Po 11 letech byl v pískovně na Třeboňsku znovu objeven vzácný svižník písčinný
„Svižník písčinný potřebuje pro svůj život rozsáhlé plochy jemného substrátu bez vegetace, nejlépe u vody. Ty po regulaci řek nachází právě na místech, kde se ukládá elektrárenský popílek nebo kde se těží suroviny. Jakmile taková místa zarostou, svižník zmizí,“ vysvětluje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR.
Pískovna Cep II patří společnosti Českomoravský štěrk, a. s. ze skupiny Heidelberg Materials. Je jedním z prvních míst u nás, kde v pískovnách proběhla tzv. přírodě blízká obnova, která využívá v maximální možné míře přírodních procesů a nechává těžbou narušená území samovolnému nebo jen mírně usměrňovanému vývoji.
Od devadesátých let na Cepu II vzniká unikátní mozaika stanovišť, na kterých žije řada ohrožených druhů. Od roku 2021 se pískovna stala první známou lokalitou teplomilného cvrčka pobřežního v Čechách. K dalším ochranářsky významným druhům bezobratlých patří saranče blankytná, brouk majka fialová nebo pavouk slíďák břehový. Hnízdí zde také početná kolonie ohrožených břehulí říčních.
„V pískovně Cep II můžeme pozorovat, že ponechání člověkem narušených stanovišť přírodním procesům funguje. Naopak vysazování borových monokultur, které se pro rekultivaci pískoven často využívaly, vede rychle k zániku vzácných stanovišť a vymření ohrožených živočichů a rostlin. Právě svižník písčinný je dobrým příkladem druhu, kterému lesnické rekultivace vůbec neprospívají,“ říká Jiří Řehounek, který se ve spolku Calla věnuje mimo jiné i přírodě blízké obnově těžebních prostorů a na Cepu II provádí biologický průzkum.
Obnova pískovny je realizována díky dlouhodobé spolupráci těžební firmy Českomoravský štěrk, Správy CHKO Třeboňsko, vědců a nevládních organizací. V roce 2011 proběhl rozsáhlý biologický průzkum v rámci soutěže Quarry Life Award. Další průzkumy nebo návrhy péče o pískovnu stanovišť mohou proběhnout v 6. ročníku této soutěže, která bude v nejbližších dnech opět vyhlášena.
reklama