Ondřej Kořínek: Myji, myješ, myjeme. Češi myjí auta možná častěji než sebe

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Nomadsoul1 / Depositphotos

Za přibližně 20 minut se v pětimístné ruční myčce vystřídalo 14 aut. Určitě by číslo mohlo být vyšší, ale nešlo o nijak hezký den a byl všední den. Nedaleko mého bydliště máme také automobilovou myčku a tam je nejvíce narváno o víkendu. Během posledních let nám v okolí domu vyrostly hned dvě nové myčky. Je to evidentně prosperující byznys. O tom vypovídají také pobídky na internetu s detailními plány na postavení a financování nové myčky.

Při pozorování hemžení u myčky mě napadlo téma na článek o vlivu myček na životní prostředí. Prvně jsem docela mile překvapen, že technologie jdou neustále kupředu a myčky celkem obstojně zvládají recyklaci především odpadní vody a úsporu vody pro mytí. Některé dokonce používají čistící prostředky s malým vlivem na životní prostředí.

Přesto však myčky nejsou bez vlivu. Záleží na stáří mycí linky i na použité technologii. Spotřeba vody podle různých zdrojů velmi kolísá. Většinou se uvádí od 60 do 500 litrů vody na jedno mytí. Pro srovnání plně napuštěná vana má kolem 250 litrů, sprchování vezme asi 60 litrů vody. Deník Metro například uvedl, že nejvíce vody se spotřebuje v ručních boxech. Recyklační systémy umožňují opakované použití vody z předchozích mytí, což může významně snížit celkovou spotřebu. Podle některých odhadů dokáže kvalitní recyklace snížit spotřebu vody až o 50–70 %. V České republice však neexistuje žádný zákon, který by vyžadoval recyklaci vody v mycích linkách pro automobily.

Další podstatnou oblastí vlivu na životní prostředí jsou použité chemikálie, přičemž si musíme uvědomit, že každá chemie může v prostředí reagovat jinak. Chemikálie mohou způsobovat znečištění vodních toků, zejména pokud nejsou odpadní vody správně ošetřeny před vypouštěním do kanalizace. V mycích linkách se mohou používat třeba fosfáty, tenzidy, které mohou být toxické pro vodní organismy, nebo kupříkladu ropné látky. Ekologičtější mycí linky se proto snaží používat biologicky odbouratelné prostředky a zavádět systémy pro zachytávání a zpracování odpadních látek.

Moderní myčky jsou většinou vybaveny recyklací a vodu používají opětovně. Pakliže tomu tak není, měli by provozovatelé myslet na čištění vody. Špatně ošetřená odpadní voda může kontaminovat půdu a podzemní vody, což má negativní dopad na životní prostředí. Kvalitní systémy pro ošetření odpadní vody jsou proto klíčové.

Kromě vody a čistících prostředků spotřebovává mycí linka také elektrickou energii. Čím novější zařízení, tím větší úspora energií. Používat mohou rovněž zelenou obnovitelnou energii, která ovšem znamená větší náklady. Pomůže i instalace solárních panelů.

Zkusil jsem zapátrat po uhlíkové stopě jednoho umytí auta. Pochopitelně je zde tolik proměnných, že konečné číslo ovlivňuje mnoho faktorů. Průměrná uhlíková stopa automobilového mytí se pohybuje v rozsahu 0,2 až 1 kg CO₂e na jedno mytí, což je poměrně velké rozpětí.

Největší část uhlíkové stopy zahrnuje spotřebovaná voda. Kubík vody má přibližně 0,3–0,6 kg CO₂e. Další podstatnou položkou je právě energie kolem 0,05 až 0,5 kg CO₂e na mytí, v závislosti na energetickém mixu. Do uhlíkové stopy musíme počítat i čistící prostředky, recyklaci a veškeré materiály kolem toho. Zavedení energeticky úspornějších technologií a systémů recyklace může tuto stopu významně snížit.

Přečtěte si také |

Ondřej Kořínek: Biokoridor plný přiškrcených stromů

Hodnoty se zdají nízké, ale s rostoucí oblibou častého mytí vozidel a dostupnosti služeb budou dále narůstat. V České republice je odhadem přes tři tisíce různých druhů mycích linek, nejvíce v Praze. Jiný zdroj uvádí 1500 ručních myček. Když se zeptáte umělé inteligence, odpoví, že v ČR je přibližně 571 mycích linek.

Myčky, které využívají recyklaci vody, ekologické čistící prostředky a energeticky úsporné technologie, mohou výrazně snížit svůj negativní dopad. Pro zlepšení situace je nutné nejen zavádění inovativních řešení ze strany provozovatelů mycích linek, ale i osvěta mezi spotřebiteli. Ti mohou volbou ekologicky šetrných služeb aktivně přispívat k ochraně životního prostředí. Zamyslet se můžeme především nad tím, zda potřebujeme příliš často jezdit s autem do myčky.