Tresty za úmyslné týrání zvířat Senát asi nezpřísní

Senátní ústavně-právní výbor odmítl zpřísnění trestů za úmyslné týrání zvířat. Nepodpořil včera ani možnost, aby soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat tak, jak se na tom kompromisně dohodla Sněmovna. O osudu úprav trestního zákoníku rozhodne Senát jako celek koncem ledna.

Novela měla podle původního návrhu osmi desítek poslanců zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren, tedy za chov zvířete v nevhodných podmínkách. Sněmovna to ale odmítla a schválila pouze to, že soudy budou moci ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let jako samostatný trest.

Zpřísnění sazeb podle původního návrhu se ve výboru pokusil prosadit senátor STAN Zdeněk Hraba. Zůstal ale osamocen. Nepomohla mu ani podpora poslance TOP 09 Dominika Feriho, podle něhož po zpřísnění trestů volají soudci, žalobci a ochránci zvířat mimo jiné formou petice, kterou podepsalo na 33.000 lidí.

Proti zpřísnění se nejostřeji postavil předseda výboru a bývalý státní zástupce Miroslav Antl (za ČSSD). Podle něj jsou dosavadní trestní sazby i další sankce včetně pokut dostatečné, je ale třeba je důsledněji uplatňovat. Zpřísněné sankce by navíc podle Antla byly srovnatelné či přísnější než postihy proti zdraví a životu lidí, včetně třeba týrání svěřené osoby. Zamítnutí novely ani Antl neprosadil.

Místopředsedkyně výboru Anna Hubáčková (KDU-ČSL) marně prosazovala schválení novely beze změn. Senátorům vadilo to, že přijatá verze byla Sněmovnou přijata mimo jiné bez písemného zdůvodnění úprav a bez stanoviska vlády.

Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

---

reklama

---