The Times: Chcete ústřice? Pak chraňte žraloky, tvrdí američtí vědci

Rozsáhlý a intenzivní lov žraloků v severním Atlantiku má zničující dopad na populaci mušlí, škeblí a ústřic. Podle vědců právě tento případ dobře ukazuje, jak může úbytek velkých predátorů zpustošit celý potravní řetězec, píše deník The Times.

Kvůli vybíjení velkých žraloků je v amerických vodách nedostek škeblí a ústřic.
Foto: Ken Hammond/U.S. Department of agriculture

Velcí žraloci, jako je kladivoun nebo velký bílý žralok, se zmíněnými měkkýši neživí, ale pokles jejich počtu vede k velkému nárůstu menších lovců, kteří škeblemi ani ústřicemi nepohrdnou. Jsou to například nejrůznější druhy rejnoků či menší druhy žraloků.

„Se snížením počtu velkých žraloků se v moři některé jiné druhy přemnoží, příkladem je rejnok maran atlantský. Hordy těchto rejnoků teď plení pobřežní vody a téměř všichni zdejší měkkýši jsou již vyloveni,“ řekla deníku hlavní autorka studie Julia Baumová z univerzity Dalhousie v kanadském Halifaxu.

„Velcí žraloci se v Atlantiku u východního pobřeží USA prakticky nevyskytují, takže již nejsou schopni plnit svou funkci v ekosystému. Obrovský pokles jejich počtu není až zas tak překvapivý, když uvážíme, jak intenzivní rybolov tu v posledních desetiletích probíhal,“ říká Julia Baumová. Podle ní byla důvodem vysoká poptávka po žraločím mase a ploutvích.

Studie publikovaná v časopise Science vychází z dvanácti výzkumů východního pobřeží USA, které vznikly v letech 1970 až 2005. Z nich lze vyčíst, jak katastrofický pokles velké žraloky potkal. Podle údajů se množství kladivounů bronzových a žraloků tygřích snížilo za sledované období o 97 %, u populace žraloka velrybáře nebo kladivouna obecného je to dokonce 99 %.

Za stejné období rostla populace marana atlantského o osm procent ročně a nyní dosahuje počtu zhruba 40 milionů kusů. Tito rejnoci dorůstají velikosti až sto dvacet centimetrů a spořádají obrovské množství měkkýšů, včetně hřebenatek, ústřic a nejrůznějších druhů mlžů. Nejhorší situace nastala u pobřeží Severní Karolíny, kde se zhroutilo místní rybářství postavené z velké části na výlovu škeblí.

„Narušení ekologické rovnováhy má velký dopad na místní obyvatele, kteří jsou závislí na rybolovu,“ řekl deníku The Times Charles Peterson, mořský biolog z univerzity Chapel Hill v Severní Karolíně. „Větší množství rejnoků také může způsobit, že se populace ústřic a dalších mořských mlžů nebude moci dostatečně obnovovat kvůli velkému vylovení, ale i kvůli znečištění a ničení přirozených míst výskytu,“ dodal Peterson. Naštěstí mohou tyto mořští živočichové přežívat severněji než rejnoci a v těchto oblastech se jejich populace může udržet.

„Naše studie jednoznačně dokazuje, že zmizení velkých žraloků vede k velkým změnám v potravním řetězci. Proto by se měli žraloci chránit, nejen kvůli nim samým, ale i kvůli dopadu na široký ekosystém,“ říká Charles Peterson. Podle něj by měl být vydán zákaz výlovu škeblí a ústřic a také zákaz lovu žraloků jak v národních vodách, tak na volném moři.

Podle článku Marka Hendersona The Times The Times 29. 03. 2007.

---

reklama

---