Ondřej Kořínek: Biokoridor plný přiškrcených stromů
26.1.2023
Některé stromy měly úvazy hluboko zarostlé.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
V biokoridoru, který je široký asi dvanáct metrů a na délku má asi kilometr, jsou stovky stromů, duby, javory, třešně, buky a různé druhy keřů.
Správně by se úvazy stromů měly odstranit přibližně po třech letech od výsadby. A během té doby by měly být uvolňovány tak, aby strom nezatěžovaly. Stromek se totiž potřebuje mírně pohybovat.
Je důležité při záchraně strom ještě víc nezranit! Úvaz proto odřezáváme na kůlu.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
Špatného stavu mnoha stromů si všimli členové spolku Pro krajinu Středního Polabí, kterým osud listnáčů nebyl lhostejný, a ještě před olistěním stromů chtěli zasáhnout. Předpokladem pro akci byl souhlas majitelů pozemků, protože podle českého práva stromy patří majiteli pozemku.
Využili jsme krásného počasí a vyrazili na pomoc vyzbrojeni noži, nůžkami, kleštěmi, ale i pytli na odpadky. Počítali jsme s tím, že za jedno dopoledne to nestihneme, a tak jsme se pustili do práce hned zrána.
Oplocenka biokoridoru byla na několika místech porušena, takže ke stromům jsme se dostali pohodlně.
Tady bylo potřeba přijít dřív.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
Některé stromky už úvazy neměly, některé neměly ani kůly. Mnoho stromů sice úvazy mělo, ale ještě nepoškozovaly kůru. Jejich odstranění tak bylo velice snadné.
Ale bylo tu i několik desítek stromů, o kterých se to říct nedalo. Úvazy byly více nebo méně zarostlé do kůry.
Jeden drží kmen, druhý táhne za úvaz.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
Látku jsme řezali výhradně na kůlech, abychom nepoškodili stromy. Někde však byla látka do stromu tak zarostlá, že jsme ji museli doslova odtrhnout kleštěmi. Připomínalo to pohádkové tahání řepy, akorát s tím, že jeden tahal úvaz a druhý držel strom.
U některých stromů se muselo vystřídat více lidí, než se úvaz podařilo vyprostit.
Situaci stromů komplikovaly kůly, které byly někdy příliš těsně přilnuté ke stromům. Nebo kůl propletený větvemi takovým způsobem, že prostě nešel vytáhnout. Sem bude potřeba se se vrátit s pilkou.
Člověk až zíral, že některé stromy, které byly doslova uškrcené úvazem, mohou přežívat a mít listy a možná i plody.
Za chvilku ho osvobodíme.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
Našli jsme také strom, který byl i s úvazem převrácen téměř k zemi. Matka příroda ale nezklamala a dub v rámci možností prosperoval.
Přečtěte si také |
Myší ráj, nebo myší peklo? Slavný experiment vypráví lidem jen to, co chtějí slyšet
Za nějaké tři hodiny jsme ošetřili desítky stromů. Úvazy jsme sbírali do pytlů spolu s dalšími odpadky, které jsme cestou našli.
O den později jsme zkontrolovali druhý biokoridor o kus dál. Potěšující zpráva byla, že v něm byla asi jen dvacítka stromů, které potřebovaly pomoct.
Biokoridory jsou potřeba.
Foto | Ondřej Kořínek / spolek Pro krajinu Středního Polabí
Biokoridory jsou pro polní krajinu Polabí velmi důležité. Nejenže tlumí větrnou erozi, ale poskytují útočiště živočichů, ptákům i hmyzu. V homogenní krajině jsou to ostrovy zvyšující biodiverzitu a atraktivitu místa. Že jsou využívané, o tom vypovídají stopy, které jsme našli například po zvěři a také po dravcích, kteří mají na oplocence berličky pro lepší lov hlodavců.
reklama
Ondřej Kořínek
Autor studoval aplikovanou ekologii na Fakultě životního prostředí ČZU, v ČSOP se věnuje praktické ochraně přírody. Můžete jej sledovat na Instagramu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
Další články autora |
Ondřej Kořínek: Myji, myješ, myjeme. Češi myjí auta možná častěji než sebe
Reels, stories, živé vysílání i podcasty. Jakou máte svou virtuální uhlíkovou stopu?
Největší mokřad Baleárských ostrovů. Stovky druhů ptáků a kvalitní pozorovatelnyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
ss
pp
pavel peregrin
26.1.2023 07:14Nechápu, proč ty stromky jsou vázány pevnou páskou. Bohatě postačuje roubovací, která jednak stromek udrží po dobu, než dostatečně zakoření a jednak nebrání zvětšování průměru kmene. Prostě se roztáhne a po čase se i rozpadne. Jedinou nevýhodou je, že je z plastu, ale výhody rozhodně převažují.
Biokoridor viz obrázek- oko ochranáře a přírodovědce plesá, oko zemědělce pláče.Jako úkryt pro zvěř a zvýšení biodiverzity je nezpochybnitelný, bohužel jako zdroj šíření těžce hubitelných trávovitých plevelů a tím zvyšování nutnosti chemických zásahů na okolní zemědělské ploše je nezpochybnitelný rovněž.
Odpovědět
Biokoridor viz obrázek- oko ochranáře a přírodovědce plesá, oko zemědělce pláče.Jako úkryt pro zvěř a zvýšení biodiverzity je nezpochybnitelný, bohužel jako zdroj šíření těžce hubitelných trávovitých plevelů a tím zvyšování nutnosti chemických zásahů na okolní zemědělské ploše je nezpochybnitelný rovněž.
Jakub Graňák
26.1.2023 08:58 Reaguje na pavel peregrinRoubovací, očkovací páska je hodně pružná a natáhne se, navíc po cca roku na slunku steří a praskne.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2023 09:39 Reaguje na Jakub GraňákNo právě, natáhne se a nezaškrtí. Ale že by po roku zteřela- u mě na zahradě nejdřív tak po třech letech a to bohatě stačí. Navíc se může dát ve dvou vrstvách. Možná mám ale ještě výrobek z kvalitnější doby.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.1.2023 11:01 Reaguje na pavel peregrinNo právě že ne, ona se natáhne, ale už se nesmrští (smršťuje se jen trošku a to v případě, že ji "nepřetáhnete") a pokud s ní lomcuje vítr, tak se urve raz dva. Nejlepší je v tomhle směru juta, je dost pevná a za dva tři roky shnije a odpadne sama
Odpovědět
pp
PP
Petr Pekařík
11.10.2023 11:26 Reaguje na Jakub GraňákA hlavně je na toto zeleným dementem homologována
Odpovědět
MM
Martin Macek
26.1.2023 10:21 Reaguje na pavel peregrinNad biokoridory bohužel oko přírodovědce zas tak často neplesá. Bohužel jsou to prvky dost často pojaté velmi technicistně, vypadají že jsou plánované od stolu protože charakter krajiny příliš nerespektují a jsou často osázené dosti podivnou směsí dřevin pochybného původu (čest výjimkám). Tím neříkám, že by neměly žádnou hodnotu, ale často se výsledek míjí s deklarovaným cílem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
26.1.2023 12:59 Reaguje na pavel peregrinBohužel. Podepsala se na tom něčí neznalost, hloupost a lenost.
Odpovědět
radim buffalo tobias
27.1.2023 11:13 Reaguje na pavel peregrinono by to měl někdo u třeba udržovat po tom vysázení, ne ? určitě na to brala firma nějakou dotaci.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
28.1.2023 11:14 Reaguje na pavel peregrinAno, najlepšie je nížiny komplet vytrhať od tráv a stromov, načo remízky, načo soliterne stromy alebo menšie lesíky. Len obrie lány polí kam až oko dohliadne.
Nie si náhodou jeden z bývalých súdruhov - plánovačov šťastných zajtrajškov ?
Odpovědět
Nie si náhodou jeden z bývalých súdruhov - plánovačov šťastných zajtrajškov ?
DM
Dalibor Motl
26.1.2023 08:23Pro takový větrolam nebo remízek je lepší pokud má konkrétního vlastníka (sedláka, chalupáře, správce). Ono málokterá obecní, státní nebo spolková aktivita vydrží roky nebo desítky let. Vymění se starosta, referenti, odejdou tahouni spolku a v krajině zůstane podobné memento. Tady se naštěstí našli vnímaví, všímaví lidé ale nepodaří se to pokaždé. Prognoza stromů s lehčeji zaříznutými páskami je podle mých zkušeností dobrá. Po několika letech není zářez znatelný. S takto hlubokými zárůsty zkušenost naštěstí nemám.
Odpovědět
DA
DAG
26.1.2023 08:54 Reaguje na Dalibor MotlTo co je na fotkách už je celkem extrémní, ale jak říkáte mírně přiškrcené budou prosperovat.
Odpovědět
DA
DAG
26.1.2023 08:51Moje jediná zkušenost je taková, že se ten strom časem stejně zlomí. Až povyroste a zafouká do koruny, tak je to obrovská páka, kterou strom nevydrží.
Odpovědět
RP
va
vaber
26.1.2023 09:02kdo bude odstraňovat plot?
taky nikdo,
proběhla dotace, někdo o ni požádal, někdo shrábl peníze ,někdo dostal pochvalu za pomoc přírodě ,ale vše byl jen úřední šiml ,
příroda vlastně nikoho nezajímala a nezajímá, šlo jen o peníze za dotaci
Odpovědět
taky nikdo,
proběhla dotace, někdo o ni požádal, někdo shrábl peníze ,někdo dostal pochvalu za pomoc přírodě ,ale vše byl jen úřední šiml ,
příroda vlastně nikoho nezajímala a nezajímá, šlo jen o peníze za dotaci
SV
Slavomil Vinkler
26.1.2023 09:18A to ještě někde je ochrané pletivo, které zaroste do kmene taky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.1.2023 09:43 Reaguje na Slavomil Vinkler Ono sice nezaroste to pletivo do kmene, ale v případě neudržovaných ovocných stromků zaroste do podrostu z podnože a pak to celé odstranit je docela problém, protože je pomíchaná biomasa s umělou hmotou a navíc si na tom docela spolehlivě zničíte nůžky, protože pilkou to už nejde.
Odpovědět
radim buffalo tobias
27.1.2023 11:18 Reaguje na Slavomil Vinklerale to pozinkované pletivo do dřeva stromu zaroste a pokud není moc pevné tak ho strom i roztrhá při svém růstu. videl jsem to xxx x...
Odpovědět
MM
Martin Macek
26.1.2023 10:11Tuší prosím někdo, proč je vůbec nutné vysazovat v krajině předpěstované stromky do takové velikosti, že potřebují stabilizovat? Z mé zkušenosti zde výrazně převažují negativa - je to zbytečně drahé, takové stromky mají navíc problém s nepoměrem kořenového balu a velikostí koruny, takže jim koruny prosychají a zpomalují růst a hrozí jim zlomení a vyvrácení.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
26.1.2023 13:22 Reaguje na Martin MacekJe to zbytečně drahé neboli zahradníkům přijde větší vývar.
Odpovědět
radim buffalo tobias
27.1.2023 11:23 Reaguje na Martin Macekpředpěstované se sázejí hlavně i proto, že takový stromek s balem v pletivu stojí majlant !!! a je to pak O.K. kšeft pro zahradnické firmy co tu výsadbu mají na starost !!! a taky pro usnadnění výsadby než sázet ze semene. to může praktikovat na svém pozemku při výsadbě remízků jen soukromník s citem pro přírodu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2023 10:59Základní chybou je výsadba velkých stromů s mizerným kořenovým systémem
v poměru k už velké koruně. Ta má musí být po výsadbě redukována, aby ji
ten mizerný kořenový systém vyživil a dodal jí dost vody i za sucha.
Poměr kořeny a koruna musí kopírovat stupeň úživnosti půdy a množství
vody. Mohutnou korunu na vysokém kmeni nevyživí vlasové kořínky do té
doby omezené květináčem a nebo hustou výsadbou ve školce s přebytkem
hnojiva a dostatkem vody. Tyto kultivary pak potřebují vyvazovat roky
a v suchých létech i zalévat a přitom stačí málo. Stačí při výsadbě
radikálně seříznout větve a samotný strom jich nově nasadí pouze tolik, kolik uživí a zásobí vodou ty kořeny. Ty si časem naleznou vodu i živiny
a strom už bude růst v rovnováze kořeny-kmen a koruna. Takže na vině je samotná neodborná výsadba a bezúdržba po ní, ale s tím se setkávám téměř všude. Dotovaná mediálně zveřejněná hurá akce a potom nezájem a zmařená práce a investice. Zásah bohužel u některých stromů na snímku přišel
pozdě, protože kmínek je v místě zaškrcení oslaben tak, že bez nové
opory a úvazu se může do koruny opřít vítr a v místě zeslabení kmen
ulomit. Takže doporučuji nové opěrné kůly, korunu redukovat a znovu
vyvázat, aby ten strom přežil a mohl zaškrcení zacelit nejenom kůrou,
ale i dřevní hmotou. Je to stejné jako kdysi s gumičkami na ocáscích
ovcí, kde ocásek pomalu odumíral, až sám upadl. Jó vysazování stromů
je "věda" už při výběru druhu, místa , samotné sazenice, následné
údržbě a to chvilkové nadšení bez těchto podmínek je k pláči!
Odpovědět
v poměru k už velké koruně. Ta má musí být po výsadbě redukována, aby ji
ten mizerný kořenový systém vyživil a dodal jí dost vody i za sucha.
Poměr kořeny a koruna musí kopírovat stupeň úživnosti půdy a množství
vody. Mohutnou korunu na vysokém kmeni nevyživí vlasové kořínky do té
doby omezené květináčem a nebo hustou výsadbou ve školce s přebytkem
hnojiva a dostatkem vody. Tyto kultivary pak potřebují vyvazovat roky
a v suchých létech i zalévat a přitom stačí málo. Stačí při výsadbě
radikálně seříznout větve a samotný strom jich nově nasadí pouze tolik, kolik uživí a zásobí vodou ty kořeny. Ty si časem naleznou vodu i živiny
a strom už bude růst v rovnováze kořeny-kmen a koruna. Takže na vině je samotná neodborná výsadba a bezúdržba po ní, ale s tím se setkávám téměř všude. Dotovaná mediálně zveřejněná hurá akce a potom nezájem a zmařená práce a investice. Zásah bohužel u některých stromů na snímku přišel
pozdě, protože kmínek je v místě zaškrcení oslaben tak, že bez nové
opory a úvazu se může do koruny opřít vítr a v místě zeslabení kmen
ulomit. Takže doporučuji nové opěrné kůly, korunu redukovat a znovu
vyvázat, aby ten strom přežil a mohl zaškrcení zacelit nejenom kůrou,
ale i dřevní hmotou. Je to stejné jako kdysi s gumičkami na ocáscích
ovcí, kde ocásek pomalu odumíral, až sám upadl. Jó vysazování stromů
je "věda" už při výběru druhu, místa , samotné sazenice, následné
údržbě a to chvilkové nadšení bez těchto podmínek je k pláči!
BM
Břetislav Machaček
26.1.2023 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekJinak poznatek, že takto přiškrcené stromy i rodí je praktikován
pro urychlení plodnosti, kdy se strom snaží plody nahradit svůj
brzký konec. Sadaři tak záměrně větve "kroužkují" částečným
přerušením kůry s mízními kanály a nebo je stahují drátem. Drát
později odstraní a naříznutá kůra zaroste, ale sadař už podle
plodu zjistil, co vlastně koupil, či vyšlechtil dříve, než by
se stalo bez umělého navození konce života větve, či stromu. Ono
takových zásahů je více, když se třeba "nařeže" kůlem kmeni
semenáče vlašáku a on zarodí dříve, než bez "nařezání" (potlučení
kůry). Laikům tyto zásahy ale nedoporučuji, aby to nepřehnali!
Něco podobného udělá třeba smrk, který rok před úhynem i v mladém
věku nasadí šišky a nebo stařec, když si pořídí mladou plodnou
ženu, aby se pokusil ještě před smrtí o pokračování svého rodu.
Odpovědět
pro urychlení plodnosti, kdy se strom snaží plody nahradit svůj
brzký konec. Sadaři tak záměrně větve "kroužkují" částečným
přerušením kůry s mízními kanály a nebo je stahují drátem. Drát
později odstraní a naříznutá kůra zaroste, ale sadař už podle
plodu zjistil, co vlastně koupil, či vyšlechtil dříve, než by
se stalo bez umělého navození konce života větve, či stromu. Ono
takových zásahů je více, když se třeba "nařeže" kůlem kmeni
semenáče vlašáku a on zarodí dříve, než bez "nařezání" (potlučení
kůry). Laikům tyto zásahy ale nedoporučuji, aby to nepřehnali!
Něco podobného udělá třeba smrk, který rok před úhynem i v mladém
věku nasadí šišky a nebo stařec, když si pořídí mladou plodnou
ženu, aby se pokusil ještě před smrtí o pokračování svého rodu.
RP
Radim Polášek
26.1.2023 13:15 Reaguje na Břetislav MachačekStrom se nesnaží plody nahradit svůj brzký konec, ale zaškrcením jsou taky zaškrceny kapiláry cévních svazků, kterými tečou zpracované zásobní látky z koruny do kořenové soustavy. Zásobní látky v kořenech slouží jako zásoba zajišťující jarní rašení a kvetení v době, kdy strom ještě nemá listy. A jako záloha stromu, která zajistí přežití, když například vítr ulomí korunu stromu. některé dřeviny to neumí a hynou, jiné vyraší výmladky pokaždé a mnohokrát.
Zaškrcením kmene tak vzrostou koncentrace zásobních látek v koruně, na úkor zásobních látek ukládaných v kořenech. A díky většímu množství zásobních látek v koruně vzniká v koruně jakoby přebytek živin a tím mnohem víc květních pupenů a následně víc plodů, strom víc plodí.
Je to v podstatě urychlení stárnutí stromu, kdy zhoršováním kvality cévních svazků v kmeni stromu například starší jabloňové vysokokmeny plodí víc než mladé jabloňové vysokokmeny.
Odpovědět
Zaškrcením kmene tak vzrostou koncentrace zásobních látek v koruně, na úkor zásobních látek ukládaných v kořenech. A díky většímu množství zásobních látek v koruně vzniká v koruně jakoby přebytek živin a tím mnohem víc květních pupenů a následně víc plodů, strom víc plodí.
Je to v podstatě urychlení stárnutí stromu, kdy zhoršováním kvality cévních svazků v kmeni stromu například starší jabloňové vysokokmeny plodí víc než mladé jabloňové vysokokmeny.
Jakub Graňák
26.1.2023 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekPřebytek hnojiva? Ve školce? Zase plácáte a nevíte o čem...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2023 18:06 Reaguje na Jakub GraňákBudiž tedy pouze dostatek živin, které dodá stromu i chabý kořenový systém. V přírodě si ty živiny musí kořeny hledat a nejsou jim jako ve školce servírovány i s dostatkem vody.
Ještě něco?
Odpovědět
Ještě něco?
Jakub Graňák
27.1.2023 08:52 Reaguje na Břetislav MachačekTo by bylo na přednášku plnou odborných termínů a praktických znalostí - takže nic pro vás
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.1.2023 09:31 Reaguje na Jakub GraňákPoučte ale ostatní, ať mi neuvěří, že tomu tak je!
Jaképak odborné termíny na to, když koupím strom
v květináči, který nemá žádný z kořenů silnější než
špejle! Takové kořeny udrží strom v půdě při větru?
Takové vlásečnice si najdou vodu a živiny ve větší
vzdálenosti, než ve vykopané jámě? To je na dlouhou
přednášku? Ale jděte, to pochopí každý za minutu,
když logicky uvažuje a vidí to v praxi.
Odpovědět
Jaképak odborné termíny na to, když koupím strom
v květináči, který nemá žádný z kořenů silnější než
špejle! Takové kořeny udrží strom v půdě při větru?
Takové vlásečnice si najdou vodu a živiny ve větší
vzdálenosti, než ve vykopané jámě? To je na dlouhou
přednášku? Ale jděte, to pochopí každý za minutu,
když logicky uvažuje a vidí to v praxi.
Jakub Graňák
27.1.2023 10:21 Reaguje na Břetislav MachačekKvětináčovky se do biokoridorů rozhodně nesází... a takhle vás můžu rozebrat slovo od slova... a zase budu za hnidopicha. Zůstaňte v blažené nevědomosti
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.1.2023 12:16 Reaguje na Jakub GraňákBla, bla, bla. Po takové výsadbě jsem
dostal od firmy sázející ty stromy
30 květináčů a zbytek někam odváželi.
Z květináčů to leckde před expedicí
vyklopí do jutového balu a květináče
znovu osázejí. Rozbalte takový bal
a uvidíte ty kořínky a kvalitní zeminu,
která vy se na kořenech při vyrývání
z půdy neudržela. Zůstaňte v blažené
nevědomosti ! Myslíte si, že přiznají
způsob pěstování, aby jste ty stromy
odmítl?
Odpovědět
dostal od firmy sázející ty stromy
30 květináčů a zbytek někam odváželi.
Z květináčů to leckde před expedicí
vyklopí do jutového balu a květináče
znovu osázejí. Rozbalte takový bal
a uvidíte ty kořínky a kvalitní zeminu,
která vy se na kořenech při vyrývání
z půdy neudržela. Zůstaňte v blažené
nevědomosti ! Myslíte si, že přiznají
způsob pěstování, aby jste ty stromy
odmítl?
DM
Dalibor Motl
29.1.2023 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekAsi se shodneme, že do krajiny patří spíš prostokořenné sazenice s rozumným poměrem mezi kořeny a nadzemní částí. U třešní bych to viděl tak maximálně na dvouleté roubovance s hlavními kořeny dlouhými ideálně min. 25-30cm. Dvouletá obalovaná sazenice podobného stáří má prakticky vždy deformovaný kořenový systém. A jelikož u podobných dotovaných výsadeb málokdy fyzicky asistuje zástupce "odběratele" je pro pracovníky fyzicky realizující nejdednodušší vykopat (strojově vyvrtat) jámu velikosti obalu a vysadit rostlinu s neporušeným balem (!!!). Na významné kořenové deformace je tak s jistotou zaděláno. Správný postup spočívá v narušení balu, přiměřeném zkrácení hlavních kořenů a jejich hvězdicovitému rozprostření ve větší jámě. Jenže to je podstaný oběm práce navíc... Přitom po výsadbě (po zahrnutí jámy nelze poznat jak to bylo uděláno. Stromy s deformovanými kořeny (kořeny jsou prakticky vždy stočené podél původních stěn nádoby) jsou ve větru nestabilní a zejména v prvních letech špatně přirůstají.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
29.1.2023 11:08 Reaguje na Dalibor Motl...podstatný objem práce navíc ... Omlouvám se za hrubku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2023 19:22 Reaguje na Dalibor MotlPřesně tak, ale to chce, aby
byli u výsadby stromů skuteční
odborníci. Zastřižením ošetřit
kořeny, korunu redukovat podle
množství kořenů a půdy do které
se sází. Chudá půdy= zmenším
korunu a pokud strom zakoření,
tak to brzo dožene. V opačném
případě kořeny korunu nezásobí
živinami, ale často ani vodou.
Bohužel to nedělají před prodejem ani školkaři a klidně
nabízejí laikům vzrostlé stromy s minimem kořenů a dokonce se
špatně zhojenými místy srůstu s podnoží. Ono je asi lépe prodat opakovaně něco, co uhyne, než jednou něco, co se ujme a bude prosperovat.
Při nákupu v jedné školce jsem
radil kamarádovi a prodejce
už byl na nervy, když jsem
kritizoval srůsty s podnoží.
Při odchodu mi řekl, že tak by prodal pouze každý desátý strom a já mu řekl, že když pěstuje
mrzáky, tak ať to nedělá. Já si celý život stromy mimo pár sloupových jabloní vždy sám rouboval a nikdy bych takové mrzáky ani nenabízel zdarma!
Bohužel lidé to už neumí a
tak kupují i ty mrzáky a totéž
platí i pro dotované výsadby.
Odpovědět
byli u výsadby stromů skuteční
odborníci. Zastřižením ošetřit
kořeny, korunu redukovat podle
množství kořenů a půdy do které
se sází. Chudá půdy= zmenším
korunu a pokud strom zakoření,
tak to brzo dožene. V opačném
případě kořeny korunu nezásobí
živinami, ale často ani vodou.
Bohužel to nedělají před prodejem ani školkaři a klidně
nabízejí laikům vzrostlé stromy s minimem kořenů a dokonce se
špatně zhojenými místy srůstu s podnoží. Ono je asi lépe prodat opakovaně něco, co uhyne, než jednou něco, co se ujme a bude prosperovat.
Při nákupu v jedné školce jsem
radil kamarádovi a prodejce
už byl na nervy, když jsem
kritizoval srůsty s podnoží.
Při odchodu mi řekl, že tak by prodal pouze každý desátý strom a já mu řekl, že když pěstuje
mrzáky, tak ať to nedělá. Já si celý život stromy mimo pár sloupových jabloní vždy sám rouboval a nikdy bych takové mrzáky ani nenabízel zdarma!
Bohužel lidé to už neumí a
tak kupují i ty mrzáky a totéž
platí i pro dotované výsadby.
Jakub Graňák
29.1.2023 13:25 Reaguje na Břetislav MachačekBla bla bla, sazenice v kontejnerech nemají problém s nedostatkem kořenů, ale se zcela jinými věcmi, nedouku
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
29.1.2023 16:16 Reaguje na Jakub GraňákPodívejte se, moje vzdělání není důležité. Důležitá jsou fakta. Zde je odkaz na vědeckou studii zabývající se deformacemi kořenového systému. Zkuste si ji prostě přečíst. http://w-ww.silvarium.cz/knihovna-cls/category/25-lesnicke-vzdelavani?download=289:poskozeni-drevin-a-vliv-korenovych-systemu-na-stabilitu-stromu&start=20
Odpovědět
Jakub Graňák
29.1.2023 16:46 Reaguje na Dalibor MotlZjevně jste nepochopil, že tak trochu nosíte dříví do lesa, jakožto školkař mám tyhle věci v malíku - právě proto mě dost iritují výroky někoho, oba víme koho, kdo o praxi má pramalé ponětí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.1.2023 15:08 Reaguje na Jakub GraňákJakými? Poučte i ostatní, ať se
vyvarují zklamání!
Odpovědět
vyvarují zklamání!
FB
František Balco
26.1.2023 11:47Počínání volnomyšlenkářů má vždy stejný rukopis a neblahý výsledek. Chtít po nich účelnost a koncepčnost, tedy řád? To pociťují jako násilí na nich páchané. Jsou jako umíněné a rozmazlené dítě. Pokud je nesrovnáte, trpí tím všichni kolem. A to je většina. Takže - demokraticky trpte!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
26.1.2023 13:21Oproti článku si myslím, že hluboce zaříznuté úvazky je třeba rozřezávat i na stromě. Za dodržení určitých pravidel, svislými řezy dostatečně daleko od sebe a v období, kdy ty řezy se ihned začnou hojit a zarůstat, tedy někdy na jaře. Svislými řezy, zásadně ne vodorovnými, proto, aby se přerušilo co nejmíň cévních svazků, nějakým ostrým úzkým ostřím, třeba skalpelem, aby řez byl co nejužší a rychleji tak zarostl a vždy aspoň několik centimetrů od sebe, aby významná část cévních svazků v kůře nebyla poškozena. Při správném přeříznutí začne kmen v místě řezu tloustnout a pokud během třeba dalších 10 let nepřijde příliš silný vítr, kmen se nezlomí a může stihnout dostatečně zesílit.
Odpovědět
PE
Petr Eko
26.1.2023 14:21Ano, toto je veliký nešvar, který se projevuje po celém území státu !. Prosím autory a jiné kolegy:
1) napsat na MŽP, aby zakázalo tyto umělohmotné úvazy a povolovalo používat jen úvazy z roslinného materiálu (juta atp.)
2) ten kdo sázel tyto stromy měl jistě ve smlouvě péči o tyto stromy (bývá 5 let) a poté ODSTRANĚNÍ úvazů !! Čili dejte podnět na tuto společnost (ev. i příslušný obecní úřad, že si podmínky nepohlídal) za nedodržení smlouvy a třeba požadavek na novou výstadbu.
Tyto stromky nikdy pořádně nevyrostou, resp. se v místě uškrcení časem zlomí !!
Čili nestačí zde jen brečet, je nuté konat !
Děkuji za případné uzavření tohoto případu.
Odpovědět
1) napsat na MŽP, aby zakázalo tyto umělohmotné úvazy a povolovalo používat jen úvazy z roslinného materiálu (juta atp.)
2) ten kdo sázel tyto stromy měl jistě ve smlouvě péči o tyto stromy (bývá 5 let) a poté ODSTRANĚNÍ úvazů !! Čili dejte podnět na tuto společnost (ev. i příslušný obecní úřad, že si podmínky nepohlídal) za nedodržení smlouvy a třeba požadavek na novou výstadbu.
Tyto stromky nikdy pořádně nevyrostou, resp. se v místě uškrcení časem zlomí !!
Čili nestačí zde jen brečet, je nuté konat !
Děkuji za případné uzavření tohoto případu.
JP
Jaroslav Pokorný
26.1.2023 14:25Je důležité při záchraně strom ještě víc nezranit! Úvaz proto odřezáváme na kůlu. ....................
To je omyl. V případě zaškrcení kmene je účelné na několika místech kůru proříznout, aby kmen mohl rychleji sílit.
Odpovědět
To je omyl. V případě zaškrcení kmene je účelné na několika místech kůru proříznout, aby kmen mohl rychleji sílit.
Státní pozemkový úřad
27.1.2023 10:54Je smutné, že i toto se může stát. Součástí našich realizací bývá tříletá následná péče, kdy o výsadbu řádně pečujeme. Poté je výsadba oficiálně předána místnímu obecnímu úřadu. O výsadbu se nadále stará příslušný odbor životního prostředí nebo přejde do péče myslivců, jak tomu bývá zvykem.
V k.ú. Brázdim se v rámci realizace plánu společných zařízení uskutečnilo několik projektů včetně mohutné doprovodné výsadby a následné tříleté péče – zapěstování, výměna uhynulých sazenic, zálivka, oprava úvazků, oprava oplocení. Výsadba z roku 2015 již není ve správě Státního pozemkového úřadu. Proto vždy, když se s něčím takovým setkáte, doporučujeme obrátit se na příslušný obecní úřad, odbor životního prostředí k zjednání nápravy. Vážíme si toho, že existují místní dobrovolnické skupiny, jejichž práce k obecnímu prospěchu nebývá doceňována.
Rádi poradíme nebo odkážeme – můžete nás kontaktovat na komunikace@spucr.cz.
Odpovědět
V k.ú. Brázdim se v rámci realizace plánu společných zařízení uskutečnilo několik projektů včetně mohutné doprovodné výsadby a následné tříleté péče – zapěstování, výměna uhynulých sazenic, zálivka, oprava úvazků, oprava oplocení. Výsadba z roku 2015 již není ve správě Státního pozemkového úřadu. Proto vždy, když se s něčím takovým setkáte, doporučujeme obrátit se na příslušný obecní úřad, odbor životního prostředí k zjednání nápravy. Vážíme si toho, že existují místní dobrovolnické skupiny, jejichž práce k obecnímu prospěchu nebývá doceňována.
Rádi poradíme nebo odkážeme – můžete nás kontaktovat na komunikace@spucr.cz.
SH
Stanislav Hrouzek
27.1.2023 11:46Některé z těch stromů by měly jít k zemi, jinak půjdou samy po nějakém poryvu větru...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.1.2023 12:25 Reaguje na Stanislav HrouzekHned ten na prvé fotce už je ztracen a nikdy už z něho nebude
plnohodnotný strom. Bohužel i ta "záchrana" za "každou" cenu
je druhý extrém, který u takového stromu nemá význam. Raději
vykácet a nahradit novým o který se už bude někdo starat.
Odpovědět
plnohodnotný strom. Bohužel i ta "záchrana" za "každou" cenu
je druhý extrém, který u takového stromu nemá význam. Raději
vykácet a nahradit novým o který se už bude někdo starat.
Jakub Graňák
29.1.2023 13:33 Reaguje na Břetislav MachačekA není lepší nechat to na přírodě, mrtvé dřevo má taky svoje obyvatele a konzumenty... nebo už se vidíte, jak si s ním přiložíte do kamen?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
1.2.2023 11:00Na úvazky roky používám kašírovanou pásku. Přibližně za tři roky praskne, takže podle stability stromu ji obnovím a nebo už nechám stromek bez ní.
Pokud je to možné, dávám plastické pletivo kolem trojbloku, i když ho jednu dobu někdo kradl.
Pokud mám jen černé tvrdé pásky, tak trochu volněji.
Převážně ale je to u výsadeb ovocných stromků.
Pokud jde o remízky - skoro je lepší sázet menší sazenice, které jsou levnější, často jen prostokořenné a klidně i druhou jakost, v krajině do remízku nějaké super kvalitní koruny jsou zbytečné.
Co je ale podstatné, některé výsadby máme v péči přes deset let. Jsou na navážkách a je stále nutná zálivky, než kořeny se dostanou do hlubšího profilu.
Projekty na dva roky nerad. Zálivky přebere potom jiný dodavatel, nezřídka je schopen jen nastříkat vodu okolo stromku přes čerpadlo, ne si dát ten čas, vodu ke stromků pustit pomalu, aby se stačila vsakovat.
Na rovinu - proti tlakovému zaléván volným výrokem zaliji polovinu stromků. A pokud se podíváme na obvyklé náklady MŽP ČR za zálivky (cca 660,- Kč za 8 - 10 zálivek + doplnění kůlů, odplevelení atd.), tak kdy musíte v této ceně vodu někde načerpat, dovézt a ke stromkům nalít, ani se nedivím, že zalévají tlakem. Mě osobně zálivky volným výtokem sod čerpání do čerpání vody na 10 stromků vychází na 2 - 2,5 hodiny, s čerpadlem zálivky je něco přes hodinu.
Odpovědět
Pokud je to možné, dávám plastické pletivo kolem trojbloku, i když ho jednu dobu někdo kradl.
Pokud mám jen černé tvrdé pásky, tak trochu volněji.
Převážně ale je to u výsadeb ovocných stromků.
Pokud jde o remízky - skoro je lepší sázet menší sazenice, které jsou levnější, často jen prostokořenné a klidně i druhou jakost, v krajině do remízku nějaké super kvalitní koruny jsou zbytečné.
Co je ale podstatné, některé výsadby máme v péči přes deset let. Jsou na navážkách a je stále nutná zálivky, než kořeny se dostanou do hlubšího profilu.
Projekty na dva roky nerad. Zálivky přebere potom jiný dodavatel, nezřídka je schopen jen nastříkat vodu okolo stromku přes čerpadlo, ne si dát ten čas, vodu ke stromků pustit pomalu, aby se stačila vsakovat.
Na rovinu - proti tlakovému zaléván volným výrokem zaliji polovinu stromků. A pokud se podíváme na obvyklé náklady MŽP ČR za zálivky (cca 660,- Kč za 8 - 10 zálivek + doplnění kůlů, odplevelení atd.), tak kdy musíte v této ceně vodu někde načerpat, dovézt a ke stromkům nalít, ani se nedivím, že zalévají tlakem. Mě osobně zálivky volným výtokem sod čerpání do čerpání vody na 10 stromků vychází na 2 - 2,5 hodiny, s čerpadlem zálivky je něco přes hodinu.
