Studie: Planeta „umí rychle vyřešit“ změnu klimatu
A zjistil ke svému překvapení, že ekosystém byl schopen absorbovat oxid uhličitý mnohem rychleji, než dosud odhadovali. Slovo „rychle“ se ovšem vztahuje k geologickému pojetí času – v tomto případě jde o desítky tisíc let.
„Zjistili jsme, že více než polovina oxidu uhličitého byla pohlcena z atmosféry během 30 – 40 000 let, což je pouhá třetina času ve srovnání s tím, co nám dosud vycházelo z modelů,“ uvedl profesor Gabriel Bowen. Důvod? Vědci krčí rameny. „Pořád přesně nevíme, kam se tento oxid uhličitý poděl, ale je zřejmé, že šlo o mnohem rychlejší proces, než s jakými počítají naše tradiční modely.“
To samozřejmě může mít důsledky pro současné studie klimatických změn, které podle některých pesimistických odhadů mohou dosáhnout stupně srovnatelného s ději před 56 miliony let. „Je to dobrá analogie k tomu, jak se nyní do ekosystémů dostává uhlík z fosilních paliv,“ konstatuje Bowen.
Odkud se vzal CO2?
Vědci o tomto jevu vědí již dvě desítky let, tato studie publikované v časopise Nature Geoscience ovšem na základě nových měření a výzkumů potvrdila, že jde opravdu svým způsobem o záhadu – nikdo neví, „jak to ta příroda dokázala“.
„Z našich dat vyplývá, že po dlouhé době vysokých koncentrací oxidu uhličitého přišel krátký a rychlý návrat k normálním hodnotám,“ uvádí Bowen. Jedním z možných vysvětlení je rychlá expanze biosféry, tedy lesů a rostlinných porostů, které byly schopny plyn absorbovat.
Další otázkou ovšem je, jak se vůbec do atmosféry tak velká množství CO2 dostala. I v tomto případně je zatím možné spekulovat. Jednou z možností je, že tehdejší planetu postihla nějaká mohutná vlna požárů, která zasáhla obrovské rozlohy vegetace.
reklama
Dále čtěte |
Na Havaji se probudila k životu Kilauea, jedna z nejaktivnějších sopek na světě
Metrostav v Norsku hloubí síť tunelů pro uložení odpadu
Na islandském poloostrově Reykjanes sopka chrlí druhý den lávuOnline diskuse
Jenom šumpersko-velkolosinská série čarodějnických procesů - 29. 4. 2011 - Jan Šimůnekad 1: Kdyby křesťané římskou říši nerozvrátili, nebylo by zapotřebí cosi selektivně "zachraňovat"ad 2: Muslimové a Židé tento příkaz chápou doslovněji (viz znění v Bibli, viz rozbor ve Wikipedii) a tento příkaz je potom důvodem technologického zaostávání starověkého židovského státu a později i islámské civilizace. ad 3: Tady jsem narážel spíše na snahu některých náboženských fanatiků, např. v Německu nebo Rakousku úspěšnou, zakazovat nedělní prodeje a omezovat nepřetržité provozy. Vložení odpočinkového dne do pracovního týdne je asi fyziologická nutnost, synchronní odpočívání celé populace "na povel" je zhovadilost (nemluvě o tom, že povinné bohoslužby byly stejně únavné a denní režim narušující jako práce přes týden, takže řádnému odpočinku překážely stejně), co provádějí judaisté o šábesu je totální idiocie. ad 4: Ostatní národy než Židé a první křesťané měly daleko vyspělejší a propracovanější zákony než body 4 - 10 desatera. Přijetí Desatera byl krok zpět (civilizační regrese) i pro naprostou většinu evropských národů, žijících severně od Alp a nejsoucích pod bezprostředním vlivem antické kultury. Problém je, že striktně chápané Desatero je v rozporu s lidskou přirozeností (člověk je např. přirozeně sukcesívně polygamní, pokud rozumíte tomu pojmu), takže vedlo ke vzniku mas obtížených fiktivními "hříchy", které byly snadno manipulovatelné. Ve Francii velice dobře chápali, co je nevolnictví, konec konců, proto tam za revoluce téměř vybili feudály (ta nenávist vůči nim byla vyvolána poměry, v jakých "Kubové Dobráci" žili). Proto taky dodnes na francouzském venkově pojmenovávají prasata šlechtickými tituly. Dtto Itálie, i když tam se to státeček od státečku lišilo. Kláštery byly na jednéí straně "studnicemi vědomostí", na druhé straně zpravidla na jejich panstvích byl útisk poddaných největší. Další věci, které popisujete, souvisejí s faktem, že církev získala monopol na vzdělání (který realizovala např. u nás vyhnáním a vybitím pohanských učenců v několika vlnách (popisuje Kosmas)). Teprve rozbití tohoto monopolu mohlo vést ke vzniku technické inteligence. Proto s tézí o zbrždění průmyslové revoluce Jindřichem VIII o 200 let nemohu souhlasit (už proto, že její počátky spadají do éry vlády jeho dcery). Hodinové strojky z klášterů byly v podstatě bezcenné hračky, méně přesné než hodiny vodní nebo přesýpací. Kvalitní stroje typu orlojů vznikaly ve městech (viz staroměstský), stroje na bázi kyvadla (a tudíž skutečně přesné) sestrojili astronomové. Obojí s kláštery nijak nesouviselo. |
