Záchranu vzácné lokality odstartovalo udání. Nyní je obec pyšná na svůj klenot

Vody není nikdy dost a to obzvlášť v posledních letech, kdy se čím dál častěji objevují suché periody a globální změna je více než realitou. Jedním z častých opatření pro zmírňování následků je budování a obnova tůní a mokřadů. Málo známým projektem je revitalizace pískovny v obci Jizbice, která se nachází na Nymbursku, kde těžba skončila už v 70. letech. Jizbický písák, jenž najdeme na severním okraji obce v místě zvaném Na Kamenci, je tak trochu stranou pozornosti na okraji lesa. Nevede k němu žádná turistická a cyklistická trasa. Dojít se k němu dá po pohodlné cestě z obce, kde můžete zanechat také auto.

K revitalizaci písáku (1,15 hektarů) ale vedla dlouhá cesta, která začala udáním. Jak loni uvedla starostka Jizbic Eva Pacltová pro Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR, projekt rozjela místní žena, která si odboru životního prostředí stěžovala, že lokalitu obec zaváží něčím nepatřičným. Šlo ovšem o neškodnou zeminu, což potvrdil také rozbor.

V tu dobu se obci podle starostky ozval herpetolog Martin Šandera, který pískovnu sledoval a obával se o její budoucnost. Pro obec následně s kolegy provedl průzkum, ze kterého jasně vyplynulo, že pískovna skrývá klenot. Martin Šandera pomýšlel na brigádu v pískovně, starostka se však pustila do plánů na revitalizaci.

Projekt navrhl spolu s herpetologem rodák z obce Libor Kouřík. Občanům se záměr líbil a zbývalo jen sehnat peníze. Ty se nakonec podařilo obstarat z OPŽP a z dotací Středočeského kraje. Revitalizace proběhla od podzimu 2021 do léta 2022. V území zbývaly dvě tůně, které byly obnoveny spolu s dalšími čtyřmi. Prostor byl prosvětlen, zbaven náletových dřevin, byla vybudována hráz, aby do jedné z tůní nepadala zemina. Z větví a zeminy byly vytvořeny úkryty.

Když dorazíte k Jizbickému písáku, může na vás působit jako oáza na okraji polí a lesa. Součástí projektu bylo také vytvoření 410 metrů dlouhé naučné stezky. K té patří přístřešek s knihobudkou, několika lavičkami nebo s židlemi vytvořenými z padlých kmenů. Přes nejvíce zamokřená místa vede dřevěný chodník.

Protože v Jizbickém písáku probíhá pravidelný monitoring, je známo, jaké zvláště chráněné druhy se zde našly. Například čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) nebo skokan štíhlý (Rana Dalmatina). Rozmnožování nebylo doloženo akorát u kuňky.

Na písáku našel místo také hadník o velikosti tři krát tři metry s výškou 1,1 metrů. Na dně je vrstva větviček a klacků, v další vrstvě jsou umístěny piliny, hobliny a kůra a poslední vrstvou je dřevo, větve, listí, tráva a trouchnivějící dřevo. Nahoře je pak černá folie a ochrana proti predátorům. Hadník produkuje teplo a vlhko a je vhodný pro různé druhy plazů, kteří v něm najdou nejen úkryt, ale i místo na kladení vajec. Samozřejmě jej mohou využít jako zimoviště.

Na lokalitě proběhl také botanický průzkum a bylo zde nalezeno 10 rostlin z Červeného seznamu rostlin ČR.

Cílem celé revitalizace byla obnova biotopů – písčin a mokřadů. Zároveň došlo k vytvoření místa pro rekreaci, odpočinek a vzdělání. Důležitým úkolem je nyní zabránit spontánnímu zarůstání lokality, udržovat prosvětlení a odstraňovat některé nálety. Jen tak budou podpořeny vzácné druhy a biodiverzita.

---

reklama

---