https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-korinek-myji-myjes-myjeme.cesi-myji-auta-mozna-casteji-nez-sebe
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Kořínek: Myji, myješ, myjeme. Češi myjí auta možná častěji než sebe

23.10.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Čekám v obchodním centru na svou drahou polovičkou a nezabíjím čas koukáním do mobilu, nýbrž počítáním aut využívající zdejší ruční myčku automobilů. Je konec léta a lidé myjí jako diví. Jde o národní sport nebo jsou Češi tak úzkostlivě čistotní? A jak mycí linky ovlivňují životní prostředí?
 
Na první otázku se hledá odpověď celkem těžko. Když se zeptáte Googlu, může se vám objevit odpověď, že odborníci doporučují mýt auto co dva týdny. To jsem opravdu nečekal. Osobně jezdím s autem do myčky tak maximálně třikrát ročně, a to myslím jak ty ruční, tak mycí linku. Někdo si také myje auto na zahradě u domu, což nedoporučuje skoro nikdo. Odpověď zřejmě není možné úplně najít a asi to bude kombinace všech možných možností, které vás napadnou.

Za přibližně 20 minut se v pětimístné ruční myčce vystřídalo 14 aut. Určitě by číslo mohlo být vyšší, ale nešlo o nijak hezký den a byl všední den. Nedaleko mého bydliště máme také automobilovou myčku a tam je nejvíce narváno o víkendu. Během posledních let nám v okolí domu vyrostly hned dvě nové myčky. Je to evidentně prosperující byznys. O tom vypovídají také pobídky na internetu s detailními plány na postavení a financování nové myčky.

Při pozorování hemžení u myčky mě napadlo téma na článek o vlivu myček na životní prostředí. Prvně jsem docela mile překvapen, že technologie jdou neustále kupředu a myčky celkem obstojně zvládají recyklaci především odpadní vody a úsporu vody pro mytí. Některé dokonce používají čistící prostředky s malým vlivem na životní prostředí.

Přesto však myčky nejsou bez vlivu. Záleží na stáří mycí linky i na použité technologii. Spotřeba vody podle různých zdrojů velmi kolísá. Většinou se uvádí od 60 do 500 litrů vody na jedno mytí. Pro srovnání plně napuštěná vana má kolem 250 litrů, sprchování vezme asi 60 litrů vody. Deník Metro například uvedl, že nejvíce vody se spotřebuje v ručních boxech. Recyklační systémy umožňují opakované použití vody z předchozích mytí, což může významně snížit celkovou spotřebu. Podle některých odhadů dokáže kvalitní recyklace snížit spotřebu vody až o 50–70 %. V České republice však neexistuje žádný zákon, který by vyžadoval recyklaci vody v mycích linkách pro automobily.

Další podstatnou oblastí vlivu na životní prostředí jsou použité chemikálie, přičemž si musíme uvědomit, že každá chemie může v prostředí reagovat jinak. Chemikálie mohou způsobovat znečištění vodních toků, zejména pokud nejsou odpadní vody správně ošetřeny před vypouštěním do kanalizace. V mycích linkách se mohou používat třeba fosfáty, tenzidy, které mohou být toxické pro vodní organismy, nebo kupříkladu ropné látky. Ekologičtější mycí linky se proto snaží používat biologicky odbouratelné prostředky a zavádět systémy pro zachytávání a zpracování odpadních látek.

Moderní myčky jsou většinou vybaveny recyklací a vodu používají opětovně. Pakliže tomu tak není, měli by provozovatelé myslet na čištění vody. Špatně ošetřená odpadní voda může kontaminovat půdu a podzemní vody, což má negativní dopad na životní prostředí. Kvalitní systémy pro ošetření odpadní vody jsou proto klíčové.

Kromě vody a čistících prostředků spotřebovává mycí linka také elektrickou energii. Čím novější zařízení, tím větší úspora energií. Používat mohou rovněž zelenou obnovitelnou energii, která ovšem znamená větší náklady. Pomůže i instalace solárních panelů.

Zkusil jsem zapátrat po uhlíkové stopě jednoho umytí auta. Pochopitelně je zde tolik proměnných, že konečné číslo ovlivňuje mnoho faktorů. Průměrná uhlíková stopa automobilového mytí se pohybuje v rozsahu 0,2 až 1 kg CO₂e na jedno mytí, což je poměrně velké rozpětí.

Největší část uhlíkové stopy zahrnuje spotřebovaná voda. Kubík vody má přibližně 0,3–0,6 kg CO₂e. Další podstatnou položkou je právě energie kolem 0,05 až 0,5 kg CO₂e na mytí, v závislosti na energetickém mixu. Do uhlíkové stopy musíme počítat i čistící prostředky, recyklaci a veškeré materiály kolem toho. Zavedení energeticky úspornějších technologií a systémů recyklace může tuto stopu významně snížit.

Hodnoty se zdají nízké, ale s rostoucí oblibou častého mytí vozidel a dostupnosti služeb budou dále narůstat. V České republice je odhadem přes tři tisíce různých druhů mycích linek, nejvíce v Praze. Jiný zdroj uvádí 1500 ručních myček. Když se zeptáte umělé inteligence, odpoví, že v ČR je přibližně 571 mycích linek.

Myčky, které využívají recyklaci vody, ekologické čistící prostředky a energeticky úsporné technologie, mohou výrazně snížit svůj negativní dopad. Pro zlepšení situace je nutné nejen zavádění inovativních řešení ze strany provozovatelů mycích linek, ale i osvěta mezi spotřebiteli. Ti mohou volbou ekologicky šetrných služeb aktivně přispívat k ochraně životního prostředí. Zamyslet se můžeme především nad tím, zda potřebujeme příliš často jezdit s autem do myčky.


reklama

 
foto - Kořínek Ondřej
Ondřej Kořínek
Autor studoval aplikovanou ekologii na Fakultě životního prostředí ČZU, v ČSOP se věnuje praktické ochraně přírody. Můžete jej sledovat na Instagramu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

23.10.2024 07:57
To je právě problém kultury celé západní společnosti: sterilní prostředí vede u člověka k oslabení imunity, alergiím, nejlepší je norm. "trochu" špinavé prostředí posilující imunitu.
Extrémní ochrana vede k přemíře obalů, konzervantů, stabilizátorů, zbytečných barviv. Krásná jablka bez skvrnky jsou plná pesticidů, konzervantů (citrusy).
Jsou to výrobky na jedno použití, sice vše stále nové, krásné ale odpady a těžbou surovin zatěžující= špinící prostředí. Elektroauta s čistým provozem na 5 let životnosti zatěžují přírodu výrobou baterií, recyklací, zatímco nafťák může být 20 let starý, pokud jej nevyřadí STK.
Je to extrémní snaha očistit přírodu - čistý vzduch (kouřem při topení přírodním dřevem), přitom čistá elektřina se vyrábí FV panely s bateriemi, těžbou lithia, odpady, plasty. Přitom bez JE (s radioakt. odpadem na 100 tis. let) ani tento systém nefunguje.

Je třeba tedy přemýšlet trochu do hloubky a ne vidět si jen metr před sebe.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2024 10:00
A to ještě nic není. Dnes má doma každý, včetně autora, mautomatickou pračku a myčku nádobí. Pere se i myje denně. Spotřeba vody, energií i chemikálií násobně větší.
Toto řešení nemá.
A jen takový postřeh. Auta lidé myjí opravdu často. Zato interiér, který používají denně, čistí v lepším případě dvakrát ročně. Není to zvláštní?
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.10.2024 11:01 Reaguje na Petr
pračka a myčka nejen šetří práci, ale paradoxně dost výrazně šetří i vodu a samozřejmě i energie, bo největší žrout energie v pračce a myčce je ohřívání vody. (ostatně, ausgerechnet pračka do každé domácnosti byl největší krok k emancipaci žen, velké prádlo a necky byla velká a fyzicky náročná dřina na celý den). ano, samozřejmě je tady efekt "hodím to do pračky a ono se to samo vypere" a perou se věci jen "rozšpiněné".

mytí auta; někteří mají auto za takový atribut své osobnosti, společenského postavení a pověsti mezi sousedy, že holt mejt musí. politujme je, chudáky.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2024 11:13 Reaguje na Lukas B.
Sám jste i napsal vysvětlení. Tak jako levná a úsporná auta lidem umožnily cestovat denně pracovně po celé zemi a kupovat si chalupy 200 km daleko, takže se dnes projezdí mnohem víc, tak levné a úsporné pračky a myčky umožnily prát a mýt denně. A z úspory se stalo plýtvání. Protože to prostě jde.
Úspory z jednotlivostí jsou dalece a dalece převýšeny četností.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.10.2024 11:29 Reaguje na Petr
níže sám správně píšete. kdo z nás je arbitr aby soudil jiného?
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2024 11:32 Reaguje na Lukas B.
Nikoho nesoudím, jen suše vysvětluji a popisuji stav, příčinu, následky.
Odpovědět
ig

29.10.2024 22:14 Reaguje na Petr
To co píšete bylo rozpoznáno jako zcela obecný prvek lidského chování, poprvé popsaný jako Jevonsův paradox (viz wikipedie) :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.10.2024 19:44 Reaguje na Lukas B.
Auto nemyju, jak je rok dlouhý. Auto mi slouží jako prostředek k přesunu z bodu a) do bodu b) a tím to hasne. Ale k té myčce- také ji máme, ale vodu to nešetří. Na nádobí, pokud bych ho myl ve dřezu a pouze oplachoval, bych spotřeboval vody méně než myčka. To je všeobecně rozšířený nesmysl, že myčka ušetří vodu. A možná také vím, kde se vzal- ono se stačí podívat, jak lidé bez myčky nádobí myjí- pod permanentně tekoucí vodou. To pak ano, to je ta spotřeba vyšší. Ale pokud se předmyje a jen opláchne, tak je to naopak.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.10.2024 08:49 Reaguje na pavel peregrin
jasně, myčku porovnávám s mytím pod tekoucí vodou (to byste se divil, jak jsou v některých rodinách rozmařilí, oni si třeba čistí zuby a u toho nechají permanentně téct vodu).

nejmenší spotřebu vody na mytí nádobí máme, když myjeme pěkně ve starém mycáku (mycím pultu) se zinkovými vaničkami, nebo ve dvou lavorech, v jednom myjeme, ve druhém oplachujeme. a to je taková pakárna, že si každej rozmyslí, jestli fakt potřebuje na vomáčku a knedličky nový talíř a jestli nestačí talíř od polívky.

mytí auta: do myčky dávám auto tak jednou-dvakrát ročně, když se nějak extrémně vychýlí od rovnovážného ustáleného stavu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.10.2024 06:57 Reaguje na Lukas B.
Jasně.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.10.2024 10:30
Zaujala mne ta veta
Když se zeptáte Googlu, může se vám objevit odpověď, že odborníci doporučují mýt auto co dva týdny

Ja si koupil nove auto skoro pred 2 roky s bilou barvou (pripadalo mi zbytecne davat nejake priplatky na jinou barvu, kdyz ta bila je v lete vlastne nejvhodnejsi kvuli neprehrivani) a jeste jsem ho nemyl. Tedy opresneji, kdyz mi ptaci pod lampou na parkovisti posrali sklo atd. tak jsem to sklo umyl samozrejme a zanesena skla reflektoru taky treba ocistim
ale k cemu je vlastne dobre myt auto? Predesilam ze nektere casti napr. sveho tela myji denne ale nutnost napr. myti okennich skel v malo prasnem prostredi take moc nechapu. Libi se mi bonmot "Eskymak se myje jen jednou za zivot. Pri narozeni" ale jasne, ze zijeme jinak nez Eskymaci. Ani strava Eskymaku by u mne zadne nadseni teda nevyvolala
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.10.2024 10:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Dodavam, ze letos pomerne hodne prselo a i kdyz na venkove mame garaz, tak jsem si napr. i jizdy se steraci v cinnosti uzil daleko vic nez v predchozich letech. Na nasi zahrade bych auto rozhodne nemyl ale na ulici? Tam mi to spis prijde spolecensky nevhodne i kdyz nevim, zda a jak by vhodne neagresivni myci prostredky musely vadit v mestske cisticce odpadnich.
Odpovědět
Pe

Petr

23.10.2024 10:48 Reaguje na Miloš Zahradník
To už se dostáváme do světa individuálního pohledu na svět, kdy každý dělá něco jiného a má jiné potřeby a možnosti.
Někdo nepotřebuje mýt auto, někdo nepotřebuje mýt sebe, někdo nepotřebuje prát a měnit svoje oblečení. Jak takové věci doporučovat ostatním?
Odpovědět

Radek Čuda

23.10.2024 15:29 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak auto dává smysl mýt, když je špinavé. Což je třeba u nás na jaře furt, protože je kolem spousta stromů a z nich mraky pylu. Stejně tak když člověk projede polňačkou po dešti, tak je to auto min na oplach tlakovou vodou zralé prakticky vždy.

Já myslím, že tady nějaké univerzální řešení neexistuje, tedy s výjimkou toho klasického, že všeho s mírou.

Osobně myji auto jen v boxu a vodou v průměru tak 4x - 5x do roka. Častěji myji skla.
Odpovědět
ig

27.10.2024 11:36
Umyté auto má hladší povrch a tudíž menší aerodynamický odpor a tudíž menší spotřebu a tudíž menší uhlíkovou stopu. Zbytek je jen porovnání se spotřebou energie na mytí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2024 08:32
Myčky aut jsou jedním ze zařízení, které může opravdu vodu recyklovat možná
až z 90%, protože tam existuje možnost nejen filtrace, ale i sedimentace,
pokud by byla myčka vybavena sedimentační nádrží. Ono to je o schválení
takové myčky do provozu a kde se hřeší na její napojení na veřejnou ČOV.
Většinou jde i o zájem provozovatele ČOV získat velkého zákazníka, který
cenu za čištění započítá svým zákazníkům. Je to přihrávka příjmů a velké
snížení nákladů na výstavbu myčky, když se nezabývá maximální recyklací
vody, ale pouze recyklací částečnou a nebo dokonce žádnou. Zákazník to
vyčištění v ČOV zaplatí a tak proč recyklovat, když to není povinné?
Recyklovaná voda nepotřebuje tolik saponátů, protože vykonají svoji
práci při recyklaci na maximum od těch, které často nevyužité odtékají
do ČOV. Ano zde jsou obrovské rezervy, ale chybí motivace úspor, když
to je ochoten zákazník zaplatit. Vinni jsou tak i uživatelé, že je jim
jedno, jak dalece myčka vodu recykluje, ale je faktem, že to nemají jak
ovlivnit, když to auto myčku potřebuje a jiná s recyklací v okolí není.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist