Rusko zůstane klíčovým dodavatelem energetických zdrojů v EU desítky let, píše tamní tisk
Pro Rusko zůstává plynová a jaderná energetika Evropy jedním z klíčových trhů, zdůraznil deník a s odvoláním na údaje statistického úřadu Eurostat z minulého měsíce. Připomněl také, že Rusko bylo v loňském roce největším dodavatelem plynu do EU s podílem 46,8 procenta na trhu. O rok dříve to bylo 43,9 procenta. Příjmy ruské plynárenské společnosti Gazprom z vývozu plynu mezi loňským lednem až listopadem podle ruské celní správy meziročně vzrostly více než dvojnásobně na 47 miliard dolarů. Podle prognóz by se dodávky ruského plynu na evropský trh mohly v letošním roce ještě zvýšit.
Deník také připomněl, že ruská jaderná společnost Rosatom je světovou jedničkou v počtu zakázek na stavbu jaderných elektráren. Momentálně má tato státní korporace dohodnuté objednávky na 35 jaderných bloků v zahraničí. V EU Rosatom staví dva bloky v Maďarsku a jeden ve Finsku. Předloni Rosatom vyhrál soutěž na modernizaci bulharské jaderné elektrárny Kozloduj. Kromě toho Rosatom dodává palivo do elektráren postavených v sovětské éře v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a ve Finsku.
"V situaci, kdy klimatické cíle a ambice stoupají, nelze ignorovat existující nízkoemisní technologie," řekl listu mluvčí Rosatomu o unijní taxonomii a připomněl, že i Rusko v národní taxonomii zajistilo jaderné energetice zelený status. "S uspokojením zaznamenáváme, že EU začala reálný pohyb ve stejném směru," dodal mluvčí. Gazprom se nevyjádřil, poznamenaly Vedomosti.
Zapsání plynu do zelené taxanomie může znamenat, že dodávky ruského plynu do EU ve střednědobém výhledu zůstanou ve stávajících objemech, odhaduje expert Jevgenij Tananajko z konzultační společnosti KPMG. Za mimořádně důležité - a to i pro Rosatom - pokládá, že v budoucnu by jaderné elektrárny mohly vydávat osvědčení o zárukách původu, což momentálně v EU mohou jen větrné a malé vodní elektrárny. Na trh by se tak mohl dostat další zdroj relativně levné elektřiny s potvrzenou nízkou emisní stopou, což je mimořádně důležité pro podniky kvůli dosažení firemních cílů při snížení emisí.
Analytička Oxana Lukičevová nicméně předpokládá, že perspektivy Rosatomu se nemusejí moc změnit, protože je silně omezují politická hlediska v Evropě. V nejlepším případě by mohl Rosatom očekávat více práce ve východní Evropě, kde i tak dříve působil. Například v Bulharsku, kde by mohl dokončit zmrazený projekt elektrárny Belene, odhadla Lukičevová.
Omezení lhůty pro schválení projektů by podle analytika Vladimira Skljara mohlo být brzdou. Ae vzhledem k rostoucí kolísavosti cen energetických zdrojů se jaderná energetika stává zdrojem, který nemá alternativu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
karel krasensky
7.2.2022 19:13Michal
7.2.2022 20:32To bych chtěl vidět, když zatím mají letos 25% mínus a zatímto nevypadá na změnu.
Pavel Hanzl
7.2.2022 20:37Když si to kšeftaři s plynem spočítají (a oni počítat skutečně umí), tak se jim levný ruský plyn natolik prodražil, že to koupí radši v Kataru, Norsku, Libyi a v USA za něco dráž.
Richard Vacek
8.2.2022 05:54Takto ročně odteče z Česka 100 mld Kč. Protože naši politici budují přátelské vztahy s Ruskem, platíme 5x víc než Maďarsko a 3x tolik než před pandemií.
Jaderný blok 1000 MWe stojí od Rosatomu 180 mld. Kč a 5 takových bloků by energeticky nahradilo veškerý zemní plyn.
Pavel Hanzl
8.2.2022 08:22 Reaguje na Richard VacekTo že Maďarsko platí 5x méně tvrdil Putin, takže klídek.
Proč by asi to Gazprom dával zalevno, když to může zadraho prodat na burze?
Blok od Rosatomu by byl drahý i zadarmo.