Michal Čejka: Reflexní alufólie opravdu nejsou tepelná izolace
26.7.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Čejka
Tak si to trochu rozeberme (zjednodušeně a lidsky):
V běžném prostředí (v konstrukci) se teplo šiří vedením, prouděním a sáláním.
Reflexní fólie při obou přimhouřeným očích dokáží složku sálání přiblížit až k nule - to se vám bude hodit třeba ve vesmíru (ve vakuu) nebo na zemi v termosce.
Všude jinde bohužel funguje i složka vedení tepla, která je navíc v případě budov jasně dominantní.
Reflexní složka může být dominantní pouze v případě hodně velkého rozdílu teplot, protože ve vzorci jsou teploty se 4 mocninu! A toho přesně využívají např. hasiči ve svých oblecích, aby je oheň nesežehl na prach. Ale pořád jim dá pořádně zabrat ta zbývající složka vedení a příjemně v obleku není.
Pro vedení je rozhodující tepelný odpor, respektive tepelná vodivost. A tu mají reflexní fólie opravdu mizernou a i kdyby se dostaly na úroveň tepelných izolantů, musejí srovnat tloušťku. A už jste viděli 20 cm tlustou alufólii?
Navíc tyto fólie oxidují a ztrácejí své emisivní vlastnosti.
Tady smysl má. Na domě ne.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Čejka
Alufólie jsou výhradně pro ty, co věří na zázraky a umějí si na jejich izolační vlastnosti počkat dostatečně dlouho.
Fólie mají jistě své místo na světě (například na zastínění oken auta stojícího na přímém slunci), ale v běžném prostředí našeho světa tepelnou izolaci domu prostě nenahradí.
Autor je technickým expertem Centra pasivního domu, které se mimo jiné snaží o edukaci a zvýšeni kvality českého stavebnictví.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky
Další články autora |
Michal Čejka: Jak je to s povinným zateplováním v rámci Green dealu? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Pe
Pepa
26.7.2024 06:27Říkal jsem si že alufolie pod beton na polystyren při pokladce podlahoveho topeni je asi 5x dražší zbytečnost a koupil silnější igelit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.7.2024 12:19 Reaguje na PepaPřesně. Navíc hliníkovou fólii alkálie v betonu poměrně rychle rozežerou.
Odpovědět
pj
RV
Richard Vacek
26.7.2024 08:44 Reaguje na petr ježekTi, kdo používají dané fólie, by je měli nahradit izolačními nátěry. Ty rovněž používá NASA.
A nám zpátečníkům postačí polystyrén a vata.
Odpovědět
A nám zpátečníkům postačí polystyrén a vata.
SV
SV
Slavomil Vinkler
26.7.2024 08:45Reflexní folie se musí používat podle návodu. Reflexní folie musí mít kolem sebe volno a ne zalít nebo celoplošně přilepit.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.7.2024 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerAno, to náš expert nezmínil. Pokud je reflexní folie orintovaní do cca 2-5 cm tlusté vzduchové mezery, pak nějak funguje. To může být třeba ve střeše pod taškami, ale tam zase potřebujeme difúzní propustnost + vodonepropustnost, což ta folie nedá.
Proto je nejvhodnější ve stěnách i střeše jejich konstrukcí vytvořit co největší prostor pro tepelnou izolaci a narvat tam minerální vatu.
Odpovědět
Proto je nejvhodnější ve stěnách i střeše jejich konstrukcí vytvořit co největší prostor pro tepelnou izolaci a narvat tam minerální vatu.
LB
Lukas B.
26.7.2024 12:51 Reaguje na Jiří Svobodasamozřejmě folie někam patří. a je fajn, když navíc funguje třeba jako parozábrana. třeba do skladby šikmé střechy.
jinak záchranáři také nebalí zraněné do pokovené folie jen tak pro srandu králíkům. pravda je, že přenos tepla sáláním je jen jeden z cílů, ono to také docela pěkně chrání proti větru, čili přenosu (ztrátě) tepla prouděním.
jinak nelze nevzpomenout legendární učebnici stavební fyziky autora F. Vodáka, kdy auto vysvětluje tři způsoby přenosu tepla na příkladu promrzlůého lyžaře, který může postupovat třemi způsoby: může se hřát u ohníčku (sálání), může si sednout na rozpálená kamna (vedení) nebo se může napít horkého grogu (proudění)
Odpovědět
jinak záchranáři také nebalí zraněné do pokovené folie jen tak pro srandu králíkům. pravda je, že přenos tepla sáláním je jen jeden z cílů, ono to také docela pěkně chrání proti větru, čili přenosu (ztrátě) tepla prouděním.
jinak nelze nevzpomenout legendární učebnici stavební fyziky autora F. Vodáka, kdy auto vysvětluje tři způsoby přenosu tepla na příkladu promrzlůého lyžaře, který může postupovat třemi způsoby: může se hřát u ohníčku (sálání), může si sednout na rozpálená kamna (vedení) nebo se může napít horkého grogu (proudění)
PP
Petr Pekařík
28.7.2024 10:36 Reaguje na Jiří SvobodaSamozřejmě existují i reflexní difúzně otevřené fólie pro položení pod krytinu
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.7.2024 10:05Ale na obrázku je docela zajímavý sendvič. Kdyby se kombinovala 5mm lehká pěna s alufólií třeba ve 20 vrstvách, možná by to rozumně fungovalo. Asi by to bylo jednodušší vyrobit a změřit, než to nějak počítat. Stačilo by 20 x navrstvit třeba mirelon a alobal.
Odpovědět
ig
26.7.2024 14:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Zrovna ta NASA používá podobný postup na tepelnou izolaci skafandrů. Vrstvy pozlaceného Mylaru prokládají řídkou síťovinou podobnou gáze. A těch vrstev je právě 20 :-) (mám tu vzorek)
Odpovědět
LB
Lukas B.
26.7.2024 14:45 Reaguje nato je jistě zajímavé a je to špičkový nápad jak ušetřit gramy při prakticky neomezeném rozpočtu (i kdyby byl skafandr z ryzího zlata a pravého hedvábí a posátzen brilinty, tak by to furt bylo nulanulanic v balíku rozpočtu na výlet kosmonauta). stavebnictví ale zpravidla pracuje se zadáním naprosto opačným.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
27.7.2024 12:23 Reaguje na Lukas B.Ovšem ve vesmíru jsou obvyklé vysoké teplotní rozdíly. osluněná místa mají 100 - 200 st C nebo i víc a naopak místa od slunce mohou současně mít mráz -200 st C. Tam je potom ta odrazivost opodstatněná.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.7.2024 15:48 Reaguje na Lukas B.Ten nápad jsem já uplatnil už před více než 40 lety. Izoloval jsem saunu - tak, že jsem pomocí roštů ze dřeva vytvořil 3 vzduchové mezery tl. 2,5 cm, oddělené navzájem lesklou hliníkovou fólií. Fungovalo to dobře, ale ten hliník časem ztratil lesk a pak už to dobré nebylo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.7.2024 14:46 Reaguje naSuper. Samozřejmě pro stavební účely to musí být jednodušší a levnější. Každopádně by stálo za to srovnat 20 cm EPS s 20x (1 cm EPS + alobal).
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.7.2024 15:44 Reaguje naPrávě ta řídká síťovina je tam podstatná. Ta vytváří mezi vrstvami pozlaceného Mylaru potřebné vzduchové (spíše vakuové) mezery. V nich je přenos tepla vedením minimální a přenosu sáláním brání zlatá reflexní vrstva.
Kdyby ty vrstvy byly přímo jedna na druhé, bez té mezery vytvořené síťovinou, tak i kdyby těch vrstev nebylo 20, nýbrž klidně 50, kosmonaut by asi umrzl.
Odpovědět
Kdyby ty vrstvy byly přímo jedna na druhé, bez té mezery vytvořené síťovinou, tak i kdyby těch vrstev nebylo 20, nýbrž klidně 50, kosmonaut by asi umrzl.
PP
Petr Pekařík
28.7.2024 10:37 Reaguje naTakže odstraníte sálání ( těla). Ale co ty zbývající dvě možnosti ?
Odpovědět
Pe
Petr
26.7.2024 16:51 Reaguje na Jiří SvobodaHliník má jednu z největších tepelných vodivostí. Jako součást tepelné izolace je to tedy nesmysl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2024 09:47 Reaguje na PetrPokud je ta vrstva Al kolmá na spád teploty, tak je to jedno.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
27.7.2024 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaUž to tady někdo naznačil, ale asi ne dost jasně: Sáláním se teplo nešíří uvnitř tuhých materiálů, tam jde o vedení. Sálání je sdílení tepla ve volném prostoru, vlastně přenos na dálku. Reflexní fólie se proto nemůže v podstatě nijak projevit, pokud je k nějaké další vrstvě přiložená bez mezery. Takže každá z těch 20 vrstev Mirelonu by musela být na nějakém roštu, aby mezi ní a další vrstvou byla vzduchová mezera. Nejlépe cca 2,5 až 3 cm. Pak by to fungovalo skvěle - jenže taková konstrukce by byla tlustá přes metr....
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2024 09:52 Reaguje na Karel PloranskýKdyž máte pěnový či vláknitý materiál, sama vlákna či stěny bublin vedou minimálně. Dominantní je přestup mezi vlákny a stěnami bublin sáláním. Fakt nedokážu odhadnout, ja by takový sendvič izoloval.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pospíšil
26.7.2024 18:07V článku je uvedený naprostý nesmysl.
Autor předjímá že jediné možné sálání které se vyplatí odrážet je pouze vysoce teplotní a používá k tomu jako příklad hasiče.
Všichni na světě známe dvojsklo.
Do roku 2000 se vyrábělo bez pokovených vrstev takzvaně nízkoemisivních tedy nesálavých.
Pokud se 16 mm mezera mezi dvěma skly naplní vzduchem a ani na jedné tabuli není nesálavá vrstva, je Ug =2,8 W/m²/K.
Jakmile se ale jedna tabule nahradí nízkoemisivním sklem tedy zabrání se přenosu tepla sáláním, klesne průnik tepla na jednu polovinu. Ug =1,4 W/m²/K.
Z toho tedy vyplývá jednoznačně že vysoce vodívá nanovrstva stříbra dokáže snížit prostup tepla izolačním dvojsklem o 50%.
A také z toho vyplývá že při teplotách okolo nuly je sálání naprosto dominantním faktorem v přenosu tepla.
Stále hovořím o tom že mezi dvěma tabulemi je vzduch nikoliv argon.
Autor článku by se měl vrátit na střední školu a neplácat nesmysly.
Odpovědět
Autor předjímá že jediné možné sálání které se vyplatí odrážet je pouze vysoce teplotní a používá k tomu jako příklad hasiče.
Všichni na světě známe dvojsklo.
Do roku 2000 se vyrábělo bez pokovených vrstev takzvaně nízkoemisivních tedy nesálavých.
Pokud se 16 mm mezera mezi dvěma skly naplní vzduchem a ani na jedné tabuli není nesálavá vrstva, je Ug =2,8 W/m²/K.
Jakmile se ale jedna tabule nahradí nízkoemisivním sklem tedy zabrání se přenosu tepla sáláním, klesne průnik tepla na jednu polovinu. Ug =1,4 W/m²/K.
Z toho tedy vyplývá jednoznačně že vysoce vodívá nanovrstva stříbra dokáže snížit prostup tepla izolačním dvojsklem o 50%.
A také z toho vyplývá že při teplotách okolo nuly je sálání naprosto dominantním faktorem v přenosu tepla.
Stále hovořím o tom že mezi dvěma tabulemi je vzduch nikoliv argon.
Autor článku by se měl vrátit na střední školu a neplácat nesmysly.
RV
Richard Vacek
26.7.2024 19:48 Reaguje na Jaroslav PospíšilSklo je průhledné. A to i v infračervené oblasti. Tak uniká teplo infračerveným zářením. Pokovením se okno stane pro infračervené spektrum odrazivé. Proto tam je význam pokovení výrazný.
Zeď, střecha a podobné konstrukce jsou neprůhledné jak pro viditelnou, tak pro infračervenou oblast, takže tepelné záření místnosti přes ně neprojde. Proto zabudování odrazivé vrstvy do zdi se nic moc nezlepší.
Odpovědět
Zeď, střecha a podobné konstrukce jsou neprůhledné jak pro viditelnou, tak pro infračervenou oblast, takže tepelné záření místnosti přes ně neprojde. Proto zabudování odrazivé vrstvy do zdi se nic moc nezlepší.
JP
Jaroslav Pospíšil
27.7.2024 08:31 Reaguje na Richard VacekSklo je průhledné POUZE pro blízké infra. Tedy to, které dopada na sklo formou SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ. Přesně se jedná o vlnové delky do 2500nm. Tepelná sálání, které nas zajímá z hlediska izolace, tedy teploty -20 až+90 (rozpálená strecha) má nejvyšší zářivý výkon okolo 10 mikrometru. Toto záření běžné sklo pohlcuje lépe než cihla nebo beton. Rozhodni ho nepropouští jako průhledné.
Lidi prosím vás doucte se to .. než napíšete nějaké bláboly
Odpovědět
Lidi prosím vás doucte se to .. než napíšete nějaké bláboly
KP
Karel Ploranský
27.7.2024 15:50 Reaguje na Richard VacekZabudováním DO zdi se nezlepší nic. Zabudováním KOUSEK OD ZDI se to zlepší hodně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.7.2024 09:58 Reaguje na Karel PloranskýHodně je jak moc? R se zvedne max. o 1 m2K/W. Potřebujeme dosáhnout odporů u stěn a střech 10-15 m2K/W
Odpovědět
JP
Jaroslav Pospíšil
27.7.2024 08:45Ještě k těm reflexním izolačním materiálům. Jejich největší efekt se projeví v létě, kdy pokud jsou aplikovány správně, tedy jako nejsvrchnější vrstva po krytinou, zajistí že nebude docházet k akumulaci tepla do vrstvy izolace, která by následně salala horkem do interiéru protože fólie se každou noc spolehlivě vychladí na okolní noční teplotu a každé ráno zacinate "od nuly". Na rozdíl od vaty, ktera se vychladit nestihne. Jinými slovy, díky reflexní izolaci bude v podkroví po několika horkých dnech stále příjemně. Ale narvete tam vatu nebo jiný akumulátor a kupte si hned klimatizací abyste to léto přežili.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
28.7.2024 10:40 Reaguje na Jaroslav PospíšilReflexní difúzka existuje , ale stojí majlant a nikdo ji nepoužívá resp. projektanti je nenavrhují.
Odpovědět
DS
Darek Skříček
27.7.2024 14:03Darek S.
Autor clanku nerozumi reflexnim izolacim, nebot Al folie jsou chraneny PET naterem, takze nepodlehaji korozi (pod betonem).
Technicke vlastnosti reflexnich izolaci jsou velmi dulezite i v letnim obdobi, kdy nedochazi k prehrivani interieru.
Dale je treba reflexni izolace navrhovat se vzduchovou mezerou (rost pro SDK), aby se salava slozka tepla odrazila od lestene AL folie az 95%. Tyto reflexni izolace maji emisivitu ε=5.
Je dulezite je navrhovat i jako parotesne folie, jelikoz Al folie maji nejvetsi difuzni odpor na trhu. Na stavbu tedy urcite doporucuji reflexni izolace projektovat a pouzivat, nebot jde o moderni izolace, ktere maji v budovach sve opodstatneni. Diky za precteni. D
Odpovědět
Autor clanku nerozumi reflexnim izolacim, nebot Al folie jsou chraneny PET naterem, takze nepodlehaji korozi (pod betonem).
Technicke vlastnosti reflexnich izolaci jsou velmi dulezite i v letnim obdobi, kdy nedochazi k prehrivani interieru.
Dale je treba reflexni izolace navrhovat se vzduchovou mezerou (rost pro SDK), aby se salava slozka tepla odrazila od lestene AL folie az 95%. Tyto reflexni izolace maji emisivitu ε=5.
Je dulezite je navrhovat i jako parotesne folie, jelikoz Al folie maji nejvetsi difuzni odpor na trhu. Na stavbu tedy urcite doporucuji reflexni izolace projektovat a pouzivat, nebot jde o moderni izolace, ktere maji v budovach sve opodstatneni. Diky za precteni. D
JP
Jaroslav Pospíšil
27.7.2024 19:30 Reaguje na Darek SkříčekPokud by AL folie v reflexních izolacich byly chráněny PET nátěrem, tak budou mít Emisivitu > 80%. Tedy zde by se nejednalo o IR reflexi. Jen o lesklý materiál ale bez efektu ve vzdálené IR oblastí.
Pokud by se jednalo opravdu o leštěný hliník tak Emis.<5% reálná je, ale co oxidace hliníku po pár letech?
Ani vaše podmínka, že se musí navrhovat jako pouze parotěsná vrstva není dogma.
Chtělo by to víc přemýšlet než začnete psat reklamu
Odpovědět
Pokud by se jednalo opravdu o leštěný hliník tak Emis.<5% reálná je, ale co oxidace hliníku po pár letech?
Ani vaše podmínka, že se musí navrhovat jako pouze parotěsná vrstva není dogma.
Chtělo by to víc přemýšlet než začnete psat reklamu
PP
Petr Pekařík
28.7.2024 10:42 Reaguje na Darek SkříčekParotěska se lepí zespodu na rošt a pak překryje deskou. Kde chcete tu mezeru uplatnit ? Jedině folii na spodní pásnici a rošt na ni. To si ale musíte u SDK montérů dupnout, běžně to tak nedělají.
Odpovědět
EB
