https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/hospodarte-na-svych-pozemcich-setrne-ke-krajine-a-do-8-let-budete-v-zisku-rika-oceneny-zemedelec-martin-smetana
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hospodařte na svých pozemcích šetrně ke krajině a do 8 let budete v zisku, říká oceněný zemědělec Martin Smetana

12.10.2020 14:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pestrá krajina na Zálúčí u Blatničky na jižní Moravě. Místo velkých lánů monokultur jsou zde dnes menší pole oddělené kvetoucími travnatými pásy, stromořadími a remízky.
Pestrá krajina na Zálúčí u Blatničky na jižní Moravě. Místo velkých lánů monokultur jsou zde dnes menší pole oddělené kvetoucími travnatými pásy, stromořadími a remízky.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards
Martin Smetana z Farmy Blatnička získal loni ocenění v soutěži Adapterra Awards, která upozorňuje na české nápady, jak se vypořádat s nároky měnícího se podnebí. Svým projektem obnovy krajiny na Zálúčí na jižní Moravě už inspiroval řadu lidí. Sází totiž do krajiny pásy ovocných stromů a květin a zároveň se uživí jako zemědělec. Povídali jsme si s ním o tom, jak se jeho farma od účasti v soutěži proměnila.
 
Jakou odezvu měla medializace činnosti vaší farmy po účasti v soutěži Adapterra Awards?

Jezdí ke mně pro inspiraci zemědělci, představitelé obcí i lidé, kteří vlastní pozemky. Několik obcí, včetně obce Blatnička, chce na celém katastru uskutečnit projekt, jaký jsem udělal na Zálúčí.

Martin Smetana je biolog, ekolog a zemědělec, který od roku 2010 hospodaří na Farmě Blatnička na úpatí Bílých Karpat. Pěstuje zeleninu, ovoce i květiny. Zemědělstvím si chce vydělat na živobytí, přesto za nejdůležitější cíl své práce vidí obnovu pestré a malebné vesnické krajiny. Za svou práci na obnově rozmanité zemědělské krajiny získal v roce 2019 ocenění v soutěži Adapterra Awards, které oceňuje inovativní nápady, jak ozdravit českou krajinu a pomoci ji přizpůsobit se klimatické změně.
Martin Smetana je biolog, ekolog a zemědělec, který od roku 2010 hospodaří na Farmě Blatnička na úpatí Bílých Karpat. Pěstuje zeleninu, ovoce i květiny. Zemědělstvím si chce vydělat na živobytí, přesto za nejdůležitější cíl své práce vidí obnovu pestré a malebné vesnické krajiny. Za svou práci na obnově rozmanité zemědělské krajiny získal v roce 2019 ocenění v soutěži Adapterra Awards, které oceňuje inovativní nápady, jak ozdravit českou krajinu a pomoci ji přizpůsobit se klimatické změně.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards
Můžete stručně shrnout, co jste na Zálúčí udělal?

Začnu tím, jak jsem vůbec pozemky, na kterých hospodařím, získal. Nějaké pozemky jsem koupil před tím, než se v katastru obce provedly pozemkové úpravy. Při pozemkových úpravách se navrhlo nové uspořádání pozemků a část vlastníků se rozhodla své pozemky prodat. Moje pozemky se spojily do větších celků.

Později si uvědomili i další lidé, že o své pozemky vlastně moc nestojí. Některé jsem tedy koupil, některé si ze začátku pouze pronajal. Většina pronajímatelů mi je nakonec prodala. To byly takové úzké pásy o šířce 10–20 m. Jako biolog jsem s nimi chtěl udělat něco smysluplného. Zatravnil jsem je a postupně jsem na nich začal sázet stromy.

Hospodařím podle svého vkusu tak, jak si myslím, že je to správně. Na mých pozemcích najdete protierozní pásy, stromořadí, rozptýlenou zeleň i remízky – stále a stále buduji.

To zní jako naplnění všeho, co společnost chce po zemědělcích – aby se starali o krajinu. Jaký má vaše hospodaření ohlas?

Lidé ke mně chodí pro inspiraci. Hodně vlastníků i drobných pozemků se probudilo a nechtějí, aby jejich pozemek byl jen malou parcelou ztracenou uprostřed obrovského lánu.

Chtěli by, aby i jejich zemědělec hospodařil šetrně k přírodě. Tak vzniká tlak na zemědělce, co hospodaří nešetrně. Ti se nemusejí stát vyloženě ekologickými zemědělci, stačí, když zvolí rozumnější postupy.

Kolik lidí si k vám chodí pro inspiraci?

Pořádám komentované procházky hrušňovými sady, jarní a letní etapu. Letos na jaře přišlo asi 70 lidí.

Chtěl jsem mluvit o hruškách, ale lidé se sami začali ptát na krajinu: jak začít hospodařit, jaký to má smysl, jaké to má dopady a jak je to ekonomické.

Takže soutěž Adapterra Awards mi pomohla i v tom, že jsem schopný šířit dál své představy, jak by se mělo v krajině hospodařit.

Nevadí vám tedy být v centru pozornosti?

Mně vadí a trápí, když procházím krajinou a vidím, jak je znásilňovaná velkoplošným už ani ne zemědělstvím, ale zemědělským průmyslem. Ale moje možnosti končí tam, kde končí moje pozemky. A jejich velikost je omezená kromě jiného mými finančními možnostmi.

Díky soutěži dostal můj projekt příležitost se zviditelnit a ukázat, že i malá změna má smysl a že nemusíte být velkostatkářem, abyste mohl v krajině udělat něco smysluplného.

V únoru 2013 obešli lidé z Farmy Blatnička všechny staré stromy v okolí Blatničky a odebrali z nich rouby. Na zakázku si z nich nechali vypěstovat mladé stromečky na bujně rostoucích (dlouhověkých) podnožích. Tyto stromy rodí pozdě, nejdříve 10-15 let po výsadbě. Vyrostou z nich ale mohutné stromy, které se dožívají vysokého věku a při dobré péči přináší ovoce klidně i 100-200 let. Na podzim 2013 z nich na Blatničce založili krajinotvorný sad.
V únoru 2013 obešli lidé z Farmy Blatnička všechny staré stromy v okolí Blatničky a odebrali z nich rouby. Na zakázku si z nich nechali vypěstovat mladé stromečky na bujně rostoucích (dlouhověkých) podnožích. Tyto stromy rodí pozdě, nejdříve 10-15 let po výsadbě. Vyrostou z nich ale mohutné stromy, které se dožívají vysokého věku a při dobré péči přináší ovoce klidně i 100-200 let. Na podzim 2013 z nich na Blatničce založili krajinotvorný sad.
Foto | Martin Smetana / Facebook Farma Blatnička

Stejně jako jedna vlaštovka nedělá jaro, ani jeden sebelepší osvícený projekt nezachrání republiku před suchem. Ale když jich budou po celé republice tisíce a desetitisíce, tak už to nějakou změnu přinese. Větší množství lidí, kteří dělají drobné úpravy, může vytvořit funkční krajinnou síť.

Zní to krásně, ale co ekonomický přínos pro vás? Uživíte se s takovým přístupem?

Pro mě je hlavním cílem, abych se nestyděl za krajinu, kterou jednou odevzdám svým potomkům.

Ale do toho se ani neoblečete, ani se toho nenajíte.

Když jsem do toho šel, řekl jsem si, že na konci roku zisk mít nemusím. Že mi postačí, když ho budu mít třeba za deset nebo patnáct let. A podařilo se mi to už za osm.

Hospodařit jsem začal v roce 2010 ještě v režimu koníček. V roce 2013 jsem oficiálně založil farmu a začal jsem prodávat první produkty, které pěstuji ekologicky. Ekologicky ale hospodařím v krajině, ne na papíře. Nemám ekologický certifikát.

Od roku 2018 je farma v zisku. Není v tom zakomponovaná cena nakoupených pozemků, ta se „splácí“ dlouhodobě. Myslím si, že pokud v Česku už někdo má pozemky a rozhodne se s nimi udělat to, co já, může být jeho projekt do pěti, osmi let ziskový.

Já velkou část příjmů investuji zpátky do nových krajinotvorných prvků: do sadů, které budou rodit za 10–15 let po vysazení. První hruška se mi urodila minulý rok. Bylo to dříve, než jsem čekal, protože jeden strom rodil už po devíti letech. Ale hlavní úroda je zatím v nedohlednu.

Kromě dlouhověkých stromů mám i stromy, které rodí po šesti letech od výsadby, třeba kdouloně. Ty mi začaly rodit intenzivně už po čtyřech letech.

K tomu pěstuji česnek. Z prodeje toho, co jsem schopný vyprodukovat za kratší období, financuji další rozvoj farmy a vysazuji stromy, které budou rodit až za delší časové období.

Za pět let už by mi měly začít rodit moje nejstarší sady, takže ekonomika farmy by se měla jen zlepšovat. Za pět, deset nebo patnáct let už to bude projekt, který bude plně ziskový.

Založení agrolesnické výsadby mandloní s ozimou pšenicí.
Založení agrolesnické výsadby mandloní s ozimou pšenicí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Smetana / Farma Blatnička

Krajina vypadá o dost lépe už teď, než kdybych hospodařil standardním způsobem, že chci mít ekonomický zisk na konci prvního roku.

Dostáváte na svou farmu nějaké dotace?

Až do roku 2016 jsem žádné zemědělské dotace nepobíral, protože jsem v principu proti nim.

Když v roce 2016 skončily v katastru pozemkové úpravy a lidé mi začali nabízet, že mi „jenom“ pronajmou pozemky, rozhodl jsem se, že toho využiji pro dobrou věc. Do té doby jsem preferoval nákupy pozemků kvůli dlouhodobému „podnikatelskému plánu“ s vícegeneračním přesahem.

V roce 2016 jsem si tedy zjistil, jaké jsou možnosti zemědělských dotací. V té době se zemědělcům vyplácelo 5500 Kč za hektar jen za to, že hospodaří. Vymyslel jsem koncept, že vlastníkům pozemků nabídnu těchto 5 500 Kč za hektar. Že jim odevzdám celou zemědělskou dotaci. A to zároveň zvýšilo zájem lidí pozemky mi pronajmout, protože do té doby byl nájem jenom 1 000–2 000 Kč za hektar.

Nájem 5 500 Kč jsem sám každý rok navyšoval o inflaci a vlastníci k tomu ještě dostali zaplacenou daň z nemovitosti. Takže vlastníka pozemek nejenom nic nestál, ale dokonce mu přinášel zisk. Mně jako zemědělci přinášelo zisk to, že jsem ekologicky hospodařil a prodával, co jsem tam vypěstoval. Tohle považuji za správný koncept.

Další zdroj dotací mám z Ministerstva životního prostředí, například z programu obnovy přirozených funkcí krajiny. Když jsem hospodaření na Zálúčí rozběhl ve velkém, financoval jsem část krajinných prvků přes tento program.

Tohle všechno financování je ale jen doplňkové, většinu jsem zaplatil z peněz, které jsem na farmě vydělal.

Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) je uprostřed srpna jednou z mála květin, které nabízí potravu pro malé i velké včelky samotářky, čmeláky, včely medonosné a brouky nosatce.
Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) je uprostřed srpna jednou z mála květin, které nabízí potravu pro malé i velké včelky samotářky, čmeláky, včely medonosné a brouky nosatce.
Foto | Martin Smetana / Facebook Farma Blatnička

A znáte koncept Petra Marady, který k budování krajinotvorných opatření přistupuje tak, že si tato opatření objednává stát, a on tedy na svých pozemcích namísto plodin pěstuje krajinu?

Ano, koncept Petra Marady znám. Ale já jsem vlastně kapitalista. Zároveň ale hledím na to, aby to, co dělám, mělo v krajině smysl. I podnikatel může hospodařit ekologicky, trvale udržitelně a smysluplně. Prostě používat zdravý selský rozum.

Naši předkové na tom byli hůř. Nebyly dotace – a stejně se museli uživit. Šlo jim o holý život. Krajinu využívali velmi intenzivně, ale díky tomu, že jich hospodařilo hodně a každý jinak, nebylo možné, aby na obrovské ploše během pár hodin nebo dní zmizel veškerý vegetační pokryv, jak se to děje dnes.

V minulosti se každý dostal ke sklizni jindy, takže v krajině bylo pořád dost místa pro život. A to je podle mě správný koncept. Neříkám, že musíme mít úzká políčka jako kdysi. Klidně mohou být větší a mohou mít 10 ha, někde i 20 ha. Ale na dvacetihektarovém poli nemusí být jen jedna plodina, ale třeba dvě.

Může se do toho zapojit agrolesnictví – společné pěstování stromů a plodin na jedné ploše. Kdysi se tomu říkalo polní sady. V přechodné zóně mezi městem a volnou krajinou to byl standardní způsob hospodaření, takzvané „záhumenkaření“.

Zemědělství je závislé mimo jiné na kvalitě půdy. Jakou půdu máte na svých pozemcích vy?

Vědci už dvakrát kopali na jednom mém pozemku do hloubky dvou metrů a zjistili, že tam po 8 000 let bývala louka. Když tam kopali, tak horní metr je krásná černá půda. Pedolog mi řekl, že i pod tím jsou bohaté kvalitní půdy. Jenom tam není humus, proto má půda v nižších vrstvách žlutou barvu. Ale když si tam stromy sáhnou svými kořeny, porostou skvěle.

Půdní profil na černozemi. Vědci zkoumají historický vývoj půdy a vegetace v Blatničce.
Půdní profil na černozemi. Vědci zkoumají historický vývoj půdy a vegetace v Blatničce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Roleček / Masarykova univerzita

Když jsem na té louce vysazoval stromy, měl jsem radost z toho, jakou měla půda krásnou drobivou strukturu a spoustu žížal. Když jsem ale výsadbu dělal na orné půdě, byla půda úplně mrtvá. Přitom měly obě půdy stejnou historii až do roku 1962, kdy se některé louky rozoraly a začaly intenzivně využívat.

Půda ztratila hrudkovitou strukturu a je utužená. Není to ani prach, je to kvádr. Když ji zořu, mám tam cihličky. Potom musím čekat, až do toho naprší, ideálně se tam dostane i mráz a slunce. Pak se ten kvádr trochu roztrhá. Ale to trvá hrozně dlouho.

Po kolika letech taková půda vypadá jinak?

To ještě nedokážu říct, není to tak rychlé. U mě je ale pozitivní, že po pěti letech od doby, kdy jsem jeden pozemek převzal od konvenčního zemědělce, měla půda 3,99 % humusu. To je velmi slušné a znamená to, že půda je silně až velmi silně humózní.

V té chvíli jsem si uvědomil, že můžu pěstovat téměř jakoukoli plodinu, pro kterou se rozhodnu. Je to tím, že mám půdu s neutrálním pH a že se tam daří skoro všemu.

Jaké stroje máte k dispozici? Malým zemědělcům prý často nevyhovují velké zemědělské stroje, které se v Česku prodávají.

Začínajícím a malým zemědělcům se nevyplatí mít vlastní techniku. Proto si většinou pronajmou techniku i s řidičem od větších zemědělců. Opravdový problém nastává, když jsou zemědělské stroje pro obrábění menších pozemků až příliš velké. Pokud máte pozemek, kam se z jakéhokoli důvodu nedá vstoupit s velkou technikou, musíte hledat zemědělce s malou technikou, dokud ho nenajdete. Když se vám to nepodaří, nemáte jinou možnost, než si stroj koupit.

Největší komplikaci představuje agrolesnictví nebo obdělávání meziřadí v sadech. Já jsem věděl, že budu chtít využít dostupné techniky jiných zemědělců formou služby, dopředu jsem si tedy promyslel vzdálenost výsadby, abych mohl v budoucnu obdělávat i větší výměry. Většina mých sadů je krajinotvorných, s většími vzdálenostmi mezi stromy, a tam se klidně vejde i středně velká technika.

Agrolesnictví – společné pěstování stromů (zde hrušní) s polními plodinami. Pestrá krajina – střídaní menších ploch: louky, pole s ječmenem a úhorem.
Agrolesnictví – společné pěstování stromů (zde hrušní) s polními plodinami. Pestrá krajina – střídaní menších ploch: louky, pole s ječmenem a úhorem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Smetana / Farma Blatnička

Jak velkou výměru pozemků může podle vás zemědělec obhospodařovat, aby ještě zvládl chovat se ke krajině šetrně?

Myslím si, že to nezáleží na velikosti, ale na vnitřním nastavení. V roce 2002 jsem měl možnost pracovat na ekologické farmě v Německu. Nevím, kolik měli hektarů, ale připadali mi už docela velcí. Přesto se zvládali ke krajině chovat ohleduplně, a to v rámci rodiny. Pouze při žních jim pomáhali cizí lidé. Jejich ekologické standardy byly nastaveny opravdu hodně vysoko. Při naskladňování obilí do sýpek jsem z každé vlečky zachránil alespoň 10–20 velkých střevlíků, po druhé vlečce jsem na záchranu „běžných“ berušek, zlatooček a jiných druhů užitečného hmyzu musel rezignovat. Bylo jich na mě zkrátka příliš mnoho.

Při sklizni obilí na svých pozemcích jsem ve vlečce obilí neviděl střevlíka ani jednou. Střevlíci jsou indikátorem opravdu zdravé krajiny, protože reagují negativně na chemikálie používané v zemědělství. Do ozdravované krajiny se vracejí až jako poslední. I velcí zemědělci tedy mohou hospodařit opravdu ekologicky, v souladu s přírodou.

Je něco, co byste na svých pozemcích dnes udělal jinak?

Začal bych dřív. Mnohem dřív.

Co byste doporučil těm, kdo by se chtěli vydat podobnou cestou?

Nebát se. Pokud nevíte jak začít, můžete se inspirovat novým Rádcem pro vlastníky půdy, který nedávno zveřejnila na svém webu Nadace Partnerství.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.10.2020 06:22
Krásné ráno.
Pane Smetano, vy nejste v LPISu? Hledala jsem vaše pole a zatím našla jen jedno. Ale hledala jsem podle vašeho jména, resp. podle jména farmy. Možná je ta registrace na někoho jiného?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.10.2020 06:32
Ale máte tam u vás celkem pestrou krajinu, hony spíše menší okolo 20 ha, spousta mezí, vinice, sady. Pěkné. I na letecký pohled.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.10.2020 06:43
Ponejvíce narážíme na to, že lidé z měst nechtějí hospodařit, chtějí si koupit svůj chleba, své mléko. Pro naši krajinu není dost hospodářů, kteří by chtěli pracovat v zemědělství.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

12.10.2020 12:55 Reaguje na Katka Pazderů
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

12.10.2020 13:03 Reaguje na Katka Pazderů
A jak je to s Vámi paní slečno Katko Pazderů ? Jste schopna si aspon vypěstovat pro sebe aspon ředkvičku nebo salát ? Farmařit v eko nebo IP směrnic ČR nemusíte, zásady rakouských a německých zásad lze dohledat na jejich stránkách. Soukromých farmářů jež se řídí integrovanou produkcí (IP) jsou stovky. Možnost nakoupit ovoce a zeleninu -Ze dvora - zde funguje také minimálně desetiletí !!! Akce Ovoce do škol podobně jako Zelenina do škol zde probíhá od poloviny devadesátých let. STAČÍ si potřebné informace získat na oborových stránkách.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.10.2020 17:32 Reaguje na Krejcar Stanislav
Zdravím. Každoročně pěstujeme sezónní zeleninu, ve vrcholné sezóně je v nabídce přes 30 druhů zeleniny(včetně více barev 3 typů salátů). Můžete se podívat i na naše webovky, ale nejsou aktuální, neb se šíříme ústním podáním a na naši velikost už máme zákazníků dosti. www.zeleninazezahradky.com
Také vyučuji zemědělství, konkrétně RV a semenářství na ČZU v Praze. Jestli Vám to stačí jako dostatečná kvalifikace se ptát a komentovat.
Odpovědět
Pa

PavelA

12.10.2020 07:29
Pan Smetana je především VELKÝ ČARODĚJ.Všichni,kdož v zemědělství podnikají,vědí své.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2020 11:11 Reaguje na PavelA
Proč považujete pana Smetanu za velkého čaroděje?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2020 11:59 Reaguje na Majka Kletečková
Já v zemědělství nepodnikám, proto to nevím. Předem Vám, pane PavleA, děkuji za odpověď.
Odpovědět
Pa

PavelA

15.10.2020 09:41 Reaguje na Majka Kletečková
Dva roky,myslím,budou stačit.To u takhle dlouhodobého projektu není žádná doba.
Vydržte,uvidíte.
V tuto chvíli to působí víc záhadně než reálně.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

12.10.2020 13:09 Reaguje na PavelA
Záleží na tom, v jaké pozici ve farmařině jste ! Zda jste majitel farmář nebo zaměstnanec farmy ( a to ještě v podkolonce zaučenec nebo absolvent ). Farmařina je stejně jako každé jiné podnikání o zisku a soběstačnosti. Nemusí být vlastník s stovkami ha ale stačí i výměra deseti ha.
Odpovědět
JS

Jiří S

12.10.2020 11:05
Tak a teď si přestavte podnik, který Vás má skutečně uživit. Ať je to akciovka, s.r.o., družstvo, či fyzická osoba. Ne nemají peníze z jiné práce. Živí se jenom zemědělstvím nebo má platit zaměstnance. ,,Sorry jako,, osm let ztráta, nejsou peníze.
Odpovědět
MS

Martin S

12.10.2020 13:44 Reaguje na Jiří S
Četli jste celý článek pořádně? Přečtěte si, prosím, znovu pasáž obsahující slovo "koníček".

K článku bych ještě doplnil, že farma byla založena doslova na „zelené louce“ zcela BEZ DOTACÍ a prvních 6 let nepobírala ani základní zemědělské dotace na plochu, které jinak dostává každý zemědělec – stačí si o ně zažádat.

Jak začínala družstva, ví z historie asi každý.

Většina dnešních akciovek čerpá nejrůznější dotace od státu nebo EU (tedy z peněz daňových poplatníků) – zemědělské, na nové stroje nebo budovy a jejich opravy, na splácení úroků za půjčky v bankách na nákup půdy (stačí se podívat v katastru do kolonky „Omezení vlastnického práva“ a hledat poznámky „Zástavní právo smluvní“ nebo „Zákaz zcizení“). Nebo si na to bere půjčky v bankách. Bez toho by mnohé akciovky byly ve ztrátě.

Vybudovat ziskovou farmu za 5 let bez dotací a půjček je skutečně dobrý byznys model.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

12.10.2020 11:45
Pan Smetana žije z dotací z MŽP, letos odpřednášel své názory celým 70ti lidem, téměř nic nevyrábí, to co vyrábí prodává jako ekologické, ale nemá certifikát ekologického zemědělce, náklady na nákup půdy uhradil z nějakých jiných příjmů, zisk může mít až za 10 nebo 15 let? A tohle má být příkladný zemědělec? To si z nás děláte legraci?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2020 11:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Co je špatného na tom, když prodává své produkty jako ekologické, ale nemá certifikát ekologického zemědělce? Předpokládám, že si je od něj kupují hlavně lidé z jeho regionu, kteří ho znají a věří mu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.10.2020 14:51 Reaguje na Majka Kletečková
Odpověď už není třeba, našla jsem ji v následujícím komentáři od Martina S.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

13.10.2020 10:39 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud někdo prodává své produkty jako ekologické, ale nemá certifikaci, klame zákazníky a porušuje zákon o ekologickém zemědělství. Ekologičtí zemědělci plní požadavky našeho zákona i nařízení rady a nařízení komise EU (čísla si najděte), podléhají kontrole kontrolních organizací, kterou si ze svého platí. Ten, kdo tvrdí, že prodává produkty ekologicky vyrobené, a přitom nemá certifikaci je prostě lhář.
Odpovědět
MS

Martin S

13.10.2020 11:33 Reaguje na Marcela Jezberová
Plně souhlasím s tím, co jste napsali, protože je to pravda, kromě poslední věty.

Přečtěte si, prosím, pořádně můj příspěvek výše, který vkládám znovu:

"Žádné produkty nejsou prodávané jako ekologické, pouze na stránkách se deklaruje jejich ekologické pěstování s upozorněním, že nejde o certifikovanou ekologickou produkci."

Na to, abyste mohli pěstovat ekologicky nemusíte mít žádný papír ani povolení. Historicky základní způsob pěstování je totiž ve své podstatě ekologický. Pěstovat plodiny s chemickou ochranou se začalo až později. Většina zahrádkářů dodnes hospodaří ekologicky.

Avšak na to, abyste mohli vypěstovanou produkci prodávat jako "ekologický produkt" už certifikát mít musíte.

Takže je rozdíl mezi "pěstovat ekologicky" a "prodávat ekologický produkt". Jsou to 2 různé věci. První může každý, druhé může jen pokud postupuje podle platných předpisů. O klamání zákazníků rozhodně nejde, zejména, když je na to zákazník důrazně upozorněn na každé stránce.
Odpovědět
MS

Martin S

12.10.2020 13:01 Reaguje na Marcela Jezberová
Cituji z článku:
"Další zdroj dotací mám z Ministerstva životního prostředí ... financoval jsem ČÁST KRAJINNÝCH PRVKŮ přes tento program."

Dotace z MŽP za léta 2010-2019 činily 2,28 % z příjmu farmy a celé byly v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace použity VÝHRADNĚ na výsadbu krajinných prvků, které kdysi zničili zaměstnanci místních jednotných zemědělských družstev na základě příkazu státu. Tzn. že jsem požádal stát (přes MŽP) jen o to, co stát nechal před 30-70 lety zničit. Považuji to za zcela legitimní požadavek a nevidím důvod, proč bych to měl platit z vlastních peněz, i když to většinou platím z vlastních peněz.

Z dotací teda rozhodně nežiji.

Ještě zvažuji požádat stát o dotaci na odstranění meliorací z mých pozemků, které zde nechal vybudovat většinou v roce 1962 a které nyní zbytečně vysušují mé pozemky a snižují výnosy. Nicméně s tímto krokem zatím vyčkávám, protože je nesmírně odborně, technicky, finančně i administrativně náročný, a navíc v poslední době samo Ministerstvo zemědělství přišlo s návrhem, že bude meliorace řešit (viz články na Ekolistu). Čekám tedy, jak to dopadne.

Nechci dělat reklamu, ale farma vlastní produkci má - i v článku se píše o krátkodobé (česnek) a dlouhodobé produkci (ovocné stromy). Žádné produkty nejsou prodávané jako ekologické, pouze na stránkách se deklaruje jejich ekologické pěstování s upozorněním, že nejde o certifikovanou ekologickou produkci.

Na závěr ještě citaci jedné věty z článku, která možná unikla Vaší pozornosti:

"Tohle všechno financování je ale jen doplňkové, většinu jsem zaplatil z peněz, které jsem na farmě vydělal."
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.10.2020 13:33 Reaguje na Martin S
Nezlobte se na mě, ale pokud vaše podnikání bylo ziskové až za osm let, musel jste nutně provoz dotovat z jiných peněz anebo z tržeb, přičemž jste ale neustále vykazoval větší a větší ztrátu. Takto by se ve velkém opravdu nedalo s úspěchem hospodařit. Nebo dalo- ale nutně pomocí dotací. Jinak jste měl štěstí, že ve vaší oblasti zřejmě lidé na půdu opravdu kašlou, protože 1000-2000 Kč na ha je naprosto směšná částka. Těch 5500,- je dnes naprosto samozřejmá částka a ještě musíte automaticky za lidi zaplatit daň, tudíž oni to dostanou tak jako tak a v mnoha případech ještě podstatně víc.
Odpovědět
MS

Martin S

12.10.2020 13:58 Reaguje na pavel peregrin
Nebudu se opakovat – část jsem právě vysvětlil výše.

Než jsem se do Blatničky přestěhoval, upsali místní své pozemky na 15 let bývalým JZD. V té době vyplácené pachtovné 1000-2000 Kč/ha odpovídalo realitě. Nicméně pak se kvůli dominanci jednoho subjektu v každém katastru po léta nezvedalo. Až v roce 2016 jsem s nabídkou pachtu 5500 Kč/ha rozvířil stojaté vody. Nicméně, i přes proklamaci některých představitelů dominantních hráčů na dorovnání pachtu konkurenčním nabídkám se tak nestalo a pachtovné se aktuálně pohybuje mezi 1800-3500 Kč/ha. Netuším, proč mnozí vlastníci nevyužili mé nabídky na pachtovné 5500 Kč/ha, přesto, že jsem je kontaktoval osobně a vysvětloval svůj záměr, včetně nabídky na lepší péči o půdu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.10.2020 17:14 Reaguje na Martin S
Ano, toto vysvětlení beru. Nicméně každý koníček, který sám sebe neživí, nutno dotovat, tzn. nutně jste musel farmu živit z jiných peněz.Jinak byste byl opravdu čaroděj, ale nic ve zlém.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2020 17:48 Reaguje na pavel peregrin
To je otázkou. Třeba pro mě fakt, že se hospodaření po 8 letech překlopilo do zisku, a lze očekávat, že v něm zůstane, signálem toho, že to je fungující subjekt.

Máte pravdu, že holt to těch prvních pár let musel majitel částečně dotovat z jiných zdrojů, ale zcela upřímně, to není nijak výjimečné i u jiných společností v jiných oborech a v zemědělství bych předpokládal, že to bude trvat spíš déle. Ale nejsem odborník na ekonomiku zemědělství.

V každém případě, pokud bude podnikání i budoucnu ziskové, lze tento projekt považovat za úspěšný. Nakolik je opakovatelný jinde, to samozřejmě neumím posoudit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2020 07:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, může to tak být, ale takto hospodařit může v podstatě jen sám a jen tak, jak to popisuje. Navíc, upřímně, nikdo vás nepustí do "kuchyně", tudíž nikdy nevíte, co je úplná pravda.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.10.2020 11:40 Reaguje na pavel peregrin
Je fakt, že jak to čtu ... https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/projekt-obnovy-krajiny-jizni-moravy-soutezi-v-adapterra-awards

A i podle stránek farmy, nejde o úplně klasický podnikatelský projekt, ale zřejmě o takový hybrid mezi podnikáním a komunitním projektem.
České zemědělství to nespasí, vyloženě návod bych v tom nehledal, ale jako inspirace pro nějaké dílčí změny ... proč ne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2020 12:59 Reaguje na Svatá Prostoto
Lze to brát jako naprosto minoritní formu.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.10.2020 17:47 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, jeďte se za panem Smetanou podívat, on Vás do kuchyně pustí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2020 18:49 Reaguje na Katka Pazderů
Možná by i pustil, ale sama dobře víte- nebo byste alespoň měla vědět, pokud to učíte- že jde o, jak jsem již psal, minoritní způsob hospodaření, který by neměl na velkém trhu absolutně šanci uspět.
Odpovědět
MS

Martin S

13.10.2020 20:48 Reaguje na pavel peregrin
2x ročně organizujeme komentované procházky nově vysazenými hrušňovými sady – viz www.farmablatnicka.eu/hrusky/

Přijeďte se podívat a zeptat na cokoli, co vás zajímá.

Přestože farma hospodaří zcela marginálním způsobem, dovolím si tvrdit, že je na velkém trhu úspěšná. Produkce není založena na kvantitě, ale kvalitě a různorodosti. Existuje segment zákazníků, který tento typ produkce vyhledává a je ochotný ho náležitě ocenit i finančně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.10.2020 07:18 Reaguje na Martin S
Děkuji za pozvání. Celá naše vzájemná diskuze nebyla nikterak vedena proti vám, pouze jsem považoval za nutné ozřejmit některé zvláštní aspekty tohoto hospodaření, což jste mi koneckonců ve své poslední odpovědi potvrdil a já tomu rozumím, jsem z oboru. Ať se vám daří.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.10.2020 12:05
Krajina o které se píše včlánku, to je krajina, jak ji znám z dětství, za války a nějakou dobu potom. Držím palce panu Smetanovi, aby mu ty názory zůstaly co nejdéle, ovšem v současném uspořádání společnosti bude mít s těmi názory stálé potíže. Lidé jsou totiž dnes chamtiví a pohodlní, kromě dalšího.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.10.2020 16:17
Panu Smetanovi přeji hodně dalších úspěchů a snad se mezi úředníky na MZe najde někdo, kdo takovým lidem zajistí cílené a dobře zužitkované dotace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2020 16:52
Pan Smetana je krásný příklad "kouzelného proutku", jakým je lidský potenciál. Takovíto lidé jsou pro mě celebrity, a ne přeplacené primadony honící merunu. Chce tvář krajiny měnit k lepšímu a dělá to moc dobře! Nevymlouvá se jak 99% hospodářů, ale hledá způsoby, jak svého ušlechtilého cíle dosáhnout. Proto mu přeji hodně zdraví a vytrvalosti!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2020 17:25
Jako včelař pochválím, pouze by mne zajímal způsob obdělávání pole
za pár let, až ty kořeny stromů prorostou do pole, koruny zastíní
plodiny a větve budou překážet technice. Hezké, ale pochybuji o masivní použitelnosti v celém zemědělství. Kdysi jsme tak hospodařili na
záhumenku a ty výsledky byly vzhledem k námaze žalostné. Možná pouze
jako EKO a BIO pro rodinu a pro fajnšmekry za X násobnoum cenu.
Jinak vám fandím a přeji výdrž. Pouze si myslím, že si většina
zemědělců nemůže dovolit pouze investovat a neohlížet se zisk.
Odpovědět
MS

Martin S

12.10.2020 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Zakládání agrolesnických systémů (společné pěstování stromů a polních plodin na stejné ploše) plánuje v novém dotačním období podporovat dotacemi Ministerstvo zemědělství. Rámcově už jsou podmínky stanoveny. Řeší se jenom detaily. Více informací na http://agrolesnictvi.cz/?page_id=367
http://agrolesnictvi.cz/?page_id=1205 (odkaz "Příprava podpor PRV pro agrolesnictví pro příští programové období")
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2020 19:26 Reaguje na Martin S
Beru pokud to byly štíhlé stromy k produkci dřevní hmoty, ale vy jste psal o hrušních a jiných ovocných dřevinách. U nich je nutná prořezávka a taky potom sklizeň. Tato činnost by vyžadovala speciální sklizňovou plošinu a pracovní sílu ochotnou toto vše vykonávat. Ovocnářství dnes jde směrem spíše k jiným typům stromů, než aby se vracelo k vysokmenům. Na vašich fotkách vidím ale polokmeny s nízko nasazenými korunami, které budou vyžadovat mnoho péče a trvalou ochranu
před okusem zvěří. Každopádně bych byl rád takovému sousedovi, který by pro mé včely rozprostřel stůl plný potravy.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.10.2020 17:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Plošina na sklizeň hrušek není problém, to má kdejaký ovocnářský podnik. U pana Smetany jde ale často o samosběr. Prostě se objednejte, a natrhejte si. Za 50 kč za košík. A půjčíme Vám i žebřík. Takto funguje samosběr. I zeleniny i ovoce. A lidé rádi zaplatí 50 kč, protože to je něco jiného, než jít do nudného supermarketu.
A nebo se produkce váží přes bedýnky. Prostě 200 kč za bedýnku s 10 kg zeleniny, opět si ji můžete sami nasbírat. Skvělý obchodní model. Ale u pšenice a mléka moc nefunguje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2020 21:54 Reaguje na Katka Pazderů
Ten samosběr bych bral, pokud zájemce očeše
ovoce bez rozdílu, nebude si vybírat pouze
bezvadné plody a zbytek nechá na stromě.
Sám pěstuji ovoce zcela bez chemie a někdy je kvalita žalostná. Stromy potřebují výchovný řez
a ten tak jednoduchý z žebříků a plošin není.
Lépe se stříhají nízké stromky, ale ty je třeba
účinně chránit proti okusu oplocením, což na poli
jaksi nepůjde. Navíc to zastínění mnohé plodiny nesnášejí, neboť potřebují oslunění, průvan k osychání, aby u nich nebujely plísně a houbové choroby. Možná v malém na zahrádce a nebo kdysi
u nás, když byli prarodiče a rodiče kovozemědělci
to bylo možné, pole bývalo sice úzké, ale ne až
tak a sad byl sad ve kterém se pásly krávy, ovce
a kozy. Mez byla osázena stromy, ale byla široká
na šířku koruny těch stromů a ne jako ta z fotek. Časem stromy zmohutní a tu úzkou mez budou přerůstat na obě strany. O ceně samosběru je to
o zájmu, třešně jsem nabízel zdarma a shnily na stromech. Spoléhat se pouze na samosběr je
značně riskantní. Nevím, zda je to spásná cesta
pro všechny zemědělce bez rozdílu. Spíše tak pro podobné srdcaře a ten zbytek bude hospodařit
jako doposud. Pak to ale není ten kouzelný
proutek pro celé naše zemědělství.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

13.10.2020 10:42 Reaguje na Martin S
Pokud je mi známo, v rámci agrolesnických systémů se nepočítalo s výsadbou ovocných stromů.
Odpovědět
MS

Martin S

13.10.2020 11:18 Reaguje na Marcela Jezberová
Výše jsem dal odkaz na loňskou prezentaci zástupce MZe na konferenci k Agrolesnictví. MZe s ovocnými stromy počítá.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

13.10.2020 14:12 Reaguje na Martin S
Tak přesně ze Strategického plánu SZP, str. 240, Agrolesnické systémy - při výsadbě musí být použito více než 50% lesních dřevin. To už bych váhala, jestli má smysl do toho i s tou dotací jít, při povinnost 100 stromů na hektar.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

13.10.2020 17:45
Já Vám fandím, pane Smetano.
Je pravda, že kovozemědělců (těch, co chodí do fabriky a zemědělství dělají po víkendech) je plné Bavorsko i Horní Rakousy. Ale na druhou stranu je opravdu nutné přiblížit zemědělství lidem, i Vaším projektem. Jinak bude stále vnímáno jako hrozba.
V zásadě platí, že pokud si seženete 100-1000 zákazníků, dokážete se uživit. Záleží, jaký chcete mít příjem. A i poradenství pro nezemědělce docela vynáší, a je to super propagace systému "Od vidlí po vidličku". Asi nás to opravdu čeká i v ČR, a farmy budou muset myslet i na sebepropagaci, aby nebyly vnímány negativně.
Když si na farmu pustíte lidi, ukážete kravky, koně v ohradě, hrušně v sadu, tak jste vnímán pozitivně.

Kdybychom dokázali v ČR zkrátit distribuční cesty a naše pšenice a mléko nemusela přes Německo a vepřové přes Dánsko, bylo by dobře.

Jenže jeden zemědělec u Hradce Králové s 1000 ha pšenice, sice při výnosu 7 tun vypěstuje dost pšenice pro celý Hradec, ale je velmi obtížné obyvatelům Hradce tu pšenici distribuovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2020 18:53 Reaguje na Katka Pazderů
No vidíte, dospěla jste přesně tam, kam poukazuji. A sice, že takovíto zemědělci, a myslím to bez ironie, dokáží sice uživit sebe, ale nikoliv národ. A pokud bychom v základních potravinách měli být soběstační, což bohužel nejsme, tak rozhodně toto není všeobecná cesta k nápravě věcí agrárních.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

13.10.2020 20:21
Vážení v podstatě takto může teoreticky hospodařit každý. Nicméně si nemyslím , že většina obyvatelstva není ochotna platit za rohlík 15 korun, za litr mléka 5O a za za 1kg masa 5OOKč. Protože po chvilce "idylky" o tomto způsobu hospodaření nutně musíte zjistit , že vše kromě hrušek, létajících motýlků a ptáčků nad farmou musíme odněkud dovézt.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

13.10.2020 20:24 Reaguje na Zdeněk Zobač
Omlouvám se opravuji text :obyvatelstva je ochotna
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2020 20:33 Reaguje na Zdeněk Zobač
Pro oba pány praktiky: pana Smetanu beru jako protiklad řepko-, kuku- a FTV baronů, kterým výživa národa leží někde. Těmto "takyzemědělcům" jde o zcela něco jiného, o co se usiluje tato vcelku světlá výjimka. A věřte, že někdy nemusí ani pršet/lít, stačí pár životadárných kapek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2020 20:49 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto máte pravdu a souhlasím. Ovšem tento systém hospodaření nesmí být předkládán jako spása pro naše zemědělství, protože jím není a nemůže být.Pokud by to někdo s nápravou myslel vážně, nesměl by se zabývat těmito na první pohled pro většinu lidí důležitými, avšak naopak podružnými věcmi a v PRVNÍ ŘADĚ by se musela narovnat agrární politika UNIE v celé její šíři, v podstatě by to znamenalo rovné tržní podmínky pro všechny bez rozdílu. To je první a nejdůležitější podmínka, bohužel v současné době v rovině sci-fi.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2020 20:52 Reaguje na pavel peregrin
Raději než sci-fi mám rád konkrétní drobné krůčky k nápravě podoby krajiny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2020 21:04 Reaguje na pavel peregrin
Už jsem dosti stár na to, abych věřil revoluci či osvícení v zemědělské politice Unie. Spíše dlouho vyhlížené změny přijdou zespodu, a proto takovým lidem fandím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2020 22:25 Reaguje na Karel Zvářal
Taky mu fandím, pouze se obávám, zda v konkurenci
ostatních uspěje a jak dlouho mu nadšení vydrží.
Hlavou se zeď proráží těžko a pamatuji tu dřinu
na podobně uspořádaném pozemku mých předků. A to bylo pole polem a sad sadem. Skloubit obojí dohromady je velice těžké. Ovocné stromky s nízko založenou korunou budou stále cílem okusu zvěří. Vysokokmeny budiž, ale jejich ořez a sklizeň bude zase jiný problém. Znám plno opuštěných sadů a neudržovaných stromořadí. Je to mnohdy zoufalý pohled na zmrzačené stromy mající své majitele, kteří o ně nejeví zájem. Doufejme, že mu ta výdrž
a zdraví vydrží se tomu plně oddat, protože to
bude stálá řehole.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2020 22:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Když kouknete do leteckých na sousední Blatnici, tak tam je cca 200 ha záhumek. Tam žije pracovitý lid, který se drží odkazu předků. Toto být kolem každé dědiny, tak jsme u nás s ekologií krajiny za vodou. Takže pán nějaké vlohy podědil, akorát to rozjel ve větším měřítku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.10.2020 07:39 Reaguje na Karel Zvářal
Ve své odpovědi p. Smetanovi jsem také popřál zdar, samozřejmě s tímto problém nemám a proč také, že. Tady jde ale o něco úplně jiného a vy to přece musíte chápat, lépe řečeno, měl byste. Ta náprava nepřijde nikdy v měřítku, jaké byste si představoval, tj. takovém, které by rozhodným způsobem měnilo krajinu bez toho, aby se rozhodným způsobem změnily agrární vztahy v Unii. Proto jsem to nazval sci-fi. Drobné krůčky nápravy možné jsou, jako v tomto případě, ale na celkovou situaci mají pranepatrný vliv.
Odpovědět
DA

DAG

14.10.2020 11:00 Reaguje na pavel peregrin
Ač si skutečně myslím, že zemědělci po určité stránce pole včerpávají a naprosto ničí biodiverzitu. Což je jasně viditelné na úbytku veškerého tvorstva, tak zde s Vámi souhlasím.
Jako ekonomický projekt to je udržitelné jen do té doby, než těchto zemědělců bude hodně a zákazníci se mezi ně nerozprostřou.
Každopádně je to pro přírodu dobře a v každém katastru by jeden takový menší mohl být. Velkým zemědělcům by to nevadilo on se v klidu uživil a příroda by se taky zlepšila.
Jak zlepšit krajinu ve velkém zemědělství netuším. Problémů je tady totiž až příliš- Velká pole, málo plodin, moc přesné používání chemie, agrotechnické postupy výhodné pro zemědělce a nevýhodné pro přírodu. Nepůjde to jen tak odbourat. Tedy pokud nepřistoupíme na plány DUHY: My Vám to nadiktujeme a vy to budete prostě dělat. To bych byl velmi nerad. Někdo by měl konečně říct, že Duha nejsou ochránci přírody, ale lobbistická skupina, která prosazuje svoje eko úvahy, bez zjištění jestli to opravdu funguje a bez odpovědnosti. Bohužel TOP 09 a Piráti jim to žerou. Ale to už jsem of topic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.10.2020 12:03 Reaguje na DAG
Zlepšit krajinu ve velkém zemědělství lze toliko a pouze přes rozumně koncipovanou agrární politiku a narovnání cen za komodity v celé Unii, bez jejich pokřivení národními dotacemi. To je klíč k úspěchu, jenže začít je potřeba právě z této strany, nikoliv z té druhé. Protože široké osevní postupy se zlepšujícími plodinami, které jsou pro ozdravení krajiny rozhodující, nelze realizovat bez toho, aby se tyto plodiny v pěstování rentovaly. Vybřednout ze současného stavu není vůbec jednoduché, a proto se vždy musím jen usmívat nad recepty "odborníků", zvláště Duhy a jim podobných, kteří o zemědělství nemají ánung, ale rad mají na rozdávání.
Odpovědět
DA

DAG

14.10.2020 12:40 Reaguje na pavel peregrin
Tak teoreticky by to šlo ještě větším pokřivením. A to datovat tato opatření na úrovni zisku z plodiny, která na tom poli neporoste. Je to prasárna, ale možná lepe dosažitelná než zrušení dotací. Ono než k zemědělcům ty peníze dotečou, tak se na nich rádi někteří přiživí a ty dotace nebudou chtít rušit. Aneb jak říkal můj bývalý šéf: na zemědělství se zbohatnout nedá, ale na zemědělcích ano :))
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.10.2020 14:06 Reaguje na DAG
A měl pravdu, předseda.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist