Svět se zřejmě do konce století oteplí podstatně více, vědci přecenili roli mraků
Studie tvrdí, že se vědcům podařilo rozklíčovat jednu z dosud neznámých otázek budoucího chování klimatu, tedy formování mraků a zda bude jejich vliv na celosvětové oteplování negativní nebo pozitivní. Podle výzkumu je současná představa o růstu průměrné teploty při dvojnásobném nožství oxidu uhličitého v atmosféře podhodnocená. Modely také nesprávně předpokládají množství mraků, které vznikají v teplejším světě.
"Když jsem modely opravili,ukázalo se, že citlivost klimatu je mnohem vyšší. Původní odhady hovořili o růstu teplot v rozmezí 1, 5 až 5 stupňů Celsia pokud se množství oxidu uhličitého v atmosféře zdvojnásobí oproti období před průmyslovou revolucí. Podle našich zkoumání musíme počítat s vyšší dolní hranicí růstu teploty, zhruba v rozmezí 3 až 5 stupňů Celsia," vysvětluje Steven Sherwood z univerzity v Novém Jižním Walesu.
Klíčem k zúženému ale podle vědců rozhodně přesnějšímu odhadu je pozorování skutečného chování mraků a role vodní páry v mračných formacích. Díky mrakům se k povrchu Země dostává méně slunečního záření a dochází tak k menšímu růstu teplot.
Pozorování ukazuje, že když se díky vypařování vodní pára dostává do atmosféry do výše 15 kilometrů, kde se vytváří mraky a voda se vrací zpět na zem v podobě silných dešťů. Jenže v případě, že vodní pára vystoupá jen pár kilometrů nad povrch, vrací se téměř okamžitě zpět, aniž by se mraky vytvořily. Když ale vodní pára stoupá do nižších výšek, snižuje i celkové pokrytí mračny, protože stahuje vodní páru i z vyšší oblasti, kde se mraky formují. Navíc pozorování ukazují, že ani samotný fakt, že vodní pára vystoupá do výše 15 kilometrů automaticky nezaručuje, že se mraky zformují. Mraků se tedy podle vědců v oteplujícím světě bude tvořit méně.
Jenže současné modely počítají právě s tím, že jak se kvůli vyšší teplotě odpařuje více vody, vytváří se více mraků a zvyšuje se i odraz slunečního záření zpět do vesmíru. Pokud se modely opraví na základě pozorování tvorby mraků vzroste i množství sluneční energie a také celková citlivost klimatu na růst oxidu uhličitého v atmosféře.
To znamená, že dvojnásobné množství oxidu uhličitého oproti době před průmyslovou revolucí, kterého lidstvo dosáhne zřejmě do padesáti let, zvýší průměrnou teplotu o 4 stupně Celsia do roku 2100. A pokud by ani poté nedošlo k prudkému snížení emisí oxidu uhličitého, předpokládají australští vědci růst průměrné celosvětové teploty v roce 2200 o 8 stupňů Celsia.
"Skeptici rádi kritizují klimatické modely, protože prý ukazují věci horší, než ve skutečnosti jsou. My jsme první, kdo souhlasí s tím, že modely nejsou dokonalé. Ale naše zkoumání ukazují, že chyba, kterou modely generují předpokládá menší oteplování, nikoli vyšší," říká Sherwood.
reklama
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Švýcarsko po bezprecedentním soudním verdiktu vloží peníze do Zeleného klimatického fondu
Vědci se po rekordně teplém březnu obávají neprobádané změny klimatu