Následky požáru v NP České Švýcarsko devět měsíců poté
12.5.2023 05:47 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Ondřej Kořínek
Spáleniště.
Foto | Ondřej Kořínek
Cestu již z Hřenska lemují svahy s ohořelými stromy, velké množství jich ještě stojí nebo spíše vrávorá a čeká na silnější vítr, který je pošle k zemi.
Mnoho smrků a borovic je však na zemi, některé shořely zcela. Správa parku kolem cesty pokácela zbytky stromů, které mohly ohrožovat návštěvníky.
Pohled do Dlouhého dolu je na první moment skličující, jako by se člověk díval do nitra ohnivé země. Napadlo mě také přirovnání s restartem přírody - požár je vlastně ekologický proces. Sukcese byla znát již na podzim, teď na jaře ji bude radost sledovat.
Hasivka orličí.
Foto | Ondřej Kořínek
Půda je pokrytá nánosem popela, ohořelé jsou pařezy, ale rovněž skály nebo informační cedule. Jakou obrovskou sílu požár měl, ukazuje například kus skály, která se mohla rozlomit pod vlivem žáru a vlivem zásahu hasičů.
Statné buky lesní však na některých místech požár jen lehce poškodil, pokácet je musela až správa národního parku. Při výstupu k Pravčické bráně se shora otevře pohled na požářiště a teprve odtud si lze uvědomit, jakou sílu musely plameny mít a jak těžké je bylo zdolat.
Podobná byla také situace v lesích kolem Mlýnské cesty, která vede z Mezné na Tři prameny a správa ji taktéž nedávno otevřela. Disturbance požárem je tam možná lépe vidět, protože stromy jsou pokácený jen v úzkém pruhu kolem pěšiny.
Pahýly smrků, borovic, občas také buky tam stojí seřazeny jako vojáci. Nastupující sukcese je zde patrná. Zelené plochy mechů, doplňují kapradiny a všudypřítomná semena buku. Údolí, které pokračuje do Edmundovy soutěsky, zde hořelo celé. Na letecké mapě z roku 2019 lze spatřit zelený porost s místy usychajícími plochami po kůrovci, kterým určitě nijak neprospěly suché roky.
Semena buku lesního.
Foto | Ondřej Kořínek
Požářiště již osidlují druhy, které jsou na takové podmínky specializované. Například houba šupinovka spáleništní nebo mech zkrutek vláhojevný. Hojná bude určitě hasivka orličí a především bříza bělokorá, jeřáb obecný či také buk lesní. Bohatá půdní semenná banka v následujících měsících a letech určitě zajistí pestrou paletu mnoha druhů.
Co mají společného válka na Ukrajině a tornádo na Břeclavsku? Suť. Hodně sutiAutoři expertního týmu, který vypracoval pro MŽP studii o vzniku a šíření požáru, publikovali fotografii z lesa pod Gabrielinou stezkou, kde demonstrovali vliv požáru na živý a odumřelý les, mezi kterými byla 40 metrů široká hranice. Dle jejich vyjádření se plameny v živém smíšeném lese koncentrovaly na báze borovic, odumřelý porost a v jeho hloubce došlo k utlumení požáru. Naopak v odumřelém lese hořely všechny stromy, koruny i kmeny na zemi včetně hrabanky.
Cesta Národním parkem České Švýcarsko.
Foto | Ondřej Kořínek
Upozornili také, že holiny byly silně zasažené požárem i přesto, že byly zbaveny ležících kmenů i potěžebních zbytků. Kdyby bylo holin v NP více, požár by měl dle expertního týmu vyšší intenzitu a rychlost.
Z jejich modelové analýzy vyplynulo: „Šíření požáru nešlo v daných podmínkách jednoduše zabránit. Primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byly mimořádně příznivé podmínky, a to zejména vysoké rychlosti větru, velmi nízká vlhkost paliva, vzduchu a půdy a také vysoká teplota v prvních třech dnech požáru.“
předchozí 
reklama
Ondřej Kořínek
Autor studoval aplikovanou ekologii na Fakultě životního prostředí ČZU, v ČSOP se věnuje praktické ochraně přírody. Můžete jej sledovat na Instagramu.
Dále čtěte |
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá
Ministr Hladík: CHKO Krušné hory by mohla být zřízena od roku 2026
Další články autora |
Ondřej Kořínek: Myji, myješ, myjeme. Češi myjí auta možná častěji než sebe
Reels, stories, živé vysílání i podcasty. Jakou máte svou virtuální uhlíkovou stopu?
Největší mokřad Baleárských ostrovů. Stovky druhů ptáků a kvalitní pozorovatelnyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
DM
Dalibor Motl
12.5.2023 08:17Jestli v půdě byla nějaká zásoba semen tak to určitě nejsou semena buku nebo dubu. Možná by tam mohla být nějaká semena habru, jilmu nebo tisu (pokud se před požárem v porostu tyto dřeviny vyskytovaly a jejich semena neležela v hrabance ???... což není příliš pravděpodobné). Rozsáhlé požářiště bude osídleno pionýrskými dřevinami jako je bříza, jíva, osika, vejmutovka a borovice lesní. Bez lidského zásahu bude trvat stovky let, než ho kolonizují klimaxové dřeviny jako buk, nebo dub. Nikdo z lidí, kteří Váš článek čtou se toho nedožije. Užijte si sledování sukcese.
Odpovědět
MM
Martin Macek
12.5.2023 08:52 Reaguje na Dalibor MotlZdá se, že vůbec nevíte, o čem píšete. Byl jste tam vůbec někdy? V bučinách proběhl požár zpravidla s nízkou intenzitou - často jen spálené spadané listí, ale bez prohoření do nižších půdních horizontů a bez korunových požárů. Přesto dost dospělých buků odumřelo, protože kvůli slabé borce vyšším teplotám špatně odolávají. Semenáčky buků však lze v místech kde byl v okolí matečný strom potkat velmi často již nyní. Na otevřených plochách budou zpočátku mírně strádat extrémnějším mikroklimatem (namrzání v pozdním jaru, přesychání v létě), ale břízy velmi rychle zajistí zastínění a vyrovnání mikroklimatických podmínek.
Na živiny náročnější druhy jako habr či jilm jsou v NPČŠ velmi vzácné a ve zmlazení tak budou oproti buku zcela marginální.
Odpovědět
Na živiny náročnější druhy jako habr či jilm jsou v NPČŠ velmi vzácné a ve zmlazení tak budou oproti buku zcela marginální.
DM
Dalibor Motl
12.5.2023 13:15 Reaguje na Martin MacekMluvím o smrkovém nebo borovém, zhusta nepůvodním lese, který tam před požárem převládal. Bukvice i žaludy mají pouze křídla sojek. Pochybuji, že si sojky poletí schovávat zásoby na zimu na požářiště. I kdyby, tak rychlost takové migrace dubu nepřesáhne stovky metrů za generaci (stromovou plodící generaci). Věřím, že přímo v bukových porostech kde hořelo s nižší intenzitou nebo na izolovaných skalách mohlo něco přežít. Nevím ale proč nenasbírat několik set kg žaludů a bukvic z místních dřevin a té sukcesi trochu přispět tím, že je třeba pomocí železné tyče vyseju na vhodná místa požářiště. Dál ať se stará příroda... Vše by se urychlilo o stovky let.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.5.2023 09:15 Reaguje na Dalibor MotlProč by tam nemohli být semena buku neb dubu? V okolí se nachází nemálo buků, které ten požár i přežili a je téměř jisté, že v jejich blízkém okolí převáží. V půdě dál budou pravděpodobně poschovávané jejich semena od různých druhů zvířat.
Jedná se o NP, tak proč bychom měli jakkoli zasahovat, zvlášť v první zóně? Copak i tam musíme sledovat pozměněný lidský výtvor a vidět výsledek během pár desítek let? Proboha, nechme té přírodě konečně trošku prostoru. I v tropech jsou nejrychlejší různé druhy rychle rostoucích, ale zároveň nízkověkých dřevin. Pod nimi však rostou zase jiné druhy, pomaleji rostoucí, odolnější a dlouhověké, které je v průběhu času vytlačí. Co je tedy tak divného na tom, že je to takto nastaveno i v našich podmínkách? Na Šumavě vidíme, že kdyby zasáhl člověk, vzniklo by tam úplně něco jiného a mnohem chudšího, než co tam je dnes.
Jediné, proti čemu by se mělo zasahovat jsou invazivní druhy.
Odpovědět
Jedná se o NP, tak proč bychom měli jakkoli zasahovat, zvlášť v první zóně? Copak i tam musíme sledovat pozměněný lidský výtvor a vidět výsledek během pár desítek let? Proboha, nechme té přírodě konečně trošku prostoru. I v tropech jsou nejrychlejší různé druhy rychle rostoucích, ale zároveň nízkověkých dřevin. Pod nimi však rostou zase jiné druhy, pomaleji rostoucí, odolnější a dlouhověké, které je v průběhu času vytlačí. Co je tedy tak divného na tom, že je to takto nastaveno i v našich podmínkách? Na Šumavě vidíme, že kdyby zasáhl člověk, vzniklo by tam úplně něco jiného a mnohem chudšího, než co tam je dnes.
Jediné, proti čemu by se mělo zasahovat jsou invazivní druhy.
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 12:44 Reaguje na SlovanNa Šumavě zasahuje člověk asi 20 tisíc let, intenzivně asi 400 let. Byl to produkční smrkový les , monokultura, na dřevo pro Prahu a Vídeň. Co je prosím vás chudšího než monokultura?
Když chceme různověký, druhově bohatý les, tak musí být s dostatečnou pastvou divoké zvěře. A po kůrovci bez zvěře vznikne znova smrková stejnověká monokultura.
Odpovědět
Když chceme různověký, druhově bohatý les, tak musí být s dostatečnou pastvou divoké zvěře. A po kůrovci bez zvěře vznikne znova smrková stejnověká monokultura.
Sl
Slovan
12.5.2023 13:52 Reaguje na Slavomil VinklerNejde o to, zda člověk zasahoval nebo ne. Ve skutečnosti jde spíše o to, jak moc dané prostředí změnil nebo nezměnil. Spousta rezervací v Jižní Africe (zejména v JAR a Zimbabwe) byla ranči. To samé v Patagonii v Jižní Americe. Bývalé ranče jsou dnes rezervacemi. Nejinak je tomu v USA - např. American Prairie reserve je složena z nemalé části bývalými ranči. Atd.
Člověk daná území ovlivnil, nikoli však destruktivně. Stačilo pár let a spolu s návratem divoké zvěře to jsou opět divoká místa a kdyby to člověk nevěděl, ani by ho nenapadlo, že tam člověk někdy hospodařil.
Smrk je ve vrcholových partiích Šumavy doma, bylo to prokázáno rozbory pylových sedimentů. Díky špičkové technologii dokáží dnes vědci prokázat i historické rozpady lesa. Proto víme, že rozpad je přirozeným koloběhem smrkového horského lesa. Tvar fytolitů nebo škrobů (které v té půdě jsou) se mění podle rodu i druhu stromu. Je to stejné, jako když vědci zkoumají kosti zvířat a díky izotopům dokáží říct jaká byla toho či onoho druhu potrava.
Vrcholové části Šumavy tedy nebyli žádným produkčním lesem! Je pravděpodobné, že nějaké stromy tam člověk kácel, ale ani zdaleka ne v takovém množství jako níže. A co je nejdůležitější, rozhodně nezměnil druhovou skladbu lesa. Ochranáři dnes mění les v nižších částech NP - kácí se smrkové monokultury. Tam, kde je možnost se to nechá přirozené obnově, zároveň se ale i sází.
Jestli ale chcete sázet ve vrcholových partiích Šumavy ve velkém buky a jiné druhy stromů, pak akorát celý biotop zničíte.
Odpovědět
Člověk daná území ovlivnil, nikoli však destruktivně. Stačilo pár let a spolu s návratem divoké zvěře to jsou opět divoká místa a kdyby to člověk nevěděl, ani by ho nenapadlo, že tam člověk někdy hospodařil.
Smrk je ve vrcholových partiích Šumavy doma, bylo to prokázáno rozbory pylových sedimentů. Díky špičkové technologii dokáží dnes vědci prokázat i historické rozpady lesa. Proto víme, že rozpad je přirozeným koloběhem smrkového horského lesa. Tvar fytolitů nebo škrobů (které v té půdě jsou) se mění podle rodu i druhu stromu. Je to stejné, jako když vědci zkoumají kosti zvířat a díky izotopům dokáží říct jaká byla toho či onoho druhu potrava.
Vrcholové části Šumavy tedy nebyli žádným produkčním lesem! Je pravděpodobné, že nějaké stromy tam člověk kácel, ale ani zdaleka ne v takovém množství jako níže. A co je nejdůležitější, rozhodně nezměnil druhovou skladbu lesa. Ochranáři dnes mění les v nižších částech NP - kácí se smrkové monokultury. Tam, kde je možnost se to nechá přirozené obnově, zároveň se ale i sází.
Jestli ale chcete sázet ve vrcholových partiích Šumavy ve velkém buky a jiné druhy stromů, pak akorát celý biotop zničíte.
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 15:56 Reaguje na SlovanV posledních cca 300/400 letech byla celá Šumava produkční, o co se přete.
To, že ve vrcholových partiích je smrk doma neznamená, že v minulosti (nějaký tisíc let vzdálené) na Šumavě byl jen smrk jako dnes. Spíš typu Boubín, buko-jedlový. Na hranici lesa nechci nic sázet ani smrk. Nicméně mi chybí vámi vzpomínaný návrat zvěře, není odkud a není která a proto měl by to nahrazovat člověk. Příklad místy třeba tankodrom, nebo dopadová plocha a tyto "devastované" počátky sukcese stěhovat.
Odpovědět
To, že ve vrcholových partiích je smrk doma neznamená, že v minulosti (nějaký tisíc let vzdálené) na Šumavě byl jen smrk jako dnes. Spíš typu Boubín, buko-jedlový. Na hranici lesa nechci nic sázet ani smrk. Nicméně mi chybí vámi vzpomínaný návrat zvěře, není odkud a není která a proto měl by to nahrazovat člověk. Příklad místy třeba tankodrom, nebo dopadová plocha a tyto "devastované" počátky sukcese stěhovat.
Sl
Slovan
12.5.2023 19:02 Reaguje na Slavomil VinklerJá se přu o to, jak moc byla produkční. Vrcholové partie nikdy nebyli tak obhospodařovávány, jako lesy v nižších polohách. Nebyla tam změněna druhová skladba, jednalo se spíše o nahodilou a dost omezenou “těžbu”. Proto lze považovat vrcholové partie Šumavy za přirozené. Jsou na to různé výzkumy.
Na Šumavě obecně podíl smrku, stejně jako ostatních dřevin, kolísal v závislosti na klimatu - teplotě a vlhkosti. Jednou byl podíl smrku menší, jindy vyšší, ale vždy v posledních tisíci letech silně převažoval v horských partiích od cca. 1100 m.n.m
Na Šumavu se může navrátit třeba zubr. Máme Milovickou rezervaci, kde je pro to ideální zvěř - není přikrmována ani jinak ošetřovaná. Je divoká, jen zavřená za plotem. Podobné projekty probíhají na mnoha místech v Evropě, takže proč ne u nás na Šumavě. A pro mě za mě - klidně ať tam vypustí i divoké koně s pratury.
Odpovědět
Na Šumavě obecně podíl smrku, stejně jako ostatních dřevin, kolísal v závislosti na klimatu - teplotě a vlhkosti. Jednou byl podíl smrku menší, jindy vyšší, ale vždy v posledních tisíci letech silně převažoval v horských partiích od cca. 1100 m.n.m
Na Šumavu se může navrátit třeba zubr. Máme Milovickou rezervaci, kde je pro to ideální zvěř - není přikrmována ani jinak ošetřovaná. Je divoká, jen zavřená za plotem. Podobné projekty probíhají na mnoha místech v Evropě, takže proč ne u nás na Šumavě. A pro mě za mě - klidně ať tam vypustí i divoké koně s pratury.
ss
smějící se bestie
12.5.2023 15:36 Reaguje na SlovanJak chodili hajní po lesích ?
Po kapsách nějakou tu bukvici, žalud - sem hodil, tam hodil, aby se ujaly.
Odpovědět
Po kapsách nějakou tu bukvici, žalud - sem hodil, tam hodil, aby se ujaly.
RP
Radim Polášek
12.5.2023 10:25 Reaguje na Dalibor MotlJá bych řekl, že naopak ví, o čem píše.
Kde půda byla tak suchá, že tam hrabanka hořela do hloubky nebo kde byla svrchní vrstva půdy do odhadem 5 centimetrů, semena se obvykle hlouběji nedostanou, ohřáta požárem nad ní nad odhadem takových 50 st C, byla semena uložená v půdě kompletně zničena - sterilizována vysokou teplotou a není možné, že by vyklíčila. Na takových místech potom nutně musí vyrůst pouze náletové pionýrské dřeviny. Ať už se bude jednat o třeba břízu, jejíž semena jsou šířena větrem nebo o plod buku či dubu přinesený nějakým zvířetem, což ale bude proti semenům šířeným větrem nebo skrz ptačí výkaly jako jeřáb velmi vzácné.
Přirozeně nejedná se o plošně stejnorodý jev. Někde mohla být semena přikryta náhodným pádem třeba kmene, který neshořel a mohl pod sebou nějaké semena zachránit nebo kamene ze skaliska nebo tam byla v zemi nějaká vlhká žíla z nějakého pramene, kde se tomu místu vyhnul podzemní oheň a nadzemní byl slabý, takže půdu neprohřál a semena nesterilizoval. Přirozeně někde může být hustota takových míst dost velká, takže za pár roků může být z takových objemných semen, která požár přežila, hustě zapojený mladý les. Ale odhadoval bych, že na většině spáleniště nově vyrostlý les nebude z původních semen, která požár přežila, ale téměř úplně ze semen, která se tam nějak různými způsoby dostala po požáru.
Odpovědět
Kde půda byla tak suchá, že tam hrabanka hořela do hloubky nebo kde byla svrchní vrstva půdy do odhadem 5 centimetrů, semena se obvykle hlouběji nedostanou, ohřáta požárem nad ní nad odhadem takových 50 st C, byla semena uložená v půdě kompletně zničena - sterilizována vysokou teplotou a není možné, že by vyklíčila. Na takových místech potom nutně musí vyrůst pouze náletové pionýrské dřeviny. Ať už se bude jednat o třeba břízu, jejíž semena jsou šířena větrem nebo o plod buku či dubu přinesený nějakým zvířetem, což ale bude proti semenům šířeným větrem nebo skrz ptačí výkaly jako jeřáb velmi vzácné.
Přirozeně nejedná se o plošně stejnorodý jev. Někde mohla být semena přikryta náhodným pádem třeba kmene, který neshořel a mohl pod sebou nějaké semena zachránit nebo kamene ze skaliska nebo tam byla v zemi nějaká vlhká žíla z nějakého pramene, kde se tomu místu vyhnul podzemní oheň a nadzemní byl slabý, takže půdu neprohřál a semena nesterilizoval. Přirozeně někde může být hustota takových míst dost velká, takže za pár roků může být z takových objemných semen, která požár přežila, hustě zapojený mladý les. Ale odhadoval bych, že na většině spáleniště nově vyrostlý les nebude z původních semen, která požár přežila, ale téměř úplně ze semen, která se tam nějak různými způsoby dostala po požáru.
PD
Pavel Dvořák
12.5.2023 09:16Sabotování požárů lidoopičákem je pro přírodu hotové neštěstí. Ale občas přírodní živel vyhraje. :)
Sukcese je super. Kdybych měl přebytečných 10 miliard, tak skoupím spoustu zemědělské půdy (stejně jí tolik nepotřebujeme, viz řepka) a všude rozmístím cedule "prales". :)
Odpovědět
Sukcese je super. Kdybych měl přebytečných 10 miliard, tak skoupím spoustu zemědělské půdy (stejně jí tolik nepotřebujeme, viz řepka) a všude rozmístím cedule "prales". :)
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 12:35 Reaguje na Pavel DvořákPříroda si nehraje na štěstí či neštěstí, příroda vlastně není nic. Je to soubor všech různých organismů, které navzájem bojují. Vyhrají ti nejsilnější, což jsou dnes ty invazní věci. Myslím, že slova zachování přírody, znamená zachování tak jak byla, aby se nám líbila a mohli jo zkoumat. A to vyžaduje, zejména ve střední Evropě, kde již 100 tisíc let zasahuje člověk, pokračovat v původním zasahování, v rozumném usměrňování, aby byl zachován status quo.
Odpovědět
PD
Pavel Dvořák
12.5.2023 13:36 Reaguje na Slavomil VinklerDaleko nejhorší invazní druh je člověk. Já nepotřebuju nějaký "původní stav", příroda je pořád ve vývoji, stejně jako klima. Přírodu je třeba chránit především před člověkem, se kterým si jen dost těžko poradí sama. Stejně jako nemůžeme jen tak vypouštět do řeky jedy z fabriky a doufat, že si s tím příroda nějak poradí, tak nemůžeme jen tak do přírody vypustit přemnoženého lidoopičáka, který je schopen zničit cokoliv, na co ukáže prstem, a nechat ho tam dělat si co ho zrovna napadne. Příroda bez člověka by samozřejmě prosperovala skvěle. Když naši ignoranští evropští předci dorazili do Ameriky, byly v šoku z toho, v jakém stavu tam byla příroda. A ovšem, žili tam i lidé, kteří měli přírodu v úctě, na rozdíl od evropských programových devastátorů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 15:41 Reaguje na Pavel DvořákA jak ho chcete eradikovat?
A pro koho byste tu přírodu vlastně chránil? Uvědomujete si ten oxymóron, že jste zcela mimo?
Příroda bez lidí nemá pro lidi význam.
Odpovědět
A pro koho byste tu přírodu vlastně chránil? Uvědomujete si ten oxymóron, že jste zcela mimo?
Příroda bez lidí nemá pro lidi význam.
MK
Majka Kletečková
13.5.2023 15:28 Reaguje na Slavomil VinklerTo, co člověk nazývá přírodou, má význam pro přežití celé řady jiných organismů. Moudrý člověk zbytečně neničí jiné formy života a neřídí se heslem "po nás potopa".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 15:43 Reaguje na Pavel DvořákJo a tu úctu k přírodě vyjádřili vybitím megafauny asi za 5 tisíc let. Mamut, slon, pásovec, velbloud, medvěd, lenochod, šavlozubec,...
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.5.2023 15:36 Reaguje na Slavomil VinklerMožná člověk tu megafaunu doby ledové - mamuty, medvědy, lenochody, šavlozubce - nevyhubil. Je možné, že (by) tahle velká zvířata nepřežila změnu životních podmínek vyvolanou klimatickou změnou i bez člověčího přičinění.
Odpovědět
Sl
Slovan
13.5.2023 18:06 Reaguje na Majka KletečkováSouhlasím. Také si myslím, že je nejpravděpodobnější příčinou je hlavně změna životního prostředí. I dnes vidíme příklady. Třeba leguáni z Galapág mohou ztratit až 90% své populace v případě El Nina - přestanou jim růst řasy, které jedí a rostou ty, které nejsou schopni strávit. Je prokázané, že v takovém období se jim třeba zmenšuje kostra (těžko uvěřitelná evoluční adaptace). Zkusme si představit, že to nebude roční, ale několikaroční záležitost...
U některých možná nějaké nemoci. S jistotou to nikdo ale neví. Nicméně lidská populace nebyla nijak velká a ta stáda naopak veliká byla. Pokud by to udělal primárně člověk, proč by třeba ve Spojených státech byla do příchodu Evropanů a jejich moderních zbraní milionová stáda bizonů. Proč by v Africe byla milionová stáda slonů atd.
Odpovědět
U některých možná nějaké nemoci. S jistotou to nikdo ale neví. Nicméně lidská populace nebyla nijak velká a ta stáda naopak veliká byla. Pokud by to udělal primárně člověk, proč by třeba ve Spojených státech byla do příchodu Evropanů a jejich moderních zbraní milionová stáda bizonů. Proč by v Africe byla milionová stáda slonů atd.
RP
Radim Polášek
12.5.2023 10:35Jen takový malý komentář, autor by se měl přírodu trochu doučit anebo méně být v přírodě před monitorem počítače a více být v přírodě přímo v reálu.
Na fotce označené jako "semena buku lesního" žádná semena buku nejsou. Jsou to pouze jejich obaly, ve kterých na stromě mohou vyrůst a dozrát. Semena buku lesního jsou hnědočervené trojboké oříšky, mimochodem slušně chutné. Buky jinak často tvoří takových obalů velké množství, ale většina z nich je úplně prázdná nebo oříšky v nich jsou pouze prázdné hnědočervené trojboké slupky bez vnitřku. Pouze malé množství plodu buku obsahuje plnohodnotné oříšky, které po nasazení do země vyklíčí a utvoří novou rostlinku buku.
Buďto buk na víc plnohodnotných plodů nemá živiny nebo jejich květy nebyly dostatečně opyleny.
Odpovědět
Na fotce označené jako "semena buku lesního" žádná semena buku nejsou. Jsou to pouze jejich obaly, ve kterých na stromě mohou vyrůst a dozrát. Semena buku lesního jsou hnědočervené trojboké oříšky, mimochodem slušně chutné. Buky jinak často tvoří takových obalů velké množství, ale většina z nich je úplně prázdná nebo oříšky v nich jsou pouze prázdné hnědočervené trojboké slupky bez vnitřku. Pouze malé množství plodu buku obsahuje plnohodnotné oříšky, které po nasazení do země vyklíčí a utvoří novou rostlinku buku.
Buďto buk na víc plnohodnotných plodů nemá živiny nebo jejich květy nebyly dostatečně opyleny.
SV
Slavomil Vinkler
12.5.2023 12:36 Reaguje na Radim PolášekPokud to není aranžmá, tak tam, kde jsou obaly budou i bukvice.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.5.2023 19:29 Reaguje na Radim PolášekSemená buku sú síce slušne chutné, ale pre človeka mierne jedovaté.
Odpovědět
KP
MK
Majka Kletečková
13.5.2023 15:37 Reaguje na Karel PadevetCo nejde? Mohl byste být konkrétnější?
Odpovědět
Pe
Petr
12.5.2023 17:54Některé komentáře v diskuzi mi připomněly film Jurský park. Naklonovali dinosaury, a za pár dní už tam měli stáda dospělých dinosaurů. :-)
Lidi se naučili, že všechno se dá koupit, a ztratili představu o životě v přírodě. Všechno musejí mít hned. A když to není hned a po jejich, tak je to špatně a musí se to předělat. Jenže tohle je příroda, ne nějaký produkt. Kdo chce produkt, ať jde do supermarketu.
Odpovědět
Lidi se naučili, že všechno se dá koupit, a ztratili představu o životě v přírodě. Všechno musejí mít hned. A když to není hned a po jejich, tak je to špatně a musí se to předělat. Jenže tohle je příroda, ne nějaký produkt. Kdo chce produkt, ať jde do supermarketu.
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2023 12:32 Reaguje na PetrVy si pořád něco namlouváte. Příroda kolem nás v Evropě i jinde je z velké části lidský produkt. Bez lidí a s megafaunou by vypadala jinak a bez megafauny taky jinak. Když např. zmizí lidé, zvítězí invaze, ale to už může být těm zmizelým šumák.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.5.2023 15:41 Reaguje na Slavomil VinklerPrávě proto, že příroda kolem nás v Evropě je z velké části lidský produkt, je třeba jí dát větší prostor k seberealizaci aspoň někde. (S určitými pravidly jako je třeba odstraňování některých invazivních organismů typu pajasan žláznatý.)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2023 16:07 Reaguje na Majka KletečkováVám se nelíbí taková jaká byla? Národní parky, NPR, PR?
A jaká se vám pak líbí? Proč si myslíte, že vyroste něco lepšího než bylo, tedy ten lidský produkt? A proč vlastně odstraňovat pajasan a jinou invazi. A je to taky divoká příroda, ne?
Odpovědět
A jaká se vám pak líbí? Proč si myslíte, že vyroste něco lepšího než bylo, tedy ten lidský produkt? A proč vlastně odstraňovat pajasan a jinou invazi. A je to taky divoká příroda, ne?
VM
HH
Honza Honza
13.5.2023 07:56komentář ke článku a k níže uvedeným komentářům:
- požáru lesa nemohu zabránit tím, že odklidím spadlé stromy, shrabu hrabanku- požár je normální přírodní proces, příroda se sama obnoví a kvůli ev. požáru nemohu ničit celou přírodu
- jinak ale požár je nutno intenzivně řešit, dělat taková protipožární opatření, která nepoškozují přírodu- např. ponechat přístupové cesty (na Šumavě jsou zapadané stromy). Naprostá chyba je nezasahovat proti kůrovci v NP, je to stejné jako bychom intenzivně nezásáhli proto požáru
- prevence jsou i smíšené lesy, větší podíl listnáčů. Myslet si, že na Šumavě 1000 let byly smrky, tak tam musí být stále, je zcela naivní představa. To samé je pustit do našich lesů mamuty, byla by to absolutní zkáza. Právě proto, že africké buše mají příliš mnoho býložravců, ustupují poušti a příroda se otepluje. Současná klimatická situace neumožňuje pestrost přírody, jaká byla před člověkem. Musí být zvýšen podíl lesa, jinak příroda zkolabuje, vyschne a nebude nic, natož pestrá diverzifikovaná příroda! Naprosto nechápu, že inteligentní diskutující tyto axiomy neznají!!!
Odpovědět
- požáru lesa nemohu zabránit tím, že odklidím spadlé stromy, shrabu hrabanku- požár je normální přírodní proces, příroda se sama obnoví a kvůli ev. požáru nemohu ničit celou přírodu
- jinak ale požár je nutno intenzivně řešit, dělat taková protipožární opatření, která nepoškozují přírodu- např. ponechat přístupové cesty (na Šumavě jsou zapadané stromy). Naprostá chyba je nezasahovat proti kůrovci v NP, je to stejné jako bychom intenzivně nezásáhli proto požáru
- prevence jsou i smíšené lesy, větší podíl listnáčů. Myslet si, že na Šumavě 1000 let byly smrky, tak tam musí být stále, je zcela naivní představa. To samé je pustit do našich lesů mamuty, byla by to absolutní zkáza. Právě proto, že africké buše mají příliš mnoho býložravců, ustupují poušti a příroda se otepluje. Současná klimatická situace neumožňuje pestrost přírody, jaká byla před člověkem. Musí být zvýšen podíl lesa, jinak příroda zkolabuje, vyschne a nebude nic, natož pestrá diverzifikovaná příroda! Naprosto nechápu, že inteligentní diskutující tyto axiomy neznají!!!
SV
Slavomil Vinkler
13.5.2023 08:29 Reaguje na Honza HonzaV zásadě pravda, až od těch mamutů je to nesmysl. Africké buše neustupují kvůli divokým býložravcům, ale protože jsou devastovány lidmi kteří umí jen spásat dobytkem, spalovat biomasu (dřevěné uhlí) a zakládají nová a nová políčka. Chybí jim peníze, proto nemají peníze (ale přece jen trochu) a proto se nezřízeně množí. Buď jim sebrat všechny, pak zemřou, nebo je naučit vydělávat, ale to je daleko obtížnější.
Odpovědět
JN
Jiří Nápravník
14.5.2023 19:1510. května jsem dal na iDnes svůj pohled - Kde byla skutečná příčina šíření požáru - https://napravnik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=801530
Problém nebyla příroda, oteplování, klimatická změna, ale problémy způsobili lidé a ještě se tváři, že to jinak udělat nešlo.
Odpovědět
Problém nebyla příroda, oteplování, klimatická změna, ale problémy způsobili lidé a ještě se tváři, že to jinak udělat nešlo.
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 07:43 Reaguje na Jiří Nápravník👍 No jo no. A co s takovou pravdou, když vládnou přesvědčení ortodoxní bezzásahovci, zejména na Šumavě a ČSŠ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 09:28 Reaguje na Jiří NápravníkVšichni profesionálně vzdělaní ekologové ví, že pokud chtějí udržet biotop v určitém sukcesním stádiu, musí se obhospodařovat, například step kosit a pást. Jenomže pokud uvidí Heslo Národní Park, udělá to v hlavě mnohých cvak a začnou obhajovat boha přírodu, prosazovat a provádět bezzásahovost, zapomínajíce že i ty zdánlivě čistě přírodní lokality v Evropě jsou ovlivněny asi 100 tisíci lety činnosti člověka. No a tedy to nejsou díla čirého přírody, ale spíš lidské artefakty. A pokud se nám líbí a mají se udržet, je třeba je rozumně udržovat historickými metodami, jak vznikly.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 12:50 Reaguje na Slavomil VinklerJinak i bezzásahově něco vyroste, ale bude to úplně jiné než bylo.
A přírodovi je to jedno, 5 nebo 10 masových vymírání, no co, stejně nás pak pohltí slunce.
Odpovědět
A přírodovi je to jedno, 5 nebo 10 masových vymírání, no co, stejně nás pak pohltí slunce.
Sl
Slovan
15.5.2023 14:13 Reaguje na Slavomil VinklerObčas když tyhle vaše myšlenkové pochody čtu si říkám, zda to opravdu myslíte vážně a věříte tomu nebo si z lidí jen střílíte.
Znovu se ptám. Jaký je rozdíl mezi pro vás špatnými NP (Šumava a ČŠ) a těmi dobrými (Podyjí a Krkonoše). Mě to fakt zajímá! Mimochodem.. těch 100 tisíc není málo? Odhaduje se, že moderní člověk se do Evropy dostal před cca. 50 tisíci a z toho 49,5 tisíc ovlivňoval přírodu jen minimálně...
A ke zbytku. Ano, o step se v naší zemi musíme starat. Třeba i řízeným ohněm. Jenže step není les. Step a les jsou úplně jiné biotopy, které fungují oba na jiných principech a srovnávat je jednoduše nelze. Tak to prostě je. Toho si jsou ti vzdělaní ekologové vědomi, proto dokáží rozlišovat.
O 99% rozlohy naší země se člověk aktivně stará. Dokonce i v NP je bezzásahový režim jen na nějaké cca. 1/4 území! Tak co tady furt brečíte nad bezzásahem?
Odpovědět
Znovu se ptám. Jaký je rozdíl mezi pro vás špatnými NP (Šumava a ČŠ) a těmi dobrými (Podyjí a Krkonoše). Mě to fakt zajímá! Mimochodem.. těch 100 tisíc není málo? Odhaduje se, že moderní člověk se do Evropy dostal před cca. 50 tisíci a z toho 49,5 tisíc ovlivňoval přírodu jen minimálně...
A ke zbytku. Ano, o step se v naší zemi musíme starat. Třeba i řízeným ohněm. Jenže step není les. Step a les jsou úplně jiné biotopy, které fungují oba na jiných principech a srovnávat je jednoduše nelze. Tak to prostě je. Toho si jsou ti vzdělaní ekologové vědomi, proto dokáží rozlišovat.
O 99% rozlohy naší země se člověk aktivně stará. Dokonce i v NP je bezzásahový režim jen na nějaké cca. 1/4 území! Tak co tady furt brečíte nad bezzásahem?
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 15:14 Reaguje na SlovanRozdíl vidím v tom managementu.
Myslíte, že neandrtálec se choval jinak než cromagnonec?
Step i les jsou ty tisíce let bez megafauny v zásadě lidský artefakt. Oba kdysi fungovaly na stejném principu "údržby megafaunou, později fungují na stejném principu údržby člověkem. Samozřejmě v detailech jinak. V lese se nekosila tráva, že.
Vzdělaní ekologové to již pochopili např. David Storch či Martin Konvička. Dokonce i z Evropské unie sic! zaznívají závany jisté osvěty. Jem vy plácáte starou slámu.
Zcela přísný bezzásahový režim je výjimka, co se hodí jen málo kde. Snad nejvyšší polohy okraje lesa, lavinové dráhy, Jezerní stěna... a to asi jen velmi velmi opatrně.
Odpovědět
Myslíte, že neandrtálec se choval jinak než cromagnonec?
Step i les jsou ty tisíce let bez megafauny v zásadě lidský artefakt. Oba kdysi fungovaly na stejném principu "údržby megafaunou, později fungují na stejném principu údržby člověkem. Samozřejmě v detailech jinak. V lese se nekosila tráva, že.
Vzdělaní ekologové to již pochopili např. David Storch či Martin Konvička. Dokonce i z Evropské unie sic! zaznívají závany jisté osvěty. Jem vy plácáte starou slámu.
Zcela přísný bezzásahový režim je výjimka, co se hodí jen málo kde. Snad nejvyšší polohy okraje lesa, lavinové dráhy, Jezerní stěna... a to asi jen velmi velmi opatrně.
Sl
Slovan
15.5.2023 15:41 Reaguje na Slavomil VinklerV jakém managmentu? Napište ty rozdíly, díky. Nebo nevíte a jen plácáte?
Myslíte toho Davida Storcha, který podepsal toto?
https://denikreferendum.cz/clanek/34349-otevreny-dopis-podpora-narodnim-parkum
A myslíte toho Konvičku, který silně podporuje bezzásahový režim na Šumavě? Znáte vůbec názory těch lidí, když už je zmiňujete? Evidentně ne…
Odpovědět
Myslíte toho Davida Storcha, který podepsal toto?
https://denikreferendum.cz/clanek/34349-otevreny-dopis-podpora-narodnim-parkum
A myslíte toho Konvičku, který silně podporuje bezzásahový režim na Šumavě? Znáte vůbec názory těch lidí, když už je zmiňujete? Evidentně ne…
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 15:52 Reaguje na SlovanCo se týče NP, tak já je podporuji všemi deseti. Je lepší špatně manažerovaný NP, než dobře zprivatizované Lesy sp.
CHKO je bezzubý nástroj. Všechny by měly být přeměněny v NP. Ale to TI SAMÍ "ekologové", kteří propagují absolutní bezzásah nechtějí připustit, neb jsou to území ovlivněná člověkem. Jako by ostatní nebyly.
Odpovědět
CHKO je bezzubý nástroj. Všechny by měly být přeměněny v NP. Ale to TI SAMÍ "ekologové", kteří propagují absolutní bezzásah nechtějí připustit, neb jsou to území ovlivněná člověkem. Jako by ostatní nebyly.
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 16:08 Reaguje na SlovanCo se týče výtek proti NP Š a ČŠ, podívejte se na příspěvek Jana Nápravníka trochu výš.
Co se týče Storcha a Konvičky tak platí, že v akademickém prostoru není dobré scát proti větru, taky ani já ani oni neprosazují v NP management hospodářského lesa (to by NP nebyl potřeba). Opakuji, jsem pro zřízení NP všude kde to jen jde, jako Krušné hory, Jeseníky, Soutok, ....
Odpovědět
Co se týče Storcha a Konvičky tak platí, že v akademickém prostoru není dobré scát proti větru, taky ani já ani oni neprosazují v NP management hospodářského lesa (to by NP nebyl potřeba). Opakuji, jsem pro zřízení NP všude kde to jen jde, jako Krušné hory, Jeseníky, Soutok, ....
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 19:01 Reaguje na Slovanhttps://www.enviweb.cz/60962
Až nová vědecká teorie přináší vysvětlení, proč motýli v Česku vymírají. Podle biologů totiž v krajině chybějí velcí kopytníci, především zubři. Tato velká zvířata totiž dokážou i v hustém lese vytvářet světliny, kde mohou vznikat travnaté porosty s kvetoucími rostlinami. Díky tomu tam mohou přežívat i motýli. Navíc vědci tvrdí, že ještě před příchodem člověka byly rozsáhlé oblasti země bez lesů. "Když skončily ledové doby, začaly do tehdy bezlesé krajiny migrovat od jihu nejen stromy, ale i zvířata. Ovšem velcí kopytníci tu byli rychleji než dubový či bukový les. A již nikdy nedovolili, aby se les rozrostl na celém území," říká Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.
Podle něj tradiční les chyběl asi na jedné třetině dnešního území republiky. "Někde byl samozřejmě les tak hustý jako dnes, jinde byl však mnohem řidší. Na mnoha místech ale zdejší krajina vypadala jako savana nebo step s tu a tam roztroušenými keři a stromy a připomínala takové Serengetti," popisuje Konvička.
Odpovědět
Až nová vědecká teorie přináší vysvětlení, proč motýli v Česku vymírají. Podle biologů totiž v krajině chybějí velcí kopytníci, především zubři. Tato velká zvířata totiž dokážou i v hustém lese vytvářet světliny, kde mohou vznikat travnaté porosty s kvetoucími rostlinami. Díky tomu tam mohou přežívat i motýli. Navíc vědci tvrdí, že ještě před příchodem člověka byly rozsáhlé oblasti země bez lesů. "Když skončily ledové doby, začaly do tehdy bezlesé krajiny migrovat od jihu nejen stromy, ale i zvířata. Ovšem velcí kopytníci tu byli rychleji než dubový či bukový les. A již nikdy nedovolili, aby se les rozrostl na celém území," říká Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky.
Podle něj tradiční les chyběl asi na jedné třetině dnešního území republiky. "Někde byl samozřejmě les tak hustý jako dnes, jinde byl však mnohem řidší. Na mnoha místech ale zdejší krajina vypadala jako savana nebo step s tu a tam roztroušenými keři a stromy a připomínala takové Serengetti," popisuje Konvička.
Sl
Slovan
16.5.2023 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerJá se ptám vás, ne Nápravníka. Ptám se na rozdíly v tom vámi zmiňovaném managmentu. Pokud nejste schopen odpovědět protože prostě nevíte, tak to aspoň přiznejte.
Pěkná trefa do vlastní nohy. Konvička vlastně dává za pravdu mě, když tvrdí, že hustý les není nic nepřirozeného, že tu jednoduše byl i dříve a že chyběl na cca. 1/3 třetině území (2/3 dnešní ČR ne nezalesněno!).
Konvička zároveň zastává názor, že bezzásahový režim není nic špatného a že má své právoplatné místo i v české ochraně přírody. Rozhodně proti tomu nebojuje, dokonce často poukazuje, že třeba na Šumavě to má pouze pozitivní výsledky! V Národních Parcích jako takových proti bezzásahovosti nikdy nebojoval. Paradoxně je, na rozdíl od vás, i velkým zastáncem návratu velkých šelem. Zdůrazňuje však potřebu jiného způsobu hospodaření v naší běžné krajině, že bezzásahový režim se nehodí všude což je ale to, co tvrdím i já. Na 99% naší krajiny se nějakým způsobem hospodaří - na tuto část je třeba se soustředit. S návratem velkých kopytníků také já problém nemám. Ostatně v Polsku běhají ve volné krajině tisíce zubrů.
Stejně je vtipné, že propagujete lidi, kteří v mnohém zastávají opačný názor než vy :-)
Odpovědět
Pěkná trefa do vlastní nohy. Konvička vlastně dává za pravdu mě, když tvrdí, že hustý les není nic nepřirozeného, že tu jednoduše byl i dříve a že chyběl na cca. 1/3 třetině území (2/3 dnešní ČR ne nezalesněno!).
Konvička zároveň zastává názor, že bezzásahový režim není nic špatného a že má své právoplatné místo i v české ochraně přírody. Rozhodně proti tomu nebojuje, dokonce často poukazuje, že třeba na Šumavě to má pouze pozitivní výsledky! V Národních Parcích jako takových proti bezzásahovosti nikdy nebojoval. Paradoxně je, na rozdíl od vás, i velkým zastáncem návratu velkých šelem. Zdůrazňuje však potřebu jiného způsobu hospodaření v naší běžné krajině, že bezzásahový režim se nehodí všude což je ale to, co tvrdím i já. Na 99% naší krajiny se nějakým způsobem hospodaří - na tuto část je třeba se soustředit. S návratem velkých kopytníků také já problém nemám. Ostatně v Polsku běhají ve volné krajině tisíce zubrů.
Stejně je vtipné, že propagujete lidi, kteří v mnohém zastávají opačný názor než vy :-)
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2023 11:52 Reaguje na SlovanTo je váš konstrukt, abyste prudil. Já, pokud bych byl vyzván, tak tu podporu NP podepíšu taky. Nějaké chyby v provozu NP budou vždy. A proti těm hrubým brojím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2023 11:58 Reaguje na SlovanA co se týče lesa, tak nejvíce chybí v NP a jinde ten řidší. Pařeziny, pastviny v lese, průtahy lesem co nyní nahrazuje vedení VN, rozježděné bažinky na slunci...
Odpovědět
MD
Milan Dostál
16.5.2023 14:29 Reaguje na SlovanNejsem si jist, zda Martin Konvička není pro bezzásahovost jen v případě, že v tom prostředí jsou velcí býložravci.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
16.5.2023 14:37 Reaguje na Milan Dostálhttps://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4&t=939s
Odpovědět
Sl
Slovan
16.5.2023 16:10 Reaguje na Milan DostálVždyť byl Konvička i zatčen kvůli blokádě v roce 2011... (http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=2294066&apc=zkvx1-2312688)
Ten člověk jednoznačně podporuje současnou podobu NP i s bezzásahovostí v nich. Nikdy proti tomu nic neřekl, vždy to naopak podpořil. V roce 2017 třeba podepsal petici proti tomu senátnímu paskvilu. To, že upozorňuje na to, aby se zejména jinde hospodařilo jinak (aby se aspoň někde obnovil na některých plochách pařezinový způsob hospodaření apod.), není přeci nic co by se navzájem vylučovalo. Já jsem taky pro a jsem i pro, aby se třeba na tu Šumavu vrátil zubr.
Martin Konvička z rozhovoru z roku 2011:
"Občas média vytýkají ochranářům, že tam chtějí experimentovat a zničili kvůli tomu Šumavu. Samozřejmě, že tam výzkum probíhá, ale to, zda necháme vývoj přirozeně na přírodě, nebo zda dáme prostor lesním inženýrům, to není vědecky zajímavá otázka, to je nuda. Necháme-li prostor přírodě, zlepší se podmínky pro řadu organismů, od atraktivních až po všelijaké breberky, které žijí v mrtvém dřevě. Budeme-li tam hospodařit lesnicky, dostaneme staleté fádní lesy, které zase za sto let budeme muset obhospodařovat lesnicky. Mnohé z nás výzkumníků už to nebaví, je to otrava a zcela předvídatelná záležitost."
Odpovědět
Ten člověk jednoznačně podporuje současnou podobu NP i s bezzásahovostí v nich. Nikdy proti tomu nic neřekl, vždy to naopak podpořil. V roce 2017 třeba podepsal petici proti tomu senátnímu paskvilu. To, že upozorňuje na to, aby se zejména jinde hospodařilo jinak (aby se aspoň někde obnovil na některých plochách pařezinový způsob hospodaření apod.), není přeci nic co by se navzájem vylučovalo. Já jsem taky pro a jsem i pro, aby se třeba na tu Šumavu vrátil zubr.
Martin Konvička z rozhovoru z roku 2011:
"Občas média vytýkají ochranářům, že tam chtějí experimentovat a zničili kvůli tomu Šumavu. Samozřejmě, že tam výzkum probíhá, ale to, zda necháme vývoj přirozeně na přírodě, nebo zda dáme prostor lesním inženýrům, to není vědecky zajímavá otázka, to je nuda. Necháme-li prostor přírodě, zlepší se podmínky pro řadu organismů, od atraktivních až po všelijaké breberky, které žijí v mrtvém dřevě. Budeme-li tam hospodařit lesnicky, dostaneme staleté fádní lesy, které zase za sto let budeme muset obhospodařovat lesnicky. Mnohé z nás výzkumníků už to nebaví, je to otrava a zcela předvídatelná záležitost."
MD
Milan Dostál
17.5.2023 07:28 Reaguje na SlovanPřece jenom je to už dost let a názory se vyvijí podle nových zkušeností a poznatků. V současném světě je určitý zásah člověka už nutností.
Odpovědět
Sl
Slovan
17.5.2023 14:13 Reaguje na Milan DostálJenže Konvička je v tomto naprosto konzistentní a nenajdete jeho vyjádření (pokud ano, prosím o odkaz), kde by kritizoval bezzásahový režim v Národních Parcích, natož na Šumavě. Tu naopak ukazuje jako příklad, kde je bezzásahový režim naprosto oprávněně. Jediné co Konvička tvrdí je to, aby se bezzásah nepovažoval za něco, co vyřeší všechny problémy všude a že některé druhy tu naší pomoc potřebují, neb chybí velcí kopytníci, požáry nebo povodně. Což je logické a já se s tímto názorem ztotožňuji. Je přeci hloupost, aby se třeba na Soutoku vytvářel hustý hospodářský les místo pomalu zanikajícího světlého lesa, díky kterému bylo to území jedinečné (a dodnes ještě stále je).
Pro jistého diskutující, jeden komentář Konvičky z roku 2017:
"Pro pořádek dlužno dodat, že byť by většinu Šumavy jako takové bez činnosti člověka pokrývaly lesy buko-jedlo-smrkové, tak zhruba nad 1100 m, tedy na příhraničních vrcholech i značné části Plání, by převládal téměř čistý smrk – obdoba severské tajgy"
Odpovědět
Pro jistého diskutující, jeden komentář Konvičky z roku 2017:
"Pro pořádek dlužno dodat, že byť by většinu Šumavy jako takové bez činnosti člověka pokrývaly lesy buko-jedlo-smrkové, tak zhruba nad 1100 m, tedy na příhraničních vrcholech i značné části Plání, by převládal téměř čistý smrk – obdoba severské tajgy"
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2023 15:22 Reaguje na Milan DostálJistě. Ale není až takový hnidopich a pokládá přirozené vypásání za bezzásahové hospodaření přírody.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
16.5.2023 15:27 Reaguje na Slavomil VinklerBere to pragmaticky, kde nejsou spásači, musí nastoupit člověk, kde se spásači přemnoží musí se vystřílet.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.5.2023 15:47 Reaguje na Milan DostálNo jo, no tak, ale ortodoxní fundamentalisté bezzásahovosti to nechtějí chápat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 15:46 Reaguje na SlovanPřečtěte si vedle : https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/plochy-pod-elektrovody-jsou-dulezita-stanoviste-pro-prirodni-rozmanitost-nasi-krajiny.skoda-je-nicit-pudni-frezou
Snažte se pochopit o co jde. Vedení VN jsou náhradní biotopy tahových stezek, dříve megafauny, později dobytka pastevců. Takové trasy by měly vést i přes NP, samozřejmě v přiměřeném rozsahu a bez lidského provozu. .
Odpovědět
Snažte se pochopit o co jde. Vedení VN jsou náhradní biotopy tahových stezek, dříve megafauny, později dobytka pastevců. Takové trasy by měly vést i přes NP, samozřejmě v přiměřeném rozsahu a bez lidského provozu. .
MK
Majka Kletečková
16.5.2023 23:43 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž čtu Vaše názory ohledně NP Šumava, tak jsem čím dál víc přesvědčená, že to tam vůbec neznáte.
Profesionální ochránci přírody na Šumavě spolupracují dlouhodobě s vědci a tato jejich spolupráce přináší své ovoce. Řada lidí z Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity a budějcké odnože AV ČR jezdí často do NPŠ, provádí tam výzkumy a svými odbornými znalostmi se snaží přispět k co nejlepšímu vývoji národního parku. Také Martin Konvička se hodně zasloužil o to, že ochrana přírody se tam vyvíjí dobrým směrem.
Odpovědět
Profesionální ochránci přírody na Šumavě spolupracují dlouhodobě s vědci a tato jejich spolupráce přináší své ovoce. Řada lidí z Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity a budějcké odnože AV ČR jezdí často do NPŠ, provádí tam výzkumy a svými odbornými znalostmi se snaží přispět k co nejlepšímu vývoji národního parku. Také Martin Konvička se hodně zasloužil o to, že ochrana přírody se tam vyvíjí dobrým směrem.
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2023 05:57 Reaguje na Majka KletečkováAle tu zvěř v NP skoro nemají.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.5.2023 22:36 Reaguje na Slavomil VinklerTo mi vysvětlete.
Na rozdíl od Vás si myslím, že NPŠ si na nedostatek zvěře nemůže stěžovat.
Odpovědět
Na rozdíl od Vás si myslím, že NPŠ si na nedostatek zvěře nemůže stěžovat.
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 08:08 Reaguje na Majka KletečkováPři dostatku zvěře nemůže vyrůst samovýsevem stejnověký, stejnorodý smrkový les, který pak čeká stovku let, až ho shodí orkán, požár nebo kůrovec.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2023 10:57 Reaguje na Majka KletečkováA opravdu se podívejte na Konvičkův referát na Zoologických dnech v Brně. https://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2023 09:45Zajímavý poznatek, stromy co2 skoro nezadržují. Efektivnější je step. https://denikreferendum.cz/clanek/32508-ani-amazonie-ani-puda-priroda-nezachyti-tolik-uhliku-v-kolik-jsme-doufali
Odpovědět
