Spáleniště v Českém Švýcarsku po dvou letech zarostlo pionýrskými dřevinami

Blíží se výročí významné události, už to máme i se jménem! Zanedlouho se začne uvažovat o podobě sochy v životní velikosti, naučné tabuli, aby návštěvníci věděli, který skaut se o pionýrské dřeviny zasloužil. Byl zmíněn i vlk a divoká kočka, takže vše je na nejlepší cestě k samoobnově. Také asi brzo začnu působit zmateně...

Nemyslíte, že zbytečný a celkem i zlý komentář...? Asi máte dost problémů v životě, tak jste si našel hromosvod....

A jak si představujete dobrý/vhodný komentář? K požáru v čš a jeho následkům se vyjadřuji pravidelně, asi jste tu novej. To je co cca měsíc zpráva o sukcesi. Já také mohu říct, že ti lidé, co o tom píší, mají problémy, tak se radují aspoň ze zelench lístků břízy. Navrhoval jsem od začátku výsadbu na 10-15 místech, aby se původní les - dnes spíše dub než buk a jedle, vytvořil spomocí člověka. Hořlavou monokulturu též vytvořil člověk, dnes z ní je NP - hurá! Chápu, hlavní je nic nedělat a koukat. A brát za to gáži.

Sukcese jako živnost. Pozorovat a psát. I to je věda, že...

Celkom dobre horia aj brezy :-) . Zase máme síce prírodnú, ale rozsiahlu monokultúru. Verím tomu, že príroda si dá rady, ale k prírodným procesom patria aj rozsiahle požiare. Malo by byť na ľuďoch, aby predsa určitými zásahmi pomohli prírodným procesom aby tá plocha nebola monotónna. Buk či dub, to je nie je ani tak otázka teploty, ale hlavne orientácie terénu. Južné svahy s plytšími pôdami patria dubom, buk si inde dá rady. Napríklad v rezervácii Trubarka pri Trenčíne sa buk tlačí aj do lesostepi s dubom.

Souhlas, díky za vstup, někdy si připadám jak u o něch na dvorku:-) Právě o to jde, jedna monokultura je pryč, necháme narůst jinou. Na 1000 ha vytvořit nějaké ostrůvky cílových dřevin by neměl být problém ani finanční, ani organizační. Ale to je prostě určitá sorta lidí, se kterými nehnete: "Příroda si poradí sama"... Alibistické a hloupé.

Jak glosoval před mnoha lety ochranu přírody Jan Jeník = Poznej a chrň. Jak vypadají rezervace po sto letech bez údržby, koniklece mizí, kosatce mizí, orchideje mizí...
A až se po padesáti letech ukáže , že Zvářal měl pravdu, tak už nebude nikdo ani z těch co se dnes ze "samoobnovy" radují.

Onehdá tu byl článek o klíčových druzích. Některé byly vyjmenovány, ale pokud si vzpomínám, ten nejklíčovější nebyl - a to je ČLOVĚK. Ten může jiné klíčové druhy nahradit, podobně jako přírodní živly.

Já do toho neryju, abych se "zviditelnil" či se "dělal zajímavý", jak často slýchám/čtu. Jednoduše mě *ere, kam to dospělo, bo místo poplašných zvonů ke mně doléhá lhostejné ticho. A když se člověk ozve, nejčastější reakce je agrese, jak jinde napsal nosič soudku:-)

Asi bych to taky tak viděl s těmi ostrůvky cílových dřevin, teď už by to bylo i ideálně zacloněné okolní břízou... Těžko říct, jestli by se tam žádané cílové dřeviny samy nějak dostaly, když tam žádné mateřské dřeviny široko daleko nejsou

Příroda si ví rady, na rozdíl o lidí !

Ta si věděla rady bez uzardění i s nejméně paterým velkým vymíráním.

Na obrázku není vznikající les, to snad autor nemyslí vážně nebo neviděl les. Dostatek úkrytu a potravy je nicneříkající fráze, není mi jasné, s ohledem potravní potřeby kočky divoké a nároky na životní prostředí, co tam kočka divoká hledala, mi není jasné a zoologa by nemělo překvapit, že se tam už neukázala. Z takto hustého zmlazení nic pořádného, tedy strom, nevyroste a spoléhat na rozpad těchto porostů do 50 let, může jen ten, co o břízách nic neví. Skutečně tam rostly jedlo-bukové porosty? Propustný neúživný substrát těmto stromům nevyhovuje. A na závěr, nebyly by fotografie oněch dubo-borovicovích porostů? Dnes jsem o nich v souvislosti s NP CŠ poprvé. Nechápu jak můžou dotyční onen malér lakovat na růžovo. Kolik se uvolnilo do ovzduší onono hrozného skleníkového plynu?

1* Na fotce převažuje zeleň, tak co byste ještě chtěl? Ano, mihnou se utečou. Kočka potřebuje myši, ty na březových semínkách nevyžijí. Absurdistán jak vyšitý.

Botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek, - dvojice radující se z toho, co vzniklo po požáru. Jejich nadšení z jeho následků je nepřímým projevem souhlasu s "prací" amatérského ekologa Jiřího Lobotky. A nepřijde jim to vůbec zrůdné, naopak opěvují důsledky jeho "hrdinského" činu.

Co člověk nevymyslí. V tom jak "z nouze dělat cnost" jsou ochraníři opravdu mistři.
"Díky poškození kůrovcem i díky požáru vznikla spoustu drobných úkrytů". Proboha kde?
"Prostředí, kde se může zvíře ukrývat a trávit tam hodně času," řekl zoolog. Podle něj se vytvořily podmínky, kde mohou přežívat i velké šelmy, například vlci". Nesmysl.
Z osobní zkušenosti vím, že zvěř se bude zdržovat spíš ve smrkové houštině než v nějakém březovém chrastí. Ten smrk je pořád pro většinu druhů lepší variantou než bříza a to nejen v zimě.

Přesně tak. Březové houští je pro zvěř neúživné a jako kryt pouze
v létě a nikoliv v zimě. Objeví-li se mezi břízami chutnější dřevina, tak padne první a bude zase pláč, že zvěř brání obnově pestrého smíšeného lesa.
Každý to vidí na Šumavě, kde vtroušené jiné dřeviny mezi nálety
smrků jsou cílem okusu zvěří a nemají naději smrky předrůst a
nahradit. Jejich mylné teorie o samoobnově lesů neplatí totiž
plošně a kde není zdroj semen pro pestré náletové lesy, ale pouze
zdroj pro monokultury, tak tam narostou monokultury a nikoliv
vytoužené smíšené lesy. Při tom stačí strašně málo a to přírodě
pomoci dosazením budoucích matečných semenných stromů a ty ale
chránit do stádia, kdy je neohrozí zvěř a okolní porosty. Tak
se dá přerod lesů uspíšit a nikoliv pouze přihlížet opakování
toho, co už se zde stalo. Kůrovec zničil neobhospodařovaný
bývalý hospodářský les a stejně tak jednou zničí tu náletovou
smrkovou monokulturu. V NP ČŠ to může být u břízy opět požár,
protože ráda hoří i mokrá a živá a nikoliv pouze jako souš.
Zažil jsem v minulosti vypalování stařin s porosty náletů a
nejhůř dopadly břízy. Přežily duby, vrby a habry, ale břízy
hořely jako pochodně díky hořlavým silicím v kůře. To byla
roztroušená zeleň a ne ten souvislý extrémně hořlavý březový
porost se zásobou zuhelnatělých souší, které se rády opět od
bříz vznítí a možná už nyní dohoří, protože být hasičem, tak
odmítám hasit něco, o co se vlastník nestará tak, aby zabránil
preventivně požárům a neudržoval přístupové cesty.

No a kdyby se tam vysadilo několik třeba stovek jak říkáte matečných semenných stromů (které začnou plodit za několik desítek let), a na celé ploše by byly ty samé břízy, tak byste byl spokojený?

Určitě lepší, než nechat to na sojkách, což bude řádově delší. Škoda, že už je nezaseli do holé půdy. To by byla nejrychlejší obnova původního listnatého lesa.

Nemusely to být pouze matečné stromy, ale rozhoz
těch semen ihned po požáru, aby dostaly šanci i ony
a nikoliv pouze břízy. Asi milujete pohádku Mrazík a toužíte po březových hájích V NP , které považuji
za chybné řešení, které o 50 let oddálí vznik cílené skladby lesa. A možná i o víc, protože agresivita
bříz s miliony semen je pověstná. Bříza "zalesní"
nejen lesní holiny, ale i pole, střechy a skládky.
Ale je pouze "maskovací sítí" ukrývající zkázu.
Výhodou pro lenivce je ale to, že to udělá sama
a oni mohou pouze bezpracně přihlížet. O to jde!

Jinak dodám, že takový dub plodí už po 15 letech
a ovocné dřeviny jako dříny a jeřáby i dříve. Ty
by jako potrava nalákaly do NP zvěř a ptáky lépe,
než břízy, které zvěři nechutnají a v době kdy
bříza semení o její semena nemají zájem ani ptáci,
protože je v té době nabídka daleko lepší potravy.

Pane Vinklere a další, pohodit semena dubu či buku na povrchu je nemnoho platné, protože vzhledem k zásobám živin začínají růst vybudováním kořenového systému za nepřístupu světla, tedy pod povrchem, proto třeba ony sojky. Docela mne překvapuje, jak málo lidí tuto pro rozmnožování těchto rostlin důležitou informaci zná. Dále semeno potřebuje vlhkost a velmi vhodná je vrstva listí na povrchu, nejlépe příslušného stromu, Tato vrstva listí pomáhá udržovat již zmíněnou vlhkost, trochu omezuje růst tzv, buřeně a zároveň půdní mikroorganismy z listů mohou uvolňovat živiny. Tady problémem může být, že některé z těchto mikroorganismů jsou specializované. Dub začíná plodit spíše v dvaceti letech a jde samozřejmě o množství žaludů (mohu se dívat na jeden takto mladý dub a ten má 2 slovy dva žaludy). A jestliže dospělý dub rostoucí v zapojené porostu, tedy rozvětvující se výše nad povrchem, by mohl být do určité míry odolný proti požáru, tyto mladé stromky nikoliv. Radost z březové, k požáru náchylné, monokultuře, ukazuje na znepokojující neúroveň našeho vysokého školství. Takže budoucnost našich lesů realisticky vidím v temném odstínu šedi.

No, vážený pane Dubský, teď jste se dokonale odkopal!-) Zjevně jste nikdy nechodil na jaře po lese, kde pod duby žaludy klíčí, bukvice pod buky. Kupte si libovolné zrniny, stačí proso nebo pšenice, položte volně na vrstvu vodou nasáklé vaty a semínka začnou též klíčit - učivo (za nás) třetí třídy. Lehké překrytí hlínou jim samozřejmě nevadí - ukryje je tak před sojkami, které je jinak popadnou a odnesou jinam.

Jakákoliv kritika zde není na místě. Jde o Narodní park , nikoliv o nějaké arboretum, kde bychom si měli nasadit to, co se nám líbí.
Národní Přírodní Park....tím je řečeno vše.

Bohužel... národní park Smrková plantáž. Co člověk pokazil, měl by také napravit. Pár desítek let vysazovat porosty blízké přírodě, tj. dub, buk, habr, jedle, borovice. Přiměřeně odtěžovat smrky. Bezzásahovost v tomto případě je k smíchu, resp. pláči. Jinými slovy, je to vizitka dnešní Státní ochrany přírody. Alibistické nicnedělání jako životní filozofie a strategie.

..to co se nám líbí"
A březová plantáž se Vám líbí? Protože to tam bude v příštích 80 letech převažovat!

Vážený pane Zvářale, za bytovým domem, ve kterém bydlím v podnájmu je asi 70 let starý dub, na chalupě mám duby na dohled, což znamená, že je máme i na zahradě, kde je samozřejmě nemohu nechat růst. Vždy vyrůstají ze žaludů pod povrchem, i za tím bytovým domem v oblasti kam nemohou spadnout začínají svůj růst pod povrchem (čímž naznačuji, že nejsem teoretik, ale praktik). Vzhledem k jménu se o dubu zajímám, chcete-li mít solidní klíčivost a dobrý kořenový systém, je třeba, aby žaludy byly kousek pod zemí a nejlépe pod organickou vrstvou a opět nejlépe z dubového listí, ale nevadí ani mulčovací kůra. Pokud chceme na požářišti smíšený les tak to bez lidské pomoci asi nepůjde, protože je poměrně velké riziko dalšího požáru, který mladé stromky zničí. K té oslavované disturbanci, při které zahynulo neuvěřitelné množství hmyzu a dalších bezobratlých a entomologové k tomu nepochopitelně mlčí. Obávám se že ani řada ptáků či pomalejších savců neunikla, což opět nevadí ornitologům, zoologům, (je, domnívám se, na místě otázka jak dalece byla fauna a flóra před požárem zmapovány,jedině tak mohu hodnotit změnu). Skutečně nevidím, poku jde o naši přírodu důvod k optimismu. Stručně na závěr, pane Zvářale, snad jste si všiml, že na této i jiných diskusích se snažím získávat další informace, protože řada článků připomíná spíše reklamu. Na Ekolistu byl článek věnující se bříze jako přípravné dřevině a tam byly doporučeny prořezávky břízy, nikoliv takto hustý porost, který časem navíc budou časem ohrožovat torza stromů, která jsou též vychvalována do nebes. Snažím se reagovat věcně, potěšilo by mne to i od druhých. Přeji hezký den, vážený pane Zvářale.

Vážený pane Zvářala, když si na internetu najdete informace o klíčení obilí potvrdí se Vám ono učení z třetí třídy (nehádám se, nepamatuji se, kdy se to učí, pokud se to vůbec učí na první stupni, závidím těm kdo si pamatují třeba věci z první třídy), že obilí klíčí na povrchu, opakuji na povrchu. Když budete bádat jak míti zadarmo buky, zjistíte, že je doporučováno převrstvení 3 cm, tedy bukvici umístit do hloubky 3 cm (a dále vlhkost, přesazování atd.) u dubu je doporučováno dát žalud do hloubky 5 až 7 cm (semeno dubu je větší než buku) a opět vlhkost, přesazování, což je, pokud nemáte dobrý rýč podle mých zkušeností (ano zkušeností, pane Zvářale) problém (dub to žene dolů fakt fest než vyžene první lístky), jde o kůlový kořen,který není radno poškodit (opět osobní zkušenosti) a podle mých zkušeností i u dubu stačí kolem těch třech centimetrů převrstvení substrátem. Přeji Vám, vážený pane Zvářale, hezký den a omlouvám se za takto obsáhlou odpověď, která ale byla způsobena tím, že nedostatečně čtete co píšu a nezjišťujete si důležité informace. Vážený pane Zvářale, přeji Vám krásný letní den a abyste se nemusel zbavovat na zahradě dubu, já jsem kvůli tomu musel přeorat nemalou část skalku a to měl kmínek jen asi 25 cm, ale kořen až do Austrálie.Petr Dubský
PS.(onen Petr, který se zúčastňuje hojně diskusí u článků o přírodě nejsem já, Petr je, či spíše bylo, jak ukazuje pan prezident i pan premiér poměrně často miminkům dávané jméno)

Líbí se mi, jak mi neustále připomínáte, jak se jmenuji:-) V té třetí třídě jsem dělal pokusy doma, i fazole vyklíčila, nejen proso a pšenice. Učitelka řekla, kdo chtěl, doma si vyzkoušel. Víte, je spousta náletových dřevin, které nikdo nesází, ale ony se šíří samy. Bříza je asi nejprofláknutější (roste i na střeše), habr, lípa, javor... Žaludy klíčí na zemi (holé místo, krtinec), ale lépe jim je asi v listí. Nakonec výdrol, který v těchto dnech klíčí, také nikdo nesel, jen spadl na zem (řepka, pšenice). Takže tak asi. Učte orla létat, on to pořád ještě neumí:-))

Jednak souhlasím s panem Zvářalem, že uvedené semena klíčí i na
povrchu a upozorňuji i na erozi směsi popela a půdy, která je schopna semena překrýt vrstvou této směsi po dešti a nebo při
tání sněhu.
Je tedy lépe risknout i určité procento zmařených semen, než se
spoléhat POUZE na přírodu. Jinak úroveň vysokého školství je
o tom, kdo zůstal po revoluci učit a komu to bylo odepřeno. Kdo
zažil ideologické čistky a kteří šli do funkcí, tak chápe, že to
tak dopadlo. Základem bylo popírání všeho předchozího za každou
cenu a jejich žáci v tom pokračují i nadále. Kdo nepopírá vše
předchozí, tak si koleduje o nálepku staromilce a nedej bože i
dezoláta a něčeho horšího. Takže stačí být hlupák, ale jít s
hlavním proudem a nevybočovat. Pak je plat a funkce zaručena.
Smutné, ale změnila se pouze fasáda, ale jednotu si nenecháme
nikým narušovat. Břízy jsou OK a kdo tvrdí opak, je dezolát a
nemá právo nám do toho mluvit.
P.S.: Pouze dodám, že i jinde to nebylo lepší. Předchozí vedení
bylo samozřejmě členy KSČ a novým vedoucím se tak stal ten, koho
nechtěli mezi sebe ani komunisté. Leckde to byl někdo neschopný
a vedl pak školu, podnik a nebo úřad od deseti k pěti, ale byl
jediný, kdo byl ideově bez poskvrny. Proč ale bylo vedlejší.

Pane Zvářale, Vy jste použil použil oslovení vážený pane D. a mne vychovali ke zdvořilosti, když Vám to vádí, omlouvám se. Jinak si zkuste porovnat, kolik a jakých dubů vyroste z pohozených žaludů a kolik, z těch zasazených, dovolím si trvat že rozhazování žaludů je neefektivní, vy si trvejte na své, je to Vaše právo. A odkopal jste se Vy, svou reakcí na někoho, kdo má jiný názor než V,y i když ho opírá o zkušenosti. Víc k Vám nemám co říct.

No, podivejte, když se Vám mé oslovení nelíbí, nebudu ho používat. Já jsem odkopaný dávno, svou přímostí a korektností jsem dostatečně profláknutý. Ovšem nevylučuji, že kdo mě chce nabrat/vytočit, tak se mu to nakonec i podaří, s patřičným komentářem...
Vzpomněl jste sojky jako přirozené šiřitele dubů - to je jistě pravda. Jenže ona si dělá schovky tak, aby je i při sněhové pokrývce našla - tedy u pařezu, u stromu, pod kamenem - což jsou nevhodná místa pro vscházení. Vyrostou jen ty, na které zapomene, nebo když ona skončí ve spárech jestřába a mohou vyrůst všechny.
Já ovšem preferuji vstup člověka, který by měl stromečky/žaludy vysadit tam, kde budou mít vhodné podmínky - tedy ne nikde ve spáře skály či pod balvanem. Je to mnohem jistější a odbornější práce, než laické spoléhání na sojku. Je mi nakonec šumafuk, jak to v čš dopadne, jen jsem rád, že mohu veřejně vyjádřit názor na patomatovštinu.

Pane Zvářale, upřímně řečeno, je mi jedno, jak mne oslovujete, slyším i na pitomce či idiota. Když si přečtete, co jste psal, zjistíte, že oslovení vážený pan jste použil jako první Vy, já jsem toliko zdvořile odpovídal. Na rozdíl od Vás mi není jedno, jak to v NP ČŠ dopadne, neb je dáván za vzor disturbance jménem požár, protože se přeci nic nestalo, je tam krásný les, podpořila se biodiverzita. Toť vše neb s někým, kdo si ani nepřečte, co píši, zjevně nemá smysl diskutovat, tady platí přísloví v němž se vyskutuje koza a vůz.

Jestli čekáte, že se Vaše sáhodlouhé bláboly učím nazpaměť, tak se fakt nemáme o čem. Svůj názor jsem vyjádřil snad dostatečně 22. v 19,06. Žalud pod zem vůbec nemusí, stačí přihrnout listím. Ale to by Vaše ego neuneslo, kdybyste projevil souhlas se zkušeností praktika z přírody, nikoliv ze zahrady.

To, že z žaludu vyroste stromek pod dubem, jelikož dál se těžko dostane, je mu málo platné protože musí čekat až ten starý dub padne, to byste měl vědět, když tak znáte lesy. Proto je pro něho lepší, když se od mateřského stromu vzdálí a může růst na dosud neobsazeném prostoru, to snad jako znalec lesa víte. No a tam ho může odnést člověk, před asi 70 lety se u nás žaludy sázely anebo zvíře, to jako znalec přírody jistě víte. Jestli njste všiml, tak já nepopírám, že i na povrchu za určitých podmínek zakoření, vy ovšem popíráte přírodu, která nikoliv nebo někdo na wiki, zařídila, že díky zásobě škrobu může si mladý stromek dubu vytvořit základ kořenů. A NP ČŠ na kterém mi záleží, protože mi není lhostejná, je dostatečně velký a snad i s dostatečně různými zejména půdními podmínkami, že zde může časem vyrůst, skutečně pestrý les. A část snad vyhovuje i dubům, mohla by být povědomost o tom, kde rostly, než dostal přednost smrk a tam vyzkoušet různé způsoby, ze vzduchu pomocí dronu, zasazením semen, zasazením malých stromků, qby měly co nejdelší čas si zvyknout na nové podmínky. Trvdíte jak znáte les a proto nechápu proč tak zarputile odmítáte sázení, jestli kvůli mně, tak já jsem to nevymyslel, to vymyslela příroda a od ní to okopírovaly dlouhé generace lesníků. No a po takovéto zkoušce by se vidělo, co je nejlepší. Skutečně Vám nerozumím, ovšem to je Váš problém, ne můj.

Proboha, co to melete!? Kde odmítám sázení? Byl jsem mezi prvními, kdo tuto možnost navrhl. A to nejen v čš.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace

Viz pasáž od: Patřím k těm, kteří jsou spíše pro...

O čem píši je, že je třeba žaludys ázet do země, opakuji sázet. Žaludy potřebují vlhkost, živiny pro počáteční růst, růst kořenového systému,mají. Když to napíšu, prohlásíte, že jsem se odkopal, jinak řečeno, že píšu, řekněme hloupost. Z toho logicky plyne že odmítáte sázení (obilí se seje, brambory se sázejí, abych vysvětlil pojmy). Rozhazování semen, tady konkrétně žaludů je setí, ne sázení, čili sázení odmítáte nebo nevíte, nezlobte se na mne, co píšete. A nemelu, nemám na čem, rozumíme si?

Pane Macháčku, nikde nepíšu, že se obnova po požáru NP ČŠ má nechat na přírodě, nevím jak jste na to přišel, Požár způsobil člověk, kvůli lidem tam bylo tolik hořlavého materiálu (suché stromy) tam bylo kvůli zcela konkrétním lidem a konkrétní lidé podcenili požár v době, kdy ještě šlo zmenšit následky. Je zasažená tak velká plocha, jestli jsem něco nepopletl, tak asi 600 hektarů. To příroda bez pomoci, cílené pomoci zvládnout nemůže. Vzhledem k rozloze a terénu neexistuje jednotné řešení, vhodné by bylo zjistit jak ono území vypadalo před výsadbou smrků a pokusit se obnovit skladbu a místo, i když je samozřejmé, že se počasí i podnebí od té doby změnilo. Abych byl konkrét, v místech kde rostl třeba (jde o příklad, neberte mne za slovo) rostl jasan, vysázet jasan z území tomuto nejbližšího (skutečně vysázet, opatrně ve vhodnou dobu (tedy ne za současných veder) vyjmout ze země ještě malé stromy tak do půl metru maximálně a přesadit je na nové místo (zkoušel jsem to u jasanů které začaly růst na zahradě o kterou jsem před onemocněním pečoval a celkem to fungovalo, dělal jsem to ovšem načerno). V žádném případě nepoužívat stromy ze školek. Jediné, co by mělo platit pro celé území by bylo, že stromy nemohou růst v blízkosti skal, domníval jsem se ,že jsou též předmětem ochrany. Právě z tohoto území by mohly pocházet některé přesazené stromy. Vím, že takovíto postup je pomalý (aspoň by byl porost věkově různorodější), pracný (vykopat kořenům odpovídající jámu, zasadit, aspoň pro začátek zalít, je makačka. A samozřejmě by to nebylo levné. Konečně by si snad někdo všiml, co stojí obnova zbytečně zničeného. Na druhou stranu by to jen urychlilo to, co se plánovalo, tedy změnu druhové skladby. Nejsem idiot, abych nevěděl, že se to nikdy nestane, jen Vám píši, že jsem ani náhodou nechtěl vše alibisticky nechat na přírodě a skutečně nevím, jak jste na to přišel a proto to takto sáhodlouze, to přiznávám, vysvětluji. Kdyby to bylo na mě, tak si nikdo z těch kdo jsou zodpovědní nejen za toto, ale třeba Šumavu na pozicích napojených na státní cecík neškrtnou.. Jediné, co jsem si dovolil, jak mi opakovaně vysvětlil pan Zvářal, vzpomenout na to, co mi říkala matka, a sice jak na střední škole sázeli žaludy, protože toto je efektivnější, i když samozřejmě pracnější a taky dražší, tehdy za komančů to dělali samozřejmě zadara a myslím, že jim to neuškodilo. Tento postup je nápodobou přírody. Samozřejmě ani Vám, ani panu Zvářalovi nebrání v setí, čili rozhazování žaludů na povrchu. Nasledující už nečtěte, pokud se nedomníváte jako já, že pro klíčení semen je důležitá půdní vlhkost (neb bez vody to nejde. U drobných semen, bříza, olše a další to není problém, stejně jako u sice větších ale plochých semen (třeba javor - mimochodem javory by měli zkusit a našla by se spousta takových, kterým by prostě byla daná druhá šance jako to dělám s jasany- dále snad přece jen uvažují a výsadbě třešní ptačích, či jeřábu a různých keřů pro plodožravé ptáčky),ona druhová pestrost nespadne z nebe). A z těchto založených ostrůvků, pokud možno ,co nejpestřejší a nejrůznorodějších by se to hlavní nechalo na přírodě (to hlavní myslím zasahování proti vejmutovce a spol). A jak je na tom žalud, jak velká je kontaktní plocha? Další věcí, na kterou se nemá zapomínat je že žaludy a spol. mají pro začátek dostatek živin, takže nepotřebují hned na světlo, Kolikpak žaludů má asi štěstí na Vaši erozní rýhu, na povrchu žaludům hrozí vyschnutí a na rozdíl od jiných semen mu klíčení pod povrchem nevadí. Skutečně nevím co jsem tak hloupého napsal, že jsem za neználka. Na druhou stranu za nesmysl považují pěstování dubů ve školkách, protože nevěřím, že nepoškodí kořeny. A zhrozil jsem se, když jsem viděl, jak sází smrky, za traktorem na vozíku jede maník, kůlem udělá díru do země, šoupne do ní smrk s nic kořeny a jede dál. Každý se zaklíná selským rozumem, docela by mne zajímalo, co by říkali na současné zemědělství. A staří lesníci na současné odborníky na lesnických fakultách, kteří zkoušejí u nás americké mamutí stromy (myslím, že sekvojovce, ono na tom moc nenáleží, aba druhy jsou pochopitelně větší pijáci než smrky. Snad jsem vysvětlil, co jsem chtěl a rozhodně nikomu neberu jeho názor, ani Vám, ani panu Zvářalovi. Ale trvám na svém, pokud mne druhý nepřesvědčí, že se mýlil. A to jste neudělal ani Vy, ani pan Zvářal (toho zmiňuji, že jste se ho zastal, aniž jste si přečetl, stejně jako on, co píši). Jinak Vaše příspěvky čtu rád. Přeji hezký den.

jen bych ještě rád doplnil, že hospodářsky důležité duby u nás rostou dva, dub zimní a dub letní, duby (oba by v NP ČŠ mohly teoreticky prosperovat) a další dřeviny roste často společně s jinou, známé je společenství buk a jedle, ovšem jedle je u nás poměrně v problém, u dubu se uvádějí lesy dubohabrové (dub horní patro, habr spodní v ČR se prý s ním nesetkáme, musí se za ním jet do Rakouska. Duby a další mohou růst v zapojených porostech či jako solitéry. Nemyslím samozřejmě osázení celého prostoru, to je nereálné, ale jak navrhujete skupiny matečných stromů a zbytek by byl převážně na přírodě (převážně myslím, že nevím jak je to třeba s jeřábem ptačím, tady by snad šlo původní porosty zpestřit. A také se snažit dělat kroky, aby se snížilo nebezpečí dalšího požáru (cesty, vodní nádrže, neponechávání suchých stojících stromů ...(. Obávám se ale, že s ničím takovým nepočítá. Při výsadbě preferovat stromy z přírody, dávat jim druhou šanci, ale to se už opakuji, pro připomenutí, že netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že se vše má nechat na přírodě.