https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svetlusky-pomalu-zhasinaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Světlušky pomalu zhasínají

7.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Světlušky, jak nazýváme přibližně 2000 zástupců této čeledě se schopností bioluminiscence, momentálně čelí riziku vyhynutí. / Ilustrační foto
Světlušky, jak nazýváme přibližně 2000 zástupců této čeledě se schopností bioluminiscence, momentálně čelí riziku vyhynutí. / Ilustrační foto
Světlušky, jak nazýváme přibližně 2000 zástupců této čeledě se schopností bioluminiscence, momentálně čelí riziku vyhynutí. Na vině je jak rozsáhlá ztráta jejich přirozených habitatů, nadužívání pesticidů a také umělé osvětlení. Píše o tom Independent.
 

Pokud zrovna nesvítí, nepatří světlušky mezi zrovna nápadný hmyz. A možná proto tak dobře ilustrují, jak neblahý může být vliv člověka na citlivé ekosystémy. Jejich existence je totiž do extrému přehlížena a opomíjena, až už tu najednou nejsou. Jedním z jejich zásadních problémů je obyčejné noční osvětlení.

„Kromě toho, že světlo v noci narušuje biorytmy všech organismů, včetně nás lidí, u světlušek totálně narušuje pářící rituály,“ říká entomolog Avalon Owens. „Světlušky využívají svého světélkování, bioluminiscence, k nalezení vhodných partnerů. A to při umělém světle nedokážou. S tímhle jim nepomohou ani energeticky efektivní LED žárovky, které jsou často velmi jasné.“

Profesorka Sarah Lewisová zase například zmiňuje, že řada druhů světlušek je dost komplexně navázána svou existencí na své prostředí. „Například světluška z Malajsie, Pteroptyx tener, známá svými synchronizovanými podsvícenými přelety, nemůže svůj životní cyklus dokončit bez mangrovových porostů.“ Pozorovatelný pokles tohoto kdysi velmi běžného druhu se dá vcelku přesvědčivě vynést proti grafům o zakládání plantáží olejových palem nebo o likvidaci mangrovů při zakládání akvakultur.

Ztráta vhodných stanovišť nedopadá na všechny druhy světlušek stejně, některé dokáží po nějaký čas přežívat i v narušeném prostředí, nebo se přesunout jinam.

To ale není případ „Modrého ducha“, světlušky Phausis reticulata. Ta je totiž bezkřídlá a pokud dojde k proměně jejího životního prostředí, hyne prakticky okamžitě. Problematické je i užívání pesticidů v zemědělství. „K nejvýraznější expozici světlušek dochází v životní fázi larvy, kdy tráví až tři léta mělce pod půdním povrchem, nebo ve vodě,“ říká Owens. Za dvě sezóny má více než dost příležitostí nechat se otrávit.

Jestli za to mohou insekticidy na bázi neonikotinoidů? Těžko říct, na světluškách nebyly tyto látky testovány. Ale zdá se, že většina běžně užívaných insekticidů jim nejspíš neprospívá. Trable světlušek mohou také dlouho zůstat bez povšimnutí.

Lewisová zmiňuje například americkou Photinus pyralis, světlušku s minimálními nároky a vysokou odolností. „Jsou krásní a dokáží přežít skoro všude.“ Vytrvalá přítomnost tohoto druhu ale často zastírá, že jiné druhy světlušek ze sledovaných lokalit rychle mizí. Příčiny ohrožení světlušek se tedy v zásadě neliší od toho, co prožívají ostatní zástupci hmyzí říše. Ale až jednou bude tma bez magických světýlek, bude už pozdě s tím něco udělat.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

7.2.2020 08:04
Světlušky ubývají i tam kde se chemicky nehospodaří.A řekl bych,že s tím má co dělat i sucho.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.2.2020 09:17 Reaguje na PavelA
Pesticidy, sucho a světelný smog. Ten světelný smog patrně hraje v ekologii nočního hmyzu velmi významnou roli. Obzvláště pak u světlušek, ty se rojí pouze, pokud je dostatečně tma. Dalším faktorem, dle mého soudu, je úbytek ploch s vyššími extenzivně udržovanými trávníky (vlhčí porosty s dostatkem potravy pro larvy živící se slimáky a jinými bezobratlými). Otázkou také je, zda na výskyt nemá vliv dotační politika, která stanovuje sečení lučních porostů právě v době páření (červenec-srpen).
Odpovědět
Pa

PavelA

7.2.2020 10:04 Reaguje na Jakub Graňák
Doace a SZIF jsou kapitola sama pro sebe.
Světelný smog?Možná ve městech,ale tam snad nežily nikdy.
Na vlastních pozemcích ten úbytek dávám do souvislosti se suchem/louky u lesa,mokřiny/.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.2.2020 10:39 Reaguje na PavelA
Mohu srovnat na dvou příkladech:
1. Linhartovy: obec s 200 obyvateli, nikde kolem není žádné větší sídlo, v noci tma jak v pytli, obloha poseta desetitisíci hvězd, tam světlušky stále jsou
2. Háj ve Slezsku: obec mezi dvěma velkými sídly Opavou a Ostravou (obě cca 15 km daleko), v noci tam není ůplná tma v podstatě nikdy, záře z obou velkých měst dosahuje až tam, z hvězd jsou patrné jen ty nejzářivější (řádově stovky), světlušky jsem tam nikdy neviděl.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

13.2.2020 14:38 Reaguje na PavelA
Bohužel, dnes už téměř každá vesnice svítí celou noc. Když jsem se před 20lety vystěhovala z města, veřejné osvětlení ve vsi se cca o půlnoci zhasínalo. Dnes svítí celou noc. A u nových rezortů ve vsi jsou navíc lampy daleko svítivější. Takže světlušky si bohužel pamatuji už jen z dětství
Odpovědět
Pa

PavelA

13.2.2020 14:45 Reaguje na Zdeňka Firstová
Tak to Vás navnadím,u domu máme jezírka s lekníny,líhnou se tam vážky a večer,když lampy zhasnou/u nás cca v 22hod/ tak aj ta světluška je občas vidět.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

7.2.2020 10:00
světlušky jsem neviděl už léta, bohužel..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2020 10:37
Existuje ještě něco, co lidé neponičili?
Obávám se, že se už láme chleba a to fest.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.2.2020 10:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Úbytek četnosti hmyzu je skutečně drastický, pro mě, jako člověka, který jakožto entomolog amatér, studuje hmyz desítky let, je to absolutní katastrofa. Dnes se stávají vzácnými i taxony, které byly dříve naprosto běžné a k nalezení prakticky všude. "Pufrovací" schopnost prostředí se vyčerpala a teď přichází "sklizeň" toho, co 70 let zaséváme chemizací a devastací krajiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.2.2020 15:33 Reaguje na Jakub Graňák
Tady spíš půjde o to světlo. Paradoxně by mohla pomoci technologie, tj. LED by patrně bylo možné zkonstruovat tak, aby nevydávaly světlo v té části spektra, kterou světlušky využívají (a distribuovat je na venkov). Světlo, vydávané symbiotickými bakteriemi, které světluškám svítí, je skoro monochromatické.
Druhou věcí je, že potřebují "bordel a šáší" a v mnoha obcích vás za něco takového budou místní ekologové pokutovat a nutit to "uklidit", protože nakrátko osekaný trávník je to "správné životní prostředí".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.2.2020 15:50 Reaguje na Jan Šimůnek
To zní zajímavě, podle mě by snad mohlo stačit i jen sofistikovanější řešení svítidel tak, aby velká část produkovaného světla padala tam, kam chceme svítit a ne pánubohu do oken. A odstranit plýtvavé nasvětlování budov a podobné ptákoviny sloužící pouze jakési "sebeprezentaci".

V reálu si myslím, že problém je v kombinaci všech výše uvedených faktorů (pod přízpěvkem PavlaA z 8:04).
Odpovědět

7.2.2020 21:30 Reaguje na Jakub Graňák
Existují svítidla co svítí "hlavně pod sebe" a ne "kolem sebe" nebo dokonce nahoru, další možností je osvětlení na fotobuňku (přirozeně v místech se slabším pohybem osob:), nebo světla která lze nastavit tak, že přes noc jedou na malou část výkonu a pořádně zapnou až ráno, když lidi vyrazí do práce. Takže možnosti jsou, jde jen o to chtít to pomalu zavádět do praxe. Což bude jistě i o financích.

Ono ale problém se začíná tlačit i vně obce -stále více hlasů volá po tom, aby byly osvětlené i cyklostezky ve volné krajině...a něco už se i "podařilo", takže další problém...
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

7.2.2020 21:30 Reaguje na
to je moje..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.2.2020 14:58 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ano znám, nicméně netuším, do jaké míry jsou tato moderní svítidla rozšířená. Obávám se, že především malé obce nemají pro takováto řešení prostředky.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.2.2020 20:31 Reaguje na Jakub Graňák
Dobrý večer, nevím jak moc se to používá, není to můj obor, vím jen náhodou o jediném případu kdy to nějaké šetrné osvětlení dostal investor v podmínkách pro osvětlení v ochranném pásmu jedné rezervace.
Odpovědět
su

7.2.2020 15:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Co myslíte těmi místními ekology, to je sarkasmus nebo se obklopujete zvláštními lidmi.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

7.2.2020 21:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý večer, ujišťuji vás, že žádný ekolog v pravém smyslu slova nikdy nikoho nebude nutit uklízet "šáší" a sekat trávník 10x ročně, natož aby vás pokutoval. Máte-li nějakou konkrétní zkušenost, můžete mi poslat bližší info, i s těma papírama ohledně pokuty? děkuji
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

8.2.2020 17:22
Aha, tedy nehovoříme o ČR, ale o nějaké cizině - se mi ulevilo. Z vašeho textu jsem nabyl dojmu, že máte nějakou zkušenost z ČR.

Přece to, že v "ekologicky uvědomělých státech" nějakej debil vymyslí debilní předpis a jinej debil ho aplikuje neříká nic o tamějších ekologách. Nemluvě o tom, že za tím mohlo být úplně něco jiného (rádoby "estetika",...). Už to tu padlo mnohokrát, prosím, rozlišujme debily a ekology - díky.

Mám konkrétní příklad z ČR:

člověk koupil zahradu, namísto anglického trávníku tam zavedl louku, motýli, brouci, užovku tam tuším říkal taky měl.. paráda. Přišlo na něho od souseda udání na městský úřad, že má zaplevelenou zahradu a podle zákona na ochranu ZPF (tohle NENÍ zákon o ochraně přírody a krajiny) má dostat pokutu a příkaz aby tu louku zrušil (je v tom ZPF nějaký paragraf na to, že majitel musí zabránit tomu, aby se na sousední pozemek šířil plevel). Naštvaný majitel šel na úřad, nešťastná úřednice se obrátila na státní ochranu přírody, co s tím mám dělat? To je přece blbost, nutit ho to zrušit! No a státní ochrana přírody (já to byl), v dohodě s majitelem vymyslela tohle řešení: obseká si metr kolem plotu, aby si soused nemohl stěžovat na základě zákona o ZPF: a bude v klidu, a soused se může jít bodnout, protože když ty klásky travin nepůjdou skrz pletivo na druhou zahradu, soused nikdy nedokáže, ani s mazaným právníkem, že se mu tam od něho šíří plevel (pomiňme co to je plevel..). Čímžto pádem bude v klidu i úřednice, kterou nebude nikdo nutit psát nějaké kraviny.

Tak, a teď to nejlepší - víte jak ten spor vzniknul? Byl stěžovatel "ekologem"? Ne, stěžovatel byl nějak přes původního majitele té zahrady načerno napíchnutý na elektriku (přes jeho chatku), a nový majitel mu to zatrhnul.

Poučení: lidi jsou jenom lidi, a tak je mnohdy pravda úplně někde jinde než se na první pohled zdá..
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

9.2.2020 17:13
Ale no tak, pane Šimůnku, máte tohle opravdu zapotřebí?

Bojíte se totality, ale uvažujete úplně stejně. Na základě několika špatných zkušeností démonizovat všechny, kteří patří k určité komunitě, a tyhle posílat na smrt.. víte, jak se tomu říká? Podněcování k nenávisti. - viz níže.

§ 356 tr.zákoníku:

Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo

b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.2.2020 08:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Světlušky ubývají několik desetiletí. Schizofrenie sucha s tím evidentně nesouvisí. Já je mám ještě teď na svém pozemnku,který se mi daří udržovat nezcivilizovaný a odměnou je poletování několika desítek světlušek každý rok. Ale musím trefit správný čas kdy a kde na ně "počíhat". Mimochodem před "sametem" jich bylo všude plno, takže jejich postupný úbytek evidentně souvisí se změnou způsobu hospodaření.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

13.2.2020 14:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Nelžete, ještě jsem neslyšela jediného ekologa, který by tvrdil, že nakrátko osekaný trávník je správné životní prostředí, všichni vám řeknou, že máte na zahradě nechat pro zvířata a hmyz spadané listí a neposekanou kvetoucí louku, která navíc v létě lépe zadržuje vodu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2020 17:10 Reaguje na Jakub Graňák
Mě by zajímala jena věc. Mám zahradu v Brně ve vilové čtvrti kde nikdo žádnou chemii nepoužívá a k nejbližšímu poli je to několik kilometrů a taky odhadem vidím úbytek hmyzu. Vidím to i v oblastech lesů, kde nikdo nikdy nic nestříkal. Jak je to možné, hmyz má přece velmi malý akční rádius, ne?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.2.2020 17:52 Reaguje na Pavel Hanzl
V městském prostředí se ke změně klimatu přidružuje řada dalších faktorů jako je právě světelný smog, nebo současné trendy ve způsobu obhospodařování zahrad tj. na krátko střižené trávníky (často selektivními herbicidy zbavované dvouděložných kvetoucích rostlin), přehnaný důraz na "reprezentativnost", kdy mizí takové ty drobné houštiny tvořené neudržovanými místy, kde se sem tam povalují nějaké kousky dřeva, maliní, kopřiv..., likvidace rostlinných zbytků svozem do hnědých popelnic a na kompostárnu, místo vlastního kompostování na místě, zkrátka zmizela "v zájmu estetiky" drobná útočiště kde mohl hmyz nerušeně vegetovat, odstraňování senescentních stromů z důvodu "bezpečnosti". Nedostatek vody a půdní vláhy. Celkově to lze shrnout pojmem intenzifikace hospodaření - To platí i u těch lesních společenství, kdy se "musí" z lesa odvézt každý kousek dřeva, přestárlí jedinci jsou často káceni jen z důvodu aby nezabírali prostor produkci. Přitom by stačilo jen vymezit nějaké plochy, kde by se "nedělalo nic".
Jde to krásně vidět na místech, kde dosud stále přetrvává extenzivnější (rustikální) přístup k hospodaření např. Jablunkovsko, některá místa podhůří Jeseníků, nežije tam tolik lidí a je tam více neudržovaných ploch - tam mohu z vlastních zkušeností potvrdit, že úbytek četnosti hmyzu není zdaleka tak markantní.
Co se týče akčního rádiu, to se docela výrazně liší mezi jednotlivými taxony. U terestrického hmyzu to obecně víceméně platí, u toho létavého ani moc ne, např některé druhy nočních motýlů jsou schopné při hledání samičky uletět za noc i desítky kilometrů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2020 21:05 Reaguje na Jakub Graňák
Tohle nebude ale můj případ, má zahrada je ve svahu (je to bývalá cihelna) soused má vyloženou džungli (nebyl tam asi 30 let) a je tu dost starých a napůl mrtvých stromů, houštiny atd. atd. atd. udržuji jen trávník s ohništěm (asi 100m2) a ten musím zavlažovat dešťovkou ze střechy (taky asi 100m2), vždy tam bylo sucho, dnes je to extrémní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.2.2020 13:40 Reaguje na Pavel Hanzl
To vás šlechtí, ale sami jako jednotlivci ten trend těžko zvrátíme.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

13.2.2020 14:48 Reaguje na Jakub Graňák
Zcela s vámi souhlasím a byla bych šťastná, kdyby takhle uvažovalo víc lidí
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist