https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tri-miliony-lidi-mohou-zlepsit-stav-zemedelske-pud-v-cesku-upozornuje-projekt
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tři miliony lidí mohou zlepšit stav zemědělské půd v Česku, upozorňuje projekt

3.9.2021 07:25 | BRNO (Ekolist.cz)
Blížící se konec pachtovního roku znamená pro vlastníky ideální příležitost změnit hospodaření na své půdě.
Blížící se konec pachtovního roku znamená pro vlastníky ideální příležitost změnit hospodaření na své půdě.
Licence | Volné dílo (public domain)
Máte necelý měsíc, kdy můžete přispět ke zlepšení kvality zemědělské půdy. To je zpráva projektu Živá půda, kterou směřuje třem milionům lidí, kteří v Česku vlastní kus zemědělské půdy. Upozorňuje na to, že na konci září končí pachtovní rok, je tedy možné vypovědět nebo změnit pachtovní smlouvy, pokud vlastníci nejsou spokojeni s hospodařením na své půdě.
 

Zemědělská půda v Česku je ve špatném stavu a ohrožená erozí, často ji vyčerpává intenzivní hospodaření. Nadace Partnerství a Frank Bold v projektu Živá půda vtahují do rozhodování o půdě vlastníky pozemků. Ti mohou ovlivnit, jak bude zemědělská půda vypadat, skrze smlouvu, kterou uzavírají s hospodářem.

Obecné tipy ale vlastníkům nepomáhají. Ti potřebují poradit, co konkrétně pro jejich kousek půdy, pastviny, louky nebo sadu je to nejlepší a nejvhodnější. Jak se domluvit se zemědělcem na udržitelném hospodaření a v jaké podobě uzavřít férovou pachtovní smlouvu. Proto vznikl projekt Živá půda, který přesně s tímto pomáhá.

„Abychom vlastníkům půdy i zemědělcům co nejvíc usnadnili se v problematice zorientovat, vytvořili jsme web, který shrnuje vše: od nejjednodušších a zároveň nejefektivnějších opatření pro půdu přes poradnu až po generátor pachtovních smluv a databázi dotací. Současně poskytujeme i individuální poradenství,” popisuje vývoj služby Zuzana Benešová, vedoucí projektu.

Blížící se konec pachtovního roku znamená pro vlastníky ideální příležitost změnit hospodaření na své půdě. Do 30. 9. se mohou domluvit na udržitelnějším způsobu hospodaření nebo dát výpověď zemědělci, který si jejich pozemek aktuálně pronajímá.

„Většina vlastníků, kteří o možnosti vypovědět pacht uvažují, váhá hlavně proto, že se bojí nejistoty. Myslí si, že budou muset okamžitě najít nového zemědělce a situaci vyřešit, ale realita je taková, že na dohodu se stávajícím pachtýřem nebo nalezení nového mají většinou nejméně rok,“ říká Martin Smetana, který radí vlastníkům i zemědělcům, jak se o půdu lépe starat.

Sám má s půdou bohatou zkušenost. Po studiích botaniky, zoologie a ekologie začal hospodařit na jižní Moravě a se svým projektem obnovy krajiny na Zálúčí u Blatničky vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019 pořádanou Nadací Partnerství a ke změně přístupu inspiroval už mnoho dalších vlastníků.

„Mám za sebou už mnoho nákupů půdy, výpovědí pachtovních smluv i sepsání nových, takže vím, že to může vypadat na první pohled náročně a zdlouhavě. Kdyby se na nás obrátila alespoň desetina vlastníků se zájmem něco změnit, kvalita půdy v Česku by se výrazně zlepšila. Proto jsme se v projektu Živá půda rozhodli poskytovat poradenství zdarma,“ říká Smetana.

Každoročně Česku přijde o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Změna způsobu hospodaření by v mnoha případech mohla tuto bilanci vylepšit. Pokusila se o to například Eva Pavlíková, ředitelka Česko.Digital: „S rodinou vlastníme 3,5 hektarů luk. Jako majitelka půdy cítím zodpovědnost na ní hospodařit udržitelně s respektem k přírodě, budoucnosti nás a našich dětí. Živá půda nám velmi pomohla najít nové konkrétní možnosti, jak změnit způsob hospodaření, aby byl prospěšný pro naši půdu i okolní krajinu.”


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

3.9.2021 08:50
Nevím, jak to funguje panu Smetanovi, ale teorie je dost odlišná od praxe.Záměny půdních bloků, dvoj i troj záměny s bohulibým záměrem dosti zamíchají.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

3.9.2021 09:31 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den, Pavle,

Martin Smetana hospodaří v katastrech, kde jsou dokončeny komplexní pozemkové úpravy. Hospodaří převážně na vlastních pozemcích. V případě hospodaření na propachtovaných pozemcích hospodaří přímo na pozemcích konkrétního vlastníka. Takzvané náhradní užívání (nebo podpacht) tak neřeší.

Nicméně, pokud chce zemědělec dát pozemek do podpachtu jinému zemědělci, potřebuje na to souhlas vlastníka, a pokud mu ho udělíte, pak musí i podpachtýř hospodařit dle podmínek, které jste si domluvili s prvním zemědělcem. Je zkrátka důležité stanovit si dobře podmínky a především lpět na jejich dodržování.

Protože víme, že se jedná o poměrně komplikovanou záležitost a vlastníci si často se správným nastavením podmínek nevědí rady, spustíme tento měsíc kromě poradenství, které již na našem webu funguje, také generátor pachtovních smluv.
Odpovědět
DA

DAG

3.9.2021 10:32 Reaguje na Živá půda
Další propachtování je většinou již v pachtovní smlouvě. Tu má nachystanou již zemědělec, protože majitel logicky není schopen ji sám vytvořit. Generátor je zajímavý, ale na to pořád musí být dvě strany. Zemědělec s tím musí taky souhlasit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2021 12:36 Reaguje na Živá půda
Také dobrý den,
pokud jsou komplexní úpravy hotové, samozřejmě je to o dost jednodušší. Bohužel praxe je taková, a teď neříkám zda dobrá nebo špatná, že pokud vlastník chce změnit pachtýře a nejedná se o významný kus zemedelské půdy, ale většinou o marginality typu 0.5 ha nebo i třeba 3 ha v několika kusech a to i po pozemkových úpravách, věc se stává daleko složitější, protože ten, komu byla výpověď dána, nenaservíruje jinému pronajímateli pozemky takříkajíc na stříbrném podnose, ale většinou dochází k tvrdému jednání ohledně toho, aby oba mohli nějak hospodařit, tudíž velice často se najde kompromis právě v záměně pozemků. Pokud ne, je nucen nový pachtýř hospodařit roztříštěně a to je ve velké většině ekonomicky neúnosné, tedy pro toho, kdo počítá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 19:34
Něco měnit má smysl nejspíš až po pozemkových úpravách, které k těm pozemkům vytvoří, respektive obnoví cesty. Do té doby pronajmout uprostřed lánu kus pozemku jinému uživateli je nesmysl, to by musel zemědělskými stroji lítat na ten pozemek vzduchem.
Les se takhle bez přístupu provozovat dá, protože zásahy do lesa jsou jednou za několik let a většinou se dají, po spolupráci se zemědědělcem, nasměrovat na takové roční období, kdy se dá k němu po poli přijet bez poškození nebo bez většího poškození kultury, ale zemědělský pozemek se takhle nedá.
Odpovědět
JP

Josef Potr

3.9.2021 19:47
Stav zemědělské půdy v Česku se blíží katastrofě. Důvodem jsou vlastnické vztahy. V rámci EU jsou české zemědělské podniky co se týká hektarové výměry největší, ovšem podle vlastníků jsou hektarové výměry nejmenší. Proč by měli zemědělské podniky se dlouhodobě starat o půdu, není jejich a ani nevědí, zda v budoucnu ji opět propachtují.
Přitom drtivá většina vlastníků žije ve městech a jejich jediný vztah k půdě jsou peníze.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.9.2021 04:53 Reaguje na Josef Potr
Stav zemědělké půdy je úplně nebo téměř úplně normální. Katastrofální by byl, kdyby na významné části zemědělké půdy, řekněme třetině nevbo dvou třetinách, už nešlo produkovat. A to se neděje ani v nejmenším, zatím neexistuje ani hektar, na kterém by nešlo produkovat a který by se například kvůli tomu musel nechávat ladem nebo třeba zalesňoval a podobně.
A to máme spoustu ploch, zejména v podhorských oblastech, které naši předkové neobdělávali, využívali je tradičně hlavně jako pastviny, případně pastviny a meze se stromovými porosty a které byly rozorány na pole až za komunistů. A kde kolikrát k tomu neobdělávání byly důvody, například svažitost a tím náchylnost k erozi, velká kamenitost půdy - za komunistů se to řešilo strojním vysbíráváním kamenů a tuším jejich drcením na místě, chudé podloží hlavně z pískových sedimentů, které způsobovalo nedostatek živin v půdě (hodně tady v Beskydech) nebo prostě tím, že kamenité podloží bylo příliš vysoko a vrstva půdy příliš slabá.
Možná katastrofální může být z pohledu neznalce z pohledu takzvanného eko a bio zemědělství. Kde produkce je v dostatečné kvalitě a množství možná pouze v tradičních zemědělských nížinných oblastech. V podhůří a hlavně na půdách, které byly za komunistů rozorány z pastvin je ta produkce problematická až nemožná. Ale to není tím, že stav půdy je špatný, ale tím, že pokud není zemědělská produkce podporována agrochemikáliemi, hnojivy a dalšími moderními prostředky, tak tam prostě na takové zemědělství nejsou vhodné podmínky. Bylo tomu tak i v minulosti, kdy se v podhůří a horách pěstovaly jen vysloveně nenáročné plodiny jen jako doplněk výživy tamějších obyvatel, nebylo to produkční zeměděltví a bude tomu tak i nyní, pokud by se na těch plochách mělo začít provozovat eko a bio zemědělství, tedy zemědělství metodami blízké tomu předsocialsitickému.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

6.9.2021 14:27 Reaguje na Radim Polášek
Tak to vám musím odporovat, za komunistu se sice málem "oralo na Sněžce", ale spousta zemědělské půdy se naopak zalesnila (nebo nechala zarůst lesem), protože nemělo žádný smysl ji obhospodařovat. Stačí se podívat na letecké snímky ze čtyřicátých let minulého století. Pole a louky byly i tam, kde by vás to dnes prostě nenapadlo. Až "jezeďáci"/statkáři přestali některé pozemky obhospodařovat, protože se to prostě nevyplatilo. Po revoluci došlo k dalšímu masivnímu zarůstání zemědělské půdy, na které hospodařily bývalé státní statky, protože majitelé neměli zájem hospodařit. Ve výsledku u nás v Podkrkonoší je výrazně méně zemědělské půdy, než bývalo ještě za války. Ovšem s vaším konstatováním, že stav zemědělské půdy je normální a záleží na přístupu, plně souhlasím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.9.2021 12:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Letecké snímky není třeba. Spousta pozemků byla u nás v podhůří v roce 1970 pastviny, sám jsem po nich chodil a sbíral tam žampiony. Do roku 1980 se rozorala, protože z chovu krav pastevním způsobem (asi 200 chovaných krav)se přešlo na chov krav pod střechou (tisíc nebo tak nějak krav živených ze stejné rozlohy půdy) a od té doby to jsou normální pole. Zalesněno nebylo skoro nic kromě pár hektarů takzvaných obecních pastvin, které byly v úzkých údolích potoků a podobně a nešly tak obdělávat. Ty byly hodně zalesněny topolovými řízky, myslím, že to tehdy dělali mládežníci. Já tam už pamatuji cca desetiletý topolový porost. A kromě úbočí místní hůrky (30 - 60 hektarů?), kterou družstevníci na asi 5 let rozorali na pole a potom zase rychle zatravnili.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.9.2021 12:58 Reaguje na Radim Polášek
Severozápadní podhůři Beskyd, aby bylo jasno - Lašsko kousek od Hukvald.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist