Summit EU projedná, jak nahradit ruské energie a dál podpořit Ukrajinu

V době trvající ruské ofenzivy na východě Ukrajiny se v Bruselu v pondělí sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby se dohodli na dalším společném postupu vůči Moskvě. Bavit se budou také o pomoci pro válkou trpící zemi a pro miliony lidí, kteří už z ní uprchli. Tématem mimořádného dvoudenního summitu bude i co nejrychlejší ukončení dovozu energií z Ruska, společné investice do evropské obrany či zajištění dostatku potravin přes ruskou blokádu ukrajinské úrody. Největší pozornost budí krátce před začátkem vrcholné schůzky šestý soubor protiruských sankcí, na němž se kvůli nesouhlasu Maďarska s embargem na dovoz ruské ropy nedokázala sedmadvacítka zemí za téměř měsíc od jeho navržení Evropskou komisí (EK) shodnout. Šéf Evropské rady Charles Michel, který summitům předsedá, tento týden naznačil, že vidí naději na dojednání kompromisu před začátkem zasedání lídrů.

Velvyslanci členských zemí se však v neděli neshodli ani na novém návrhu, který z embarga prozatím vyjímá ropu přepravovanou sítí ropovodů, což se vedle Maďarska týká i Slovenska nebo České republiky. Embargo by tak zahrnovalo pouze surovinu převáženou tankery, kterými jí z Ruska míří do EU zhruba tři čtvrtiny. Podle unijních zdrojů měly však i s novým návrhem zmíněné země problémy a v pondělí by se měli velvyslanci bavit o možných dalších úpravách.

Pokud by s novou podobou ještě před summitem souhlasily všechny členské země, jejich šéfové by jej patrně během vrcholné schůzky jen formálně podpořili. Pakliže shoda nebude, dá se očekávat, že na maďarského premiéra Viktora Orbána bude na jednání tlačit řada kolegů ze zemí, které prosazují co nejrychlejší odstřižení Ruska od peněz z EU.

Stejně jako na všech summitech od loňského podzimu se budou patrně i nyní dlouhé diskuse točit kolem energetiky. Evropské země se shodují na plánu zbavit se ruských energií, nejsou však jednotné v časovém horizontu ani ve způsobu jejich náhrady. Šéfové států budou mluvit o společných nákupech plynu či ropy, urychlení investic do obnovitelných zdrojů či o možnostech větších úspor energie.

Evropské země od začátku ruské invaze poskytují Kyjevu vojenskou techniku i finanční podporu a jejich lídři chtějí na summitu probrat zejména další toky peněz. V úvodní části summitu k nim promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vytrvale apeluje na další dodávky zbraní a na rychlé uznání kandidatury jeho země do EU. Někteří lídři sice chtějí význam této podpory zdůraznit, Kyjev se ale na summitu žádného společného ujištění o brzké evropské budoucnosti nedočká.

Evropští vůdci zato podle navrhovaných závěrů jednání podpoří vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny, v níž by měly unijní země hrát klíčovou roli. Pověří také EU, aby rychle rozhodla o uvolnění až devíti miliard eur (asi 222 miliard Kč) na okamžité potřeby Ukrajiny. Část peněz by podle představ šéfů unijních zemí mohla pocházet ze zkonfiskovaného majetku ruských oligarchů či firem porušujících protiruské sankce.

Lídři by také měli vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Brusel už povolil větší pružnost v nakládání s fondy a pro Polsko, Česko a další země regionu v rezervách našel stamiliony eur. Řada států ale volá po další pomoci.

Od začátku invaze EU začala klást výrazně větší důraz na vlastní obranu a nedávná analýza Evropské komise zjistila nedostatky v arzenálech členských zemí, částečně způsobené dodávkami na Ukrajinu. Političtí vůdci by měli vyzvat k urychlenému doplnění chybějících zásob i k dlouhodobým společným nákupům zbraní.

---

reklama

---