Studie: Sotva jedno procento budov na Praze 7 je připraveno na změny klimatu
Studie, kterou si nechala zpracovat Praha 7 a organizace Glopolis, se zaměřila jen na připravenost budov, nezkoumala připravenost městské části jako takové. Na klimatické změny, zejména na vlny letních veder, je připraveno sotva jedno procento budov na Praze 7. Zhruba 8 procent budov je částečně připraveno, necelých 20 procent budov je částečně nepřipraveno, až 68 procent je nepřipraveno a zhruba 3 procenta budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze.
Navržených opatření, které mohou majitelé budov na Praze 7 učinit pro lepší adaptaci na klimatické změny, je několik. U budov, u kterých je to myslitelné, je vhodné provést kvalitní zateplení. Důležitá je ochrana proti slunečnímu záření, tady zastínění oken, které zabrání přehřívání interiéru. Svou roli mohou sehrát technologie jako centrální ventilace a chlazení. Důležitá je pak zeleň a vodní prvky, které v horku zpříjemňují prostředí, poskytují stín a snižují okolní teplotu. Pro Prahu 7 je nyní typická hustá zástavbá bytových domů s malým podílem zeleně.
Charakter výstavby na Praze 7 má podle Vítězslava Malého, který za společnost Porsenna analýzu zpracoval, ale i jednu velkou výhodu. Typicky jde o stavby se silnými cihlovými zdmi a relativně malými okny. „Domy, kde je všechno ze sádrokartonu, se během veder velmi rychle prohřejí. Silné zděné zdi umí lépe vyrovnávat teplo,“ říká Malý.
Jak ale upozorňuje radní Lenka Burgerová, na Praze 7 je celá řada architektonicky cenných budov, které prostě nelze snadno zateplit. „Obtížné je i instalovat vnější stínění oken. Už jen výměna starých oken za izolační bývá problém, protože památkáři mají své požadavky na jejich podobu,“ říká Lenka Burgerová. V případě střech a jejich zateplování či osázení zelení však vidí prostor pro realizaci.
Praha 7 se už zamýšlela nad zvýšením množství uliční zeleně, což je jedno z doporučených opatření. „Narážíme však na nešťastně umístěné inženýrské sítě, které nám neumožňují výsadbu stromů,“ říká Burgerová. Podle ní jsou stromy v ulicích velký přínos, a proto bude radnice s majiteli sítí jednat o tom, aby při opravách sítí provedli opatření, která nad nimi umožní růst stromů. Radnice si nyní nechává zpracovat analýzu, na kterých místech je možné stromy vysadit hned, kde po jednoduchých úpravách a kde by byl nutný výraznější zásah. „Zároveň se snažíme na magistrátu prosadit, aby se sítě řešily prostřednictvím výstavby kolektorů,“ říká místostarosta Ondřej Mirovský.
K možnosti lepšího využívání dešťové vody se Burgerová staví skepticky. „Například v rámci rekonstrukce Šlechtovy restaurace ve Stromovce jsme zvažovali systém využívající dešťovou vodou v provozu restaurace. Jenže množství dešťové vody, které by bylo podle propočtu ročně k dispozici, by nestačilo kapacitě provozu,“ říká Burgerová s tím, že je možné vodu zadržovat pro potřeby zalévání zeleně.
Jak zástupci radnice upozorňují, velká většina (86 %) bytových domů na Praze 7 je soukromých a nelze jim žádná opatření nařizovat. Studie jim je nicméně k dispozici a mohou ji využít při plánování údržby či rekonstrukcí svých domů.
Praha 7 se může pustit do opatření na budovách, které jsou v jejím vlastnictví. Ale i zde jsou komplikace: například celou řadu škol na území Prahy 7 aktuálně trápí zatékající střechy, což je věc, kterou radnice bude muset řešit přednostně. Na realizaci adaptačních opatření budov nicméně chce hledat prostředky v unijních zdrojích. „Studie je pro nás jakási kuchařka, co se dá s domy dělat. Musíme na to jen sehnat peníze,“ říká Ondřej Mirovský.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Praha dá na projekty zlepšující životní prostředí 42,8 milionu korun, více než letos
Trojský kanál se začne 27. listopadu vypouštět. Staví tam uzávěru proti povodním
Praha dá příští rok do vodohospodářské infrastruktury přes 3,33 miliardy korun