláždí, třetí zase přidá
po vytrhané dlažbě květinové záhony a další z něho udělá podzemní a nebo
jen obyčejné parkoviště. Na okraji města se chodí po zlámaných dlaždicích
z dob socíku, ale náměstí už bylo od té doby přestavěno pětkrát. Nepíši o
o konkrétním místě, ale zkuste zavzpomínat na ta svá náměstí. Pak nezbývá,
než ten strom za 80. tisíc přesadit a možná za dalších 20. tisíc zasadit jiný vzrostlý strom podle návrhu architekta. Z cizího krev neteče, ale někdy něco ukápne bokem a tak proč nemít nakonec sponzora strany mezi
zahradníky, stavaři atd.? Nepláču po akcích Z, ale kdysi to obec nestálo
ani korunu. Chlapi se sami složili na flašku, strom vykopali z náletu za
obcí a nyní obdivujeme tu krásu, která nestála ani korunu. Dnes pokud se
něco neproinvestuje (neprošustruje), tak se není čím pochválit. Hlavně
kolik to stálo, jak velkou částkou to dotovala EU a pěkná cedulička k tomu, komu máme za to být vděční. Smutné? A nebo k smíchu? Já bych řekl obojí, když se to neobejde bez reklamy na podobné nesmysly jako přesazovat strom, který mohl být třeba zakomponován do nové vize náměstí. Ale co, vždyť nejsme žádní troškaři a mezi miliony se 80.tisíc ztratí a ještě budeme ekology pochváleni, že strom dostal šanci dál někde žít, odkud se bude
možná stěhovat za pár let znovu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2022 12:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobromady 175 tisíc Kč! Jak dlouho z toho žije průměrný důchdce?
Odpovědět
Pe

Pepa

4.4.2022 12:18
Krásná práce, díky! Bude se mu u Churchilla s těmi platany určitě dařit. Za těch pár desítek tisíc to stojí. Ono čekat 40 let na to až strom bude poskytovat svůj stín je opravdu dlouhá doba...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2022 12:44 Reaguje na Pepa
Ono je to spíše pár stovek tisíc! Realizoval byste takovou akci ze svého?

Jinak je to prezentováno jako na zkoušku: "dát zdravému stromu šanci a místo pokácení jej přesadit jinam". Tak uvidíme, jak se budou mít věci v budoucnu a zda nebude přece jen lepší spíše investovat do pořádného zateplení veřejných budov.
Odpovědět
Pe

Pepa

4.4.2022 12:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdybych měl rozpočet jako má Žižkov, tak bych to ze svého rád dal. Dívat se nebo chodit kolem trávníku je jiný prožitek než kolem vzrostlého stromu.
Schválně, kolik veřejných budov z těch peněz za přesazení byste zateplil?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2022 14:32 Reaguje na Pepa
Myslím, že má smysl co nejdříve vysazovat stromy, kde se dá, a když začnou vadit tak je holt pokácet. Jistě lze udržovat na každém místě stromy s různým stářím (včas podsazovat). Stačí trochu přemýšlet. Pak se toto blbnutí s přesazováním dít nemusí.

Ale jistě, dělat show s přesazováním, to se také počítá.

Za cenu jednoho přesazeného stromu lze zateplit skoro 100 m2 fasády.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.4.2022 16:31 Reaguje na Pepa
Pokud by na novém místě zasadili obyčejnou třešeň, jilm nebo něco rychleji rostoucího trvalo by zhruba 15-20 let, aby vypadal strom podobně. Stálo by to stovky korun (s následnou péčí nízké jednotky tisíc) za kus; tedy miniaturní zlomek ceny. Za peníze investované do přesazení jediného staršího stromu by se dal vysázet menší park nebo lesík. Draze přesazenému stromu přeji dlouhý život.
Odpovědět
Pe

Pepa

4.4.2022 20:59 Reaguje na Dalibor Motl
V Praze se sází kvalitní stromy s větším kořenový balem za 15-20 tis. Kdybyste znal toto náměstí tak by vas nenapadlo tam dat třešeň. Vzrostly javor za 100 tis jsou vyborne utracene prostředky. 1 m2 pěkného bytu s výhledem na tento javor stojí 200 tis.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.4.2022 11:27 Reaguje na Pepa
Přesně tak. To se nám to utrácí, když nám druzí
půjčují(posílají daně odevšad tam, kde má firma
své sídlo). Mít konšelé na utrácení pouze to,
co město vyprodukuje, tak by sakra uvažovali. Na
venkově asi stromy za ty peníze nikdo přesazovat
nikdy nebude!!!
Odpovědět
Pe

Pepa

6.4.2022 19:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Až na to ze město vydělá - odvede na dani, více nez samo muže utratit, tedy města dotují venkov :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.4.2022 18:00 Reaguje na Pepa
Milý Pepo z Prahy víte vy proč máte vysoké daňové výnosy z firem fungujících někde v Horní-Dolní? Není jak sídlo schovat v Praze
v kanceláři, kde má sídlo dalších padesát
firem a kde jedna sekretářka poštu kompletuje
a přeposílá z fiktivního sídla do firem na
venkově. Je to běžná praxe lumpáků, kteří
se ukryjí u přetížených FÚ v Praze, aby je
nekontrolovaly místně příslušné úřady tam,
kde vytvářejí zisk. Sídlo má být tam, kde
je produkce a nikoliv vše tam u vás. To se
to pak ve městech hospodaří, když tam mají sídla a tudíž daňovou příslušnost. Mezi námi
ty daňové koeficienty na obyvatele jsou taky
lumpárna a nakonec to spěje k tomu, že někdo
pronajímá ve městě byt, bydlí na chatě a
město na něho dostává daňové výnosy. Venkov
si pak "kupuje" obyvatele, kteří tam i tak žijí nastálo a pouze tam nemají adresu. Je
to všechno lumpárna včetně sídel bank atd.,
které působí celostátně a mají klienty i
na samotách někde v horách. Daně ale směřují
pouze k místně příslušnému FÚ sídla a nikoliv všude tam, kde jsou její klienti. Pak se to
přerozděluje penízky s daňových výnosů a taky
se venkovu neustále připomíná, že ty peníze
vybrali v Praze a poslali k nim.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist