Svaz obcí: Zálohování obalů může mít dopad na logistiku a hospodaření samospráv
Podle Drahovzala svaz podporuje myšlenku novely zvýšit míru recyklace a omezit množství využitelného odpadu ve směsném odpadu a v přírodě. Vyčlenění PET lahví z tradičního systému třídění odpadu ale podle něj může výrazně ovlivnit motivaci lidí třídit plastové odpady. S částí odpadu totiž lidé budou muset chodit na sběrná místa a další odvážet do žlutých kontejnerů. To bude mít také dopad na logistiku a ekonomiku odpadového hospodářství obcí.
Problém by také mohl být s povinným zřizováním sběrných míst, a to obzvlášť u obcí s méně než 300 obyvateli a bez obchodů. Tato podmínka může být pro malé obce podle Drahovzala limitující a diskriminační. Zároveň se ale také mohou zvýšit nároky na recyklování například pro důchodce nebo pro lidi se zhoršenou pohyblivostí.
"Jsme nakloněni úpravám odpadových systémů, pokud jimi skutečně dojde ke zlepšení ekologického dopadu, avšak je nutné současně zachovat samosprávnost obcí v jejich snaze poskytovat občanům komplexní, srozumitelné, snadno dostupné a efektivní služby v oblasti odpadového hospodářství, jelikož podle zákona jsou to především obce a města, které odpovídají za třídění odpadů pod hrozbou miliónových sankcí," řekl místopředseda SMO ČR. Stát by tak podle něj měl zajistit kompenzaci, pokud obcím vzniknou v důsledku změn zvýšené náklady.
Pokud by se nezavedl zálohový systém, tak by obce podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky musely investovat do nákupu kontejnerů a zefektivnění systému přes 2,3 miliardy korun. Dodatečné provozní náklady samospráv, pokud by chtěly splnit 90procentní sběr PET lahví a hliníkových plechovek, by pak byly další tři miliardy Kč. V celkovém součtu výnosů a nákladů obce podle analýzy ročně vydělají na zavedení zálohového systému přes 120 milionů korun. Česká republika by také zároveň nemusela EU každý rok platit pokutu 500 milionů Kč a nerecyklované plasty.
reklama