https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tri-ctvrtiny-prazanu-vnimaji-klimatickou-zmenu-jako-hrozbu-ukazala-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tři čtvrtiny Pražanů vnímají klimatickou změnu jako hrozbu, ukázala studie

12.11.2022 06:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | IPR Praha
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zpracoval studii, která se věnuje spokojenosti a kvalitě života Pražanů. Průzkum zaměřený na různé aspekty života v metropoli mj. ukázal, jak se změnilo chování lidí ve městech vlivem protipandemických opatření, či jak Pražané vnímají klimatickou krizi. Studie také představuje, jak si stojí Praha ve srovnání s jinými evropskými městy.
 
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) disponuje velkým množstvím dat týkajících se území Prahy, dopravy, obyvateli či ekonomického vývoje a bydlení. Mimo tato objektivní data začal IPR pracovat na shromažďování tzv. „měkkých“ dat, tedy údajů vyjadřujících názory a postoje lidí.

„Tzv. měkká data jsou důležitá nejen pro analyzování stavu města, ale hlavně jsou dobrým podkladem pro územní plánování, vyhodnocování strategických cílů a slouží jako podklad pro další analýzy a studie,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

V roce 2017 proto IPR realizoval dotazníkové šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy, jímž se přímo od jednotlivců získaly informace, které jiným způsobem není možné zjistit. V roce 2020 bylo toto dotazníkové šetření zopakováno. Na základě informací od 1 977 reprezentativně vybraných obyvatel Prahy vznikla studie Spokojenost a kvalita života Pražanů, která se věnovala 12 tematickým oblastem jako je kvalita života, bydlení, veřejná prostranství, doprava, veřejná vybavenost či správa města. Dle výsledků této studie panuje v Praze vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech.

Aktivní Pražan, šťastný Pražan

Ze šetření celkově vyplynulo, že obyvatelé Prahy jsou v naprosté většině spokojeni, a to jak se životem v Praze (80 %), tak se životem, který vedou (67 %). Přičemž v porovnání s celorepublikovým průměrem se jedná o nadprůměrné číslo. Lidé v Praze jsou také spokojeni se svým bydlením (76,1 %), a to ať už jde o velikost bytu, či překvapivě i náklady na bydlení.

Na celkovou spokojenost má vliv několik aspektů. Celkově jsou spokojenější lidé mladší, vzdělanější, s vyššími příjmy, bydlící v rodinném domě, lidé žijící ve vlastním bytě a ti, kteří se cítí být součástí místní komunity (mají více kontaktů a kamarádů).

Průzkum také ukázal, že lidé, kteří jsou aktivní ve svém volném čase, jsou občansky činnější a mají větší zájem o dění ve svém okolí. Více než 40 % Pražanů má zájem účastnit se komunitních akcí a téměř třetina z nich se cítí být součástí místní komunity.

Výzkum se věnoval i spokojenosti se správou města. Volby do zastupitelstev považuje za důležité 74 % Pražanů a 60 % z nich se jich také podle vlastního vyjádření pravidelně účastní.

Hrozba klimatické změny

Jedním ze závěrů studie je také vnímání klimatické změny jako reálné hrozby podle výrazné většiny Pražanů (75 %). Pouze malá část ji za hrozbu nepovažuje (12 %). Tento podíl je o něco vyšší než celkově u obyvatel Česka, přičemž hrozbu vnímají více ženy, mladší lidé a studenti.

Výrazná většina obyvatel je také ochotna udělat v životě změny pro zmírnění dopadů změny klimatu. Mezi nejpopulárnější opatření patří recyklace, omezení jízd automobilem nebo snížení spotřeby vody.

Ekologická motivace byla rovněž významným faktorem v otázce rozhodování o nákupu elektromobilu. Pražané, kteří změnu klimatu jako hrozbu vnímají, zvažují nákup elektromobilu výrazně více než ti, kteří ji takto nevnímají. Mluvíme zde o 54 % lidí, kteří nákup zvažují, oproti 22,6 % obyvatel, kteří o pořízení elektromobilu nepřemýšlí.

Skvělá veřejná doprava a kvalitní parky

Velmi pozitivně byla hodnocena dostupnost městské hromadné dopravy, která je dominantním způsobem dopravy po městě pro 52 % respondentů, a kvalita veřejných prostranství, kde lidé oceňovali především dostupnost parků.

Dle studie začali Pražané trávit v pracích více svého volného času. Nárůst je vidět od roku 2017, kdy byl patrný vliv opatření při šíření onemocnění covid-19. Na popularitě nabyly procházky, setkávání s přáteli v parcích i pořádání pikniků. Zatímco procházky a sportování respondenti nejčastěji provozovali v místě bydliště, za návštěvou kulturních či sportovních akcí cestovali do jiných částí města.

Výtek k veřejnému prostranství nebylo mnoho a týkaly se především znečištění ulic a parků odpadky či psími exkrementy, na ulicích a náměstích zase Pražany trápí zatížení dopravou a parkující auta. Oproti roku 2017 ale podíl obyvatel nespokojených s dopravním zatížení poklesl. Jedním ze souvisejících faktorů může být snížený počet aut, které projíždí vnitřním městem.

Pražané na veřejných prostranstvích oceňují zejména přírodní složky, tedy přítomnost stromů a vegetace. Data také ukazují na významný aspekt bezpečí, resp. pocitu bezpečí.

Srovnání se zahraničím

Podle mezinárodního srovnání patří Praha mezi města s nejvyšší kvalitou života v rámci měst bývalého východního bloku, ale zatím nedosahuje tak vysokých hodnot spokojenosti jako západoevropská města. Je zde ovšem nadprůměrná spokojenost s kvalitou MHD a možností najít si práci. Ze zjištěných dat také vyplynulo, že se lidé cítí v Praze bezpečně.

„Praha se pravidelným sběrem měkkých dat řadí k městům jako Mnichov či Lipsko, kde se dlouhodobě pomocí dotazníkového či anketního šetření sledují vybrané aspekty kvality života obyvatel. Již nyní probíhá další kolo sběru dat, jelikož data chceme pravidelně aktualizovat. Jen tak můžeme dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat názory, postoje, ale i chování Pražanů a na jejich základě lépe plánovat město,“ uzavírá Boháč.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.11.2022 06:47
Vnímat je málo, je potřebné pro to něco udělat.
Co proto ty 3/4 pražáků udělají !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.11.2022 07:16 Reaguje na smějící se bestie
Koupí si auto, které stejně nemají kde zaparkovat.
Odpovědět
ig

12.11.2022 20:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proto je nutné budovat parkoviště a místa pro stání na ulicích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.11.2022 13:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nebojte, budeme za chvíli jezdit autonomním taxi za stejné kačáky, které vás stojí vlastní auto.
Jenom nikdo neví, jak dlouho bude ta chvíle trvat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.11.2022 12:59 Reaguje na Pavel Hanzl
No, mám pocit, že pro nás dva rozhodně moc dlouho.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/bublina-splaskla-bezpilotni-auta-hned-tak-nebudou-akcie-vyvo/r~c501baf460ee11ed82b7ac1f6b220ee8/?utm_source=centrumHP&utm_medium=autobox&utm_term=position-2&utm_campaign=Car

Ne, že by mne to mrzelo:-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.11.2022 07:44
Při výstavbě měst nepouštět dešťovou vodu do kanalizace, dělat zasakovací jámy, jezírka v parcích, sázet stromy, které zastiňují a ochlazují, nerušit parky, nekosit trávníky, zelené střechy nebo fotovoltaika na střechách.
Místo podpory fotovoltaiky podpora zadržování vody: jezy, jezírka, rybníčky, močály, zrušení meliorací. Pestrá krajina se smíšenými lesy, na polích remízky, lesíky, křoviny které zadržují vodu a ochlazují krajinu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.11.2022 08:44 Reaguje na Honza Honza
Tak daleko, ještě zelený nejsou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.11.2022 09:39 Reaguje na Honza Honza
Honzo Honzo, v jednom to máte popletené. Zelená střecha oproti bílé absorbuje mnohem více slunečního zážení a zbytečně odpaří asi polovinu dešťové vody (zbude méně na zasakování) tam, kde chladit není potřeba. Zelená střecha je čistě propagandistické opatření pro "ochranu" klimatu, která s efektivním přístupem k ochraně klimatu nemá cokoliv společného.

Není dobré na všechno skočit!

Je si též třeba uvědonit, že pokud budeme v krajině zadržovat příliš mnoho vody, moc se jí bude i odpařovat a ve vodotečích nebude mít co téct. Fyziku a zákony zachování neošidíte!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2022 09:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Muhehehhe vyjste fakt komik: že pokud budeme v krajině zadržovat příliš mnoho vody,
kdy tohle může nastat? Na svatého Dyndy, nebo ještě později?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.11.2022 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Průtoky řek se stále snižují.

Když tu člověk vidí, kolik příznivců má neomezené zadržování vody v krajině, jisté varování je na místě! Pokud se budou vlny sucha nadále prohlubovat, i současná opatření na zadržování vody už mohou být (netvrdím, že jsou) přehnané.

Každopádně je varovné, že zastánci zadržování vody v krajině nemají většinou poněntí o fyzice a zákony zachování jsou pro ně nepředstavitelná složitost.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.11.2022 15:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Pravda je někde uprostřed. Vypařování vody se dá ovlivnit v krajině i lokalitou. Obří Lány polí, které nic nechrání vysychají rychle. Malá pole s remízky si svěžest zachovají spíše
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2022 15:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Lány vyschnou a pak málo odpařují. Když naprší, část vody pronikne i do hloubky, odtud ji ale hluboké kořeny nevytáhnou, protože tam žádné nejsou. Remízky si zachovají svěžest díky vodě z hloubky, která byla zasáknuta třeba i na polích.

Diskutujeme, abychom se doplnili a pohled nezůstal pouze jednostranný, jak mnohdy bývá zvykem,
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.11.2022 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
průtoky řek se snožují, protože je sucho a ne proto, že se voda zadržuzje v krajině. A voda, která je už v řece, je pro nás ztracená (pokud není nad přehradou). Neúčinnější ja zachytit hned tu kapku, která dopadá na zem. Jakékoliv opatření tohoto typu budou vždcky nedostatečná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2022 16:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale i ty přehrady jsou megalomanské a zbytečné a nemají v krajině co dělat.

Podle vás je tedy nejsprávnější řešení usilovat o maximální redukci toků a tím i přehrad.

Nelze vyhovět oběma požadavkům současně: zadržovat vodu v krajině a tak hodně chladit výparem vody i mít dosti vody v řekách.

Čemu dát tedy prioritu? To si je třeba vyjasnit!

Každopádně je třeba s výparem rozumně hospodařit a neplýtvat jím zbytečně třeba na zelených střechách, když bílá střecha může z hlediska nepřehřívání fungovat mnohem lépe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2022 08:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Přehrada je jediné zařízení schopné ty srážky zadržet a regulovaně vodou dotovat tok pod nimi. Jakékoliv jiné opatření naráží na nasycenost, kdy už vodu nebere a naopak u vyschnutí už žádnou vodu toku nedodá. Kapacita nádrže, či mokřadu je
rozhodující pro její funkci vyrovnávat
přebytky a deficity a tisíce malých ploch
nezadrží často to, co jedna podle vás
megalománská přehrada. Proč se nebudují
je to, že na ně nemá "snědený krám "
peníze a maskuje to ochranou přírody.
Problémy s nasycení půdy vodou nemají
země s tisíci přírodních jezer a tu proti
novým umělým jezerům bojují paradoxně ti,
kteří jinde ta jezera opěvují jako super biotopy. To se jako voda z jezer odpařuje
méně, než z přehrad a rybníků? To z nich
zasakuje do podloží méně než z přehrad ? Hladina vody v okolí řeky kopíruje hladinu řeky a při jejím zvýšení přehradou se navyšuje taky. Zavodní se
tak daleko více, než při pouhém průtoku
řeky, což už znali naši předci při
stavění jezů a náhonů pro zavlažování
okolních pozemků. To je dnes ale fuj
a dokonce chtějí ochranáři z řek ty
jezy odstranit, aby voda odtékala řekou
ještě rychleji, než dosud.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2022 11:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Střecha má být velmi tmavomodrá, až černá. Od fve panelů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.11.2022 09:55 Reaguje na Honza Honza
Podle stavebního zákona už novou stavbu na dešťovou kanalizaci nepřipojí, musíte mít zasakování na svém pozemku. Samozřejmě vyjímky jsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2022 08:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Na tuto kravinu už doplácí kamarád se starým domem s hlubokými sklepy. Z okolních nových domů bez sklepů dešťovka "zasakuje" do jeho sklepa a on provozuje koloběh vody "ven ze sklepa na zahradu a zase nazpět"! Stávající drenáže byly při stavbě nových domů přerušeny a ta voda ne a ne zasakovat
přes mnohametrovou vrstvu jílu! Když déle prší, tak mu čerpadlo jede 24 denně a na okolních polích stojí kaluže.
On je totiž zásak možný pouze tam, kde je pro zásak vhodné
podloží, ale to rozumbradové neřeší a trvají na zásaku i
tam, kde už vodu půda nebere. Obnovit drenáže už je přes
okolní zastavěné pozemky prakticky nemožné a na kanalizaci
se napojit nesmí, aby nenaředil husté fekálie zasychající
v potrubí a šachticích. Při letní procházce lokalitou se z šachtic line odér připomínající plnou žumpu a ta jeho voda by to potrubí alespoň občas propláchla. Bohužel je to zakázáno a tak čerpá a čerpá, dokud bude žít!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.11.2022 12:58
"Volby do zastupitelstev považuje za důležité 74 % Pražanů a 60 % z nich se jich také podle vlastního vyjádření pravidelně účastní."

A realita? Účast ... 43,91%.

https://www.seznamzpravy.cz/p/vysledky-voleb/2022/komunalni-volby/kraj/1100-hlavni-mesto-praha

A takhle je to v případě IPRu se vším.

Ostatně, podle článku jsou všici tady hrozně happy a na větvi z toho, jak to město skvěle šlape ... a podle toho samozřejmě ty volby taky dopadly, že?
A nebo ne? :-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist