Tři miliony lidí mohou zlepšit stav zemědělské půd v Česku, upozorňuje projekt
Zemědělská půda v Česku je ve špatném stavu a ohrožená erozí, často ji vyčerpává intenzivní hospodaření. Nadace Partnerství a Frank Bold v projektu Živá půda vtahují do rozhodování o půdě vlastníky pozemků. Ti mohou ovlivnit, jak bude zemědělská půda vypadat, skrze smlouvu, kterou uzavírají s hospodářem.
Přečtěte si také |
Aby půda fungovala, musí být živá, říká půdní bioložka Hana Šantrůčková
Obecné tipy ale vlastníkům nepomáhají. Ti potřebují poradit, co konkrétně pro jejich kousek půdy, pastviny, louky nebo sadu je to nejlepší a nejvhodnější. Jak se domluvit se zemědělcem na udržitelném hospodaření a v jaké podobě uzavřít férovou pachtovní smlouvu. Proto vznikl projekt Živá půda, který přesně s tímto pomáhá.
„Abychom vlastníkům půdy i zemědělcům co nejvíc usnadnili se v problematice zorientovat, vytvořili jsme web, který shrnuje vše: od nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších opatření pro půdu přes poradnu až po generátor pachtovních smluv a databázi dotací. Současně poskytujeme i individuální poradenství,” popisuje vývoj služby Zuzana Benešová, vedoucí projektu.
Blížící se konec pachtovního roku znamená pro vlastníky ideální příležitost změnit hospodaření na své půdě. Do 30. 9. se mohou domluvit na udržitelnějším způsobu hospodaření nebo dát výpověď zemědělci, který si jejich pozemek aktuálně pronajímá.
„Většina vlastníků, kteří o možnosti vypovědět pacht uvažují, váhá hlavně proto, že se bojí nejistoty. Myslí si, že budou muset okamžitě najít nového zemědělce a situaci vyřešit, ale realita je taková, že na dohodu se stávajícím pachtýřem nebo nalezení nového mají většinou nejméně rok,“ říká Martin Smetana, který radí vlastníkům i zemědělcům, jak se o půdu lépe starat.
Sám má s půdou bohatou zkušenost. Po studiích botaniky, zoologie a ekologie začal hospodařit na jižní Moravě a se svým projektem obnovy krajiny na Zálúčí u Blatničky vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019 pořádanou Nadací Partnerství a ke změně přístupu inspiroval už mnoho dalších vlastníků.
„Mám za sebou už mnoho nákupů půdy, výpovědí pachtovních smluv i sepsání nových, takže vím, že to může vypadat na první pohled náročně a zdlouhavě. Kdyby se na nás obrátila alespoň desetina vlastníků se zájmem něco změnit, kvalita půdy v Česku by se výrazně zlepšila. Proto jsme se v projektu Živá půda rozhodli poskytovat poradenství zdarma,“ říká Smetana.
Přečtěte si také |
Hospodařte na svých pozemcích šetrně ke krajině a do 8 let budete v zisku, říká oceněný zemědělec Martin Smetana
Každoročně Česku přijde o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Změna způsobu hospodaření by v mnoha případech mohla tuto bilanci vylepšit. Pokusila se o to například Eva Pavlíková, ředitelka Česko.Digital: „S rodinou vlastníme 3,5 hektarů luk. Jako majitelka půdy cítím zodpovědnost na ní hospodařit udržitelně s respektem k přírodě, budoucnosti nás a našich dětí. Živá půda nám velmi pomohla najít nové konkrétní možnosti, jak změnit způsob hospodaření, aby byl prospěšný pro naši půdu i okolní krajinu.”
reklama
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborechOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
pavel peregrin
3.9.2021 08:50
Živá půda
3.9.2021 09:31 Reaguje na pavel peregrinMartin Smetana hospodaří v katastrech, kde jsou dokončeny komplexní pozemkové úpravy. Hospodaří převážně na vlastních pozemcích. V případě hospodaření na propachtovaných pozemcích hospodaří přímo na pozemcích konkrétního vlastníka. Takzvané náhradní užívání (nebo podpacht) tak neřeší.
Nicméně, pokud chce zemědělec dát pozemek do podpachtu jinému zemědělci, potřebuje na to souhlas vlastníka, a pokud mu ho udělíte, pak musí i podpachtýř hospodařit dle podmínek, které jste si domluvili s prvním zemědělcem. Je zkrátka důležité stanovit si dobře podmínky a především lpět na jejich dodržování.
Protože víme, že se jedná o poměrně komplikovanou záležitost a vlastníci si často se správným nastavením podmínek nevědí rady, spustíme tento měsíc kromě poradenství, které již na našem webu funguje, také generátor pachtovních smluv.
DAG
3.9.2021 10:32 Reaguje na Živá půdapavel peregrin
3.9.2021 12:36 Reaguje na Živá půdapokud jsou komplexní úpravy hotové, samozřejmě je to o dost jednodušší. Bohužel praxe je taková, a teď neříkám zda dobrá nebo špatná, že pokud vlastník chce změnit pachtýře a nejedná se o významný kus zemedelské půdy, ale většinou o marginality typu 0.5 ha nebo i třeba 3 ha v několika kusech a to i po pozemkových úpravách, věc se stává daleko složitější, protože ten, komu byla výpověď dána, nenaservíruje jinému pronajímateli pozemky takříkajíc na stříbrném podnose, ale většinou dochází k tvrdému jednání ohledně toho, aby oba mohli nějak hospodařit, tudíž velice často se najde kompromis právě v záměně pozemků. Pokud ne, je nucen nový pachtýř hospodařit roztříštěně a to je ve velké většině ekonomicky neúnosné, tedy pro toho, kdo počítá.
Radim Polášek
3.9.2021 19:34Les se takhle bez přístupu provozovat dá, protože zásahy do lesa jsou jednou za několik let a většinou se dají, po spolupráci se zemědědělcem, nasměrovat na takové roční období, kdy se dá k němu po poli přijet bez poškození nebo bez většího poškození kultury, ale zemědělský pozemek se takhle nedá.
Josef Potr
3.9.2021 19:47Přitom drtivá většina vlastníků žije ve městech a jejich jediný vztah k půdě jsou peníze.
Radim Polášek
4.9.2021 04:53 Reaguje na Josef PotrA to máme spoustu ploch, zejména v podhorských oblastech, které naši předkové neobdělávali, využívali je tradičně hlavně jako pastviny, případně pastviny a meze se stromovými porosty a které byly rozorány na pole až za komunistů. A kde kolikrát k tomu neobdělávání byly důvody, například svažitost a tím náchylnost k erozi, velká kamenitost půdy - za komunistů se to řešilo strojním vysbíráváním kamenů a tuším jejich drcením na místě, chudé podloží hlavně z pískových sedimentů, které způsobovalo nedostatek živin v půdě (hodně tady v Beskydech) nebo prostě tím, že kamenité podloží bylo příliš vysoko a vrstva půdy příliš slabá.
Možná katastrofální může být z pohledu neznalce z pohledu takzvanného eko a bio zemědělství. Kde produkce je v dostatečné kvalitě a množství možná pouze v tradičních zemědělských nížinných oblastech. V podhůří a hlavně na půdách, které byly za komunistů rozorány z pastvin je ta produkce problematická až nemožná. Ale to není tím, že stav půdy je špatný, ale tím, že pokud není zemědělská produkce podporována agrochemikáliemi, hnojivy a dalšími moderními prostředky, tak tam prostě na takové zemědělství nejsou vhodné podmínky. Bylo tomu tak i v minulosti, kdy se v podhůří a horách pěstovaly jen vysloveně nenáročné plodiny jen jako doplněk výživy tamějších obyvatel, nebylo to produkční zeměděltví a bude tomu tak i nyní, pokud by se na těch plochách mělo začít provozovat eko a bio zemědělství, tedy zemědělství metodami blízké tomu předsocialsitickému.
