SUAS Agro zavádí systém precizního zemědělství, sníží náklady i vliv na přírodu

Nic proti inovacím, ale každá věc má dvě stránky a tou druhou je pořizovací cena těchto systémů. Dovedu si dobře představit, že ve velkém podniku, který měl původně 100 i více hektarová pole, tato technika usnadňuje např. setí jednotlivých plodin bez nutnosti mechanicky odměřovat díly po 30 ha. Prostě se to pro tu sečku nastaví na dálku, ta zaseje 30 ha, vysype osivo, nasype jiné a opět 30 ha jiné plodiny atd. Také při použití záběrů 12 m a u postřiku 36 a více metrů je už nutnost řízení stroje pomocí GPS či jiné metody nutností. Tohle všechno ale stojí nemalé peníze.
Třeba konkrétně u nás, kdy počet polí s ornou půdou dosahuje 55 kusů s průměrnou výměrou 12 ha je podle mě návratnost takovéto technologie přinejmenším sporná. Operuje se se snížením potřeby hnojiv? K tomu jsou nutné podrobné mapy a hlavně hodně půdních analýz na tom kterém poli. A nyní: na poli mi vyjde pět míst se sníženou úrodností, většinou vlivem tzv."bubnů" či jiného půdního složení. Precizní zemědělství doporučuje posílit hnojení tam, kde je očekáván dobrý výsledek. Takže mám si tedy dobrovolně neustále snižovat i ten horší na těchto místech? Paradoxně by to vedlo k tomu, že takováto místa by se přestala postupně obdělávat vůbec, ale to z praktického hlediska není možné. Toto platí pro P,K, MG , Ca hnojení, dále v případě dusíku není možné počítat s využitelností pouze pro tu konkrétní plodinu, ale existuje cosi, co se nazývá půdní zásobenost dusíkem, týká se to amonné formy a slouží jako depozitum i pro plodiny následné.
A hlavně, což mě přijde, že si tvůrci těchto teorií neuvědomují- nezáleží vůbec na OBSAHU ŽIVIN V PŮDĚ, ale na JEJÍ PŘIJATELNOSTI PRO ROSTLINU! A v tom je nebetyčný rozdíl.
Pokud vezmu další činnost, přípravu půdy, pak 6m záběry dle mého názoru preciznost nepotřebují, protože na tento rozměr je musí slušný traktorista bez problému korigovat podle zrcátek, ať se to komu může zdát úsměvné.
Co se setí týká, určitá úspora může nastat v navazování řádků, méně už v klínech, protože sečka na obilí, pokud -a většinou tomu tak je- najíždí na souvrať vždy v určitém klínu, není schopna vrátit do zásobníku obilky již nasáté do semenovodů a botek, takže toto osivo vypadne na souvrať. A čím menší pole, tím více zvedání sečky a tím více vypadlého obilí.
Osobně největší úsporu při setí vidím ve správném nastavení výsevku a odbourání praxe tzv. "setí na jistotu", kdy i při časných výsevech jsou používány zbytečně velké výsevky.
Mohl bych pokračovat dalšími příklady, ale to není účelem, pouze jsem chtěl poukázat na dvojí stránku této problematiky a trochu ji osvětlit laické veřejnosti.

Pokud jde o spotřebu hnojiv, pole jsou v podmínkách ČR většinou dost heterogenní a nároky na hnojení se mohou v rámci pole značně lišit. Z tohoto pohledu může být precizní aplikace určitě přínosem. Ale je pravda, že technologie sama to nevyřeší a samozřejmě taky není zadarmo. Nemáte pravdu v tom, že precizní zemědělství chce posilovat jen hnojení úrodnějších ploch. Nic vám nebrání víc hnojit slabší části pole. Pokud jde o dostupnost živin, když zjistíte obsah běžně používanou metodou Mehlich 3, tak to má určitě vztah k přijatelnosti pro rostlinu. A nic lepšího nemáte, bezprostředně přijatelné živiny se stanovit nedají. V případě dusíku nemáte úplně pravdu, dusík v amonné formě se oxiduje na nitrát, který se snadno vyplavuje, takže amonný dusík jako depozitum moc použít nejde.

V zásadě s drobnými nuancemi s vámi souhlasím, v případě toho amonného dusíku lze použít inhibitor nitrifikace, který významně zpomalí přeměnu amonné na nitrátovou formu. Samozřejmě, po určité době odezní.