Michal Čejka: Reflexní alufólie opravdu nejsou tepelná izolace
Tak si to trochu rozeberme (zjednodušeně a lidsky):
V běžném prostředí (v konstrukci) se teplo šiří vedením, prouděním a sáláním.
Reflexní fólie při obou přimhouřeným očích dokáží složku sálání přiblížit až k nule - to se vám bude hodit třeba ve vesmíru (ve vakuu) nebo na zemi v termosce.
Všude jinde bohužel funguje i složka vedení tepla, která je navíc v případě budov jasně dominantní.
Reflexní složka může být dominantní pouze v případě hodně velkého rozdílu teplot, protože ve vzorci jsou teploty se 4 mocninu! A toho přesně využívají např. hasiči ve svých oblecích, aby je oheň nesežehl na prach. Ale pořád jim dá pořádně zabrat ta zbývající složka vedení a příjemně v obleku není.
Pro vedení je rozhodující tepelný odpor, respektive tepelná vodivost. A tu mají reflexní fólie opravdu mizernou a i kdyby se dostaly na úroveň tepelných izolantů, musejí srovnat tloušťku. A už jste viděli 20 cm tlustou alufólii?
Navíc tyto fólie oxidují a ztrácejí své emisivní vlastnosti.
Alufólie jsou výhradně pro ty, co věří na zázraky a umějí si na jejich izolační vlastnosti počkat dostatečně dlouho.
Fólie mají jistě své místo na světě (například na zastínění oken auta stojícího na přímém slunci), ale v běžném prostředí našeho světa tepelnou izolaci domu prostě nenahradí.
Autor je technickým expertem Centra pasivního domu, které se mimo jiné snaží o edukaci a zvýšeni kvality českého stavebnictví.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Pepa
26.7.2024 06:27Radim Polášek
27.7.2024 12:19 Reaguje na PepaRichard Vacek
26.7.2024 08:44 Reaguje na petr ježekA nám zpátečníkům postačí polystyrén a vata.
Slavomil Vinkler
26.7.2024 08:45Jiří Svoboda
26.7.2024 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerProto je nejvhodnější ve stěnách i střeše jejich konstrukcí vytvořit co největší prostor pro tepelnou izolaci a narvat tam minerální vatu.
Lukas B.
26.7.2024 12:51 Reaguje na Jiří Svobodajinak záchranáři také nebalí zraněné do pokovené folie jen tak pro srandu králíkům. pravda je, že přenos tepla sáláním je jen jeden z cílů, ono to také docela pěkně chrání proti větru, čili přenosu (ztrátě) tepla prouděním.
jinak nelze nevzpomenout legendární učebnici stavební fyziky autora F. Vodáka, kdy auto vysvětluje tři způsoby přenosu tepla na příkladu promrzlůého lyžaře, který může postupovat třemi způsoby: může se hřát u ohníčku (sálání), může si sednout na rozpálená kamna (vedení) nebo se může napít horkého grogu (proudění)
Petr Pekařík
28.7.2024 10:36 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.7.2024 10:05Lukas B.
26.7.2024 14:45 Reaguje naRadim Polášek
27.7.2024 12:23 Reaguje na Lukas B.Karel Ploranský
27.7.2024 15:48 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
26.7.2024 14:46 Reaguje naKarel Ploranský
27.7.2024 15:44 Reaguje naKdyby ty vrstvy byly přímo jedna na druhé, bez té mezery vytvořené síťovinou, tak i kdyby těch vrstev nebylo 20, nýbrž klidně 50, kosmonaut by asi umrzl.
Petr Pekařík
28.7.2024 10:37 Reaguje naPetr
26.7.2024 16:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
29.7.2024 09:47 Reaguje na PetrKarel Ploranský
27.7.2024 15:37 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
29.7.2024 09:52 Reaguje na Karel PloranskýJaroslav Pospíšil
26.7.2024 18:07Autor předjímá že jediné možné sálání které se vyplatí odrážet je pouze vysoce teplotní a používá k tomu jako příklad hasiče.
Všichni na světě známe dvojsklo.
Do roku 2000 se vyrábělo bez pokovených vrstev takzvaně nízkoemisivních tedy nesálavých.
Pokud se 16 mm mezera mezi dvěma skly naplní vzduchem a ani na jedné tabuli není nesálavá vrstva, je Ug =2,8 W/m²/K.
Jakmile se ale jedna tabule nahradí nízkoemisivním sklem tedy zabrání se přenosu tepla sáláním, klesne průnik tepla na jednu polovinu. Ug =1,4 W/m²/K.
Z toho tedy vyplývá jednoznačně že vysoce vodívá nanovrstva stříbra dokáže snížit prostup tepla izolačním dvojsklem o 50%.
A také z toho vyplývá že při teplotách okolo nuly je sálání naprosto dominantním faktorem v přenosu tepla.
Stále hovořím o tom že mezi dvěma tabulemi je vzduch nikoliv argon.
Autor článku by se měl vrátit na střední školu a neplácat nesmysly.
Richard Vacek
26.7.2024 19:48 Reaguje na Jaroslav PospíšilZeď, střecha a podobné konstrukce jsou neprůhledné jak pro viditelnou, tak pro infračervenou oblast, takže tepelné záření místnosti přes ně neprojde. Proto zabudování odrazivé vrstvy do zdi se nic moc nezlepší.
Jaroslav Pospíšil
27.7.2024 08:31 Reaguje na Richard VacekLidi prosím vás doucte se to .. než napíšete nějaké bláboly
Karel Ploranský
27.7.2024 15:50 Reaguje na Richard VacekJiří Svoboda
29.7.2024 09:58 Reaguje na Karel PloranskýJaroslav Pospíšil
27.7.2024 08:45Petr Pekařík
28.7.2024 10:40 Reaguje na Jaroslav PospíšilDarek Skříček
27.7.2024 14:03Autor clanku nerozumi reflexnim izolacim, nebot Al folie jsou chraneny PET naterem, takze nepodlehaji korozi (pod betonem).
Technicke vlastnosti reflexnich izolaci jsou velmi dulezite i v letnim obdobi, kdy nedochazi k prehrivani interieru.
Dale je treba reflexni izolace navrhovat se vzduchovou mezerou (rost pro SDK), aby se salava slozka tepla odrazila od lestene AL folie az 95%. Tyto reflexni izolace maji emisivitu ε=5.
Je dulezite je navrhovat i jako parotesne folie, jelikoz Al folie maji nejvetsi difuzni odpor na trhu. Na stavbu tedy urcite doporucuji reflexni izolace projektovat a pouzivat, nebot jde o moderni izolace, ktere maji v budovach sve opodstatneni. Diky za precteni. D
Jaroslav Pospíšil
27.7.2024 19:30 Reaguje na Darek SkříčekPokud by se jednalo opravdu o leštěný hliník tak Emis.<5% reálná je, ale co oxidace hliníku po pár letech?
Ani vaše podmínka, že se musí navrhovat jako pouze parotěsná vrstva není dogma.
Chtělo by to víc přemýšlet než začnete psat reklamu