https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svaz-zdrazovani-hnojiv-se-muze-projevit-na-nizsich-vynosech-plodin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svaz: Zdražování hnojiv se může projevit na nižších výnosech plodin

13.5.2022 14:53 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Některá hnojiva v Česku zdražila proti loňskému roku i více než čtyřnásobně. Podle ceníku, který má k dispozici Zemědělský svaz ČR, výrazně stoupla cena všech hnojiv. Na trhu jich je také nedostatek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že kvůli zdražení museli letos zemědělci upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin.
 

Podle mluvčího svazu Vladimíra Píchy se nejvíce používají dusíkatá hnojiva jako ledek nebo močovina. Ledek loni zemědělci nakupovali za 4450 korun za tunu, letos za 18 500 korun. Močovina podražila z 6800 korun na 29 000 korun.

V současnosti jsou již pole pohnojená, podle Doležala zemědělci, kteří neměli dostatek zásob hnojiv, museli nakupovat na volném trhu, kde ceny meziročně stouply o stovky procent. "Vzhledem k tomuto zdražení byli nuceni upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin. V tuto chvíli ale není možné predikovat, do jaké míry to bude mít vliv, protože roli hraje řada dalších faktorů včetně počasí," uvedl.

Alternativních řešení podle Píchy mnoho není. Určitou výhodu mají podniky, které se věnují i živočišné výrobě a mohou používat hnůj nebo kejdu. "Částečně lze živiny dodat před založením porostu ponecháním rostlinných zbytků po sklizni, případně zeleným hnojením a následným zapravením do půdy," uvedl.

Organických hnojiv ale také může být nedostatek. Zemědělci varují, že firmy budou v souvislosti se zdražováním všech nákladů nebo kvůli změnám v nastavení dotací omezovat chovy. Pokud by došlo k útlumu živočišné výroby, může být také nedostatek organických hnojiv. Podle nedávného průzkumu Agrární komory omezení chovů chystá více než polovina oslovených firem.

V Česku podle ČSÚ se stavy chovů prasat meziročně snížily o 5,6 procenta na 1,43 milionu kusů, počet prasnic se snížil o víc než desetinu na necelých 81.000. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jan Stibala je ekonomická situace chovatelů velmi špatná a pokud se situace na trhu zásadně nezmění, budou se chovy snižovat ještě víc a to povede k dalšímu nedostatku organických hnojiv. "Za současné situace, kdy je nedostatek průmyslových hnojiv, může docházet k nedostatečnému hnojení půdy a tím ke zhoršování úrodnost," uvedl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

13.5.2022 17:04
Že by se zase přešlo na klasiku ?

Sláma místo do teplárny, pod dobytek a hnůj potom na pole.
Ano, bez chemie se zemědělství neobejde i když se jí v ČR používá řádově méně, než v původních zemích EU.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.5.2022 18:17
Žádné "používají se nejvíc dusíkatá hnojiva".
Pro rostliny jsou důležité všechny tři hlavní živiny, N P K. Dusík, fosfor a draslík. Tyto živiny se musí dávat na pole ve vyváženém poměru, takovém, aby zemědělec doplnil ty živiny přesně tak do půdy, aby je tam dorovnal na optimální poměr pro tu určitou rostlinu. jedině tak jsou všechny tři prvky z hnojiva optimálně využity. Dusíkatá hnojiva se potom používají zvlášť, protože většina dusíkatých hnojiv, například močovina se dá používat jako hnojení postřikem jejich roztoku na list. To by dnes mohlo být preferováno, protože i když jsou takhle upravená hnojiva o něco dražší, postřikem na list se dá dosáhnout jejich okamžité využití k růstu rostliny, tudíž hnojivy je efektivněji použito.
Dusíkatá hnojiva jsou dnes zdražována hlavně cenou plynu, protože dusíkatá hnojiva se vyrábějí vázáním dusíku ze vzduchu přes vodík, respektive čpavek a vodík se dnes stále nejlevněji vyrábí ze zemního plynu. Fosforečná hnojiva jsou zdražována postupným vyčerpáváním přírodních nalezišť fosforečné suroviny a draselná hnojiva jsou prodražována taky postupně čím dál horším přístupem k nalezištím draselných solí - chloridu draselného. Popřípadě pokud se jedná o bezchlórová draselná hnojiva, které některé rostliny nesnášející chlór potřebují, je dále zdražuje energie nutná k chemickým reakcím směřujícím k odstranění chlóru.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 06:38 Reaguje na Radim Polášek
lidově řečeno, není nad ho..o bez chemie
Odpovědět

vladimír šmídl

14.5.2022 22:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Možná jste se trefil v případě čistírenských kalů, které se
někdy na pole nedostanou pro nadlimitní obsah olova, resp. kadmia, aniž by kdo zkoumal, kde se tam ty kovy vzaly .Deponují se na skládku a s nimi fosfor, na nějž jsou naše půdy chudé.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

13.5.2022 19:48
Na draselná hnojiva z Běloruska jsme si udělili sankce. Ze zemního plynu je výroba dusíkatých hnojiv kvůli nákladům drahá. Mohli bychom zkusit rostlinnou výrobu s nějakým placebem místo hnojiva. Když to funguje na lidi, třeba to zabere i na brambory.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.5.2022 06:01
Ono nebude tak zle. Využitím správné genetiky, tedy moderních odrůd, dostaneme z hektaru tak 5,5 tuny pšenice, to je 5x více než bylo za první republiky. Na to vám stačí nějakých 60 kg N. Těch zbývajících 100 kg na ty další 3 tuny výnosu tam dávat nemusíte.
A když k tomu připočteme správný osevní postup s vyšším zastoupením luskovin (hrách a pohanka je třeba, máme tu spoustu Ukrajinců, pro ně jsou to tradiční jídla), tak to půjde.
Otázkou je, zda tyhle ceny zůstanou v EU napořád. Cena pšenice se zvedla 2x, stejně tak u řepky. Takže budeme čelit zvýšeným dovozům potravin za nižší ceny ze zahraničí a nebudeme už čistým exportérem pšenice.
A nejvíc na tom vydělají hráči na burze. Protože toto je hlavně o zvýšené volatilitě světového trhu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.5.2022 06:41 Reaguje na Katka Pazderů
to přece nedává smysl? proč ze Země vytahovat ještě více živin, když do té Země nic nedáváme na zpět? proč máme generovat výnosy, když ta půda je biologicky mrtvá?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist