Světlušky pomalu zhasínají

Světlušky, jak nazýváme přibližně 2000 zástupců této čeledě se schopností bioluminiscence, momentálně čelí riziku vyhynutí. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ciot's Run / Flickr.com

Pokud zrovna nesvítí, nepatří světlušky mezi zrovna nápadný hmyz. A možná proto tak dobře ilustrují, jak neblahý může být vliv člověka na citlivé ekosystémy. Jejich existence je totiž do extrému přehlížena a opomíjena, až už tu najednou nejsou. Jedním z jejich zásadních problémů je obyčejné noční osvětlení.

„Kromě toho, že světlo v noci narušuje biorytmy všech organismů, včetně nás lidí, u světlušek totálně narušuje pářící rituály,“ říká entomolog Avalon Owens. „Světlušky využívají svého světélkování, bioluminiscence, k nalezení vhodných partnerů. A to při umělém světle nedokážou. S tímhle jim nepomohou ani energeticky efektivní LED žárovky, které jsou často velmi jasné.“

Profesorka Sarah Lewisová zase například zmiňuje, že řada druhů světlušek je dost komplexně navázána svou existencí na své prostředí. „Například světluška z Malajsie, Pteroptyx tener, známá svými synchronizovanými podsvícenými přelety, nemůže svůj životní cyklus dokončit bez mangrovových porostů.“ Pozorovatelný pokles tohoto kdysi velmi běžného druhu se dá vcelku přesvědčivě vynést proti grafům o zakládání plantáží olejových palem nebo o likvidaci mangrovů při zakládání akvakultur.

Ztráta vhodných stanovišť nedopadá na všechny druhy světlušek stejně, některé dokáží po nějaký čas přežívat i v narušeném prostředí, nebo se přesunout jinam.

To ale není případ „Modrého ducha“, světlušky Phausis reticulata. Ta je totiž bezkřídlá a pokud dojde k proměně jejího životního prostředí, hyne prakticky okamžitě. Problematické je i užívání pesticidů v zemědělství. „K nejvýraznější expozici světlušek dochází v životní fázi larvy, kdy tráví až tři léta mělce pod půdním povrchem, nebo ve vodě,“ říká Owens. Za dvě sezóny má více než dost příležitostí nechat se otrávit.

Jestli za to mohou insekticidy na bázi neonikotinoidů? Těžko říct, na světluškách nebyly tyto látky testovány. Ale zdá se, že většina běžně užívaných insekticidů jim nejspíš neprospívá. Trable světlušek mohou také dlouho zůstat bez povšimnutí.

Lewisová zmiňuje například americkou Photinus pyralis, světlušku s minimálními nároky a vysokou odolností. „Jsou krásní a dokáží přežít skoro všude.“ Vytrvalá přítomnost tohoto druhu ale často zastírá, že jiné druhy světlušek ze sledovaných lokalit rychle mizí. Příčiny ohrožení světlušek se tedy v zásadě neliší od toho, co prožívají ostatní zástupci hmyzí říše. Ale až jednou bude tma bez magických světýlek, bude už pozdě s tím něco udělat.